Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.