Spojené státy a Ukrajina konečně uzavřely dlouho očekávanou dohodu o poválečné obnově Ukrajiny. Podle prvních informací jsou podmínky výhodnější pro Kyjev, než se dříve předpokládalo.
Hlavním bodem nové dohody o hospodářském partnerství je využití ukrajinských nerostných surovin. Ukrajina získá přístup k americkým investicím a technologiím, zatímco Spojené státy budou mít v budoucnu podíl na ziscích. Ty mají být dále využity na obnovu válkou zničené země – za předpokladu, že bude uzavřen mír s Ruskem.
Pozitivní je zejména to, že Ukrajina si podle aktuální verze dohody ponechá vlastnictví svých přírodních zdrojů a veškeré zisky mají být po dobu deseti let reinvestovány výhradně na jejím území. Dohoda také připouští, že americký příspěvek může zahrnovat novou vojenskou pomoc, i když o její formě a rozsahu rozhodne prezident USA.
Napětí v jednáních vyvolal požadavek Donalda Trumpa, že dohoda má zahrnovat i „náhradu“ za dosavadní americkou pomoc, kterou podle něj USA poskytly Ukrajině ve výši 350 miliard dolarů – ačkoliv nezávislé odhady hovoří spíše o 120 miliardách. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však ještě před podpisem trval na tom, že dohoda nebude zahrnovat žádnou dřívější pomoc. Oficiální vyjádření ukrajinské vlády se zaměřuje výhradně na budoucí podporu. Přesto americký ministr financí Scott Bessent po podpisu hovořil o „kompenzaci“ za zbraně i financování, což vyvolává otázky, zda mezi oběma zeměmi nepřetrvávají rozdíly ve výkladu.
Text dohody zatím nebyl zveřejněn a mnoho detailů zůstává nejasných. Trump navíc není známý jako předvídatelný vyjednavač a jeho postoje se často mění. Je možné, že podpis dohody měl být zároveň výstrahou Moskvě, která podle Trumpa zdržuje mírová jednání.
Dokument také hovoří o „dlouhodobém strategickém sladění“ USA a Ukrajiny, což je v rozporu s Trumpovým přístupem ještě před několika měsíci, kdy označil prezidenta Zelenského za diktátora a obvinil Kyjev z rozpoutání války. Přesto dohoda neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky – americká vláda ale tvrdí, že ekonomická přítomnost USA v zemi vytvoří přirozený závazek k její ochraně.
Z ekonomického pohledu však existuje řada otázek. Ukrajinské zásoby nerostných surovin, především vzácných zemin důležitých pro moderní technologie, jsou založeny na starých sovětských průzkumech a nebyly důkladně ověřeny. Těžba těchto surovin je drahá, technicky náročná a návratnost investic je nejistá – navíc mnohá ložiska leží ve východních oblastech, ohrožených Ruskem. Podle odborníků bude trvat nejméně deset let, než se případná produkce rozběhne.
Z těchto důvodů dohoda pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na průběh konfliktu a neposkytne USA dostatečný ekonomický motiv k vojenské obraně Ukrajiny. Z pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina se nic zásadního nemění – navzdory možnému signálu, že Trumpova trpělivost s Ruskem slábne.
Nelze vyloučit, že Trump učiní v budoucnu razantnější krok na podporu Ukrajiny, který by mohl změnit vývoj války. Podle současných informací to ale tato dohoda rozhodně není.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
