Nové počítačové simulace odhalily překvapivý původ jednoho z nejzásadnějších vynálezů lidské civilizace: kola. Podle studie profesora letectví a kosmonautiky Kaie Jamese z Georgia Institute of Technology se první prototyp kola mohl zrodit v měděných dolech Karpatské kotliny přibližně v roce 3900 př. n. l.
Na základě archeologických nálezů a fyzikálních simulací James a jeho tým rekonstruovali, jak se prosté dřevěné válce – používané k transportu nákladu – postupně vyvinuly ve skutečná kola s nápravami. Klíčovým motivem evoluce byl podle vědců fenomén „mechanické výhody“ – schopnost jednoduchého zařízení znásobit sílu člověka.
Archeologové již dříve objevili více než 150 miniatur vozíků z hlíny v oblasti dnešního Maďarska, které nesou vzory napodobující košíkářství tehdejších hornických komunit. Tyto modely se podle datování ukázaly jako nejstarší známé znázornění kolového transportu.
Podle simulace vývoje se kolečko zrodilo ze dvou klíčových inovací. Nejprve byly do podvozku vozíků přidány polokruhové lůžka, která stabilizovala dřevěné válce. Poté následovalo postupné zužování středu válce – pravděpodobně jako reakce na tření nebo potřebu překonat nerovnosti – až nakonec vznikl útvar připomínající dnešní nápravu se dvěma koly.
Simulace navržená Jamesovým týmem testovala stovky tvarů „válečků“ a vyhodnocovala jejich pevnost i efektivitu pohybu. Výsledkem byl vývoj směrem ke klasickému kolu s nápravou – tvar, který dnes považujeme za samozřejmý, ale který byl ve své době převratný.
Zajímavostí je, že i když kolo vzniklo v relativně technologicky jednoduché společnosti, mnohem vyspělejší civilizace, jako starověcí Egypťané, ho zpočátku nevyužívaly.
„Je to ironie,“ uzavírá James. „I moderní kuličková ložiska, která revolučně zlepšila pohyb kol, fungují na stejném principu jako ty původní válečky. Vývoj kola se tím obrazně uzavírá – a zároveň nikdy nekončí.“
Výsledky výzkumu podtrhují, že vynálezy nejsou vždy výsledkem jediného záblesku génia, ale často spíše řetězcem malých, praktických vylepšení, která se časem stávají zásadními milníky lidské historie.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.