Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že pouze Donald Trump je schopen posoudit, zda se válka nachází na svém začátku, v polovině nebo u konce. Tento přístup staví amerického prezidenta do role jediného arbitra reality uprostřed zuřícího regionálního požáru. Hegseth, sám veterán z Iráku a Afghánistánu, zdůrazňuje, že současná operace není nekonečným budováním státu v bažinách, jaké zažili jeho předchůdci Bush nebo Obama.
Íránští revoluční vůdci však pravděpodobně nebudou s touto americkou choreografií spolupracovat. Jejich hlavní strategií v tomto existenčním boji je vyčkat, až americkou veřejnost unaví další vzdálený válečný konflikt. Historie Blízkého východu navíc ukazuje, že násilí není kohoutek, který lze snadno vypnout; každá nová válka pouze oživuje staré křivdy, které živí ty budoucí.
Potřeba najít východisko z války je pro Bílý dům naléhavá i z ekonomických důvodů. Ropná krize vyvolaná konfliktem hrozí globální katastrofou a vysoké ceny benzínu oslabují Trumpovu politickou pozici. Situace je o to citlivější, že Trump v kampani sliboval, že žádné nové války nezačne. Tento závazek berou velmi vážně statisíce vojáků, kteří sloužili v misích po 11. září.
Hegseth prosazuje metodu „drtivé vojenské síly“, která se spoléhá na technologickou převahu a intenzivní letecké kampaně. Podle něj budou USA nepřítele drtit, dokud nebude rozhodně poražen, ovšem podle vlastního časového plánu. Kritikové však poukazují na to, že Trump dosud nedokázal jasně definovat důvody války – střídá varování před jaderným programem s požadavky na změnu režimu či nabídkami k dohodě.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila vysvětlit termín „bezpodmínečná kapitulace“. Podle ní Trump nečeká, že íránský režim vyjde ven a tato slova sám vyřkne. Kapitulací se myslí stav, kdy íránské hrozby již nebudou podloženy arzenálem balistických raket a kdy země přestane představovat přímou hrozbu pro Spojené státy a jejich spojence.
Zatímco USA mluví o drtivém vítězství, Írán může vyhlásit výhru také. Pro teokratický režim, který čelí útokům supervelmoci, může být vítězstvím prostý fakt, že přežil. Analytici upozorňují, že zatímco USA vedou válku technologickou a precizní, Írán sází na asymetrické metody, jako je zaminování Hormuzského průlivu, teroristické útoky nebo aktivace spojenců v regionu.
Zkušenosti z Vietnamu, Iráku či Afghánistánu ukazují, že odhodlaní protivníci dokážou americkou převahu eliminovat vytrvalostí a využíváním lokálních podmínek, kterým Washington často nerozumí. Írán může na Trumpovo prohlášení o vítězství odpovědět pokračujícími raketovými útoky v Perském zálivu nebo nasazením levných a účinných dronů nové generace.
Zásadní výhodou Teheránu zůstává geografie. Vzdálenost Spojených států od dějiště konfliktu vede dříve či později k tomu, že se američtí občané začnou ptát, proč obětují své životy a bohatství v bitvách jiných národů. Trumpova nechuť k řádné přípravě země na válku a absence jasné výstupní strategie ho činí v tomto bodě obzvláště zranitelným.
Donald Trump se tak brzy ocitne před dilematem známým mnoha jeho předchůdcům. Bude muset zvolit, zda vyrobí falešné nebo částečné vítězství a z regionu odejde, nebo se nechá do konfliktu zatáhnout ještě hlouběji. Pokud nedojde k náhlému kolapsu režimu, který vzdoruje Spojeným státům téměř padesát let, bude cesta k opravdovému míru mnohem složitější, než naznačují prohlášení z Pentagonu.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.