Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Výsledky únorového průzkumu agentury Ipsos ukazují, že v případě konání voleb by se hnutí ANO těsně drželo na vrcholu s 36,4 procenta hlasů, následováno koalicí Spolu s 20,6 procenta a hnutím STAN s 10,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem se hnutí STAN mírně propadlo, stejně tak i strany Stačilo! a Motoristé sobě, které zaznamenaly pokles podpory.
Naopak SPD si polepšilo a získalo 7,5 procenta, což je výrazný nárůst, který podtrhuje jejich rostoucí vliv.
Velkým zklamáním by bylo pro Piráty, kteří těsně překračují hranici pro vstup do Sněmovny s 5,1 procenta, což je jen o něco více než pět procent. Podobně hnutí Stačilo! a Motoristé sobě by skončili pod touto hranicí, oba s 4,8 procenty. Tyto strany se tedy nachází v nejasné pozici, protože statistická odchylka může jejich výsledky značně ovlivnit. Důležité je, že i v těchto případech je stále možné, že při skutečných volbách by došlo k významným změnám.
Pokud se podíváme na další strany, výsledky jsou spíše okrajové. Sociální demokracie (SOCDEM) a Svobodní získávají přes dvě procenta, ale jejich šance na významnější podíl ve Sněmovně jsou minimální. Na druhé straně hnutí PRO a Zelení se nacházejí pod dvěma procenty, což jim znemožňuje uspět ve volbách a dostat se do Sněmovny. Tento výsledek potvrzuje trend, kdy menší strany ztrácejí vliv, a politický prostor se stále více koncentruje mezi většími stranami a koalicemi.
Zajímavé je, že mezi lednovým a únorovým průzkumem došlo k pouze drobným změnám v podpoře hlavních stran. ANO, Spolu a Piráti si proti lednu pohoršily jen nepatrně. Naopak, hnutí SPD vykázalo největší nárůst, a to o 1,8 procentního bodu. Tento posun může být důsledkem aktuální politické situace nebo efektu jejich kampaní, které oslovují širší voličskou základnu. Na druhou stranu hnutí STAN ztratilo 1,4 procentního bodu, což ukazuje na pokles jejich popularity.
Pokud jde o volební účast, průzkum ukazuje, že 63 procent lidí by se voleb zúčastnilo, což je o něco méně než v roce 2021, kdy volební účast činila 65,43 procenta. Tento pokles může mít vliv na konečné výsledky, zejména pro menší strany, které mohou ztratit část svých podporovatelů, pokud nebude dostatečná motivace k účasti. V každém případě jsou výsledky průzkumu pouze orientační a skutečné volby mohou přinést překvapení.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
