Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Ve svém projevu papež zdůraznil, že ačkoli technologický rozvoj výrazně přispěl ke zlepšení životních podmínek lidstva, přináší s sebou i sporné stránky. Technologie totiž mohou škodit, pokud nejsou využívány pro dobro společnosti. Lev XIV. se při varování před nadvládou technologií odvolal na esej spisovatele Georgese Bernanose z roku 1947 s názvem Francie proti robotům. Připomněl, že francouzská civilizace po staletí pracovala na kultivaci svobodných jedinců plně odpovědných za své činy.
Podle hlavy církve existuje naléhavá potřeba vychovávat lidskou mysl k etickému rozlišování a schopnosti rozpoznat, co je morálně dobré. Stroje a moderní technologie totiž podle něj stále více pronikají do každodenního života a podmiňují jej. Papež zdůraznil, že ochrana lidské důstojnosti musí zůstat hlavní prioritou i v éře digitální transformace. Lidé by se proto neměli nechat slepě ovládat technologickými výdobytky.
Během setkání s francouzskými představiteli se papež vyjádřil také ke společenským a legislativním otázkám hostitelské země. Připomněl bohatou historii Francie zakořeněnou v katolické tradici a zdůraznil, že autentická sekularita by neměla náboženství z veřejného života vylučovat. Zároveň se přímo dotkl nedávno schválené francouzské legislativy umožňující asistovanou smrt. Varoval před pokušením hledat ve vědě řešení a útěchu pro veškeré lidské utrpení, což označil za pouhou iluzi.
Lev XIV. důrazně zopakoval, že ochrana práva na život je nezbytným základem pro všechna ostatní lidská práva. V této souvislosti vyjádřil znepokojení nejen nad asistovanou smrtí, ale také nad genetickými manipulacemi, náhradním mateřstvím či obchodováním s orgány. Ve svém projevu se věnoval i globálním konfliktům a vyzval společnost, aby nezůstávala lhostejná k utrpení způsobenému válkami, zejména v oblasti Blízkého východu. Zdůraznil, že válečné útrapy zraňují lidskou důstojnost.
V otázce mezinárodní bezpečnosti papež vyzval ke kompletnímu zákazu jaderných zbraní. Odmítl myšlenku, že atomové zbraně zajišťují bezpečnost, a označil tento přístup za omyl, který pouze podněcuje nové závody ve zbrojení. Mír podle něj představuje výsledek každodenního dialogu a spravedlnosti, nikoli pouhé rovnováhy sil. Apeloval proto na neustálou podporu diplomacie a prevenci ozbrojených konfliktů.
Na závěr svého vystoupení v Elysejském paláci se papež odvolal na tradiční francouzské heslo svobody, rovnosti a bratrství. Popřál zemi, aby její svoboda rostla prostřednictvím závazku ke společnému dobru a bratrství objalo celé lidstvo. Rovnost podle něj musí stát na základech spravedlnosti a lásky, aniž by stírala rozdíly mezi jednotlivci. Místo toho by měla umožnit jejich harmonický rozvoj ve prospěch celé společnosti.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.