Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.