Volby do Poslanecké sněmovny s jasnou převahou ovládlo hnutí ANO. Získalo přes 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně, přičemž dominovalo ve všech krajích s výjimkou Prahy. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem přes 23 procent a 52 křesly, která zvítězila pouze v hlavním městě.
Třetí se umístili Starostové a nezávislí (STAN) s více než 11 procenty a 22 křesly. Následují Piráti s necelými 9 procenty a 18 křesly a SPD, které si připisuje necelých 8 procent a 15 křesel. Šestici úspěšných stran uzavírají Motoristé sobě, kteří se ziskem necelých 7 procent získali svých prvních 13 křesel. Komunistické uskupení Stačilo! se do Sněmovny nedostalo.
Předseda hnutí a kandidát na premiéra Andrej Babiš poděkoval voličům a vyzdvihl práci hnutí, které dosáhlo „nejlepšího výsledku v historii parlamentních voleb“. Podle něj je tak suverénní vítězství nečekané a přiznal, že jde o „absolutní vrchol“ jeho politické kariéry. Babiš slíbil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a že „historicky svůj program vždy plnili“.
Babiš se chce do práce pustit hned. Potvrdil, že bude jednat s SPD a Motoristy sobě s cílem sestavit jednobarevnou vládu ANO, ideálně jen s podporou Motoristů, případně pouze s tichou podporou SPD bez jeho účasti ve vládě. Jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti) striktně odmítl s tím, že „zradili vlastní voliče“. Zopakoval, že odmítnou migrační pakt i emisní povolenky ETS II, a že nehodlá pokračovat v muniční iniciativě v současné, netransparentní podobě.
Premiér Petr Fiala (ODS) za koalici SPOLU přiznal porážku a poblahopřál vítěznému hnutí ANO, ale zároveň Babiše varoval. Fiala nehodlá rezignovat na boj proti populismu a extremismu. Zdůvodnil volební neúspěch tím, že jeho kabinet musel v uplynulých letech řešit „největší bezpečnostní krizi za dlouhá léta“ a přistoupit k řadě nepopulárních kroků.
Fiala zatím nepředjímal, zda bude pokračovat v čele ODS, s tím, že se poradí se stranickými kolegy. „Chtěli jsme být první, skončili jsme druzí. Úspěch to není,“ doplnil ho místopředseda Zbyněk Stanjura. Fiala ale hlasitě vzkázal, že „nevzdá boj o osud této země“ a bude dál bojovat za demokratickou a svobodnou Českou republiku.
Motoristé sobě již oznámili, že jsou v kontaktu s vítězným ANO a jednání o spolupráci by mohla začít dnes večer. Kontakt s SPD nechávají na hnutí ANO. Lídr pražské kandidátky Boris Šťastný vyzval Fialovu vládu, aby už nepřijímala žádné další závazky. Dále bylo oznámeno, že mandát europoslance po Filipu Turkovi převezme Antonín Staněk (bývalý ministr kultury, kandidoval za Přísahu).
Piráti sice do vlády zřejmě neusednou, ale předseda Zdeněk Hřib označil za úspěch porážku SPD a uskupení Stačilo!. Uvedl, že výsledek odpovídá zhruba sedmnácti mandátům, a připomněl, že dřívější průzkumy jim predikovaly mnohem horší výsledek. Hřib opětovně odmítl koalici s ANO, SPD a Motoristy sobě a slíbil, že se pokusí program strany prosazovat i z opozice.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.