Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové vesmírné těleso obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci a jeho rozměry jsou odhadovány na zhruba 106 % velikosti Země. Na identifikaci této planety spolupracoval mezinárodní tým odborníků z Austrálie, Velké Británie, Spojených států a Dánska. K objevu využili archivní data z roku 2017, která pořídil vesmírný dalekohled Kepler během své rozšířené mise známé pod názvem K2.
Doktorka Chelsea Huang z University of Southern Queensland v Austrálii uvedla, že oběžná dráha planety je velmi blízká té pozemské, jelikož jeden oběh trvá přibližně 355 dní. Podle propočtů výzkumníků existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v takzvané obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. To znamená, že by se na jejím povrchu mohla teoreticky vyskytovat voda v kapalném skupenství.
Výjimečnost tohoto nálezu spočívá především v relativní blízkosti hvězdy k naší sluneční soustavě. Další známá planeta podobná Zemi v obyvatelné zóně, označená jako Kepler-186f, je od nás totiž čtyřikrát dále a je dvacetkrát slabší. Díky jasu a malé vzdálenosti hvězdy HD 137010 se očekává, že se stane primárním cílem pro pozorování příští generací teleskopů.
Samotná planeta byla spatřena díky tranzitu, tedy okamžiku, kdy krátce přešla před svou hvězdou a způsobila nepatrné snížení její jasnosti. Tento slabý signál jako první zaznamenal tým amatérských vědců v rámci projektu Planet Hunters. Mezi nimi byl tehdy i Alexander Venner, hlavní autor aktuální studie, který se analýze dat věnoval ještě jako student střední školy.
Ačkoliv je mateřská hvězda podobná Slunci, je ve skutečnosti chladnější a vydává méně světla. To má přímý vliv na teplotu na povrchu planety HD 137010 b, která by se mohla pohybovat i pod hranicí -70 °C. Vědci proto pracují s hypotézou, že by mohlo jít o svět připomínající Mars nebo o těleso, kterému se přezdívá "super sněhová koule" – velký ledový svět s velkým množstvím zmrzlé vody.
Astfyzička Sara Webb ze Swinburne University, která se na studii nepodílela, upozornila, že pro definitivní potvrzení statusu exoplanety bude zapotřebí dalších výsledků. V planetární vědě se za zlatý standard považují tři potvrzené detekce tranzitu, zatímco v tomto případě byl zatím zaznamenán pouze jeden. Objev přesto hodnotí jako velmi vzrušující krok v poznávání vesmíru.
Navzdory tomu, že je planeta v měřítku naší galaxie vnímána jako blízká, pro lidstvo zůstává zatím nedostupná. Webb podotkla, že při současných rychlostech, kterých jsme schopni dosáhnout, by cesta k tomuto světu trvala desítky, nebo dokonce stovky tisíc let. I tak ale HD 137010 b představuje učebnicový příklad planetárního tranzitu, který pomáhá vědcům pochopit možnosti života mimo naši soustavu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.