Ukrajina čelí mezinárodnímu tlaku na uspořádání voleb v době, kdy stále probíhá válka s Ruskem. Politolog Andreas Umland ve své analýze pro German Marshall Fund upozorňuje, že takový krok by nejen ohrozil legitimitu výsledků, ale zároveň vytvořil četné příležitosti pro ruské vměšování a destabilizaci země.
V článku publikovaném 1. května Umland reaguje na spekulace, že by prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uspořádat předčasné volby, a to i v návaznosti na jeho rostoucí popularitu doma, přestože jeho řádné funkční období skončilo v roce 2024. Tlak na vypsání voleb přichází i zvenčí – nejen od proruských médií, ale i od některých západních osobností, včetně bývalého moderátora Fox News Tuckera Carlsona nebo předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.
Ruská propaganda přitom od roku 2023 tvrdí, že Zelenského legitimita po uplynutí mandátu skončila, a že výměna ukrajinského vedení by mohla vést k míru. Kreml dokonce navrhoval dočasnou správu OSN, která by podle něj dohlížela na "demokratické volby", po nichž by bylo možné zahájit mírové rozhovory.
Umland však upozorňuje, že podobná strategie připomíná taktiku Moskvy z let 2014–2021, kdy Rusko požadovalo volby na okupovaných územích Donbasu, ačkoliv je sama kontrolovala. V současnosti by podle něj nepromyšleně připravené a bezpečnostně nezajištěné volby poskytly Rusku nové možnosti hybridních zásahů, včetně podpory proruských kandidátů a narušování volební infrastruktury.
Podle ukrajinské legislativy z roku 2015 nelze za platnosti válečného stavu uspořádat žádné celostátní volby. Ústava navíc stanoví, že mandát parlamentu se prodlužuje až do chvíle, kdy válka skončí a bude možné volby uspořádat v mírových podmínkách. Ukrajinské organizace jako Opora zdůrazňují, že po skončení bojů bude potřeba minimálně šest měsíců na přípravu voleb.
Situaci navíc komplikuje rozsáhlé vysídlení obyvatel, zničená infrastruktura a potřeba zajistit volební místa v zahraničí. Umland varuje, že ukvapené volby by vedly k polarizaci společnosti, zmatení mezinárodních pozorovatelů a oslabení důvěry veřejnosti ve výsledky.
Závěrem Umland navrhuje, aby ukrajinské i zahraniční instituce zdůrazňovaly právní důvody odkladu voleb, připomínaly obdobné postupy v jiných demokraciích během válek a odhalovaly původ a účel ruské volební rétoriky. Ukrajina podle něj potřebuje čas na obnovu, nikoliv riskantní experimenty s demokracií pod palbou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
