Ukrajina čelí mezinárodnímu tlaku na uspořádání voleb v době, kdy stále probíhá válka s Ruskem. Politolog Andreas Umland ve své analýze pro German Marshall Fund upozorňuje, že takový krok by nejen ohrozil legitimitu výsledků, ale zároveň vytvořil četné příležitosti pro ruské vměšování a destabilizaci země.
V článku publikovaném 1. května Umland reaguje na spekulace, že by prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uspořádat předčasné volby, a to i v návaznosti na jeho rostoucí popularitu doma, přestože jeho řádné funkční období skončilo v roce 2024. Tlak na vypsání voleb přichází i zvenčí – nejen od proruských médií, ale i od některých západních osobností, včetně bývalého moderátora Fox News Tuckera Carlsona nebo předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.
Ruská propaganda přitom od roku 2023 tvrdí, že Zelenského legitimita po uplynutí mandátu skončila, a že výměna ukrajinského vedení by mohla vést k míru. Kreml dokonce navrhoval dočasnou správu OSN, která by podle něj dohlížela na "demokratické volby", po nichž by bylo možné zahájit mírové rozhovory.
Umland však upozorňuje, že podobná strategie připomíná taktiku Moskvy z let 2014–2021, kdy Rusko požadovalo volby na okupovaných územích Donbasu, ačkoliv je sama kontrolovala. V současnosti by podle něj nepromyšleně připravené a bezpečnostně nezajištěné volby poskytly Rusku nové možnosti hybridních zásahů, včetně podpory proruských kandidátů a narušování volební infrastruktury.
Podle ukrajinské legislativy z roku 2015 nelze za platnosti válečného stavu uspořádat žádné celostátní volby. Ústava navíc stanoví, že mandát parlamentu se prodlužuje až do chvíle, kdy válka skončí a bude možné volby uspořádat v mírových podmínkách. Ukrajinské organizace jako Opora zdůrazňují, že po skončení bojů bude potřeba minimálně šest měsíců na přípravu voleb.
Situaci navíc komplikuje rozsáhlé vysídlení obyvatel, zničená infrastruktura a potřeba zajistit volební místa v zahraničí. Umland varuje, že ukvapené volby by vedly k polarizaci společnosti, zmatení mezinárodních pozorovatelů a oslabení důvěry veřejnosti ve výsledky.
Závěrem Umland navrhuje, aby ukrajinské i zahraniční instituce zdůrazňovaly právní důvody odkladu voleb, připomínaly obdobné postupy v jiných demokraciích během válek a odhalovaly původ a účel ruské volební rétoriky. Ukrajina podle něj potřebuje čas na obnovu, nikoliv riskantní experimenty s demokracií pod palbou.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
