Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Výsledky únorového průzkumu agentury Ipsos ukazují, že v případě konání voleb by se hnutí ANO těsně drželo na vrcholu s 36,4 procenta hlasů, následováno koalicí Spolu s 20,6 procenta a hnutím STAN s 10,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem se hnutí STAN mírně propadlo, stejně tak i strany Stačilo! a Motoristé sobě, které zaznamenaly pokles podpory.
Naopak SPD si polepšilo a získalo 7,5 procenta, což je výrazný nárůst, který podtrhuje jejich rostoucí vliv.
Velkým zklamáním by bylo pro Piráty, kteří těsně překračují hranici pro vstup do Sněmovny s 5,1 procenta, což je jen o něco více než pět procent. Podobně hnutí Stačilo! a Motoristé sobě by skončili pod touto hranicí, oba s 4,8 procenty. Tyto strany se tedy nachází v nejasné pozici, protože statistická odchylka může jejich výsledky značně ovlivnit. Důležité je, že i v těchto případech je stále možné, že při skutečných volbách by došlo k významným změnám.
Pokud se podíváme na další strany, výsledky jsou spíše okrajové. Sociální demokracie (SOCDEM) a Svobodní získávají přes dvě procenta, ale jejich šance na významnější podíl ve Sněmovně jsou minimální. Na druhé straně hnutí PRO a Zelení se nacházejí pod dvěma procenty, což jim znemožňuje uspět ve volbách a dostat se do Sněmovny. Tento výsledek potvrzuje trend, kdy menší strany ztrácejí vliv, a politický prostor se stále více koncentruje mezi většími stranami a koalicemi.
Zajímavé je, že mezi lednovým a únorovým průzkumem došlo k pouze drobným změnám v podpoře hlavních stran. ANO, Spolu a Piráti si proti lednu pohoršily jen nepatrně. Naopak, hnutí SPD vykázalo největší nárůst, a to o 1,8 procentního bodu. Tento posun může být důsledkem aktuální politické situace nebo efektu jejich kampaní, které oslovují širší voličskou základnu. Na druhou stranu hnutí STAN ztratilo 1,4 procentního bodu, což ukazuje na pokles jejich popularity.
Pokud jde o volební účast, průzkum ukazuje, že 63 procent lidí by se voleb zúčastnilo, což je o něco méně než v roce 2021, kdy volební účast činila 65,43 procenta. Tento pokles může mít vliv na konečné výsledky, zejména pro menší strany, které mohou ztratit část svých podporovatelů, pokud nebude dostatečná motivace k účasti. V každém případě jsou výsledky průzkumu pouze orientační a skutečné volby mohou přinést překvapení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.