Napjaté jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským vyvolalo v Evropě bouřlivé reakce. Zatímco evropští lídři ujišťují Ukrajinu o své podpoře, čeští politici nešetří ostrou kritikou amerického prezidenta.
Polský premiér Donald Tusk poslal vzkaz Ukrajině jasně a bez okolků: „Drahý (Zelenskyj), drazí ukrajinští přátelé, nejste sami,“ uvedl podle CNN. Jeho slova symbolizují pevnou podporu Polska, které dlouhodobě stojí po boku Kyjeva v boji proti ruské agresi.
Podobně reagoval i španělský premiér Pedro Sánchez, který na sociálních sítích napsal: „Ukrajino, Španělsko je s vámi.“ Tím dal najevo, že i Madrid považuje obranu Ukrajiny za klíčovou pro evropskou bezpečnost.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock zdůraznila jednotu Evropy: „Ukrajina není sama. Německo spolu s našimi evropskými spojenci stojí jednotně po boku Ukrajiny – a proti ruské agresi. Ukrajina může počítat s neochvějnou podporou Německa, Evropy a dalších. Jejich obrana demokracie a jejich snaha o mír a bezpečnost jsou i našimi.“
Moldavská prezidentka Maia Sandu popsala situaci bez diplomatických kudrlinek: „Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresorem. Ukrajina brání svou svobodu – a naši. Stojíme s Ukrajinou.“ Její slova podtrhují, že bezpečnost Ukrajiny je úzce propojená s bezpečností celého regionu.
Litevský prezident Gitanas Nausėda poslal jasný vzkaz: „Ukrajino, nikdy nebudeš kráčet sama.“ Tento výrok dokazuje, že pobaltské státy stále vnímají ruskou hrozbu jako existenční problém a podporují Ukrajinu bez výhrad.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna se nebál přímo jmenovat viníka války: „Jedinou překážkou pro mír je rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina pokračovat v jeho válečné agresi. Pokud Ukrajina přestane bojovat, nebude Ukrajiny.“
Zároveň apeloval na větší evropské angažmá: „Estonská podpora Ukrajině zůstává neochvějná. Je čas, aby Evropa vystoupila. Nečekejme na něco dalšího; Evropa má dostatečné zdroje, včetně zmrazených ruských aktiv, aby umožnila Ukrajině pokračovat v boji.“
Evropští politici nejen vyjadřují podporu, ale také volají po konkrétních krocích, které by zajistily pokračující pomoc Ukrajině a oslabení ruského vlivu.
Na tvrdý průběh jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským reagovali i čeští politici. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) kritizoval přístup amerického prezidenta: „Zelenskyj prý není připraven na mír, tvrdí Donald Trump. Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump-Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty. Zelenskyj dokázal v čele svojí země tři roky čelit přesile ruského agresora. Dneska svedl důležitou diplomatickou bitvu, v níž čelil přístupu “business first”. A odešel z ní jako morální vítěz.“
Ostřejší slova volil místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL): „Takto by se prezident USA chovat neměl – chová se jako gauner. Více se podobá způsobu, jakým si gangsteři rozdělují území. Takto neprovádíte předvídatelnou spojeneckou politiku. Toto je velké selhání,“ napsal v angličtině.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.