Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Tato situace vyvolala v Bruselu i v rámci NATO vážné obavy o obranyschopnost kontinentu. Ceny kerosinu navíc v důsledku konfliktu vyletěly na historické maximum a 19. března 2026 dosáhly částky 1 795 dolarů za tunu. To je více než dvojnásobek ceny, za kterou se palivo prodávalo před začátkem amerických a izraelských úderů.
Řešením by mohlo být masivní navýšení produkce syntetického udržitelného leteckého paliva, známého jako eSAF. To se vyrábí kombinací zeleného vodíku se zachyceným CO2, čímž vzniká kerosin bez nutnosti využívat fosilní zdroje. Vedle toho roste tlak i na využívání biopaliv vyráběných ze zemědělských zbytků nebo odpadních olejů.
Některé armády už s těmito alternativami experimentují. Francie před časem otestovala vojenský vrtulník NH90 poháněný udržitelným palivem a Norsko se stalo první zemí, která do ostrého provozu nasadila stíhačku F-35 s výrazným podílem ekologické složky. Aktuální blokování exportu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv dává těmto snahám zcela nový strategický rozměr.
Výrobci syntetických paliv zdůrazňují, že eSAF představuje „domácí“ zdroj, jehož dodavatelský řetězec může být plně pod kontrolou Evropy. To je klíčové v situaci, kdy evropská rafinační kapacita v posledních dvou dekádách systematicky upadá. Zatímco v roce 2009 bylo v Evropě aktivních 117 rafinérií, dnes jich zbývá méně než sto.
Vstup armády do tohoto sektoru by mohl pomoci i komerčnímu letectví. Syntetické palivo je v současnosti až desetkrát dražší než běžný kerosin a jeho výroba je stále v plenkách. Pokud by však obranný sektor začal eSAF odebírat ve velkém, cena by mohla klesnout a technologie by se stala dostupnější pro naplnění unijních klimatických cílů.
Výhodou e-paliv je také možnost jejich výroby přímo v místech nasazení. Tuto lekci si americká armáda odnesla z válek v Iráku a Afghánistánu, kde doprava paliva na frontu představovala enormní logistickou i finanční zátěž. Syntetická paliva by tak v budoucnu mohla být vyráběna přímo u předsunutých základen, což by zvýšilo jejich operační nezávislost.
Někteří odborníci jsou však k čistě vojenskému zaměření skeptičtí. Například šéf společnosti Safran, Olivier Andriès, upozorňuje, že poptávka armády bude vždy řádově nižší než ta v komerční sféře. Prioritou podle něj musí zůstat dekarbonizace civilního letectví, i když bezpečnostní aspekty současné krize v Íránu nelze ignorovat.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.