Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové vesmírné těleso obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci a jeho rozměry jsou odhadovány na zhruba 106 % velikosti Země. Na identifikaci této planety spolupracoval mezinárodní tým odborníků z Austrálie, Velké Británie, Spojených států a Dánska. K objevu využili archivní data z roku 2017, která pořídil vesmírný dalekohled Kepler během své rozšířené mise známé pod názvem K2.
Doktorka Chelsea Huang z University of Southern Queensland v Austrálii uvedla, že oběžná dráha planety je velmi blízká té pozemské, jelikož jeden oběh trvá přibližně 355 dní. Podle propočtů výzkumníků existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v takzvané obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. To znamená, že by se na jejím povrchu mohla teoreticky vyskytovat voda v kapalném skupenství.
Výjimečnost tohoto nálezu spočívá především v relativní blízkosti hvězdy k naší sluneční soustavě. Další známá planeta podobná Zemi v obyvatelné zóně, označená jako Kepler-186f, je od nás totiž čtyřikrát dále a je dvacetkrát slabší. Díky jasu a malé vzdálenosti hvězdy HD 137010 se očekává, že se stane primárním cílem pro pozorování příští generací teleskopů.
Samotná planeta byla spatřena díky tranzitu, tedy okamžiku, kdy krátce přešla před svou hvězdou a způsobila nepatrné snížení její jasnosti. Tento slabý signál jako první zaznamenal tým amatérských vědců v rámci projektu Planet Hunters. Mezi nimi byl tehdy i Alexander Venner, hlavní autor aktuální studie, který se analýze dat věnoval ještě jako student střední školy.
Ačkoliv je mateřská hvězda podobná Slunci, je ve skutečnosti chladnější a vydává méně světla. To má přímý vliv na teplotu na povrchu planety HD 137010 b, která by se mohla pohybovat i pod hranicí -70 °C. Vědci proto pracují s hypotézou, že by mohlo jít o svět připomínající Mars nebo o těleso, kterému se přezdívá "super sněhová koule" – velký ledový svět s velkým množstvím zmrzlé vody.
Astfyzička Sara Webb ze Swinburne University, která se na studii nepodílela, upozornila, že pro definitivní potvrzení statusu exoplanety bude zapotřebí dalších výsledků. V planetární vědě se za zlatý standard považují tři potvrzené detekce tranzitu, zatímco v tomto případě byl zatím zaznamenán pouze jeden. Objev přesto hodnotí jako velmi vzrušující krok v poznávání vesmíru.
Navzdory tomu, že je planeta v měřítku naší galaxie vnímána jako blízká, pro lidstvo zůstává zatím nedostupná. Webb podotkla, že při současných rychlostech, kterých jsme schopni dosáhnout, by cesta k tomuto světu trvala desítky, nebo dokonce stovky tisíc let. I tak ale HD 137010 b představuje učebnicový příklad planetárního tranzitu, který pomáhá vědcům pochopit možnosti života mimo naši soustavu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.