Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Vysoce zpracované potraviny, mezi které patří například slazené nápoje, balené snacky, sušenky či hotová jídla, vznikají průmyslovou výrobou za použití emulgátorů, barviv a dochucovadel. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Milbank Quarterly existují jasné paralely mezi výrobními procesy těchto potravin a cigaret. Výrobci se v obou případech snaží optimalizovat „dávkování“ látek tak, aby co nejrychleji aktivovaly centra odměny v lidském těle.
Autoři studie upozorňují, že marketingová tvrzení typu „nízkotučný“ nebo „bez cukru“ jsou pouze formou takzvaného „health washingu“. Tato označení mají za cíl oddálit přísnější regulaci, podobně jako tomu bylo v 50. letech u cigaretových filtrů. Ty byly tehdy prezentovány jako inovace chránící zdraví, ačkoliv v praxi podle vědců nepřinášely žádný skutečný prospěch.
Profesorka Ashley Gearhardt z Michiganské univerzity, která se specializuje na závislosti, uvedla, že její pacienti často přirovnávají svou touhu po limonádách a koblihách k dřívější závislosti na kouření. Podle ní je načase přestat svalovat vinu pouze na jednotlivce a jejich nedostatek střídmosti. Je nutné pochopit mechanismy, které průmysl využívá k tomu, aby vytvořil produkty schopné vyvolat kompulzivní chování u spotřebitelů.
Ačkoliv je jídlo na rozdíl od tabáku nezbytné pro přežití, vědci argumentují, že právě proto je zásah státu nutný. Z moderního potravinového prostředí je totiž velmi obtížné uniknout. Studie navrhuje využít zkušenosti z regulace tabáku, včetně omezení marketingu a právních kroků, a přenést odpovědnost z jednotlivců přímo na potravinářský průmysl.
Někteří odborníci však varují před přílišným zjednodušováním. Profesor Martin Warren z Quadram Institute poznamenal, že srovnání s cigaretami může být v některých ohledech přehnané. Podle něj je otázkou, zda jsou tyto potraviny návykové v čistě farmakologickém smyslu jako nikotin, nebo zda spíše využívají naučené preference a pohodlí. Důležité je také rozlišit, zda zdraví škodí samotný obsah těchto produktů, nebo fakt, že v jídelníčku nahrazují přirozenou stravu bohatou na vlákninu.
Zástupci organizace Amref Health Africa doplňují, že problém je obzvláště palčivý v Africe. Korporace tam využívají slabé vládní regulace a měnící se spotřební návyky, což extrémně zatěžuje tamní zdravotní systémy. Bez veřejných zásahů proti nárůstu nepřenosných nemocí, spojených právě s konzumací těchto potravin, hrozí podle nich kolaps péče v mnoha zemích.
Kriminalisté se zabývají tragickým napadením, ke kterému došlo v Prostějově. Zatímco jeden člověk nepřežil, další osoba skončila v poutech. Příčina a okolnosti smutné události jsou předmětem probíhajícího vyšetřování.
Česká televize se během uplynulého víkendu musela poprvé popasovat s absencí Václava Moravce, který se po více než 20 letech rozhodl ve veřejnoprávní televizi skončit. Na Kavčích horách už každopádně mají jasno o dlouhodobější náhradě za moderátora politických debat.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.