Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Americká administrativa nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda konflikt dále eskalovat a pokusit se o absolutní vítězství, nebo zvolit ústup a minimalizovat vzniklé škody. Lídři často podléhají pokušení v neúspěšné válce pokračovat ze strachu ze ztráty mezinárodní prestiže, poklesu politické podpory nebo ze snahy uctít památku padlých vojáků. Prodlužování ztraceného boje však ve skutečnosti odstrašující schopnosti státu neposiluje, ale naopak je dále oslabuje, což ukázaly již historické zkušenosti z dlouho trvajících konfliktů ve Vietnamu či Iráku.
Historický vývoj naznačuje, že vojensky slabší aktér může v konfliktu zvítězit nad silnějším soupeřem, pokud disponuje větší odhodlaností snášet vysoké ztráty po dlouhou dobu. Pro íránský režim představuje tento střet otázku vlastního přežití a moci, kvůli čemuž je ochoten nést extrémní náklady výrazně déle než americká veřejnost, která odmítá nést hospodářské dopady dlouhotrvající války. Masivní pozemní invaze by sice mohla vést k pádu teheránského režimu, avšak pro americké zákonodárce i občany představuje cenově i lidsky zcela neakceptovatelnou variantu.
Rychlé uznání neúspěchu a ukončení bojů přináší zásadní strategické výhody, z nichž nejdůležitější je záchrana lidských životů a finančních prostředků. Zbytečné prodlužování vietnamské války za vlády prezidenta Nixona nebo zintenzivnění operací v Afghánistánu za prezidenta Obamy stálo tisíce životů a stovky miliard dolarů, aniž by to změnilo konečný výsledek a pád spřátelených vlád. Stejně tak současné vysoké ztráty ruské armády na Ukrajině ukazují na tragické následky neschopnosti včas vnímat realitu na bojišti.
Včasný ústup z konfliktu zároveň umožňuje zachovat vojenské kapacity pro případné budoucí hrozby v jiných částech světa. Spotřebování až poloviny zásob zachytávacích střel Patriot či řízených střel Tomahawk v prvních měsících íránské kampaně přímo ohrožuje schopnost Spojených států odstrašovat rivaly v Asii a Evropě. Washington byl z tohoto důvodu nucen dokonce pozastavit miliardové dodávky zbraní pro Tchaj-wan, což jasně ukazuje, jak probíhající boje vyčerpávají americký obranný potenciál.
Rychlé stažení z neperspektivního střetu navíc brání vzniku celospolečenské averze k jakémukoliv dalšímu použití vojenské síly v budoucnu. Dlouhá válka ve Vietnamu vytvořila v americké společnosti hluboký syndrom, kvůli němuž zahraniční protivníci, včetně iráckého diktátora Saddáma Husajna před válkou v Zálivu, spoléhali na to, že Washington nebude ochoten snášet žádné další ztráty. Naopak rychlé stažení amerických jednotek z Libanonu v roce 1983 po zničujícím útoku na základnu v Bejrútu uchránilo Spojené státy před zatažením do mnohaleté občanské války bez zásadního dopadu na jejich celkovou odhodlanost.
Odborné výzkumy mezi zahraničními zákonodárci potvrzují, že stát, který dokáže včas ustoupit ze zbytečného konfliktu, je v budoucích krizích vnímán jako odhodlanější než země vyčerpaná vleklou a nepopulární válkou. Stažení bez dosažení maximálních cílů sice krátkodobě poškodí pověst mocnosti, avšak uchování vojenských zdrojů a vůle jednat v budoucnu tuto ztrátu vyvažují.
Ukončení války s Íránem si ze strany prezidenta Trumpa vyžádá politickou odvahu k nepříjemným diplomatickým ústupkům. Spojené státy budou muset pravděpodobně akceptovat zachování íránského programu obohacování uranu pod dohledem mezinárodních inspekcí, stejně jako přítomnost íránského vlivu v Hormuzském průlivu a vývoj balistických raket. Plynulé přijetí této nové geopolitické reality a schopnost včas ukončit nevýhodný konflikt představuje jedinou cestu, jak zamezit dalším strategickým ztrátám na mezinárodním poli.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.