Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Tato dramatická situace dopadá na 82 zemí a teritorií, kde extrémní zahřátí mořské vody způsobilo bělení korálů – proces, při němž korálové polypy ztrácejí symbiotické řasy zajišťující jejich výživu a barvu. V mnoha případech to znamená jejich smrt. Uvedl to server The Guardian s tím, že jde o nejhorší globální událost v dějinách.
Korálové útesy jsou považovány za „deštné pralesy oceánů“. Tvoří domov pro přibližně třetinu všech mořských druhů a představují nenahraditelný zdroj obživy a ochrany pobřeží pro asi miliardu lidí po celém světě. Nyní se však tento klíčový ekosystém hroutí pod tlakem rekordních teplot oceánů, které se šíří napříč Tichým, Atlantským i Indickým oceánem.
„To, že jsou nyní zasaženy i oblasti považované za relativně bezpečné teplotní útočiště, je důkazem, že jsme dosáhli kritického bodu. Neexistuje už žádné místo, kde by korály byly v bezpečí,“ uvedl Derek Manzello, ředitel Coral Reef Watch.
Austrálie zaznamenala už šestý masivní výskyt bělení Velkého bariérového útesu za pouhých devět let. A to ani další oblasti jako Ningaloo Reef v západní části Austrálie neunikly – tamní vědci hlásí nejvyšší úroveň tepelného stresu v historii měření.
Obrovské škody byly zaznamenány i v dalších částech světa. V okolí Madagaskaru, u východního pobřeží Afriky i v jihoafrickém národním parku iSimangaliso bylo bělení v posledních týdnech potvrzeno. Letní měsíce roku 2023 přinesly rozsáhlé ztráty v Karibiku a Mexiku.
Britta Schaffelke z Australského institutu mořských věd upozornila, že situace překračuje vše, co věda dosud zaznamenala. Vědecké týmy nedokážou pokrýt škody a mapovat rozsah této katastrofy. Podle jejích slov mnohé experty sužuje „ekologický žal“ z pohledu na umírající svět, který se snažili celý život chránit.
V Mexiku se na pacifickém pobřeží zhroutilo až 93 % korálových populací v některých oblastech. Na Chagoských ostrovech uhynula téměř čtvrtina korálů. V severní části Velkého bariérového útesu se objevily celé pásy „korálových hřbitovů“, kde až 40 % populace nepřežilo bělení z roku 2024.
Kvůli extrémním podmínkám musela organizace Coral Reef Watch přidat tři nové úrovně výstrah do svého globálního monitorovacího systému. Pro srovnání: během předchozího globálního bělení mezi lety 2014–2017 bylo postiženo 68 % světových útesů, nyní je to již 84 %.
Melanie McField z iniciativy Healthy Reefs for Healthy People přirovnala stav bělených útesů ke scéně z mrazivé apokalypsy: „Ticho, bezbarvost, žádné ryby – jako by dno pokryl tichý sníh.“ Vědec Lorenzo Álvarez-Filip z Mexika uvedl, že během pár dní přišel o kolonie korálů, které sledoval celé roky. „Každý ponor byl utrpením. Věděli jsme, že nás čeká jen smutný pohled na to, co zbylo.“
Zkázu potvrzuje i Valeria Pizarro z Perry Institute for Marine Science, která dokumentuje situaci na Bahamách. „Během týdne zmizely i korály používané pro obnovu útesů – například staghorn. Mělké oblasti se změnily v bílé pustiny.“
Pizarro zároveň apeluje na světové lídry, aby konečně přešli od slov k činům. „Už nepotřebujeme další konferenční sliby. Potřebujeme okamžité, skutečné závazky ke snižování emisí fosilních paliv. Čas vypršel – změnu potřebujeme teď hned.“
Současné události potvrzují, že klimatická krize neničí pouze pevninu, ale i samotné základy života v oceánech. Bez rychlé akce může být brzy pozdě nejen pro korály, ale i pro miliardy lidí, kteří na nich přímo i nepřímo závisí.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.