Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Tato situace vyvolala v Bruselu i v rámci NATO vážné obavy o obranyschopnost kontinentu. Ceny kerosinu navíc v důsledku konfliktu vyletěly na historické maximum a 19. března 2026 dosáhly částky 1 795 dolarů za tunu. To je více než dvojnásobek ceny, za kterou se palivo prodávalo před začátkem amerických a izraelských úderů.
Řešením by mohlo být masivní navýšení produkce syntetického udržitelného leteckého paliva, známého jako eSAF. To se vyrábí kombinací zeleného vodíku se zachyceným CO2, čímž vzniká kerosin bez nutnosti využívat fosilní zdroje. Vedle toho roste tlak i na využívání biopaliv vyráběných ze zemědělských zbytků nebo odpadních olejů.
Některé armády už s těmito alternativami experimentují. Francie před časem otestovala vojenský vrtulník NH90 poháněný udržitelným palivem a Norsko se stalo první zemí, která do ostrého provozu nasadila stíhačku F-35 s výrazným podílem ekologické složky. Aktuální blokování exportu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv dává těmto snahám zcela nový strategický rozměr.
Výrobci syntetických paliv zdůrazňují, že eSAF představuje „domácí“ zdroj, jehož dodavatelský řetězec může být plně pod kontrolou Evropy. To je klíčové v situaci, kdy evropská rafinační kapacita v posledních dvou dekádách systematicky upadá. Zatímco v roce 2009 bylo v Evropě aktivních 117 rafinérií, dnes jich zbývá méně než sto.
Vstup armády do tohoto sektoru by mohl pomoci i komerčnímu letectví. Syntetické palivo je v současnosti až desetkrát dražší než běžný kerosin a jeho výroba je stále v plenkách. Pokud by však obranný sektor začal eSAF odebírat ve velkém, cena by mohla klesnout a technologie by se stala dostupnější pro naplnění unijních klimatických cílů.
Výhodou e-paliv je také možnost jejich výroby přímo v místech nasazení. Tuto lekci si americká armáda odnesla z válek v Iráku a Afghánistánu, kde doprava paliva na frontu představovala enormní logistickou i finanční zátěž. Syntetická paliva by tak v budoucnu mohla být vyráběna přímo u předsunutých základen, což by zvýšilo jejich operační nezávislost.
Někteří odborníci jsou však k čistě vojenskému zaměření skeptičtí. Například šéf společnosti Safran, Olivier Andriès, upozorňuje, že poptávka armády bude vždy řádově nižší než ta v komerční sféře. Prioritou podle něj musí zůstat dekarbonizace civilního letectví, i když bezpečnostní aspekty současné krize v Íránu nelze ignorovat.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.