Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Starmer přitom nebyl populární ani v době svého nástupu do Downing Street. Na prahu parlamentních voleb v roce 2024 dosahovala jeho čistá míra popularity u agentury Ipsos historického minima minus 21 procent. Tehdy s ním vyjádřilo spokojenost jen 31 procent veřejnosti, zatímco 52 procent bylo nespokojených.
Stal se tak prvním britským lídrem, který dokázal získat sněmovní většinu s takto hlubokými zápornými čísly. V politickém prostředí po referendu o brexitu to však nebylo až tak výjimečné, jelikož jeho předchůdce Rishi Sunak vstupoval do kampaně s popularitou minus 56 procent podle YouGov.
Po velkém volebním vítězství, které přišlo po čtrnácti letech konzervativních vlád, se sice očekávalo výrazné posílení jeho pozice, realita však byla jiná. Například Tony Blair se v roce 1997 těšil rekordnímu nárůstu popularity až na plus 60 procent a David Cameron v roce 2010 poskočil na plus 21 procent.
Premiérský úřad totiž novému držiteli obvykle automaticky dodává aureolu kompetence. Starmerova oblíbenost sice po volbách mírně stoupla, ale dosáhla pouze vlažné neutrality kolem nuly, což byl ve srovnání s Blairovou érou jen mělký a krátkodobý výkyv. Z hlediska získané parlamentní většiny se sice jeho pozice zdála neotřesitelná, totéž se však tvrdilo o Borisi Johnsonovi po roce 2019, který přesto skončil za pouhé tři roky.
Hledání příčin Starmerova konce ukazuje na paralely s jeho stranickým předchůdcem Jeremym Corbynem. Corbynova popularita se mezi lety 2017 a 2019 propadla z konkurenceschopných minus 11 procent na katastrofálních minus 44 procent, když se jeho křehká koalice rozpadla pod tlakem brexitu.
Starmerův vzestup a pád trval téměř stejně dlouho a stál na velmi podobných základech. Volební vedení labouristů v obou případech nepramenilo z nadšení voličů pro opozici, nýbrž z kolapsu vládní kompetence toryů. V roce 2024 sice labouristé ovládli 64 procent křesel, ale získali pouhých 34 procent hlasů, což je nejnižší podíl pro většinovou vládu v historii.
Podobně jako Corbyna v roce 2019 sevřely jiné strany, ocitl se i Starmer v polovině dvacátých let v kleštích. Z jedné strany odčerpávala labouristům hlasy v postprůmyslových oblastech pravicově populistická Formace Reform UK, z druhé strany pak městské progresivisty úspěšně oslovovali Zelení a propalestinští nezávislí kandidáti.
Zelení v roce 2024 zečtyřnásobili počet svých poslanců a nezávislí uspěli v tradičních baštách Labouristické strany. Vládní angažmá labouristů pak provázely porážky v doplňovacích i místních volbách v Anglii a strana nedokázala oslabit ani skandály zmítanou Skotskou národní stranu.
Tento nejnovější premiérský konec nastal téměř přesně deset let po referendu o brexitu. Příkopy, které tehdy v britské politice vznikly, jsou stále určující, přestože lidé už detaily tehdejších sporů zapomněli. Britskou politickou scénu lze popsat jako polarizovaný systém dvou hlavních bloků, kde klíčovou proměnnou zůstává právě postoj k brexitu.
Tyto tábory jsou však vnitřně silně roztříštěné a své hlavní téma otevírají jen zřídka. Voliči se sice dokážou občas sjednotit proti společnému nepříteli, v jiných oblastech politiky však zůstávají hluboce rozděleni, což lídrům jako Starmer znemožňuje dlouhodobě udržet pohromadě takto nestabilní koalice.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.