Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Tato dramatická situace dopadá na 82 zemí a teritorií, kde extrémní zahřátí mořské vody způsobilo bělení korálů – proces, při němž korálové polypy ztrácejí symbiotické řasy zajišťující jejich výživu a barvu. V mnoha případech to znamená jejich smrt. Uvedl to server The Guardian s tím, že jde o nejhorší globální událost v dějinách.
Korálové útesy jsou považovány za „deštné pralesy oceánů“. Tvoří domov pro přibližně třetinu všech mořských druhů a představují nenahraditelný zdroj obživy a ochrany pobřeží pro asi miliardu lidí po celém světě. Nyní se však tento klíčový ekosystém hroutí pod tlakem rekordních teplot oceánů, které se šíří napříč Tichým, Atlantským i Indickým oceánem.
„To, že jsou nyní zasaženy i oblasti považované za relativně bezpečné teplotní útočiště, je důkazem, že jsme dosáhli kritického bodu. Neexistuje už žádné místo, kde by korály byly v bezpečí,“ uvedl Derek Manzello, ředitel Coral Reef Watch.
Austrálie zaznamenala už šestý masivní výskyt bělení Velkého bariérového útesu za pouhých devět let. A to ani další oblasti jako Ningaloo Reef v západní části Austrálie neunikly – tamní vědci hlásí nejvyšší úroveň tepelného stresu v historii měření.
Obrovské škody byly zaznamenány i v dalších částech světa. V okolí Madagaskaru, u východního pobřeží Afriky i v jihoafrickém národním parku iSimangaliso bylo bělení v posledních týdnech potvrzeno. Letní měsíce roku 2023 přinesly rozsáhlé ztráty v Karibiku a Mexiku.
Britta Schaffelke z Australského institutu mořských věd upozornila, že situace překračuje vše, co věda dosud zaznamenala. Vědecké týmy nedokážou pokrýt škody a mapovat rozsah této katastrofy. Podle jejích slov mnohé experty sužuje „ekologický žal“ z pohledu na umírající svět, který se snažili celý život chránit.
V Mexiku se na pacifickém pobřeží zhroutilo až 93 % korálových populací v některých oblastech. Na Chagoských ostrovech uhynula téměř čtvrtina korálů. V severní části Velkého bariérového útesu se objevily celé pásy „korálových hřbitovů“, kde až 40 % populace nepřežilo bělení z roku 2024.
Kvůli extrémním podmínkám musela organizace Coral Reef Watch přidat tři nové úrovně výstrah do svého globálního monitorovacího systému. Pro srovnání: během předchozího globálního bělení mezi lety 2014–2017 bylo postiženo 68 % světových útesů, nyní je to již 84 %.
Melanie McField z iniciativy Healthy Reefs for Healthy People přirovnala stav bělených útesů ke scéně z mrazivé apokalypsy: „Ticho, bezbarvost, žádné ryby – jako by dno pokryl tichý sníh.“ Vědec Lorenzo Álvarez-Filip z Mexika uvedl, že během pár dní přišel o kolonie korálů, které sledoval celé roky. „Každý ponor byl utrpením. Věděli jsme, že nás čeká jen smutný pohled na to, co zbylo.“
Zkázu potvrzuje i Valeria Pizarro z Perry Institute for Marine Science, která dokumentuje situaci na Bahamách. „Během týdne zmizely i korály používané pro obnovu útesů – například staghorn. Mělké oblasti se změnily v bílé pustiny.“
Pizarro zároveň apeluje na světové lídry, aby konečně přešli od slov k činům. „Už nepotřebujeme další konferenční sliby. Potřebujeme okamžité, skutečné závazky ke snižování emisí fosilních paliv. Čas vypršel – změnu potřebujeme teď hned.“
Současné události potvrzují, že klimatická krize neničí pouze pevninu, ale i samotné základy života v oceánech. Bez rychlé akce může být brzy pozdě nejen pro korály, ale i pro miliardy lidí, kteří na nich přímo i nepřímo závisí.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).