Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Vysoce zpracované potraviny, mezi které patří například slazené nápoje, balené snacky, sušenky či hotová jídla, vznikají průmyslovou výrobou za použití emulgátorů, barviv a dochucovadel. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Milbank Quarterly existují jasné paralely mezi výrobními procesy těchto potravin a cigaret. Výrobci se v obou případech snaží optimalizovat „dávkování“ látek tak, aby co nejrychleji aktivovaly centra odměny v lidském těle.
Autoři studie upozorňují, že marketingová tvrzení typu „nízkotučný“ nebo „bez cukru“ jsou pouze formou takzvaného „health washingu“. Tato označení mají za cíl oddálit přísnější regulaci, podobně jako tomu bylo v 50. letech u cigaretových filtrů. Ty byly tehdy prezentovány jako inovace chránící zdraví, ačkoliv v praxi podle vědců nepřinášely žádný skutečný prospěch.
Profesorka Ashley Gearhardt z Michiganské univerzity, která se specializuje na závislosti, uvedla, že její pacienti často přirovnávají svou touhu po limonádách a koblihách k dřívější závislosti na kouření. Podle ní je načase přestat svalovat vinu pouze na jednotlivce a jejich nedostatek střídmosti. Je nutné pochopit mechanismy, které průmysl využívá k tomu, aby vytvořil produkty schopné vyvolat kompulzivní chování u spotřebitelů.
Ačkoliv je jídlo na rozdíl od tabáku nezbytné pro přežití, vědci argumentují, že právě proto je zásah státu nutný. Z moderního potravinového prostředí je totiž velmi obtížné uniknout. Studie navrhuje využít zkušenosti z regulace tabáku, včetně omezení marketingu a právních kroků, a přenést odpovědnost z jednotlivců přímo na potravinářský průmysl.
Někteří odborníci však varují před přílišným zjednodušováním. Profesor Martin Warren z Quadram Institute poznamenal, že srovnání s cigaretami může být v některých ohledech přehnané. Podle něj je otázkou, zda jsou tyto potraviny návykové v čistě farmakologickém smyslu jako nikotin, nebo zda spíše využívají naučené preference a pohodlí. Důležité je také rozlišit, zda zdraví škodí samotný obsah těchto produktů, nebo fakt, že v jídelníčku nahrazují přirozenou stravu bohatou na vlákninu.
Zástupci organizace Amref Health Africa doplňují, že problém je obzvláště palčivý v Africe. Korporace tam využívají slabé vládní regulace a měnící se spotřební návyky, což extrémně zatěžuje tamní zdravotní systémy. Bez veřejných zásahů proti nárůstu nepřenosných nemocí, spojených právě s konzumací těchto potravin, hrozí podle nich kolaps péče v mnoha zemích.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.