V úterý 18. března 2025 proběhlo další slosování loterie Euromiliony, které přineslo zajímavé výsledky. Přestože tentokrát nepadl hlavní jackpot, několik sázejících si odneslo atraktivní výhry.
Tažená čísla pro první osudí byla 9, 10, 20, 22, 28, 32 a 35. Z druhého osudí bylo vylosováno číslo 3. V doplňkové hře Eurošance padla čísla 1, 0, 3, 8 a 2.
V prvním pořadí, tedy za uhodnutí všech sedmi čísel, tentokrát nikdo nevyhrál. Ve druhém a třetím pořadí také nebyly zaznamenány žádné výhry. Ve čtvrtém pořadí, za uhodnutí šesti čísel bez dodatkového čísla, získal jeden sázející částku 25 740 Kč. V pátém pořadí bylo pět výherců, každý obdržel 5 148 Kč.
V doplňkové hře Eurošance, kde je možné vyhrát až 500 000 Kč, tentokrát nikdo neuhodl všech pět čísel. Ve druhém pořadí, za uhodnutí čtyř čísel, získal jeden sázející 20 000 Kč.
Přestože hlavní jackpot zůstal nevyzvednutý, i nižší výherní pořadí přinesla některým hráčům zajímavé částky. Sázející mají možnost zkontrolovat své tikety online nebo na prodejních místech Sazky.
Loterie Euromiliony patří mezi největší a nejpopulárnější číselné hry v České republice. Od roku 2003 ji provozuje společnost Sazka a hráči v ní mohou vyhrát milionové částky. Nejvyšší jackpot v historii této hry dosáhl neuvěřitelných 126 milionů korun.
Sázkaři vybírají čísla ze dvou osudí. V prvním tipují 7 čísel z 35, ve druhém jedno číslo z 5. Celkem lze vsadit až 9 sloupců, přičemž cena jednoho sloupce činí 30 korun. Výhry se odvíjejí podle počtu správně uhodnutých čísel – stačí trefit dvě čísla a hráč již získává výhru.
Součástí Euromilionů je i hra Eurošance, ve které se hráči nespoléhají na vlastní tipy, ale na číslo přidělené při koupi tiketu. Čím více koncových čísel tiket odpovídá vylosované kombinaci, tím vyšší je výhra. Účast v této hře je dobrovolná a její cena je stejná jako cena jednoho sloupce – 30 Kč.
Pokud hlavní jackpot Euromilionů překročí hranici 150 milionů korun, aktivuje se doplňková hra Druhá šance. Jackpot se sníží na 120 milionů korun a zbývající část se přesouvá do Druhé šance. Hráči se jí automaticky účastní zdarma – každý tiket obsahuje pětičíselný kód, který může být vylosován jako výherní. Nejvyšší možná výhra v této hře činí 180 tisíc korun.
Hráči, kteří sází online, nemusí tiket kontrolovat – výhru se dozvědí přímo ve svém účtu. Ti, kteří si zakoupili papírový tiket, mohou jeho správnost ověřit na terminálu Sazky, na webu nebo v mobilní aplikaci pomocí skenování QR kódu.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.