Vědci odhalili krutou realitu: Průmyslově zpracované potraviny mají blíže k cigaretám než k jídlu

Vysoce zpracované potraviny, mezi které patří například slazené nápoje, balené snacky, sušenky či hotová jídla, vznikají průmyslovou výrobou za použití emulgátorů, barviv a dochucovadel. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Milbank Quarterly existují jasné paralely mezi výrobními procesy těchto potravin a cigaret. Výrobci se v obou případech snaží optimalizovat „dávkování“ látek tak, aby co nejrychleji aktivovaly centra odměny v lidském těle.

Autoři studie upozorňují, že marketingová tvrzení typu „nízkotučný“ nebo „bez cukru“ jsou pouze formou takzvaného „health washingu“. Tato označení mají za cíl oddálit přísnější regulaci, podobně jako tomu bylo v 50. letech u cigaretových filtrů. Ty byly tehdy prezentovány jako inovace chránící zdraví, ačkoliv v praxi podle vědců nepřinášely žádný skutečný prospěch.

Profesorka Ashley Gearhardt z Michiganské univerzity, která se specializuje na závislosti, uvedla, že její pacienti často přirovnávají svou touhu po limonádách a koblihách k dřívější závislosti na kouření. Podle ní je načase přestat svalovat vinu pouze na jednotlivce a jejich nedostatek střídmosti. Je nutné pochopit mechanismy, které průmysl využívá k tomu, aby vytvořil produkty schopné vyvolat kompulzivní chování u spotřebitelů.

Ačkoliv je jídlo na rozdíl od tabáku nezbytné pro přežití, vědci argumentují, že právě proto je zásah státu nutný. Z moderního potravinového prostředí je totiž velmi obtížné uniknout. Studie navrhuje využít zkušenosti z regulace tabáku, včetně omezení marketingu a právních kroků, a přenést odpovědnost z jednotlivců přímo na potravinářský průmysl.

Někteří odborníci však varují před přílišným zjednodušováním. Profesor Martin Warren z Quadram Institute poznamenal, že srovnání s cigaretami může být v některých ohledech přehnané. Podle něj je otázkou, zda jsou tyto potraviny návykové v čistě farmakologickém smyslu jako nikotin, nebo zda spíše využívají naučené preference a pohodlí. Důležité je také rozlišit, zda zdraví škodí samotný obsah těchto produktů, nebo fakt, že v jídelníčku nahrazují přirozenou stravu bohatou na vlákninu.

Zástupci organizace Amref Health Africa doplňují, že problém je obzvláště palčivý v Africe. Korporace tam využívají slabé vládní regulace a měnící se spotřební návyky, což extrémně zatěžuje tamní zdravotní systémy. Bez veřejných zásahů proti nárůstu nepřenosných nemocí, spojených právě s konzumací těchto potravin, hrozí podle nich kolaps péče v mnoha zemích.