Ukrajina čelí mezinárodnímu tlaku na uspořádání voleb v době, kdy stále probíhá válka s Ruskem. Politolog Andreas Umland ve své analýze pro German Marshall Fund upozorňuje, že takový krok by nejen ohrozil legitimitu výsledků, ale zároveň vytvořil četné příležitosti pro ruské vměšování a destabilizaci země.
V článku publikovaném 1. května Umland reaguje na spekulace, že by prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uspořádat předčasné volby, a to i v návaznosti na jeho rostoucí popularitu doma, přestože jeho řádné funkční období skončilo v roce 2024. Tlak na vypsání voleb přichází i zvenčí – nejen od proruských médií, ale i od některých západních osobností, včetně bývalého moderátora Fox News Tuckera Carlsona nebo předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.
Ruská propaganda přitom od roku 2023 tvrdí, že Zelenského legitimita po uplynutí mandátu skončila, a že výměna ukrajinského vedení by mohla vést k míru. Kreml dokonce navrhoval dočasnou správu OSN, která by podle něj dohlížela na "demokratické volby", po nichž by bylo možné zahájit mírové rozhovory.
Umland však upozorňuje, že podobná strategie připomíná taktiku Moskvy z let 2014–2021, kdy Rusko požadovalo volby na okupovaných územích Donbasu, ačkoliv je sama kontrolovala. V současnosti by podle něj nepromyšleně připravené a bezpečnostně nezajištěné volby poskytly Rusku nové možnosti hybridních zásahů, včetně podpory proruských kandidátů a narušování volební infrastruktury.
Podle ukrajinské legislativy z roku 2015 nelze za platnosti válečného stavu uspořádat žádné celostátní volby. Ústava navíc stanoví, že mandát parlamentu se prodlužuje až do chvíle, kdy válka skončí a bude možné volby uspořádat v mírových podmínkách. Ukrajinské organizace jako Opora zdůrazňují, že po skončení bojů bude potřeba minimálně šest měsíců na přípravu voleb.
Situaci navíc komplikuje rozsáhlé vysídlení obyvatel, zničená infrastruktura a potřeba zajistit volební místa v zahraničí. Umland varuje, že ukvapené volby by vedly k polarizaci společnosti, zmatení mezinárodních pozorovatelů a oslabení důvěry veřejnosti ve výsledky.
Závěrem Umland navrhuje, aby ukrajinské i zahraniční instituce zdůrazňovaly právní důvody odkladu voleb, připomínaly obdobné postupy v jiných demokraciích během válek a odhalovaly původ a účel ruské volební rétoriky. Ukrajina podle něj potřebuje čas na obnovu, nikoliv riskantní experimenty s demokracií pod palbou.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
