Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Vance v této souvislosti připomněl, že dvě třetiny obranných zbraní chránících Izrael byly vyrobeny americkýma rukama a zaplaceny z peněz amerických daňových poplatníků. Spojené státy poskytují Izraeli přibližně čtyři miliardy dolarů ročně na vojenskou pomoc, přičemž obě země momentálně jednají o nové dohodě o podpoře.
Reakce Bílého domu přišla poté, co se objevily zprávy o nespokojenosti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s textem dohody. Ta podle kritiků v USA i Izraeli dostatečně neřeší íránský raketový program ani likvidaci jaderných zařízení, a navíc omezuje Izrael v jeho postupu proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Sám Netanjahu ve svém prvním vyjádření sice ocenil vztahy s USA, ale zdůraznil, že izraelská armáda bude i nadále okupovat jižní Libanon, aby zajistila bezpečnost svých občanů na severní hranici. Izraelská strana navíc zveřejnila mapu rozšířené vojenské kontrolní zóny v jižním Libanonu a nevyloučila útoky i mimo toto území, což přímo odporuje podmínkám americko-íránského ujednání.
Kritika dohody ze strany Tel Avivu zaznívá zejména od krajně pravicových členů vládní koalice. Ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben-Gvir a ministr financí Bezalel Smotrich dohodu i samotného Trumpa otevřeně napadli.
Vance v rozhovoru pro deník New York Times jejich postoj zpochybnil otázkou, jaký je tedy jejich přesný plán, a dodal, že devítimilionový stát nemůže vyřešit každý svůj národněbezpečnostní problém pouze silou. Ben-Gvir na sociální síti X reagoval prohlášením, že s novodobými nacisty je potřeba naložit stejně, jako Spojené státy naložily s nacisty ve dvacátém století.
Napětí mezi oběma tradičními spojenci vzrostlo jen necelé čtyři měsíce poté, co společně podnikli útoky proti Íránu. Teherán následně zablokoval strategický Hormuzský průliv, což otřáslo světovými trhy a dodávkami ropy.
Donald Trump se pokusil obavy Izraele zmírnit již během závěru summitu G7 ve Francii, kde poznamenal, že by Netanjahu mohl v boji proti Hizballáhu zvolit o něco mírnější přístup. Po Vanceových tiskových vyjádřeních pak Trump na sociálních sítích vyzval všechny aktéry na Blízkém východě, aby umožnili pokračování mírových rozhovorů, a zopakoval, že očekává úplné příměří na všech frontách, včetně Libanonu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.