Volby do Poslanecké sněmovny s jasnou převahou ovládlo hnutí ANO. Získalo přes 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně, přičemž dominovalo ve všech krajích s výjimkou Prahy. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem přes 23 procent a 52 křesly, která zvítězila pouze v hlavním městě.
Třetí se umístili Starostové a nezávislí (STAN) s více než 11 procenty a 22 křesly. Následují Piráti s necelými 9 procenty a 18 křesly a SPD, které si připisuje necelých 8 procent a 15 křesel. Šestici úspěšných stran uzavírají Motoristé sobě, kteří se ziskem necelých 7 procent získali svých prvních 13 křesel. Komunistické uskupení Stačilo! se do Sněmovny nedostalo.
Předseda hnutí a kandidát na premiéra Andrej Babiš poděkoval voličům a vyzdvihl práci hnutí, které dosáhlo „nejlepšího výsledku v historii parlamentních voleb“. Podle něj je tak suverénní vítězství nečekané a přiznal, že jde o „absolutní vrchol“ jeho politické kariéry. Babiš slíbil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a že „historicky svůj program vždy plnili“.
Babiš se chce do práce pustit hned. Potvrdil, že bude jednat s SPD a Motoristy sobě s cílem sestavit jednobarevnou vládu ANO, ideálně jen s podporou Motoristů, případně pouze s tichou podporou SPD bez jeho účasti ve vládě. Jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti) striktně odmítl s tím, že „zradili vlastní voliče“. Zopakoval, že odmítnou migrační pakt i emisní povolenky ETS II, a že nehodlá pokračovat v muniční iniciativě v současné, netransparentní podobě.
Premiér Petr Fiala (ODS) za koalici SPOLU přiznal porážku a poblahopřál vítěznému hnutí ANO, ale zároveň Babiše varoval. Fiala nehodlá rezignovat na boj proti populismu a extremismu. Zdůvodnil volební neúspěch tím, že jeho kabinet musel v uplynulých letech řešit „největší bezpečnostní krizi za dlouhá léta“ a přistoupit k řadě nepopulárních kroků.
Fiala zatím nepředjímal, zda bude pokračovat v čele ODS, s tím, že se poradí se stranickými kolegy. „Chtěli jsme být první, skončili jsme druzí. Úspěch to není,“ doplnil ho místopředseda Zbyněk Stanjura. Fiala ale hlasitě vzkázal, že „nevzdá boj o osud této země“ a bude dál bojovat za demokratickou a svobodnou Českou republiku.
Motoristé sobě již oznámili, že jsou v kontaktu s vítězným ANO a jednání o spolupráci by mohla začít dnes večer. Kontakt s SPD nechávají na hnutí ANO. Lídr pražské kandidátky Boris Šťastný vyzval Fialovu vládu, aby už nepřijímala žádné další závazky. Dále bylo oznámeno, že mandát europoslance po Filipu Turkovi převezme Antonín Staněk (bývalý ministr kultury, kandidoval za Přísahu).
Piráti sice do vlády zřejmě neusednou, ale předseda Zdeněk Hřib označil za úspěch porážku SPD a uskupení Stačilo!. Uvedl, že výsledek odpovídá zhruba sedmnácti mandátům, a připomněl, že dřívější průzkumy jim predikovaly mnohem horší výsledek. Hřib opětovně odmítl koalici s ANO, SPD a Motoristy sobě a slíbil, že se pokusí program strany prosazovat i z opozice.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.