Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) jsou pesticidy „jakákoli látka nebo směs látek chemické či biologické povahy, určená k odpuzování, ničení nebo kontrole jakéhokoli škůdce“. Jejich spotřeba celosvětově roste. V roce 2022 bylo spotřebováno 3,5 milionu tun, což je o 25 % více než v roce 2010. V Evropské unii je nárůst mírnější, a to o 12 %, což je dáno přísnějšími regulacemi.
Odhaduje se, že méně než 15 % aplikovaných pesticidů se dostane ke svému cíli. Zbytek se rozptýlí do ovzduší a kontaminuje půdu a vodu. Tím ohrožují životní prostředí, jelikož otravují necílené organismy, vedou ke ztrátě biodiverzity a k vývoji rezistence u škůdců. Zbytky pesticidů se mohou dostat do potravinového řetězce a zvyšují u lidí riziko neurodegenerativních, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale i rakoviny.
Studie, kterou vedl David Fernández Calviño z Univerzity ve Vigu, analyzovala přítomnost 614 pesticidů na 188 pšeničných polích v osmi evropských zemích s různým klimatem a typy půdy. Z toho 93 polí bylo obhospodařováno konvenčně a 95 ekologicky.
Na 99 % konvenčně obhospodařovaných polí byl zjištěn alespoň jeden pesticid, celkem 73 různých sloučenin. Nejčastěji se objevovaly fenbutatin oxid, AMPA (metabolit glyfosátu), glyfosát a epoxiconazol.
Nejvyšší koncentrace pesticidů a jejich největší rozmanitost byly zjištěny v kontinentální oblasti (Německo), kde průměrná koncentrace dosahovala 0,46 mg/kg. Naopak nejnižší úrovně byly zjištěny v Panonské oblasti (Maďarsko a Srbsko).
Vědci zjistili, že zbytky pesticidů byly přítomné i na ekologicky obhospodařovaných polích. Konkrétně se jednalo o 35 různých pesticidů, z nichž byl pro ekologické zemědělství schválen pouze jeden. To znamená, že pesticidy přetrvávají v půdě po mnoho let, dokonce i po 40 letech od zákazu jejich používání.
Autoři studie proto vyzývají k udržitelnějšímu používání chemikálií. Řešením by mohla být náhrada vysoce toxických sloučenin méně škodlivými alternativami, jako jsou biopesticidy, produkty rostlinného původu nebo mikroorganismy. Dalším přístupem je podpora zemědělských postupů, které zlepšují zdraví půdy a přirozenou odolnost plodin.
Mezi taková opatření patří střídání plodin, snížení orby a používání krycích plodin. Tyto metody nejen snižují potřebu pesticidů, ale také urychlují rozklad a eliminaci zbytků v půdě, čímž omezují jejich přenos do jiných ekosystémů a potravního řetězce.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?