Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Události, ke kterým došlo v poslední době ve Spojených státech, vyvolávají řadu otázek. Mezi nejčastější patří: „Nachází se Spojené státy v ústavní krizi? Selhala americká demokracie? Sestoupily USA do autoritářství?“ Podle expertky Emmy Shortis, která je ředitelkou Mezinárodních a bezpečnostních záležitostí v The Australia Institute, jsou odpovědi na tyto otázky jasné. „Ano. Děje se to. Právě teď,“ píše ve svém článku.
Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.
Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Lucie Vondráčková je dvojnásobnou maminkou, ale její rodina mohla být ještě početnější. Známá herečka a zpěvačka se rozhodla poskytnout upřímnou zpověď o ztrátě miminka, tedy o jedné z nejtěžších životních kapitol.
Poslední hodiny zbývají do začátku letošních Dnů NATO, kde nejenom česká armáda představí lidem svou techniku. Stane se tak v době zvýšeného napětí na východním křídle NATO, kdy v rozmezí několika dní pronikly téměř dvě desítky ruských dronů do Polska a tři ruské stíhačky nad Estonsko.
Zesnulý Robert Redford měl tisíce fanoušků i v Česku. Jedinečnou příležitost měli zdejší lidé před dvaceti lety, kdy slavný americký herec navštívil karlovarský filmový festival. Není proto divu, že organizátoři přehlídky připomněli jeho účast.
Slavná rodina Felixe Slováčka je letos opravdu hodně zkoušena osudem. Rodiče se stále vyrovnávají se ztrátou milované dcery, ale hudebník se teď sám ocitl v péči lékařů. Manželka si o muže, který dlouhá léta úspěšně spolupracoval s Karlem Gottem, dělá velké obavy.
Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.