Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Klíčový okamžik nastane 26. března, kdy má Evropský parlament o osudu transatlantické dohody hlasovat. Výsledek je však nejistý a vnitroevropské spory hluboké. Zatímco lidovecká frakce EPP, ke které patří šéfka Komise Ursula von der Leyen i německý kancléř Friedrich Merz, chce dohodu schválit pro zajištění stability, socialisté, liberálové a Zelení se staví proti. Důvodem jsou nové Trumpovy hrozby vůči Španělsku, údery v Íránu nebo plány na „přátelské převzetí“ Kuby.
Příští týden se proto do Washingtonu vydá trojice vlivných evropských zákonodárců, aby se pokusili najít společnou řeč přímo s Greerem. Mezi nimi je i Bernd Lange, šéf výboru pro mezinárodní obchod. Cílem mise je zjistit, zda lze vůbec s administrativou, která nerespektuje dřívější ujednání, smysluplně spolupracovat. Skepse v Bruselu totiž roste každým dnem, zejména když Washington jen tento týden zahájil další vyšetřování, která mohou vést k novým clům.
Evropští vyjednavači se ocitli v paradoxní situaci. Americký ministr financí Scott Bessent je sice ujišťuje, že USA budou dohodu z Turnberry dodržovat, ale o necelých 24 hodin později přicházejí z Bílého domu další pohrůžky. Podle europoslankyně Kathleen Van Brempt je za takových podmínek práce s Trumpovou administrativou téměř nemožná. Nedůvěru prohlubuje i fakt, že USA zvažují uvalení cel z důvodu národní bezpečnosti.
Jako možné řešení patové situace navrhla EPP zavedení takzvané „odkládací doložky“ (sunrise clause). Podle tohoto návrhu by dohoda vstoupila v platnost až ve chvíli, kdy se potvrdí, že Washington skutečně dodržuje svou stranu ujednání. Tento mechanismus by měl přinést jasnější pravidla hry a zabránit tomu, aby Evropa jednostranně zrušila cla na průmyslové zboží, zatímco USA by své 15% sazby na evropský export ponechaly.
Socialisté naznačili, že by tuto doložku mohli podpořit, ale kladou si tvrdé podmínky. Chtějí záruky, že USA přestanou ohrožovat evropská digitální pravidla a sníží cla na ocel. Existují však obavy, zda lidovci nebudou příliš ústupní jen proto, aby „nerozhněvali Trumpa“. Vyjednavačka EPP Željana Zovko se má v pondělí sejít s americkým velvyslancem Andrewem Puzderem, aby o těchto citlivých bodech jednala.
Celá situace je o to napjatější, že Trumpova obchodní agenda se zdá být imunní vůči nedávným soudním rozhodnutím, která měla jeho pravomoci omezit. Brusel se obává, že Bílý dům prostě využije jiné zákonné cesty, jak na Evropu vyvinout tlak. V ohrožení je tak křehká rovnováha, kterou se loni v létě podařilo na golfovém hřišti v Turnberry vyjednat, a obchodní vztahy v hodnotě miliard eur visí na vlásku.
Zatímco se diplomaté přetahují o slovíčka v obchodních smlouvách, evropské podniky nervózně čekají na výsledek hlasování. Nestabilita a neustálé hrozby poškozují investiční prostředí na obou stranách Atlantiku. Pokud se do dvou týdnů nepodaří najít kompromis, transatlantický obchod se může vrátit do éry tvrdých celních válek, které nikomu neprospějí.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.