Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.