Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Tato situace vyvolala v Bruselu i v rámci NATO vážné obavy o obranyschopnost kontinentu. Ceny kerosinu navíc v důsledku konfliktu vyletěly na historické maximum a 19. března 2026 dosáhly částky 1 795 dolarů za tunu. To je více než dvojnásobek ceny, za kterou se palivo prodávalo před začátkem amerických a izraelských úderů.
Řešením by mohlo být masivní navýšení produkce syntetického udržitelného leteckého paliva, známého jako eSAF. To se vyrábí kombinací zeleného vodíku se zachyceným CO2, čímž vzniká kerosin bez nutnosti využívat fosilní zdroje. Vedle toho roste tlak i na využívání biopaliv vyráběných ze zemědělských zbytků nebo odpadních olejů.
Některé armády už s těmito alternativami experimentují. Francie před časem otestovala vojenský vrtulník NH90 poháněný udržitelným palivem a Norsko se stalo první zemí, která do ostrého provozu nasadila stíhačku F-35 s výrazným podílem ekologické složky. Aktuální blokování exportu z Perského zálivu přes Hormuzský průliv dává těmto snahám zcela nový strategický rozměr.
Výrobci syntetických paliv zdůrazňují, že eSAF představuje „domácí“ zdroj, jehož dodavatelský řetězec může být plně pod kontrolou Evropy. To je klíčové v situaci, kdy evropská rafinační kapacita v posledních dvou dekádách systematicky upadá. Zatímco v roce 2009 bylo v Evropě aktivních 117 rafinérií, dnes jich zbývá méně než sto.
Vstup armády do tohoto sektoru by mohl pomoci i komerčnímu letectví. Syntetické palivo je v současnosti až desetkrát dražší než běžný kerosin a jeho výroba je stále v plenkách. Pokud by však obranný sektor začal eSAF odebírat ve velkém, cena by mohla klesnout a technologie by se stala dostupnější pro naplnění unijních klimatických cílů.
Výhodou e-paliv je také možnost jejich výroby přímo v místech nasazení. Tuto lekci si americká armáda odnesla z válek v Iráku a Afghánistánu, kde doprava paliva na frontu představovala enormní logistickou i finanční zátěž. Syntetická paliva by tak v budoucnu mohla být vyráběna přímo u předsunutých základen, což by zvýšilo jejich operační nezávislost.
Někteří odborníci jsou však k čistě vojenskému zaměření skeptičtí. Například šéf společnosti Safran, Olivier Andriès, upozorňuje, že poptávka armády bude vždy řádově nižší než ta v komerční sféře. Prioritou podle něj musí zůstat dekarbonizace civilního letectví, i když bezpečnostní aspekty současné krize v Íránu nelze ignorovat.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.