Ukrajina čelí mezinárodnímu tlaku na uspořádání voleb v době, kdy stále probíhá válka s Ruskem. Politolog Andreas Umland ve své analýze pro German Marshall Fund upozorňuje, že takový krok by nejen ohrozil legitimitu výsledků, ale zároveň vytvořil četné příležitosti pro ruské vměšování a destabilizaci země.
V článku publikovaném 1. května Umland reaguje na spekulace, že by prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uspořádat předčasné volby, a to i v návaznosti na jeho rostoucí popularitu doma, přestože jeho řádné funkční období skončilo v roce 2024. Tlak na vypsání voleb přichází i zvenčí – nejen od proruských médií, ale i od některých západních osobností, včetně bývalého moderátora Fox News Tuckera Carlsona nebo předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.
Ruská propaganda přitom od roku 2023 tvrdí, že Zelenského legitimita po uplynutí mandátu skončila, a že výměna ukrajinského vedení by mohla vést k míru. Kreml dokonce navrhoval dočasnou správu OSN, která by podle něj dohlížela na "demokratické volby", po nichž by bylo možné zahájit mírové rozhovory.
Umland však upozorňuje, že podobná strategie připomíná taktiku Moskvy z let 2014–2021, kdy Rusko požadovalo volby na okupovaných územích Donbasu, ačkoliv je sama kontrolovala. V současnosti by podle něj nepromyšleně připravené a bezpečnostně nezajištěné volby poskytly Rusku nové možnosti hybridních zásahů, včetně podpory proruských kandidátů a narušování volební infrastruktury.
Podle ukrajinské legislativy z roku 2015 nelze za platnosti válečného stavu uspořádat žádné celostátní volby. Ústava navíc stanoví, že mandát parlamentu se prodlužuje až do chvíle, kdy válka skončí a bude možné volby uspořádat v mírových podmínkách. Ukrajinské organizace jako Opora zdůrazňují, že po skončení bojů bude potřeba minimálně šest měsíců na přípravu voleb.
Situaci navíc komplikuje rozsáhlé vysídlení obyvatel, zničená infrastruktura a potřeba zajistit volební místa v zahraničí. Umland varuje, že ukvapené volby by vedly k polarizaci společnosti, zmatení mezinárodních pozorovatelů a oslabení důvěry veřejnosti ve výsledky.
Závěrem Umland navrhuje, aby ukrajinské i zahraniční instituce zdůrazňovaly právní důvody odkladu voleb, připomínaly obdobné postupy v jiných demokraciích během válek a odhalovaly původ a účel ruské volební rétoriky. Ukrajina podle něj potřebuje čas na obnovu, nikoliv riskantní experimenty s demokracií pod palbou.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
