Spojené státy a Ukrajina konečně uzavřely dlouho očekávanou dohodu o poválečné obnově Ukrajiny. Podle prvních informací jsou podmínky výhodnější pro Kyjev, než se dříve předpokládalo.
Hlavním bodem nové dohody o hospodářském partnerství je využití ukrajinských nerostných surovin. Ukrajina získá přístup k americkým investicím a technologiím, zatímco Spojené státy budou mít v budoucnu podíl na ziscích. Ty mají být dále využity na obnovu válkou zničené země – za předpokladu, že bude uzavřen mír s Ruskem.
Pozitivní je zejména to, že Ukrajina si podle aktuální verze dohody ponechá vlastnictví svých přírodních zdrojů a veškeré zisky mají být po dobu deseti let reinvestovány výhradně na jejím území. Dohoda také připouští, že americký příspěvek může zahrnovat novou vojenskou pomoc, i když o její formě a rozsahu rozhodne prezident USA.
Napětí v jednáních vyvolal požadavek Donalda Trumpa, že dohoda má zahrnovat i „náhradu“ za dosavadní americkou pomoc, kterou podle něj USA poskytly Ukrajině ve výši 350 miliard dolarů – ačkoliv nezávislé odhady hovoří spíše o 120 miliardách. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však ještě před podpisem trval na tom, že dohoda nebude zahrnovat žádnou dřívější pomoc. Oficiální vyjádření ukrajinské vlády se zaměřuje výhradně na budoucí podporu. Přesto americký ministr financí Scott Bessent po podpisu hovořil o „kompenzaci“ za zbraně i financování, což vyvolává otázky, zda mezi oběma zeměmi nepřetrvávají rozdíly ve výkladu.
Text dohody zatím nebyl zveřejněn a mnoho detailů zůstává nejasných. Trump navíc není známý jako předvídatelný vyjednavač a jeho postoje se často mění. Je možné, že podpis dohody měl být zároveň výstrahou Moskvě, která podle Trumpa zdržuje mírová jednání.
Dokument také hovoří o „dlouhodobém strategickém sladění“ USA a Ukrajiny, což je v rozporu s Trumpovým přístupem ještě před několika měsíci, kdy označil prezidenta Zelenského za diktátora a obvinil Kyjev z rozpoutání války. Přesto dohoda neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky – americká vláda ale tvrdí, že ekonomická přítomnost USA v zemi vytvoří přirozený závazek k její ochraně.
Z ekonomického pohledu však existuje řada otázek. Ukrajinské zásoby nerostných surovin, především vzácných zemin důležitých pro moderní technologie, jsou založeny na starých sovětských průzkumech a nebyly důkladně ověřeny. Těžba těchto surovin je drahá, technicky náročná a návratnost investic je nejistá – navíc mnohá ložiska leží ve východních oblastech, ohrožených Ruskem. Podle odborníků bude trvat nejméně deset let, než se případná produkce rozběhne.
Z těchto důvodů dohoda pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na průběh konfliktu a neposkytne USA dostatečný ekonomický motiv k vojenské obraně Ukrajiny. Z pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina se nic zásadního nemění – navzdory možnému signálu, že Trumpova trpělivost s Ruskem slábne.
Nelze vyloučit, že Trump učiní v budoucnu razantnější krok na podporu Ukrajiny, který by mohl změnit vývoj války. Podle současných informací to ale tato dohoda rozhodně není.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
