Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Přibližně dvouminutové video se objevilo ve středu a zachycuje incident ve městě Minneapolis ze 13. ledna. Podle deníku Guardian není jasné, co událostem na zveřejněných záběrech předcházelo. Z klipu je patrné, že Pretti pokřikuje na agenty v neoznačeném autě, do kterého následně opakovaně kope a rozbíjí jedno ze zadních světel.
Agenti na jeho chování reagují. Jeden z nich vystupuje z auta a nastoupí na Prettiho a sráží ho k zemi. Muž se nakonec z rukou agentů vymaní a je ponechán na místě incidentu. Rodina pro zmíněný deník potvrdila, že na videu je opravdu Pretti.
I na nově zveřejněném videu je vidět, že Pretti měl i v tomto případě u sebe zbraň, na kterou ale během konfliktu ani jednou nesáhl.
K tragické střelbě agentů došlo uplynulou sobotu krátce před devátou hodinou ranní místního času po konfrontaci mezi agenty a protestujícími proti vládním zásahům proti přistěhovalcům. Místní policejní šéf Brian O’Hara na tiskové konferenci zmínil, že zastřelený muž byl oprávněným držitelem zbraně s povolením ji nosit.
Už o víkendu to potvrdila i rodina, která navíc označila prvotní popis incidentu ze strany federálních úřadů za lživý. Obětí je sedmatřicetiletý Alex Pretti, který pracoval jako zdravotník na jednotce intenzivní péče.
"Alex chtěl udělat rozdíl na tomto světě. Bohužel, dopad svých činů už s námi neuvidí," uvedli pozůstalí ve zveřejněném prohlášení. Podle rodičů je zřejmé, že syn nedržel zbraň v okamžicích před střelbou. V jedné ruce držel mobil a druhou ruku měl nad hlavou a snažil se ochránit ženu, kterou příslušníci ICE srazili k zemi. "Prosíme o pravdu o našem synovi. Byl to dobrý chlap," dodali blízcí zastřeleného muže.
Jde již o druhou takovou událost během letošního roku. Před několika týdny totiž příslušníci ICE zastřelili Renee Nicole Goodovou ve městě Minneapolis.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.