Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Tato situace vyvolala v Bruselu i v rámci NATO vážné obavy o obranyschopnost kontinentu. Ceny kerosinu navíc v důsledku konfliktu vyletěly na historické maximum a 19. března 2026 dosáhly částky 1 795 dolarů za tunu. To je více než dvojnásobek ceny, za kterou se palivo prodávalo před začátkem amerických a izraelských úderů.
Řešením by mohlo být masivní navýšení produkce syntetického udržitelného leteckého paliva, známého jako eSAF. To se vyrábí kombinací zeleného vodíku se zachyceným CO2, čímž vzniká kerosin bez nutnosti využívat fosilní zdroje. Vedle toho roste tlak i na využívání biopaliv vyráběných ze zemědělských zbytků nebo odpadních olejů.
Některé armády už s těmito alternativami experimentují. Francie před časem otestovala vojenský vrtulník NH90 poháněný udržitelným palivem a Norsko se stalo první zemí, která do ostrého provozu nasadila stíhačku F-35 s výrazným podílem ekologické složky. Aktuální blokování exportu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv dává těmto snahám zcela nový strategický rozměr.
Výrobci syntetických paliv zdůrazňují, že eSAF představuje „domácí“ zdroj, jehož dodavatelský řetězec může být plně pod kontrolou Evropy. To je klíčové v situaci, kdy evropská rafinační kapacita v posledních dvou dekádách systematicky upadá. Zatímco v roce 2009 bylo v Evropě aktivních 117 rafinérií, dnes jich zbývá méně než sto.
Vstup armády do tohoto sektoru by mohl pomoci i komerčnímu letectví. Syntetické palivo je v současnosti až desetkrát dražší než běžný kerosin a jeho výroba je stále v plenkách. Pokud by však obranný sektor začal eSAF odebírat ve velkém, cena by mohla klesnout a technologie by se stala dostupnější pro naplnění unijních klimatických cílů.
Výhodou e-paliv je také možnost jejich výroby přímo v místech nasazení. Tuto lekci si americká armáda odnesla z válek v Iráku a Afghánistánu, kde doprava paliva na frontu představovala enormní logistickou i finanční zátěž. Syntetická paliva by tak v budoucnu mohla být vyráběna přímo u předsunutých základen, což by zvýšilo jejich operační nezávislost.
Někteří odborníci jsou však k čistě vojenskému zaměření skeptičtí. Například šéf společnosti Safran, Olivier Andriès, upozorňuje, že poptávka armády bude vždy řádově nižší než ta v komerční sféře. Prioritou podle něj musí zůstat dekarbonizace civilního letectví, i když bezpečnostní aspekty současné krize v Íránu nelze ignorovat.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.