Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Výsledky únorového průzkumu agentury Ipsos ukazují, že v případě konání voleb by se hnutí ANO těsně drželo na vrcholu s 36,4 procenta hlasů, následováno koalicí Spolu s 20,6 procenta a hnutím STAN s 10,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem se hnutí STAN mírně propadlo, stejně tak i strany Stačilo! a Motoristé sobě, které zaznamenaly pokles podpory.
Naopak SPD si polepšilo a získalo 7,5 procenta, což je výrazný nárůst, který podtrhuje jejich rostoucí vliv.
Velkým zklamáním by bylo pro Piráty, kteří těsně překračují hranici pro vstup do Sněmovny s 5,1 procenta, což je jen o něco více než pět procent. Podobně hnutí Stačilo! a Motoristé sobě by skončili pod touto hranicí, oba s 4,8 procenty. Tyto strany se tedy nachází v nejasné pozici, protože statistická odchylka může jejich výsledky značně ovlivnit. Důležité je, že i v těchto případech je stále možné, že při skutečných volbách by došlo k významným změnám.
Pokud se podíváme na další strany, výsledky jsou spíše okrajové. Sociální demokracie (SOCDEM) a Svobodní získávají přes dvě procenta, ale jejich šance na významnější podíl ve Sněmovně jsou minimální. Na druhé straně hnutí PRO a Zelení se nacházejí pod dvěma procenty, což jim znemožňuje uspět ve volbách a dostat se do Sněmovny. Tento výsledek potvrzuje trend, kdy menší strany ztrácejí vliv, a politický prostor se stále více koncentruje mezi většími stranami a koalicemi.
Zajímavé je, že mezi lednovým a únorovým průzkumem došlo k pouze drobným změnám v podpoře hlavních stran. ANO, Spolu a Piráti si proti lednu pohoršily jen nepatrně. Naopak, hnutí SPD vykázalo největší nárůst, a to o 1,8 procentního bodu. Tento posun může být důsledkem aktuální politické situace nebo efektu jejich kampaní, které oslovují širší voličskou základnu. Na druhou stranu hnutí STAN ztratilo 1,4 procentního bodu, což ukazuje na pokles jejich popularity.
Pokud jde o volební účast, průzkum ukazuje, že 63 procent lidí by se voleb zúčastnilo, což je o něco méně než v roce 2021, kdy volební účast činila 65,43 procenta. Tento pokles může mít vliv na konečné výsledky, zejména pro menší strany, které mohou ztratit část svých podporovatelů, pokud nebude dostatečná motivace k účasti. V každém případě jsou výsledky průzkumu pouze orientační a skutečné volby mohou přinést překvapení.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
