Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Klíčový okamžik nastane 26. března, kdy má Evropský parlament o osudu transatlantické dohody hlasovat. Výsledek je však nejistý a vnitroevropské spory hluboké. Zatímco lidovecká frakce EPP, ke které patří šéfka Komise Ursula von der Leyen i německý kancléř Friedrich Merz, chce dohodu schválit pro zajištění stability, socialisté, liberálové a Zelení se staví proti. Důvodem jsou nové Trumpovy hrozby vůči Španělsku, údery v Íránu nebo plány na „přátelské převzetí“ Kuby.
Příští týden se proto do Washingtonu vydá trojice vlivných evropských zákonodárců, aby se pokusili najít společnou řeč přímo s Greerem. Mezi nimi je i Bernd Lange, šéf výboru pro mezinárodní obchod. Cílem mise je zjistit, zda lze vůbec s administrativou, která nerespektuje dřívější ujednání, smysluplně spolupracovat. Skepse v Bruselu totiž roste každým dnem, zejména když Washington jen tento týden zahájil další vyšetřování, která mohou vést k novým clům.
Evropští vyjednavači se ocitli v paradoxní situaci. Americký ministr financí Scott Bessent je sice ujišťuje, že USA budou dohodu z Turnberry dodržovat, ale o necelých 24 hodin později přicházejí z Bílého domu další pohrůžky. Podle europoslankyně Kathleen Van Brempt je za takových podmínek práce s Trumpovou administrativou téměř nemožná. Nedůvěru prohlubuje i fakt, že USA zvažují uvalení cel z důvodu národní bezpečnosti.
Jako možné řešení patové situace navrhla EPP zavedení takzvané „odkládací doložky“ (sunrise clause). Podle tohoto návrhu by dohoda vstoupila v platnost až ve chvíli, kdy se potvrdí, že Washington skutečně dodržuje svou stranu ujednání. Tento mechanismus by měl přinést jasnější pravidla hry a zabránit tomu, aby Evropa jednostranně zrušila cla na průmyslové zboží, zatímco USA by své 15% sazby na evropský export ponechaly.
Socialisté naznačili, že by tuto doložku mohli podpořit, ale kladou si tvrdé podmínky. Chtějí záruky, že USA přestanou ohrožovat evropská digitální pravidla a sníží cla na ocel. Existují však obavy, zda lidovci nebudou příliš ústupní jen proto, aby „nerozhněvali Trumpa“. Vyjednavačka EPP Željana Zovko se má v pondělí sejít s americkým velvyslancem Andrewem Puzderem, aby o těchto citlivých bodech jednala.
Celá situace je o to napjatější, že Trumpova obchodní agenda se zdá být imunní vůči nedávným soudním rozhodnutím, která měla jeho pravomoci omezit. Brusel se obává, že Bílý dům prostě využije jiné zákonné cesty, jak na Evropu vyvinout tlak. V ohrožení je tak křehká rovnováha, kterou se loni v létě podařilo na golfovém hřišti v Turnberry vyjednat, a obchodní vztahy v hodnotě miliard eur visí na vlásku.
Zatímco se diplomaté přetahují o slovíčka v obchodních smlouvách, evropské podniky nervózně čekají na výsledek hlasování. Nestabilita a neustálé hrozby poškozují investiční prostředí na obou stranách Atlantiku. Pokud se do dvou týdnů nepodaří najít kompromis, transatlantický obchod se může vrátit do éry tvrdých celních válek, které nikomu neprospějí.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.