Napjaté jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským vyvolalo v Evropě bouřlivé reakce. Zatímco evropští lídři ujišťují Ukrajinu o své podpoře, čeští politici nešetří ostrou kritikou amerického prezidenta.
Polský premiér Donald Tusk poslal vzkaz Ukrajině jasně a bez okolků: „Drahý (Zelenskyj), drazí ukrajinští přátelé, nejste sami,“ uvedl podle CNN. Jeho slova symbolizují pevnou podporu Polska, které dlouhodobě stojí po boku Kyjeva v boji proti ruské agresi.
Podobně reagoval i španělský premiér Pedro Sánchez, který na sociálních sítích napsal: „Ukrajino, Španělsko je s vámi.“ Tím dal najevo, že i Madrid považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro evropskou bezpečnost.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock zdůraznila jednotu Evropy: „Ukrajina není sama. Německo spolu s našimi evropskými spojenci stojí jednotně po boku Ukrajiny – a proti ruské agresi. Ukrajina může počítat s neochvějnou podporou Německa, Evropy a dalších. Jejich obrana demokracie a jejich snaha o mír a bezpečnost jsou i našimi.“
Moldavská prezidentka Maia Sandu popsala situaci bez diplomatických kudrlinek: „Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresorem. Ukrajina brání svou svobodu – a naši. Stojíme s Ukrajinou.“ Její slova podtrhují, že bezpečnost Ukrajiny je úzce propojená s bezpečností celého regionu.
Litevský prezident Gitanas Nausėda poslal jasný vzkaz: „Ukrajino, nikdy nebudeš kráčet sama.“ Tento výrok dokazuje, že pobaltské státy stále vnímají ruskou hrozbu jako existenční problém a podporují Ukrajinu bez výhrad.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna se nebál přímo jmenovat viníka války: „Jedinou překážkou pro mír je rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina pokračovat v jeho válečné agresi. Pokud Ukrajina přestane bojovat, nebude Ukrajiny.“
Zároveň apeloval na větší evropské angažmá: „Estonská podpora Ukrajině zůstává neochvějná. Je čas, aby Evropa vystoupila. Nečekejme na něco dalšího; Evropa má dostatečné zdroje, včetně zmrazených ruských aktiv, aby umožnila Ukrajině pokračovat v boji.“
Evropští politici nejen vyjadřují podporu, ale také volají po konkrétních krocích, které by zajistily pokračující pomoc Ukrajině a oslabení ruského vlivu.
Na tvrdý průběh jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským reagovali i čeští politici. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) kritizoval přístup amerického prezidenta: „Zelenskyj prý není připraven na mír, tvrdí Donald Trump. Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump-Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty. Zelenskyj dokázal v čele svojí země tři roky čelit přesile ruského agresora. Dneska svedl důležitou diplomatickou bitvu, v níž čelil přístupu “business first”. A odešel z ní jako morální vítěz.“
Ostřejší slova volil místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL): „Takto by se prezident USA chovat neměl – chová se jako gauner. Více se podobá způsobu, jakým si gangsteři rozdělují území. Takto neprovádíte předvídatelnou spojeneckou politiku. Toto je velké selhání,“ napsal v angličtině.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.