Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda organizovaná Spojenými státy by musela být doprovázena „bezpečnostními zárukami“ ze strany USA, aby se předešlo opětovnému ruskému útoku v budoucnosti. Donald Trump však zatím dal jasně najevo, že USA nebudou posílat vojáky na Ukrajinu, pokud Rusko takovou dohodu poruší.
Další možností by podle Iana Horwooda, profesora historie na York St John University, bylo členství Ukrajiny v NATO, které by jí zajistilo ochranu na základě článku 5 aliance, jenž garantuje, že útok na jednoho člena znamená útok na všechny. Trump však i tuto variantu vyloučil, uvedl server The Conversation.
Americký prezident argumentuje, že chystaná dohoda o těžbě nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou by měla kompenzovat americké výdaje na podporu Kyjeva a zároveň zajistit přítomnost amerických pracovníků na ukrajinském území, což by mohlo odradit Rusko od nové invaze. Aby však taková záruka fungovala, musí v ni Moskva věřit. To je ovšem nepravděpodobné vzhledem k nedávným Trumpovým výrokům, v nichž obvinil Zelenského z odpovědnosti za válku, nazval ho „diktátorem“ za to, že nevyhlásil volby v době válečného stavu, a zároveň tvrdil, že Vladimir Putin usiluje o mír, zatímco Zelenskyj ne.
Minulost ukazuje, že americké bezpečnostní záruky ne vždy znamenaly skutečnou ochranu pro jejich spojence. Jaké poučení lze tedy vyvodit z historie?
Pařížské mírové dohody z roku 1973
Po letech přímého zapojení amerických vojsk do války ve Vietnamu (1965–1975) umožnily Pařížské mírové dohody z roku 1973 tehdejšímu prezidentovi Richardu Nixonovi prezentovat se jako mírotvorce v konfliktu, který většina Američanů považovala za nevyhratelný.
Dohody však znamenaly velké bezpečnostní riziko pro Jižní Vietnam, protože umožnily, aby severovietnamské jednotky zůstaly na území jihu i po vyhlášení příměří. Nixon tehdy slíbil prezidentovi Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieovi, že pokud komunisté zahájí novou ofenzivu, USA se do války vrátí a použijí masivní letecké údery.
Tento slib se však ukázal jako bezcenný. Nixon byl kvůli aféře Watergate nucen opustit úřad a jeho nástupce Gerald Ford 25. dubna 1975 prohlásil, že „vietnamská válka je pro Ameriku u konce“. O několik dní později došlo k chaotickému stažení posledních amerických jednotek z hlavního města Saigonu a Jižní Vietnam byl ponechán napospas komunistům.
Podobně jako Zelenskyj i tehdejší jihovietnamský prezident Thieu protestoval proti těmto dohodám. Při své rezignaci v roce 1975 prohlásil:
„Tehdy došlo ke spiknutí mezi komunisty a Spojenými státy s cílem dosáhnout dohody z 26. října 1972… Měl jsem odvahu říct tehdejšímu ministru zahraničí Kissingerovi: ‚Chcete prodat zájmy a životy Jižních Vietnamců. Já jako Vietnamec to ale udělat nemohu.‘“
Přesto musel Thieu nakonec dohodu přijmout, protože jinak by riskoval úplné stažení americké podpory – což je situace, do níž by se mohl dostat i Zelenskyj.
Dohoda z Dauhá v roce 2020
Podobná situace se odehrála i nedávno v Afghánistánu. V roce 2020 vyjednala první Trumpova administrativa dohodu s Tálibánem, která splnila jeho slib stáhnout americké vojáky z Afghánistánu.
Stejně jako ve Vietnamu a na Ukrajině byla dohoda uzavřena bez účasti spojenecké vlády – v tomto případě afghánské. Tálibán slíbil, že nebude podporovat teroristické organizace na afghánském území a že povede jednání s afghánskou vládou. Když ale Tálibán tento závazek porušil, USA přesto v odchodu pokračovaly.
Existují důkazy, že Trumpova administrativa demoralizovala afghánskou armádu a příliš jasně naznačila datum svého odchodu. Jakmile začalo v květnu 2021 stahování sil NATO a USA, Tálibán obnovil své vojenské operace a v polovině srpna již ovládl Kábul.
Během kolapsu afghánské armády byli v Kábulu stále přítomni vojáci NATO a USA. Jejich chaotické stažení však mohlo proběhnout jen s tichým souhlasem Tálibánu.
Může Putin jednoduše vyčkávat?
Pokud vezmeme v úvahu zkušenosti z Afghánistánu, může Trumpova administrativa v roce 2025 vyslat Vladimiru Putinovi jasný signál – stačí jen počkat, než Spojené státy opustí svého spojence, a Ukrajina nebude schopna se ubránit.
Politika států, zejména v demokratických systémech, se neustále mění a tyto změny mají dalekosáhlé důsledky.
Od konce druhé světové války se američtí prezidenti považovali za „vůdce svobodného světa“. Trump však tuto roli vnímá jako synonymum pro vykořisťování americké velkorysosti zahraničními spojenci, což je přesně způsob, jakým se dívá na americkou pomoc Ukrajině.
Za těchto okolností je pravděpodobné, že američtí spojenci budou méně ochotní spoléhat se na americké bezpečnostní záruky než v 70. letech během války ve Vietnamu. Historie amerických bezpečnostních závazků ve Vietnamu a Afghánistánu by měla Zelenského – a všechny americké spojence – přimět k opatrnosti při hodnocení jejich skutečné hodnoty.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.