Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Vysoce zpracované potraviny, mezi které patří například slazené nápoje, balené snacky, sušenky či hotová jídla, vznikají průmyslovou výrobou za použití emulgátorů, barviv a dochucovadel. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Milbank Quarterly existují jasné paralely mezi výrobními procesy těchto potravin a cigaret. Výrobci se v obou případech snaží optimalizovat „dávkování“ látek tak, aby co nejrychleji aktivovaly centra odměny v lidském těle.
Autoři studie upozorňují, že marketingová tvrzení typu „nízkotučný“ nebo „bez cukru“ jsou pouze formou takzvaného „health washingu“. Tato označení mají za cíl oddálit přísnější regulaci, podobně jako tomu bylo v 50. letech u cigaretových filtrů. Ty byly tehdy prezentovány jako inovace chránící zdraví, ačkoliv v praxi podle vědců nepřinášely žádný skutečný prospěch.
Profesorka Ashley Gearhardt z Michiganské univerzity, která se specializuje na závislosti, uvedla, že její pacienti často přirovnávají svou touhu po limonádách a koblihách k dřívější závislosti na kouření. Podle ní je načase přestat svalovat vinu pouze na jednotlivce a jejich nedostatek střídmosti. Je nutné pochopit mechanismy, které průmysl využívá k tomu, aby vytvořil produkty schopné vyvolat kompulzivní chování u spotřebitelů.
Ačkoliv je jídlo na rozdíl od tabáku nezbytné pro přežití, vědci argumentují, že právě proto je zásah státu nutný. Z moderního potravinového prostředí je totiž velmi obtížné uniknout. Studie navrhuje využít zkušenosti z regulace tabáku, včetně omezení marketingu a právních kroků, a přenést odpovědnost z jednotlivců přímo na potravinářský průmysl.
Někteří odborníci však varují před přílišným zjednodušováním. Profesor Martin Warren z Quadram Institute poznamenal, že srovnání s cigaretami může být v některých ohledech přehnané. Podle něj je otázkou, zda jsou tyto potraviny návykové v čistě farmakologickém smyslu jako nikotin, nebo zda spíše využívají naučené preference a pohodlí. Důležité je také rozlišit, zda zdraví škodí samotný obsah těchto produktů, nebo fakt, že v jídelníčku nahrazují přirozenou stravu bohatou na vlákninu.
Zástupci organizace Amref Health Africa doplňují, že problém je obzvláště palčivý v Africe. Korporace tam využívají slabé vládní regulace a měnící se spotřební návyky, což extrémně zatěžuje tamní zdravotní systémy. Bez veřejných zásahů proti nárůstu nepřenosných nemocí, spojených právě s konzumací těchto potravin, hrozí podle nich kolaps péče v mnoha zemích.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.