Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Tato dramatická situace dopadá na 82 zemí a teritorií, kde extrémní zahřátí mořské vody způsobilo bělení korálů – proces, při němž korálové polypy ztrácejí symbiotické řasy zajišťující jejich výživu a barvu. V mnoha případech to znamená jejich smrt. Uvedl to server The Guardian s tím, že jde o nejhorší globální událost v dějinách.
Korálové útesy jsou považovány za „deštné pralesy oceánů“. Tvoří domov pro přibližně třetinu všech mořských druhů a představují nenahraditelný zdroj obživy a ochrany pobřeží pro asi miliardu lidí po celém světě. Nyní se však tento klíčový ekosystém hroutí pod tlakem rekordních teplot oceánů, které se šíří napříč Tichým, Atlantským i Indickým oceánem.
„To, že jsou nyní zasaženy i oblasti považované za relativně bezpečné teplotní útočiště, je důkazem, že jsme dosáhli kritického bodu. Neexistuje už žádné místo, kde by korály byly v bezpečí,“ uvedl Derek Manzello, ředitel Coral Reef Watch.
Austrálie zaznamenala už šestý masivní výskyt bělení Velkého bariérového útesu za pouhých devět let. A to ani další oblasti jako Ningaloo Reef v západní části Austrálie neunikly – tamní vědci hlásí nejvyšší úroveň tepelného stresu v historii měření.
Obrovské škody byly zaznamenány i v dalších částech světa. V okolí Madagaskaru, u východního pobřeží Afriky i v jihoafrickém národním parku iSimangaliso bylo bělení v posledních týdnech potvrzeno. Letní měsíce roku 2023 přinesly rozsáhlé ztráty v Karibiku a Mexiku.
Britta Schaffelke z Australského institutu mořských věd upozornila, že situace překračuje vše, co věda dosud zaznamenala. Vědecké týmy nedokážou pokrýt škody a mapovat rozsah této katastrofy. Podle jejích slov mnohé experty sužuje „ekologický žal“ z pohledu na umírající svět, který se snažili celý život chránit.
V Mexiku se na pacifickém pobřeží zhroutilo až 93 % korálových populací v některých oblastech. Na Chagoských ostrovech uhynula téměř čtvrtina korálů. V severní části Velkého bariérového útesu se objevily celé pásy „korálových hřbitovů“, kde až 40 % populace nepřežilo bělení z roku 2024.
Kvůli extrémním podmínkám musela organizace Coral Reef Watch přidat tři nové úrovně výstrah do svého globálního monitorovacího systému. Pro srovnání: během předchozího globálního bělení mezi lety 2014–2017 bylo postiženo 68 % světových útesů, nyní je to již 84 %.
Melanie McField z iniciativy Healthy Reefs for Healthy People přirovnala stav bělených útesů ke scéně z mrazivé apokalypsy: „Ticho, bezbarvost, žádné ryby – jako by dno pokryl tichý sníh.“ Vědec Lorenzo Álvarez-Filip z Mexika uvedl, že během pár dní přišel o kolonie korálů, které sledoval celé roky. „Každý ponor byl utrpením. Věděli jsme, že nás čeká jen smutný pohled na to, co zbylo.“
Zkázu potvrzuje i Valeria Pizarro z Perry Institute for Marine Science, která dokumentuje situaci na Bahamách. „Během týdne zmizely i korály používané pro obnovu útesů – například staghorn. Mělké oblasti se změnily v bílé pustiny.“
Pizarro zároveň apeluje na světové lídry, aby konečně přešli od slov k činům. „Už nepotřebujeme další konferenční sliby. Potřebujeme okamžité, skutečné závazky ke snižování emisí fosilních paliv. Čas vypršel – změnu potřebujeme teď hned.“
Současné události potvrzují, že klimatická krize neničí pouze pevninu, ale i samotné základy života v oceánech. Bez rychlé akce může být brzy pozdě nejen pro korály, ale i pro miliardy lidí, kteří na nich přímo i nepřímo závisí.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.