Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že pouze Donald Trump je schopen posoudit, zda se válka nachází na svém začátku, v polovině nebo u konce. Tento přístup staví amerického prezidenta do role jediného arbitra reality uprostřed zuřícího regionálního požáru. Hegseth, sám veterán z Iráku a Afghánistánu, zdůrazňuje, že současná operace není nekonečným budováním státu v bažinách, jaké zažili jeho předchůdci Bush nebo Obama.
Íránští revoluční vůdci však pravděpodobně nebudou s touto americkou choreografií spolupracovat. Jejich hlavní strategií v tomto existenčním boji je vyčkat, až americkou veřejnost unaví další vzdálený válečný konflikt. Historie Blízkého východu navíc ukazuje, že násilí není kohoutek, který lze snadno vypnout; každá nová válka pouze oživuje staré křivdy, které živí ty budoucí.
Potřeba najít východisko z války je pro Bílý dům naléhavá i z ekonomických důvodů. Ropná krize vyvolaná konfliktem hrozí globální katastrofou a vysoké ceny benzínu oslabují Trumpovu politickou pozici. Situace je o to citlivější, že Trump v kampani sliboval, že žádné nové války nezačne. Tento závazek berou velmi vážně statisíce vojáků, kteří sloužili v misích po 11. září.
Hegseth prosazuje metodu „drtivé vojenské síly“, která se spoléhá na technologickou převahu a intenzivní letecké kampaně. Podle něj budou USA nepřítele drtit, dokud nebude rozhodně poražen, ovšem podle vlastního časového plánu. Kritikové však poukazují na to, že Trump dosud nedokázal jasně definovat důvody války – střídá varování před jaderným programem s požadavky na změnu režimu či nabídkami k dohodě.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila vysvětlit termín „bezpodmínečná kapitulace“. Podle ní Trump nečeká, že íránský režim vyjde ven a tato slova sám vyřkne. Kapitulací se myslí stav, kdy íránské hrozby již nebudou podloženy arzenálem balistických raket a kdy země přestane představovat přímou hrozbu pro Spojené státy a jejich spojence.
Zatímco USA mluví o drtivém vítězství, Írán může vyhlásit výhru také. Pro teokratický režim, který čelí útokům supervelmoci, může být vítězstvím prostý fakt, že přežil. Analytici upozorňují, že zatímco USA vedou válku technologickou a precizní, Írán sází na asymetrické metody, jako je zaminování Hormuzského průlivu, teroristické útoky nebo aktivace spojenců v regionu.
Zkušenosti z Vietnamu, Iráku či Afghánistánu ukazují, že odhodlaní protivníci dokážou americkou převahu eliminovat vytrvalostí a využíváním lokálních podmínek, kterým Washington často nerozumí. Írán může na Trumpovo prohlášení o vítězství odpovědět pokračujícími raketovými útoky v Perském zálivu nebo nasazením levných a účinných dronů nové generace.
Zásadní výhodou Teheránu zůstává geografie. Vzdálenost Spojených států od dějiště konfliktu vede dříve či později k tomu, že se američtí občané začnou ptát, proč obětují své životy a bohatství v bitvách jiných národů. Trumpova nechuť k řádné přípravě země na válku a absence jasné výstupní strategie ho činí v tomto bodě obzvláště zranitelným.
Donald Trump se tak brzy ocitne před dilematem známým mnoha jeho předchůdcům. Bude muset zvolit, zda vyrobí falešné nebo částečné vítězství a z regionu odejde, nebo se nechá do konfliktu zatáhnout ještě hlouběji. Pokud nedojde k náhlému kolapsu režimu, který vzdoruje Spojeným státům téměř padesát let, bude cesta k opravdovému míru mnohem složitější, než naznačují prohlášení z Pentagonu.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.