Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Starmer přitom nebyl populární ani v době svého nástupu do Downing Street. Na prahu parlamentních voleb v roce 2024 dosahovala jeho čistá míra popularity u agentury Ipsos historického minima minus 21 procent. Tehdy s ním vyjádřilo spokojenost jen 31 procent veřejnosti, zatímco 52 procent bylo nespokojených.
Stal se tak prvním britským lídrem, který dokázal získat sněmovní většinu s takto hlubokými zápornými čísly. V politickém prostředí po referendu o brexitu to však nebylo až tak výjimečné, jelikož jeho předchůdce Rishi Sunak vstupoval do kampaně s popularitou minus 56 procent podle YouGov.
Po velkém volebním vítězství, které přišlo po čtrnácti letech konzervativních vlád, se sice očekávalo výrazné posílení jeho pozice, realita však byla jiná. Například Tony Blair se v roce 1997 těšil rekordnímu nárůstu popularity až na plus 60 procent a David Cameron v roce 2010 poskočil na plus 21 procent.
Premiérský úřad totiž novému držiteli obvykle automaticky dodává aureolu kompetence. Starmerova oblíbenost sice po volbách mírně stoupla, ale dosáhla pouze vlažné neutrality kolem nuly, což byl ve srovnání s Blairovou érou jen mělký a krátkodobý výkyv. Z hlediska získané parlamentní většiny se sice jeho pozice zdála neotřesitelná, totéž se však tvrdilo o Borisi Johnsonovi po roce 2019, který přesto skončil za pouhé tři roky.
Hledání příčin Starmerova konce ukazuje na paralely s jeho stranickým předchůdcem Jeremym Corbynem. Corbynova popularita se mezi lety 2017 a 2019 propadla z konkurenceschopných minus 11 procent na katastrofálních minus 44 procent, když se jeho křehká koalice rozpadla pod tlakem brexitu.
Starmerův vzestup a pád trval téměř stejně dlouho a stál na velmi podobných základech. Volební vedení labouristů v obou případech nepramenilo z nadšení voličů pro opozici, nýbrž z kolapsu vládní kompetence toryů. V roce 2024 sice labouristé ovládli 64 procent křesel, ale získali pouhých 34 procent hlasů, což je nejnižší podíl pro většinovou vládu v historii.
Podobně jako Corbyna v roce 2019 sevřely jiné strany, ocitl se i Starmer v polovině dvacátých let v kleštích. Z jedné strany odčerpávala labouristům hlasy v postprůmyslových oblastech pravicově populistická Formace Reform UK, z druhé strany pak městské progresivisty úspěšně oslovovali Zelení a propalestinští nezávislí kandidáti.
Zelení v roce 2024 zečtyřnásobili počet svých poslanců a nezávislí uspěli v tradičních baštách Labouristické strany. Vládní angažmá labouristů pak provázely porážky v doplňovacích i místních volbách v Anglii a strana nedokázala oslabit ani skandály zmítanou Skotskou národní stranu.
Tento nejnovější premiérský konec nastal téměř přesně deset let po referendu o brexitu. Příkopy, které tehdy v britské politice vznikly, jsou stále určující, přestože lidé už detaily tehdejších sporů zapomněli. Britskou politickou scénu lze popsat jako polarizovaný systém dvou hlavních bloků, kde klíčovou proměnnou zůstává právě postoj k brexitu.
Tyto tábory jsou však vnitřně silně roztříštěné a své hlavní téma otevírají jen zřídka. Voliči se sice dokážou občas sjednotit proti společnému nepříteli, v jiných oblastech politiky však zůstávají hluboce rozděleni, což lídrům jako Starmer znemožňuje dlouhodobě udržet pohromadě takto nestabilní koalice.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.