Komu vlastně prospěje dohoda o nerostech? Kyjev získal více, než se čekalo, strachu se ale nezbavil

Hlavním bodem nové dohody o hospodářském partnerství je využití ukrajinských nerostných surovin. Ukrajina získá přístup k americkým investicím a technologiím, zatímco Spojené státy budou mít v budoucnu podíl na ziscích. Ty mají být dále využity na obnovu válkou zničené země – za předpokladu, že bude uzavřen mír s Ruskem.

Pozitivní je zejména to, že Ukrajina si podle aktuální verze dohody ponechá vlastnictví svých přírodních zdrojů a veškeré zisky mají být po dobu deseti let reinvestovány výhradně na jejím území. Dohoda také připouští, že americký příspěvek může zahrnovat novou vojenskou pomoc, i když o její formě a rozsahu rozhodne prezident USA.

Napětí v jednáních vyvolal požadavek Donalda Trumpa, že dohoda má zahrnovat i „náhradu“ za dosavadní americkou pomoc, kterou podle něj USA poskytly Ukrajině ve výši 350 miliard dolarů – ačkoliv nezávislé odhady hovoří spíše o 120 miliardách. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však ještě před podpisem trval na tom, že dohoda nebude zahrnovat žádnou dřívější pomoc. Oficiální vyjádření ukrajinské vlády se zaměřuje výhradně na budoucí podporu. Přesto americký ministr financí Scott Bessent po podpisu hovořil o „kompenzaci“ za zbraně i financování, což vyvolává otázky, zda mezi oběma zeměmi nepřetrvávají rozdíly ve výkladu.

Text dohody zatím nebyl zveřejněn a mnoho detailů zůstává nejasných. Trump navíc není známý jako předvídatelný vyjednavač a jeho postoje se často mění. Je možné, že podpis dohody měl být zároveň výstrahou Moskvě, která podle Trumpa zdržuje mírová jednání.

Dokument také hovoří o „dlouhodobém strategickém sladění“ USA a Ukrajiny, což je v rozporu s Trumpovým přístupem ještě před několika měsíci, kdy označil prezidenta Zelenského za diktátora a obvinil Kyjev z rozpoutání války. Přesto dohoda neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky – americká vláda ale tvrdí, že ekonomická přítomnost USA v zemi vytvoří přirozený závazek k její ochraně.

Z ekonomického pohledu však existuje řada otázek. Ukrajinské zásoby nerostných surovin, především vzácných zemin důležitých pro moderní technologie, jsou založeny na starých sovětských průzkumech a nebyly důkladně ověřeny. Těžba těchto surovin je drahá, technicky náročná a návratnost investic je nejistá – navíc mnohá ložiska leží ve východních oblastech, ohrožených Ruskem. Podle odborníků bude trvat nejméně deset let, než se případná produkce rozběhne.

Z těchto důvodů dohoda pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na průběh konfliktu a neposkytne USA dostatečný ekonomický motiv k vojenské obraně Ukrajiny. Z pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina se nic zásadního nemění – navzdory možnému signálu, že Trumpova trpělivost s Ruskem slábne.

Nelze vyloučit, že Trump učiní v budoucnu razantnější krok na podporu Ukrajiny, který by mohl změnit vývoj války. Podle současných informací to ale tato dohoda rozhodně není.