Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že pouze Donald Trump je schopen posoudit, zda se válka nachází na svém začátku, v polovině nebo u konce. Tento přístup staví amerického prezidenta do role jediného arbitra reality uprostřed zuřícího regionálního požáru. Hegseth, sám veterán z Iráku a Afghánistánu, zdůrazňuje, že současná operace není nekonečným budováním státu v bažinách, jaké zažili jeho předchůdci Bush nebo Obama.
Íránští revoluční vůdci však pravděpodobně nebudou s touto americkou choreografií spolupracovat. Jejich hlavní strategií v tomto existenčním boji je vyčkat, až americkou veřejnost unaví další vzdálený válečný konflikt. Historie Blízkého východu navíc ukazuje, že násilí není kohoutek, který lze snadno vypnout; každá nová válka pouze oživuje staré křivdy, které živí ty budoucí.
Potřeba najít východisko z války je pro Bílý dům naléhavá i z ekonomických důvodů. Ropná krize vyvolaná konfliktem hrozí globální katastrofou a vysoké ceny benzínu oslabují Trumpovu politickou pozici. Situace je o to citlivější, že Trump v kampani sliboval, že žádné nové války nezačne. Tento závazek berou velmi vážně statisíce vojáků, kteří sloužili v misích po 11. září.
Hegseth prosazuje metodu „drtivé vojenské síly“, která se spoléhá na technologickou převahu a intenzivní letecké kampaně. Podle něj budou USA nepřítele drtit, dokud nebude rozhodně poražen, ovšem podle vlastního časového plánu. Kritikové však poukazují na to, že Trump dosud nedokázal jasně definovat důvody války – střídá varování před jaderným programem s požadavky na změnu režimu či nabídkami k dohodě.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila vysvětlit termín „bezpodmínečná kapitulace“. Podle ní Trump nečeká, že íránský režim vyjde ven a tato slova sám vyřkne. Kapitulací se myslí stav, kdy íránské hrozby již nebudou podloženy arzenálem balistických raket a kdy země přestane představovat přímou hrozbu pro Spojené státy a jejich spojence.
Zatímco USA mluví o drtivém vítězství, Írán může vyhlásit výhru také. Pro teokratický režim, který čelí útokům supervelmoci, může být vítězstvím prostý fakt, že přežil. Analytici upozorňují, že zatímco USA vedou válku technologickou a precizní, Írán sází na asymetrické metody, jako je zaminování Hormuzského průlivu, teroristické útoky nebo aktivace spojenců v regionu.
Zkušenosti z Vietnamu, Iráku či Afghánistánu ukazují, že odhodlaní protivníci dokážou americkou převahu eliminovat vytrvalostí a využíváním lokálních podmínek, kterým Washington často nerozumí. Írán může na Trumpovo prohlášení o vítězství odpovědět pokračujícími raketovými útoky v Perském zálivu nebo nasazením levných a účinných dronů nové generace.
Zásadní výhodou Teheránu zůstává geografie. Vzdálenost Spojených států od dějiště konfliktu vede dříve či později k tomu, že se američtí občané začnou ptát, proč obětují své životy a bohatství v bitvách jiných národů. Trumpova nechuť k řádné přípravě země na válku a absence jasné výstupní strategie ho činí v tomto bodě obzvláště zranitelným.
Donald Trump se tak brzy ocitne před dilematem známým mnoha jeho předchůdcům. Bude muset zvolit, zda vyrobí falešné nebo částečné vítězství a z regionu odejde, nebo se nechá do konfliktu zatáhnout ještě hlouběji. Pokud nedojde k náhlému kolapsu režimu, který vzdoruje Spojeným státům téměř padesát let, bude cesta k opravdovému míru mnohem složitější, než naznačují prohlášení z Pentagonu.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.