Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Výsledky únorového průzkumu agentury Ipsos ukazují, že v případě konání voleb by se hnutí ANO těsně drželo na vrcholu s 36,4 procenta hlasů, následováno koalicí Spolu s 20,6 procenta a hnutím STAN s 10,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem se hnutí STAN mírně propadlo, stejně tak i strany Stačilo! a Motoristé sobě, které zaznamenaly pokles podpory.
Naopak SPD si polepšilo a získalo 7,5 procenta, což je výrazný nárůst, který podtrhuje jejich rostoucí vliv.
Velkým zklamáním by bylo pro Piráty, kteří těsně překračují hranici pro vstup do Sněmovny s 5,1 procenta, což je jen o něco více než pět procent. Podobně hnutí Stačilo! a Motoristé sobě by skončili pod touto hranicí, oba s 4,8 procenty. Tyto strany se tedy nachází v nejasné pozici, protože statistická odchylka může jejich výsledky značně ovlivnit. Důležité je, že i v těchto případech je stále možné, že při skutečných volbách by došlo k významným změnám.
Pokud se podíváme na další strany, výsledky jsou spíše okrajové. Sociální demokracie (SOCDEM) a Svobodní získávají přes dvě procenta, ale jejich šance na významnější podíl ve Sněmovně jsou minimální. Na druhé straně hnutí PRO a Zelení se nacházejí pod dvěma procenty, což jim znemožňuje uspět ve volbách a dostat se do Sněmovny. Tento výsledek potvrzuje trend, kdy menší strany ztrácejí vliv, a politický prostor se stále více koncentruje mezi většími stranami a koalicemi.
Zajímavé je, že mezi lednovým a únorovým průzkumem došlo k pouze drobným změnám v podpoře hlavních stran. ANO, Spolu a Piráti si proti lednu pohoršily jen nepatrně. Naopak, hnutí SPD vykázalo největší nárůst, a to o 1,8 procentního bodu. Tento posun může být důsledkem aktuální politické situace nebo efektu jejich kampaní, které oslovují širší voličskou základnu. Na druhou stranu hnutí STAN ztratilo 1,4 procentního bodu, což ukazuje na pokles jejich popularity.
Pokud jde o volební účast, průzkum ukazuje, že 63 procent lidí by se voleb zúčastnilo, což je o něco méně než v roce 2021, kdy volební účast činila 65,43 procenta. Tento pokles může mít vliv na konečné výsledky, zejména pro menší strany, které mohou ztratit část svých podporovatelů, pokud nebude dostatečná motivace k účasti. V každém případě jsou výsledky průzkumu pouze orientační a skutečné volby mohou přinést překvapení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
