Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Klíčový okamžik nastane 26. března, kdy má Evropský parlament o osudu transatlantické dohody hlasovat. Výsledek je však nejistý a vnitroevropské spory hluboké. Zatímco lidovecká frakce EPP, ke které patří šéfka Komise Ursula von der Leyen i německý kancléř Friedrich Merz, chce dohodu schválit pro zajištění stability, socialisté, liberálové a Zelení se staví proti. Důvodem jsou nové Trumpovy hrozby vůči Španělsku, údery v Íránu nebo plány na „přátelské převzetí“ Kuby.
Příští týden se proto do Washingtonu vydá trojice vlivných evropských zákonodárců, aby se pokusili najít společnou řeč přímo s Greerem. Mezi nimi je i Bernd Lange, šéf výboru pro mezinárodní obchod. Cílem mise je zjistit, zda lze vůbec s administrativou, která nerespektuje dřívější ujednání, smysluplně spolupracovat. Skepse v Bruselu totiž roste každým dnem, zejména když Washington jen tento týden zahájil další vyšetřování, která mohou vést k novým clům.
Evropští vyjednavači se ocitli v paradoxní situaci. Americký ministr financí Scott Bessent je sice ujišťuje, že USA budou dohodu z Turnberry dodržovat, ale o necelých 24 hodin později přicházejí z Bílého domu další pohrůžky. Podle europoslankyně Kathleen Van Brempt je za takových podmínek práce s Trumpovou administrativou téměř nemožná. Nedůvěru prohlubuje i fakt, že USA zvažují uvalení cel z důvodu národní bezpečnosti.
Jako možné řešení patové situace navrhla EPP zavedení takzvané „odkládací doložky“ (sunrise clause). Podle tohoto návrhu by dohoda vstoupila v platnost až ve chvíli, kdy se potvrdí, že Washington skutečně dodržuje svou stranu ujednání. Tento mechanismus by měl přinést jasnější pravidla hry a zabránit tomu, aby Evropa jednostranně zrušila cla na průmyslové zboží, zatímco USA by své 15% sazby na evropský export ponechaly.
Socialisté naznačili, že by tuto doložku mohli podpořit, ale kladou si tvrdé podmínky. Chtějí záruky, že USA přestanou ohrožovat evropská digitální pravidla a sníží cla na ocel. Existují však obavy, zda lidovci nebudou příliš ústupní jen proto, aby „nerozhněvali Trumpa“. Vyjednavačka EPP Željana Zovko se má v pondělí sejít s americkým velvyslancem Andrewem Puzderem, aby o těchto citlivých bodech jednala.
Celá situace je o to napjatější, že Trumpova obchodní agenda se zdá být imunní vůči nedávným soudním rozhodnutím, která měla jeho pravomoci omezit. Brusel se obává, že Bílý dům prostě využije jiné zákonné cesty, jak na Evropu vyvinout tlak. V ohrožení je tak křehká rovnováha, kterou se loni v létě podařilo na golfovém hřišti v Turnberry vyjednat, a obchodní vztahy v hodnotě miliard eur visí na vlásku.
Zatímco se diplomaté přetahují o slovíčka v obchodních smlouvách, evropské podniky nervózně čekají na výsledek hlasování. Nestabilita a neustálé hrozby poškozují investiční prostředí na obou stranách Atlantiku. Pokud se do dvou týdnů nepodaří najít kompromis, transatlantický obchod se může vrátit do éry tvrdých celních válek, které nikomu neprospějí.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.