Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Tato dramatická situace dopadá na 82 zemí a teritorií, kde extrémní zahřátí mořské vody způsobilo bělení korálů – proces, při němž korálové polypy ztrácejí symbiotické řasy zajišťující jejich výživu a barvu. V mnoha případech to znamená jejich smrt. Uvedl to server The Guardian s tím, že jde o nejhorší globální událost v dějinách.
Korálové útesy jsou považovány za „deštné pralesy oceánů“. Tvoří domov pro přibližně třetinu všech mořských druhů a představují nenahraditelný zdroj obživy a ochrany pobřeží pro asi miliardu lidí po celém světě. Nyní se však tento klíčový ekosystém hroutí pod tlakem rekordních teplot oceánů, které se šíří napříč Tichým, Atlantským i Indickým oceánem.
„To, že jsou nyní zasaženy i oblasti považované za relativně bezpečné teplotní útočiště, je důkazem, že jsme dosáhli kritického bodu. Neexistuje už žádné místo, kde by korály byly v bezpečí,“ uvedl Derek Manzello, ředitel Coral Reef Watch.
Austrálie zaznamenala už šestý masivní výskyt bělení Velkého bariérového útesu za pouhých devět let. A to ani další oblasti jako Ningaloo Reef v západní části Austrálie neunikly – tamní vědci hlásí nejvyšší úroveň tepelného stresu v historii měření.
Obrovské škody byly zaznamenány i v dalších částech světa. V okolí Madagaskaru, u východního pobřeží Afriky i v jihoafrickém národním parku iSimangaliso bylo bělení v posledních týdnech potvrzeno. Letní měsíce roku 2023 přinesly rozsáhlé ztráty v Karibiku a Mexiku.
Britta Schaffelke z Australského institutu mořských věd upozornila, že situace překračuje vše, co věda dosud zaznamenala. Vědecké týmy nedokážou pokrýt škody a mapovat rozsah této katastrofy. Podle jejích slov mnohé experty sužuje „ekologický žal“ z pohledu na umírající svět, který se snažili celý život chránit.
V Mexiku se na pacifickém pobřeží zhroutilo až 93 % korálových populací v některých oblastech. Na Chagoských ostrovech uhynula téměř čtvrtina korálů. V severní části Velkého bariérového útesu se objevily celé pásy „korálových hřbitovů“, kde až 40 % populace nepřežilo bělení z roku 2024.
Kvůli extrémním podmínkám musela organizace Coral Reef Watch přidat tři nové úrovně výstrah do svého globálního monitorovacího systému. Pro srovnání: během předchozího globálního bělení mezi lety 2014–2017 bylo postiženo 68 % světových útesů, nyní je to již 84 %.
Melanie McField z iniciativy Healthy Reefs for Healthy People přirovnala stav bělených útesů ke scéně z mrazivé apokalypsy: „Ticho, bezbarvost, žádné ryby – jako by dno pokryl tichý sníh.“ Vědec Lorenzo Álvarez-Filip z Mexika uvedl, že během pár dní přišel o kolonie korálů, které sledoval celé roky. „Každý ponor byl utrpením. Věděli jsme, že nás čeká jen smutný pohled na to, co zbylo.“
Zkázu potvrzuje i Valeria Pizarro z Perry Institute for Marine Science, která dokumentuje situaci na Bahamách. „Během týdne zmizely i korály používané pro obnovu útesů – například staghorn. Mělké oblasti se změnily v bílé pustiny.“
Pizarro zároveň apeluje na světové lídry, aby konečně přešli od slov k činům. „Už nepotřebujeme další konferenční sliby. Potřebujeme okamžité, skutečné závazky ke snižování emisí fosilních paliv. Čas vypršel – změnu potřebujeme teď hned.“
Současné události potvrzují, že klimatická krize neničí pouze pevninu, ale i samotné základy života v oceánech. Bez rychlé akce může být brzy pozdě nejen pro korály, ale i pro miliardy lidí, kteří na nich přímo i nepřímo závisí.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.