Ukrajina čelí mezinárodnímu tlaku na uspořádání voleb v době, kdy stále probíhá válka s Ruskem. Politolog Andreas Umland ve své analýze pro German Marshall Fund upozorňuje, že takový krok by nejen ohrozil legitimitu výsledků, ale zároveň vytvořil četné příležitosti pro ruské vměšování a destabilizaci země.
V článku publikovaném 1. května Umland reaguje na spekulace, že by prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uspořádat předčasné volby, a to i v návaznosti na jeho rostoucí popularitu doma, přestože jeho řádné funkční období skončilo v roce 2024. Tlak na vypsání voleb přichází i zvenčí – nejen od proruských médií, ale i od některých západních osobností, včetně bývalého moderátora Fox News Tuckera Carlsona nebo předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.
Ruská propaganda přitom od roku 2023 tvrdí, že Zelenského legitimita po uplynutí mandátu skončila, a že výměna ukrajinského vedení by mohla vést k míru. Kreml dokonce navrhoval dočasnou správu OSN, která by podle něj dohlížela na "demokratické volby", po nichž by bylo možné zahájit mírové rozhovory.
Umland však upozorňuje, že podobná strategie připomíná taktiku Moskvy z let 2014–2021, kdy Rusko požadovalo volby na okupovaných územích Donbasu, ačkoliv je sama kontrolovala. V současnosti by podle něj nepromyšleně připravené a bezpečnostně nezajištěné volby poskytly Rusku nové možnosti hybridních zásahů, včetně podpory proruských kandidátů a narušování volební infrastruktury.
Podle ukrajinské legislativy z roku 2015 nelze za platnosti válečného stavu uspořádat žádné celostátní volby. Ústava navíc stanoví, že mandát parlamentu se prodlužuje až do chvíle, kdy válka skončí a bude možné volby uspořádat v mírových podmínkách. Ukrajinské organizace jako Opora zdůrazňují, že po skončení bojů bude potřeba minimálně šest měsíců na přípravu voleb.
Situaci navíc komplikuje rozsáhlé vysídlení obyvatel, zničená infrastruktura a potřeba zajistit volební místa v zahraničí. Umland varuje, že ukvapené volby by vedly k polarizaci společnosti, zmatení mezinárodních pozorovatelů a oslabení důvěry veřejnosti ve výsledky.
Závěrem Umland navrhuje, aby ukrajinské i zahraniční instituce zdůrazňovaly právní důvody odkladu voleb, připomínaly obdobné postupy v jiných demokraciích během válek a odhalovaly původ a účel ruské volební rétoriky. Ukrajina podle něj potřebuje čas na obnovu, nikoliv riskantní experimenty s demokracií pod palbou.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
