Spojené státy a Ukrajina konečně uzavřely dlouho očekávanou dohodu o poválečné obnově Ukrajiny. Podle prvních informací jsou podmínky výhodnější pro Kyjev, než se dříve předpokládalo.
Hlavním bodem nové dohody o hospodářském partnerství je využití ukrajinských nerostných surovin. Ukrajina získá přístup k americkým investicím a technologiím, zatímco Spojené státy budou mít v budoucnu podíl na ziscích. Ty mají být dále využity na obnovu válkou zničené země – za předpokladu, že bude uzavřen mír s Ruskem.
Pozitivní je zejména to, že Ukrajina si podle aktuální verze dohody ponechá vlastnictví svých přírodních zdrojů a veškeré zisky mají být po dobu deseti let reinvestovány výhradně na jejím území. Dohoda také připouští, že americký příspěvek může zahrnovat novou vojenskou pomoc, i když o její formě a rozsahu rozhodne prezident USA.
Napětí v jednáních vyvolal požadavek Donalda Trumpa, že dohoda má zahrnovat i „náhradu“ za dosavadní americkou pomoc, kterou podle něj USA poskytly Ukrajině ve výši 350 miliard dolarů – ačkoliv nezávislé odhady hovoří spíše o 120 miliardách. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však ještě před podpisem trval na tom, že dohoda nebude zahrnovat žádnou dřívější pomoc. Oficiální vyjádření ukrajinské vlády se zaměřuje výhradně na budoucí podporu. Přesto americký ministr financí Scott Bessent po podpisu hovořil o „kompenzaci“ za zbraně i financování, což vyvolává otázky, zda mezi oběma zeměmi nepřetrvávají rozdíly ve výkladu.
Text dohody zatím nebyl zveřejněn a mnoho detailů zůstává nejasných. Trump navíc není známý jako předvídatelný vyjednavač a jeho postoje se často mění. Je možné, že podpis dohody měl být zároveň výstrahou Moskvě, která podle Trumpa zdržuje mírová jednání.
Dokument také hovoří o „dlouhodobém strategickém sladění“ USA a Ukrajiny, což je v rozporu s Trumpovým přístupem ještě před několika měsíci, kdy označil prezidenta Zelenského za diktátora a obvinil Kyjev z rozpoutání války. Přesto dohoda neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky – americká vláda ale tvrdí, že ekonomická přítomnost USA v zemi vytvoří přirozený závazek k její ochraně.
Z ekonomického pohledu však existuje řada otázek. Ukrajinské zásoby nerostných surovin, především vzácných zemin důležitých pro moderní technologie, jsou založeny na starých sovětských průzkumech a nebyly důkladně ověřeny. Těžba těchto surovin je drahá, technicky náročná a návratnost investic je nejistá – navíc mnohá ložiska leží ve východních oblastech, ohrožených Ruskem. Podle odborníků bude trvat nejméně deset let, než se případná produkce rozběhne.
Z těchto důvodů dohoda pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na průběh konfliktu a neposkytne USA dostatečný ekonomický motiv k vojenské obraně Ukrajiny. Z pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina se nic zásadního nemění – navzdory možnému signálu, že Trumpova trpělivost s Ruskem slábne.
Nelze vyloučit, že Trump učiní v budoucnu razantnější krok na podporu Ukrajiny, který by mohl změnit vývoj války. Podle současných informací to ale tato dohoda rozhodně není.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
