Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Rostoucí vliv protikapitalistického politika vyvolává vážné znepokojení v Berlíně, kde jsou Mélenchonovy postoje vnímány jako přímá hrozba pro evropskou spolupráci. Němečtí zákonodárci varují, že případný Mélenchonův úspěch by mohl vést k izolaci Paříže a k realizaci klíčových evropských projektů, například v oblasti obrany, zcela bez účasti Francie. Sám Mélenchon již dříve odmítl nedávné dohody mezi prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně průmyslové politiky či jaderného odstrašení.
Mélenchonova skepse k Německu a Unii vychází z hlubokého ideologického nesouhlasu s německým hospodářským modelem ordoliberalismu, tedy tržního hospodářství s omezeným dohledem státu. Zástupci jeho hnutí Nepoddajná Francie tvrdí, že tradiční francouzsko-německý motor ve skutečnosti neexistuje a Berlín se pouze snaží diktovat svou agendu celému bloku. Místo toho Mélenchon prosazuje plánovanou ekonomiku a zásadní odklon od dosavadního směřování francouzské zahraniční politiky.
V rámci své diplomacie požaduje lídr krajní levice posílení vztahů s Čínou, frankofonními zeměmi v Africe a státy Jižní Ameriky, zatímco Spojené státy považuje za hrozbu. Na rozdíl od Německa, pro něž je transatlantická vazba klíčová, Mélenchon prosazuje vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance z důvodu otevřeně nepřátelského postoje Washingtonu. Ostré kritice podrobuje také německé přezbrojování a přítomnost amerických jaderných zbraní na německém území, což podle něj ohrožuje bezpečnost sousedních států.
Mélenchonovy výhrady vůči Německu mají dlouhodobé kořeny, které detailně popsal již ve své knize z roku 2015. V ní odmítl vnímat Německo jako ekonomický vzor a poukázal na vysokou míru tamní chudoby či rychlé stárnutí populace. Část francouzských médií tehdy jeho provokativní tón označila za protiněmecký, neboť otevřeně vyzýval k politickému střetu s německými vládami jako k podmínce pro osvobození evropských národů.
Místo Berlína vidí Mélenchon vhodnějšího partnera v sousedním Španělsku, kde oceňuje konfrontační přístup tamního premiéra Pedra Sáncheze vůči americké administrativě. Německo si je vědomo narůstajících rozporů s Paříží v otázkách obchodu či společných vojenských projektů, a proto se stále častěji snaží hledat nové spojence, například v Římě. Tento vývoj ještě více prohubuje trhliny v dosavadní ose evropské integrace.
Zároveň v Berlíně panují obavy z případného vítězství Marine Le Penové, která rovněž plánuje výrazné omezení francouzského zapojení v Evropské unii a snížení finančních příspěvků do společného rozpočtu. Obě dominantní opoziční síly ve Francii tak z různých ideologických pozic ohrožují stávající model evropské spolupráce, což nutí Německo i současnou francouzskou vládu k urychlenému dokončování rozpracovaných unijních projektů.
Někteří francouzští zákonodárci nicméně věří, že vazby mezi oběma zeměmi jsou dostatečně pevné, aby přečkaly i případný volební výkyv. Poukazují na existenci společných institucí, provázanou politiku i početné skupiny občanů s dvojím občanstvím, což by novému prezidentovi výrazně zkomplikovalo okamžité zrušení desítky let budovaného partnerství. Přesto by Mélenchonovo vítězství znamenalo nejsložitější období ve francouzsko-německých vztazích v moderní historii.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.