Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Rostoucí vliv protikapitalistického politika vyvolává vážné znepokojení v Berlíně, kde jsou Mélenchonovy postoje vnímány jako přímá hrozba pro evropskou spolupráci. Němečtí zákonodárci varují, že případný Mélenchonův úspěch by mohl vést k izolaci Paříže a k realizaci klíčových evropských projektů, například v oblasti obrany, zcela bez účasti Francie. Sám Mélenchon již dříve odmítl nedávné dohody mezi prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně průmyslové politiky či jaderného odstrašení.
Mélenchonova skepse k Německu a Unii vychází z hlubokého ideologického nesouhlasu s německým hospodářským modelem ordoliberalismu, tedy tržního hospodářství s omezeným dohledem státu. Zástupci jeho hnutí Nepoddajná Francie tvrdí, že tradiční francouzsko-německý motor ve skutečnosti neexistuje a Berlín se pouze snaží diktovat svou agendu celému bloku. Místo toho Mélenchon prosazuje plánovanou ekonomiku a zásadní odklon od dosavadního směřování francouzské zahraniční politiky.
V rámci své diplomacie požaduje lídr krajní levice posílení vztahů s Čínou, frankofonními zeměmi v Africe a státy Jižní Ameriky, zatímco Spojené státy považuje za hrozbu. Na rozdíl od Německa, pro něž je transatlantická vazba klíčová, Mélenchon prosazuje vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance z důvodu otevřeně nepřátelského postoje Washingtonu. Ostré kritice podrobuje také německé přezbrojování a přítomnost amerických jaderných zbraní na německém území, což podle něj ohrožuje bezpečnost sousedních států.
Mélenchonovy výhrady vůči Německu mají dlouhodobé kořeny, které detailně popsal již ve své knize z roku 2015. V ní odmítl vnímat Německo jako ekonomický vzor a poukázal na vysokou míru tamní chudoby či rychlé stárnutí populace. Část francouzských médií tehdy jeho provokativní tón označila za protiněmecký, neboť otevřeně vyzýval k politickému střetu s německými vládami jako k podmínce pro osvobození evropských národů.
Místo Berlína vidí Mélenchon vhodnějšího partnera v sousedním Španělsku, kde oceňuje konfrontační přístup tamního premiéra Pedra Sáncheze vůči americké administrativě. Německo si je vědomo narůstajících rozporů s Paříží v otázkách obchodu či společných vojenských projektů, a proto se stále častěji snaží hledat nové spojence, například v Římě. Tento vývoj ještě více prohubuje trhliny v dosavadní ose evropské integrace.
Zároveň v Berlíně panují obavy z případného vítězství Marine Le Penové, která rovněž plánuje výrazné omezení francouzského zapojení v Evropské unii a snížení finančních příspěvků do společného rozpočtu. Obě dominantní opoziční síly ve Francii tak z různých ideologických pozic ohrožují stávající model evropské spolupráce, což nutí Německo i současnou francouzskou vládu k urychlenému dokončování rozpracovaných unijních projektů.
Někteří francouzští zákonodárci nicméně věří, že vazby mezi oběma zeměmi jsou dostatečně pevné, aby přečkaly i případný volební výkyv. Poukazují na existenci společných institucí, provázanou politiku i početné skupiny občanů s dvojím občanstvím, což by novému prezidentovi výrazně zkomplikovalo okamžité zrušení desítky let budovaného partnerství. Přesto by Mélenchonovo vítězství znamenalo nejsložitější období ve francouzsko-německých vztazích v moderní historii.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
