Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Výsledky únorového průzkumu agentury Ipsos ukazují, že v případě konání voleb by se hnutí ANO těsně drželo na vrcholu s 36,4 procenta hlasů, následováno koalicí Spolu s 20,6 procenta a hnutím STAN s 10,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem se hnutí STAN mírně propadlo, stejně tak i strany Stačilo! a Motoristé sobě, které zaznamenaly pokles podpory.
Naopak SPD si polepšilo a získalo 7,5 procenta, což je výrazný nárůst, který podtrhuje jejich rostoucí vliv.
Velkým zklamáním by bylo pro Piráty, kteří těsně překračují hranici pro vstup do Sněmovny s 5,1 procenta, což je jen o něco více než pět procent. Podobně hnutí Stačilo! a Motoristé sobě by skončili pod touto hranicí, oba s 4,8 procenty. Tyto strany se tedy nachází v nejasné pozici, protože statistická odchylka může jejich výsledky značně ovlivnit. Důležité je, že i v těchto případech je stále možné, že při skutečných volbách by došlo k významným změnám.
Pokud se podíváme na další strany, výsledky jsou spíše okrajové. Sociální demokracie (SOCDEM) a Svobodní získávají přes dvě procenta, ale jejich šance na významnější podíl ve Sněmovně jsou minimální. Na druhé straně hnutí PRO a Zelení se nacházejí pod dvěma procenty, což jim znemožňuje uspět ve volbách a dostat se do Sněmovny. Tento výsledek potvrzuje trend, kdy menší strany ztrácejí vliv, a politický prostor se stále více koncentruje mezi většími stranami a koalicemi.
Zajímavé je, že mezi lednovým a únorovým průzkumem došlo k pouze drobným změnám v podpoře hlavních stran. ANO, Spolu a Piráti si proti lednu pohoršily jen nepatrně. Naopak, hnutí SPD vykázalo největší nárůst, a to o 1,8 procentního bodu. Tento posun může být důsledkem aktuální politické situace nebo efektu jejich kampaní, které oslovují širší voličskou základnu. Na druhou stranu hnutí STAN ztratilo 1,4 procentního bodu, což ukazuje na pokles jejich popularity.
Pokud jde o volební účast, průzkum ukazuje, že 63 procent lidí by se voleb zúčastnilo, což je o něco méně než v roce 2021, kdy volební účast činila 65,43 procenta. Tento pokles může mít vliv na konečné výsledky, zejména pro menší strany, které mohou ztratit část svých podporovatelů, pokud nebude dostatečná motivace k účasti. V každém případě jsou výsledky průzkumu pouze orientační a skutečné volby mohou přinést překvapení.
Princ Harry navázal na úspěšnou návštěvu Velké Británie další překvapivou zahraniční cestou. V pátek dorazil na žádost ukrajinské vlády do Kyjeva. Jako patron her Invictus Games pro trvale zraněné válečné veterány řekl, chce udělat všechno možné, aby pomohl se zotavením tisícovek ukrajinských vojáků, kteří utrpěli zranění ve válce s Ruskem.
Zatímco válka na Ukrajině nekončí, Vladimir Putin se údajně ukrývá ve třech identických kancelářích, které má vybudované ve svých bunkrech po celém Rusku. Uvedl to bývalý vysoce postavený člen Kremlu Gleb Karakulov, který loni v říjnu z Ruska utekl. Nyní se snaží odhalit tajemství ruského prezidenta, kterého vnímá jako válečného zločince.
Evropský automobilový průmysl zahájil v Bruselu formální kampaň s cílem odložit termín pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který je stanoven na rok 2035.
Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
