Nové počítačové simulace odhalily překvapivý původ jednoho z nejzásadnějších vynálezů lidské civilizace: kola. Podle studie profesora letectví a kosmonautiky Kaie Jamese z Georgia Institute of Technology se první prototyp kola mohl zrodit v měděných dolech Karpatské kotliny přibližně v roce 3900 př. n. l.
Na základě archeologických nálezů a fyzikálních simulací James a jeho tým rekonstruovali, jak se prosté dřevěné válce – používané k transportu nákladu – postupně vyvinuly ve skutečná kola s nápravami. Klíčovým motivem evoluce byl podle vědců fenomén „mechanické výhody“ – schopnost jednoduchého zařízení znásobit sílu člověka.
Archeologové již dříve objevili více než 150 miniatur vozíků z hlíny v oblasti dnešního Maďarska, které nesou vzory napodobující košíkářství tehdejších hornických komunit. Tyto modely se podle datování ukázaly jako nejstarší známé znázornění kolového transportu.
Podle simulace vývoje se kolečko zrodilo ze dvou klíčových inovací. Nejprve byly do podvozku vozíků přidány polokruhové lůžka, která stabilizovala dřevěné válce. Poté následovalo postupné zužování středu válce – pravděpodobně jako reakce na tření nebo potřebu překonat nerovnosti – až nakonec vznikl útvar připomínající dnešní nápravu se dvěma koly.
Simulace navržená Jamesovým týmem testovala stovky tvarů „válečků“ a vyhodnocovala jejich pevnost i efektivitu pohybu. Výsledkem byl vývoj směrem ke klasickému kolu s nápravou – tvar, který dnes považujeme za samozřejmý, ale který byl ve své době převratný.
Zajímavostí je, že i když kolo vzniklo v relativně technologicky jednoduché společnosti, mnohem vyspělejší civilizace, jako starověcí Egypťané, ho zpočátku nevyužívaly.
„Je to ironie,“ uzavírá James. „I moderní kuličková ložiska, která revolučně zlepšila pohyb kol, fungují na stejném principu jako ty původní válečky. Vývoj kola se tím obrazně uzavírá – a zároveň nikdy nekončí.“
Výsledky výzkumu podtrhují, že vynálezy nejsou vždy výsledkem jediného záblesku génia, ale často spíše řetězcem malých, praktických vylepšení, která se časem stávají zásadními milníky lidské historie.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.