Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Tato situace vyvolala v Bruselu i v rámci NATO vážné obavy o obranyschopnost kontinentu. Ceny kerosinu navíc v důsledku konfliktu vyletěly na historické maximum a 19. března 2026 dosáhly částky 1 795 dolarů za tunu. To je více než dvojnásobek ceny, za kterou se palivo prodávalo před začátkem amerických a izraelských úderů.
Řešením by mohlo být masivní navýšení produkce syntetického udržitelného leteckého paliva, známého jako eSAF. To se vyrábí kombinací zeleného vodíku se zachyceným CO2, čímž vzniká kerosin bez nutnosti využívat fosilní zdroje. Vedle toho roste tlak i na využívání biopaliv vyráběných ze zemědělských zbytků nebo odpadních olejů.
Některé armády už s těmito alternativami experimentují. Francie před časem otestovala vojenský vrtulník NH90 poháněný udržitelným palivem a Norsko se stalo první zemí, která do ostrého provozu nasadila stíhačku F-35 s výrazným podílem ekologické složky. Aktuální blokování exportu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv dává těmto snahám zcela nový strategický rozměr.
Výrobci syntetických paliv zdůrazňují, že eSAF představuje „domácí“ zdroj, jehož dodavatelský řetězec může být plně pod kontrolou Evropy. To je klíčové v situaci, kdy evropská rafinační kapacita v posledních dvou dekádách systematicky upadá. Zatímco v roce 2009 bylo v Evropě aktivních 117 rafinérií, dnes jich zbývá méně než sto.
Vstup armády do tohoto sektoru by mohl pomoci i komerčnímu letectví. Syntetické palivo je v současnosti až desetkrát dražší než běžný kerosin a jeho výroba je stále v plenkách. Pokud by však obranný sektor začal eSAF odebírat ve velkém, cena by mohla klesnout a technologie by se stala dostupnější pro naplnění unijních klimatických cílů.
Výhodou e-paliv je také možnost jejich výroby přímo v místech nasazení. Tuto lekci si americká armáda odnesla z válek v Iráku a Afghánistánu, kde doprava paliva na frontu představovala enormní logistickou i finanční zátěž. Syntetická paliva by tak v budoucnu mohla být vyráběna přímo u předsunutých základen, což by zvýšilo jejich operační nezávislost.
Někteří odborníci jsou však k čistě vojenskému zaměření skeptičtí. Například šéf společnosti Safran, Olivier Andriès, upozorňuje, že poptávka armády bude vždy řádově nižší než ta v komerční sféře. Prioritou podle něj musí zůstat dekarbonizace civilního letectví, i když bezpečnostní aspekty současné krize v Íránu nelze ignorovat.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.