Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda organizovaná Spojenými státy by musela být doprovázena „bezpečnostními zárukami“ ze strany USA, aby se předešlo opětovnému ruskému útoku v budoucnosti. Donald Trump však zatím dal jasně najevo, že USA nebudou posílat vojáky na Ukrajinu, pokud Rusko takovou dohodu poruší.
Další možností by podle Iana Horwooda, profesora historie na York St John University, bylo členství Ukrajiny v NATO, které by jí zajistilo ochranu na základě článku 5 aliance, jenž garantuje, že útok na jednoho člena znamená útok na všechny. Trump však i tuto variantu vyloučil, uvedl server The Conversation.
Americký prezident argumentuje, že chystaná dohoda o těžbě nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou by měla kompenzovat americké výdaje na podporu Kyjeva a zároveň zajistit přítomnost amerických pracovníků na ukrajinském území, což by mohlo odradit Rusko od nové invaze. Aby však taková záruka fungovala, musí v ni Moskva věřit. To je ovšem nepravděpodobné vzhledem k nedávným Trumpovým výrokům, v nichž obvinil Zelenského z odpovědnosti za válku, nazval ho „diktátorem“ za to, že nevyhlásil volby v době válečného stavu, a zároveň tvrdil, že Vladimir Putin usiluje o mír, zatímco Zelenskyj ne.
Minulost ukazuje, že americké bezpečnostní záruky ne vždy znamenaly skutečnou ochranu pro jejich spojence. Jaké poučení lze tedy vyvodit z historie?
Pařížské mírové dohody z roku 1973
Po letech přímého zapojení amerických vojsk do války ve Vietnamu (1965–1975) umožnily Pařížské mírové dohody z roku 1973 tehdejšímu prezidentovi Richardu Nixonovi prezentovat se jako mírotvorce v konfliktu, který většina Američanů považovala za nevyhratelný.
Dohody však znamenaly velké bezpečnostní riziko pro Jižní Vietnam, protože umožnily, aby severovietnamské jednotky zůstaly na území jihu i po vyhlášení příměří. Nixon tehdy slíbil prezidentovi Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieovi, že pokud komunisté zahájí novou ofenzivu, USA se do války vrátí a použijí masivní letecké údery.
Tento slib se však ukázal jako bezcenný. Nixon byl kvůli aféře Watergate nucen opustit úřad a jeho nástupce Gerald Ford 25. dubna 1975 prohlásil, že „vietnamská válka je pro Ameriku u konce“. O několik dní později došlo k chaotickému stažení posledních amerických jednotek z hlavního města Saigonu a Jižní Vietnam byl ponechán napospas komunistům.
Podobně jako Zelenskyj i tehdejší jihovietnamský prezident Thieu protestoval proti těmto dohodám. Při své rezignaci v roce 1975 prohlásil:
„Tehdy došlo ke spiknutí mezi komunisty a Spojenými státy s cílem dosáhnout dohody z 26. října 1972… Měl jsem odvahu říct tehdejšímu ministru zahraničí Kissingerovi: ‚Chcete prodat zájmy a životy Jižních Vietnamců. Já jako Vietnamec to ale udělat nemohu.‘“
Přesto musel Thieu nakonec dohodu přijmout, protože jinak by riskoval úplné stažení americké podpory – což je situace, do níž by se mohl dostat i Zelenskyj.
Dohoda z Dauhá v roce 2020
Podobná situace se odehrála i nedávno v Afghánistánu. V roce 2020 vyjednala první Trumpova administrativa dohodu s Tálibánem, která splnila jeho slib stáhnout americké vojáky z Afghánistánu.
Stejně jako ve Vietnamu a na Ukrajině byla dohoda uzavřena bez účasti spojenecké vlády – v tomto případě afghánské. Tálibán slíbil, že nebude podporovat teroristické organizace na afghánském území a že povede jednání s afghánskou vládou. Když ale Tálibán tento závazek porušil, USA přesto v odchodu pokračovaly.
Existují důkazy, že Trumpova administrativa demoralizovala afghánskou armádu a příliš jasně naznačila datum svého odchodu. Jakmile začalo v květnu 2021 stahování sil NATO a USA, Tálibán obnovil své vojenské operace a v polovině srpna již ovládl Kábul.
Během kolapsu afghánské armády byli v Kábulu stále přítomni vojáci NATO a USA. Jejich chaotické stažení však mohlo proběhnout jen s tichým souhlasem Tálibánu.
Může Putin jednoduše vyčkávat?
Pokud vezmeme v úvahu zkušenosti z Afghánistánu, může Trumpova administrativa v roce 2025 vyslat Vladimiru Putinovi jasný signál – stačí jen počkat, než Spojené státy opustí svého spojence, a Ukrajina nebude schopna se ubránit.
Politika států, zejména v demokratických systémech, se neustále mění a tyto změny mají dalekosáhlé důsledky.
Od konce druhé světové války se američtí prezidenti považovali za „vůdce svobodného světa“. Trump však tuto roli vnímá jako synonymum pro vykořisťování americké velkorysosti zahraničními spojenci, což je přesně způsob, jakým se dívá na americkou pomoc Ukrajině.
Za těchto okolností je pravděpodobné, že američtí spojenci budou méně ochotní spoléhat se na americké bezpečnostní záruky než v 70. letech během války ve Vietnamu. Historie amerických bezpečnostních závazků ve Vietnamu a Afghánistánu by měla Zelenského – a všechny americké spojence – přimět k opatrnosti při hodnocení jejich skutečné hodnoty.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.