Volby do Poslanecké sněmovny s jasnou převahou ovládlo hnutí ANO. Získalo přes 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně, přičemž dominovalo ve všech krajích s výjimkou Prahy. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem přes 23 procent a 52 křesly, která zvítězila pouze v hlavním městě.
Třetí se umístili Starostové a nezávislí (STAN) s více než 11 procenty a 22 křesly. Následují Piráti s necelými 9 procenty a 18 křesly a SPD, které si připisuje necelých 8 procent a 15 křesel. Šestici úspěšných stran uzavírají Motoristé sobě, kteří se ziskem necelých 7 procent získali svých prvních 13 křesel. Komunistické uskupení Stačilo! se do Sněmovny nedostalo.
Předseda hnutí a kandidát na premiéra Andrej Babiš poděkoval voličům a vyzdvihl práci hnutí, které dosáhlo „nejlepšího výsledku v historii parlamentních voleb“. Podle něj je tak suverénní vítězství nečekané a přiznal, že jde o „absolutní vrchol“ jeho politické kariéry. Babiš slíbil, že „jedině hnutí ANO má jasnou představu o budoucnosti země“ a že „historicky svůj program vždy plnili“.
Babiš se chce do práce pustit hned. Potvrdil, že bude jednat s SPD a Motoristy sobě s cílem sestavit jednobarevnou vládu ANO, ideálně jen s podporou Motoristů, případně pouze s tichou podporou SPD bez jeho účasti ve vládě. Jakoukoliv spolupráci s bývalou „pětikoalicí“ (SPOLU, STAN, Piráti) striktně odmítl s tím, že „zradili vlastní voliče“. Zopakoval, že odmítnou migrační pakt i emisní povolenky ETS II, a že nehodlá pokračovat v muniční iniciativě v současné, netransparentní podobě.
Premiér Petr Fiala (ODS) za koalici SPOLU přiznal porážku a poblahopřál vítěznému hnutí ANO, ale zároveň Babiše varoval. Fiala nehodlá rezignovat na boj proti populismu a extremismu. Zdůvodnil volební neúspěch tím, že jeho kabinet musel v uplynulých letech řešit „největší bezpečnostní krizi za dlouhá léta“ a přistoupit k řadě nepopulárních kroků.
Fiala zatím nepředjímal, zda bude pokračovat v čele ODS, s tím, že se poradí se stranickými kolegy. „Chtěli jsme být první, skončili jsme druzí. Úspěch to není,“ doplnil ho místopředseda Zbyněk Stanjura. Fiala ale hlasitě vzkázal, že „nevzdá boj o osud této země“ a bude dál bojovat za demokratickou a svobodnou Českou republiku.
Motoristé sobě již oznámili, že jsou v kontaktu s vítězným ANO a jednání o spolupráci by mohla začít dnes večer. Kontakt s SPD nechávají na hnutí ANO. Lídr pražské kandidátky Boris Šťastný vyzval Fialovu vládu, aby už nepřijímala žádné další závazky. Dále bylo oznámeno, že mandát europoslance po Filipu Turkovi převezme Antonín Staněk (bývalý ministr kultury, kandidoval za Přísahu).
Piráti sice do vlády zřejmě neusednou, ale předseda Zdeněk Hřib označil za úspěch porážku SPD a uskupení Stačilo!. Uvedl, že výsledek odpovídá zhruba sedmnácti mandátům, a připomněl, že dřívější průzkumy jim predikovaly mnohem horší výsledek. Hřib opětovně odmítl koalici s ANO, SPD a Motoristy sobě a slíbil, že se pokusí program strany prosazovat i z opozice.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.