Napjaté jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským vyvolalo v Evropě bouřlivé reakce. Zatímco evropští lídři ujišťují Ukrajinu o své podpoře, čeští politici nešetří ostrou kritikou amerického prezidenta.
Polský premiér Donald Tusk poslal vzkaz Ukrajině jasně a bez okolků: „Drahý (Zelenskyj), drazí ukrajinští přátelé, nejste sami,“ uvedl podle CNN. Jeho slova symbolizují pevnou podporu Polska, které dlouhodobě stojí po boku Kyjeva v boji proti ruské agresi.
Podobně reagoval i španělský premiér Pedro Sánchez, který na sociálních sítích napsal: „Ukrajino, Španělsko je s vámi.“ Tím dal najevo, že i Madrid považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro evropskou bezpečnost.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock zdůraznila jednotu Evropy: „Ukrajina není sama. Německo spolu s našimi evropskými spojenci stojí jednotně po boku Ukrajiny – a proti ruské agresi. Ukrajina může počítat s neochvějnou podporou Německa, Evropy a dalších. Jejich obrana demokracie a jejich snaha o mír a bezpečnost jsou i našimi.“
Moldavská prezidentka Maia Sandu popsala situaci bez diplomatických kudrlinek: „Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresorem. Ukrajina brání svou svobodu – a naši. Stojíme s Ukrajinou.“ Její slova podtrhují, že bezpečnost Ukrajiny je úzce propojená s bezpečností celého regionu.
Litevský prezident Gitanas Nausėda poslal jasný vzkaz: „Ukrajino, nikdy nebudeš kráčet sama.“ Tento výrok dokazuje, že pobaltské státy stále vnímají ruskou hrozbu jako existenční problém a podporují Ukrajinu bez výhrad.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna se nebál přímo jmenovat viníka války: „Jedinou překážkou pro mír je rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina pokračovat v jeho válečné agresi. Pokud Ukrajina přestane bojovat, nebude Ukrajiny.“
Zároveň apeloval na větší evropské angažmá: „Estonská podpora Ukrajině zůstává neochvějná. Je čas, aby Evropa vystoupila. Nečekejme na něco dalšího; Evropa má dostatečné zdroje, včetně zmrazených ruských aktiv, aby umožnila Ukrajině pokračovat v boji.“
Evropští politici nejen vyjadřují podporu, ale také volají po konkrétních krocích, které by zajistily pokračující pomoc Ukrajině a oslabení ruského vlivu.
Na tvrdý průběh jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským reagovali i čeští politici. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) kritizoval přístup amerického prezidenta: „Zelenskyj prý není připraven na mír, tvrdí Donald Trump. Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump-Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty. Zelenskyj dokázal v čele svojí země tři roky čelit přesile ruského agresora. Dneska svedl důležitou diplomatickou bitvu, v níž čelil přístupu “business first”. A odešel z ní jako morální vítěz.“
Ostřejší slova volil místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL): „Takto by se prezident USA chovat neměl – chová se jako gauner. Více se podobá způsobu, jakým si gangsteři rozdělují území. Takto neprovádíte předvídatelnou spojeneckou politiku. Toto je velké selhání,“ napsal v angličtině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.