Nové počítačové simulace odhalily překvapivý původ jednoho z nejzásadnějších vynálezů lidské civilizace: kola. Podle studie profesora letectví a kosmonautiky Kaie Jamese z Georgia Institute of Technology se první prototyp kola mohl zrodit v měděných dolech Karpatské kotliny přibližně v roce 3900 př. n. l.
Na základě archeologických nálezů a fyzikálních simulací James a jeho tým rekonstruovali, jak se prosté dřevěné válce – používané k transportu nákladu – postupně vyvinuly ve skutečná kola s nápravami. Klíčovým motivem evoluce byl podle vědců fenomén „mechanické výhody“ – schopnost jednoduchého zařízení znásobit sílu člověka.
Archeologové již dříve objevili více než 150 miniatur vozíků z hlíny v oblasti dnešního Maďarska, které nesou vzory napodobující košíkářství tehdejších hornických komunit. Tyto modely se podle datování ukázaly jako nejstarší známé znázornění kolového transportu.
Podle simulace vývoje se kolečko zrodilo ze dvou klíčových inovací. Nejprve byly do podvozku vozíků přidány polokruhové lůžka, která stabilizovala dřevěné válce. Poté následovalo postupné zužování středu válce – pravděpodobně jako reakce na tření nebo potřebu překonat nerovnosti – až nakonec vznikl útvar připomínající dnešní nápravu se dvěma koly.
Simulace navržená Jamesovým týmem testovala stovky tvarů „válečků“ a vyhodnocovala jejich pevnost i efektivitu pohybu. Výsledkem byl vývoj směrem ke klasickému kolu s nápravou – tvar, který dnes považujeme za samozřejmý, ale který byl ve své době převratný.
Zajímavostí je, že i když kolo vzniklo v relativně technologicky jednoduché společnosti, mnohem vyspělejší civilizace, jako starověcí Egypťané, ho zpočátku nevyužívaly.
„Je to ironie,“ uzavírá James. „I moderní kuličková ložiska, která revolučně zlepšila pohyb kol, fungují na stejném principu jako ty původní válečky. Vývoj kola se tím obrazně uzavírá – a zároveň nikdy nekončí.“
Výsledky výzkumu podtrhují, že vynálezy nejsou vždy výsledkem jediného záblesku génia, ale často spíše řetězcem malých, praktických vylepšení, která se časem stávají zásadními milníky lidské historie.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.
Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Čerstvým osmdesátníkem je od prvního červnového dne Karel Šíp. Přes pokročilý věk si udržuje pozici jedné z tváří České televize, ačkoliv se smlouvou na pokračování Všechnopárty to teď vypadá všelijak. Známý moderátor nedávno prozradil, zdali má vůbec ještě nějaké nesplněné sny.
Letní počasí dorazí v těchto červnových dnech nejen do Česka, ale i do dalších částí Evropy. Například v Itálii mohou maximální teploty atakovat čtyřicítku. U nás bude nejtepleji v neděli, kdy maxima dosáhnou tropických hodnot.
Jaromír Jágr se velké pocty ve Spojených státech amerických dočkal už loni, kdy mu vyvěsili dres pod strop haly týmu Pittsburgh Penguins. Tehdy legendární hokejista dojemně promluvil, což se Američané rozhodli ocenit netradičním způsobem.
Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.