Spojené státy a Ukrajina konečně uzavřely dlouho očekávanou dohodu o poválečné obnově Ukrajiny. Podle prvních informací jsou podmínky výhodnější pro Kyjev, než se dříve předpokládalo.
Hlavním bodem nové dohody o hospodářském partnerství je využití ukrajinských nerostných surovin. Ukrajina získá přístup k americkým investicím a technologiím, zatímco Spojené státy budou mít v budoucnu podíl na ziscích. Ty mají být dále využity na obnovu válkou zničené země – za předpokladu, že bude uzavřen mír s Ruskem.
Pozitivní je zejména to, že Ukrajina si podle aktuální verze dohody ponechá vlastnictví svých přírodních zdrojů a veškeré zisky mají být po dobu deseti let reinvestovány výhradně na jejím území. Dohoda také připouští, že americký příspěvek může zahrnovat novou vojenskou pomoc, i když o její formě a rozsahu rozhodne prezident USA.
Napětí v jednáních vyvolal požadavek Donalda Trumpa, že dohoda má zahrnovat i „náhradu“ za dosavadní americkou pomoc, kterou podle něj USA poskytly Ukrajině ve výši 350 miliard dolarů – ačkoliv nezávislé odhady hovoří spíše o 120 miliardách. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však ještě před podpisem trval na tom, že dohoda nebude zahrnovat žádnou dřívější pomoc. Oficiální vyjádření ukrajinské vlády se zaměřuje výhradně na budoucí podporu. Přesto americký ministr financí Scott Bessent po podpisu hovořil o „kompenzaci“ za zbraně i financování, což vyvolává otázky, zda mezi oběma zeměmi nepřetrvávají rozdíly ve výkladu.
Text dohody zatím nebyl zveřejněn a mnoho detailů zůstává nejasných. Trump navíc není známý jako předvídatelný vyjednavač a jeho postoje se často mění. Je možné, že podpis dohody měl být zároveň výstrahou Moskvě, která podle Trumpa zdržuje mírová jednání.
Dokument také hovoří o „dlouhodobém strategickém sladění“ USA a Ukrajiny, což je v rozporu s Trumpovým přístupem ještě před několika měsíci, kdy označil prezidenta Zelenského za diktátora a obvinil Kyjev z rozpoutání války. Přesto dohoda neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky – americká vláda ale tvrdí, že ekonomická přítomnost USA v zemi vytvoří přirozený závazek k její ochraně.
Z ekonomického pohledu však existuje řada otázek. Ukrajinské zásoby nerostných surovin, především vzácných zemin důležitých pro moderní technologie, jsou založeny na starých sovětských průzkumech a nebyly důkladně ověřeny. Těžba těchto surovin je drahá, technicky náročná a návratnost investic je nejistá – navíc mnohá ložiska leží ve východních oblastech, ohrožených Ruskem. Podle odborníků bude trvat nejméně deset let, než se případná produkce rozběhne.
Z těchto důvodů dohoda pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na průběh konfliktu a neposkytne USA dostatečný ekonomický motiv k vojenské obraně Ukrajiny. Z pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina se nic zásadního nemění – navzdory možnému signálu, že Trumpova trpělivost s Ruskem slábne.
Nelze vyloučit, že Trump učiní v budoucnu razantnější krok na podporu Ukrajiny, který by mohl změnit vývoj války. Podle současných informací to ale tato dohoda rozhodně není.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
