Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že pouze Donald Trump je schopen posoudit, zda se válka nachází na svém začátku, v polovině nebo u konce. Tento přístup staví amerického prezidenta do role jediného arbitra reality uprostřed zuřícího regionálního požáru. Hegseth, sám veterán z Iráku a Afghánistánu, zdůrazňuje, že současná operace není nekonečným budováním státu v bažinách, jaké zažili jeho předchůdci Bush nebo Obama.
Íránští revoluční vůdci však pravděpodobně nebudou s touto americkou choreografií spolupracovat. Jejich hlavní strategií v tomto existenčním boji je vyčkat, až americkou veřejnost unaví další vzdálený válečný konflikt. Historie Blízkého východu navíc ukazuje, že násilí není kohoutek, který lze snadno vypnout; každá nová válka pouze oživuje staré křivdy, které živí ty budoucí.
Potřeba najít východisko z války je pro Bílý dům naléhavá i z ekonomických důvodů. Ropná krize vyvolaná konfliktem hrozí globální katastrofou a vysoké ceny benzínu oslabují Trumpovu politickou pozici. Situace je o to citlivější, že Trump v kampani sliboval, že žádné nové války nezačne. Tento závazek berou velmi vážně statisíce vojáků, kteří sloužili v misích po 11. září.
Hegseth prosazuje metodu „drtivé vojenské síly“, která se spoléhá na technologickou převahu a intenzivní letecké kampaně. Podle něj budou USA nepřítele drtit, dokud nebude rozhodně poražen, ovšem podle vlastního časového plánu. Kritikové však poukazují na to, že Trump dosud nedokázal jasně definovat důvody války – střídá varování před jaderným programem s požadavky na změnu režimu či nabídkami k dohodě.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila vysvětlit termín „bezpodmínečná kapitulace“. Podle ní Trump nečeká, že íránský režim vyjde ven a tato slova sám vyřkne. Kapitulací se myslí stav, kdy íránské hrozby již nebudou podloženy arzenálem balistických raket a kdy země přestane představovat přímou hrozbu pro Spojené státy a jejich spojence.
Zatímco USA mluví o drtivém vítězství, Írán může vyhlásit výhru také. Pro teokratický režim, který čelí útokům supervelmoci, může být vítězstvím prostý fakt, že přežil. Analytici upozorňují, že zatímco USA vedou válku technologickou a precizní, Írán sází na asymetrické metody, jako je zaminování Hormuzského průlivu, teroristické útoky nebo aktivace spojenců v regionu.
Zkušenosti z Vietnamu, Iráku či Afghánistánu ukazují, že odhodlaní protivníci dokážou americkou převahu eliminovat vytrvalostí a využíváním lokálních podmínek, kterým Washington často nerozumí. Írán může na Trumpovo prohlášení o vítězství odpovědět pokračujícími raketovými útoky v Perském zálivu nebo nasazením levných a účinných dronů nové generace.
Zásadní výhodou Teheránu zůstává geografie. Vzdálenost Spojených států od dějiště konfliktu vede dříve či později k tomu, že se američtí občané začnou ptát, proč obětují své životy a bohatství v bitvách jiných národů. Trumpova nechuť k řádné přípravě země na válku a absence jasné výstupní strategie ho činí v tomto bodě obzvláště zranitelným.
Donald Trump se tak brzy ocitne před dilematem známým mnoha jeho předchůdcům. Bude muset zvolit, zda vyrobí falešné nebo částečné vítězství a z regionu odejde, nebo se nechá do konfliktu zatáhnout ještě hlouběji. Pokud nedojde k náhlému kolapsu režimu, který vzdoruje Spojeným státům téměř padesát let, bude cesta k opravdovému míru mnohem složitější, než naznačují prohlášení z Pentagonu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.