Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.