Prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že jeho administrativa již uzavřela 200 obchodních dohod po celém světě. S kým konkrétně byly dohody sjednány, však odmítl prozradit. V rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn v pátek, prezident pouze řekl: „Uzavřel jsem 200 dohod. Na 100 %.“
Tato slova zazněla jen dva týdny poté, co Trump oznámil 90denní přestávku v uplatňování většiny cel, která nedávno plošně zavedl na dovoz ze zahraničí. Pauza má poskytnout čas na obchodní jednání. Výjimkou z této přestávky je pouze Čína, na kterou cla nadále platí.
Na dotaz, s jakými zeměmi byly dohody uzavřeny a co obsahují, Trump odmítl odpovědět. Slíbil ale, že více informací poskytne během tří až čtyř týdnů, až budou jednání dokončena. „Některé země možná přijdou a požádají o úpravu. A já o tom budu uvažovat,“ dodal.
Poradce pro obchod Peter Navarro uvedl na začátku měsíce, že by bylo „možné“ podepsat 90 dohod během 90denního celního příměří, ale doposud nebyla oficiálně oznámena ani jedna. Vzhledem k tomu, že na světě je přibližně 200 zemí, znamenala by Trumpova slova, že by musel jednat téměř se všemi státy planety.
Viceprezident JD Vance tento týden navštívil Indii, kde prohlásil, že USA a Dillí „usilovně pracují na obchodní dohodě“ a jednání s premiérem Naréndrou Módím prý pokročila velmi dobře. Rozhovory probíhají i s Japonskem, ale tamní premiér Šigeru Išiba ujistil parlament, že se Tokio americkým požadavkům nepodřídí jen proto, aby se dohoda rychle uzavřela.
Trump v rozhovoru přirovnal USA k obchodnímu domu a ostatní země ke zákazníkům: „Jménem amerického lidu vlastním ten obchod. Já určuju ceny. A říkám: pokud tu chcete nakupovat, musíte platit, co si řeknu.“
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
