V úterý 18. března 2025 proběhlo další slosování loterie Euromiliony, které přineslo zajímavé výsledky. Přestože tentokrát nepadl hlavní jackpot, několik sázejících si odneslo atraktivní výhry.
Tažená čísla pro první osudí byla 9, 10, 20, 22, 28, 32 a 35. Z druhého osudí bylo vylosováno číslo 3. V doplňkové hře Eurošance padla čísla 1, 0, 3, 8 a 2.
V prvním pořadí, tedy za uhodnutí všech sedmi čísel, tentokrát nikdo nevyhrál. Ve druhém a třetím pořadí také nebyly zaznamenány žádné výhry. Ve čtvrtém pořadí, za uhodnutí šesti čísel bez dodatkového čísla, získal jeden sázející částku 25 740 Kč. V pátém pořadí bylo pět výherců, každý obdržel 5 148 Kč.
V doplňkové hře Eurošance, kde je možné vyhrát až 500 000 Kč, tentokrát nikdo neuhodl všech pět čísel. Ve druhém pořadí, za uhodnutí čtyř čísel, získal jeden sázející 20 000 Kč.
Přestože hlavní jackpot zůstal nevyzvednutý, i nižší výherní pořadí přinesla některým hráčům zajímavé částky. Sázející mají možnost zkontrolovat své tikety online nebo na prodejních místech Sazky.
Loterie Euromiliony patří mezi největší a nejpopulárnější číselné hry v České republice. Od roku 2003 ji provozuje společnost Sazka a hráči v ní mohou vyhrát milionové částky. Nejvyšší jackpot v historii této hry dosáhl neuvěřitelných 126 milionů korun.
Sázkaři vybírají čísla ze dvou osudí. V prvním tipují 7 čísel z 35, ve druhém jedno číslo z 5. Celkem lze vsadit až 9 sloupců, přičemž cena jednoho sloupce činí 30 korun. Výhry se odvíjejí podle počtu správně uhodnutých čísel – stačí trefit dvě čísla a hráč již získává výhru.
Součástí Euromilionů je i hra Eurošance, ve které se hráči nespoléhají na vlastní tipy, ale na číslo přidělené při koupi tiketu. Čím více koncových čísel tiket odpovídá vylosované kombinaci, tím vyšší je výhra. Účast v této hře je dobrovolná a její cena je stejná jako cena jednoho sloupce – 30 Kč.
Pokud hlavní jackpot Euromilionů překročí hranici 150 milionů korun, aktivuje se doplňková hra Druhá šance. Jackpot se sníží na 120 milionů korun a zbývající část se přesouvá do Druhé šance. Hráči se jí automaticky účastní zdarma – každý tiket obsahuje pětičíselný kód, který může být vylosován jako výherní. Nejvyšší možná výhra v této hře činí 180 tisíc korun.
Hráči, kteří sází online, nemusí tiket kontrolovat – výhru se dozvědí přímo ve svém účtu. Ti, kteří si zakoupili papírový tiket, mohou jeho správnost ověřit na terminálu Sazky, na webu nebo v mobilní aplikaci pomocí skenování QR kódu.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.