Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Rostoucí vliv protikapitalistického politika vyvolává vážné znepokojení v Berlíně, kde jsou Mélenchonovy postoje vnímány jako přímá hrozba pro evropskou spolupráci. Němečtí zákonodárci varují, že případný Mélenchonův úspěch by mohl vést k izolaci Paříže a k realizaci klíčových evropských projektů, například v oblasti obrany, zcela bez účasti Francie. Sám Mélenchon již dříve odmítl nedávné dohody mezi prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně průmyslové politiky či jaderného odstrašení.
Mélenchonova skepse k Německu a Unii vychází z hlubokého ideologického nesouhlasu s německým hospodářským modelem ordoliberalismu, tedy tržního hospodářství s omezeným dohledem státu. Zástupci jeho hnutí Nepoddajná Francie tvrdí, že tradiční francouzsko-německý motor ve skutečnosti neexistuje a Berlín se pouze snaží diktovat svou agendu celému bloku. Místo toho Mélenchon prosazuje plánovanou ekonomiku a zásadní odklon od dosavadního směřování francouzské zahraniční politiky.
V rámci své diplomacie požaduje lídr krajní levice posílení vztahů s Čínou, frankofonními zeměmi v Africe a státy Jižní Ameriky, zatímco Spojené státy považuje za hrozbu. Na rozdíl od Německa, pro něž je transatlantická vazba klíčová, Mélenchon prosazuje vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance z důvodu otevřeně nepřátelského postoje Washingtonu. Ostré kritice podrobuje také německé přezbrojování a přítomnost amerických jaderných zbraní na německém území, což podle něj ohrožuje bezpečnost sousedních států.
Mélenchonovy výhrady vůči Německu mají dlouhodobé kořeny, které detailně popsal již ve své knize z roku 2015. V ní odmítl vnímat Německo jako ekonomický vzor a poukázal na vysokou míru tamní chudoby či rychlé stárnutí populace. Část francouzských médií tehdy jeho provokativní tón označila za protiněmecký, neboť otevřeně vyzýval k politickému střetu s německými vládami jako k podmínce pro osvobození evropských národů.
Místo Berlína vidí Mélenchon vhodnějšího partnera v sousedním Španělsku, kde oceňuje konfrontační přístup tamního premiéra Pedra Sáncheze vůči americké administrativě. Německo si je vědomo narůstajících rozporů s Paříží v otázkách obchodu či společných vojenských projektů, a proto se stále častěji snaží hledat nové spojence, například v Římě. Tento vývoj ještě více prohubuje trhliny v dosavadní ose evropské integrace.
Zároveň v Berlíně panují obavy z případného vítězství Marine Le Penové, která rovněž plánuje výrazné omezení francouzského zapojení v Evropské unii a snížení finančních příspěvků do společného rozpočtu. Obě dominantní opoziční síly ve Francii tak z různých ideologických pozic ohrožují stávající model evropské spolupráce, což nutí Německo i současnou francouzskou vládu k urychlenému dokončování rozpracovaných unijních projektů.
Někteří francouzští zákonodárci nicméně věří, že vazby mezi oběma zeměmi jsou dostatečně pevné, aby přečkaly i případný volební výkyv. Poukazují na existenci společných institucí, provázanou politiku i početné skupiny občanů s dvojím občanstvím, což by novému prezidentovi výrazně zkomplikovalo okamžité zrušení desítky let budovaného partnerství. Přesto by Mélenchonovo vítězství znamenalo nejsložitější období ve francouzsko-německých vztazích v moderní historii.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.