Napjaté jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským vyvolalo v Evropě bouřlivé reakce. Zatímco evropští lídři ujišťují Ukrajinu o své podpoře, čeští politici nešetří ostrou kritikou amerického prezidenta.
Polský premiér Donald Tusk poslal vzkaz Ukrajině jasně a bez okolků: „Drahý (Zelenskyj), drazí ukrajinští přátelé, nejste sami,“ uvedl podle CNN. Jeho slova symbolizují pevnou podporu Polska, které dlouhodobě stojí po boku Kyjeva v boji proti ruské agresi.
Podobně reagoval i španělský premiér Pedro Sánchez, který na sociálních sítích napsal: „Ukrajino, Španělsko je s vámi.“ Tím dal najevo, že i Madrid považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro evropskou bezpečnost.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock zdůraznila jednotu Evropy: „Ukrajina není sama. Německo spolu s našimi evropskými spojenci stojí jednotně po boku Ukrajiny – a proti ruské agresi. Ukrajina může počítat s neochvějnou podporou Německa, Evropy a dalších. Jejich obrana demokracie a jejich snaha o mír a bezpečnost jsou i našimi.“
Moldavská prezidentka Maia Sandu popsala situaci bez diplomatických kudrlinek: „Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresorem. Ukrajina brání svou svobodu – a naši. Stojíme s Ukrajinou.“ Její slova podtrhují, že bezpečnost Ukrajiny je úzce propojená s bezpečností celého regionu.
Litevský prezident Gitanas Nausėda poslal jasný vzkaz: „Ukrajino, nikdy nebudeš kráčet sama.“ Tento výrok dokazuje, že pobaltské státy stále vnímají ruskou hrozbu jako existenční problém a podporují Ukrajinu bez výhrad.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna se nebál přímo jmenovat viníka války: „Jedinou překážkou pro mír je rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina pokračovat v jeho válečné agresi. Pokud Ukrajina přestane bojovat, nebude Ukrajiny.“
Zároveň apeloval na větší evropské angažmá: „Estonská podpora Ukrajině zůstává neochvějná. Je čas, aby Evropa vystoupila. Nečekejme na něco dalšího; Evropa má dostatečné zdroje, včetně zmrazených ruských aktiv, aby umožnila Ukrajině pokračovat v boji.“
Evropští politici nejen vyjadřují podporu, ale také volají po konkrétních krocích, které by zajistily pokračující pomoc Ukrajině a oslabení ruského vlivu.
Na tvrdý průběh jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským reagovali i čeští politici. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) kritizoval přístup amerického prezidenta: „Zelenskyj prý není připraven na mír, tvrdí Donald Trump. Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump-Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty. Zelenskyj dokázal v čele svojí země tři roky čelit přesile ruského agresora. Dneska svedl důležitou diplomatickou bitvu, v níž čelil přístupu “business first”. A odešel z ní jako morální vítěz.“
Ostřejší slova volil místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL): „Takto by se prezident USA chovat neměl – chová se jako gauner. Více se podobá způsobu, jakým si gangsteři rozdělují území. Takto neprovádíte předvídatelnou spojeneckou politiku. Toto je velké selhání,“ napsal v angličtině.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.