Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Americká administrativa nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda konflikt dále eskalovat a pokusit se o absolutní vítězství, nebo zvolit ústup a minimalizovat vzniklé škody. Lídři často podléhají pokušení v neúspěšné válce pokračovat ze strachu ze ztráty mezinárodní prestiže, poklesu politické podpory nebo ze snahy uctít památku padlých vojáků. Prodlužování ztraceného boje však ve skutečnosti odstrašující schopnosti státu neposiluje, ale naopak je dále oslabuje, což ukázaly již historické zkušenosti z dlouho trvajících konfliktů ve Vietnamu či Iráku.
Historický vývoj naznačuje, že vojensky slabší aktér může v konfliktu zvítězit nad silnějším soupeřem, pokud disponuje větší odhodlaností snášet vysoké ztráty po dlouhou dobu. Pro íránský režim představuje tento střet otázku vlastního přežití a moci, kvůli čemuž je ochoten nést extrémní náklady výrazně déle než americká veřejnost, která odmítá nést hospodářské dopady dlouhotrvající války. Masivní pozemní invaze by sice mohla vést k pádu teheránského režimu, avšak pro americké zákonodárce i občany představuje cenově i lidsky zcela neakceptovatelnou variantu.
Rychlé uznání neúspěchu a ukončení bojů přináší zásadní strategické výhody, z nichž nejdůležitější je záchrana lidských životů a finančních prostředků. Zbytečné prodlužování vietnamské války za vlády prezidenta Nixona nebo zintenzivnění operací v Afghánistánu za prezidenta Obamy stálo tisíce životů a stovky miliard dolarů, aniž by to změnilo konečný výsledek a pád spřátelených vlád. Stejně tak současné vysoké ztráty ruské armády na Ukrajině ukazují na tragické následky neschopnosti včas vnímat realitu na bojišti.
Včasný ústup z konfliktu zároveň umožňuje zachovat vojenské kapacity pro případné budoucí hrozby v jiných částech světa. Spotřebování až poloviny zásob zachytávacích střel Patriot či řízených střel Tomahawk v prvních měsících íránské kampaně přímo ohrožuje schopnost Spojených států odstrašovat rivaly v Asii a Evropě. Washington byl z tohoto důvodu nucen dokonce pozastavit miliardové dodávky zbraní pro Tchaj-wan, což jasně ukazuje, jak probíhající boje vyčerpávají americký obranný potenciál.
Rychlé stažení z neperspektivního střetu navíc brání vzniku celospolečenské averze k jakémukoliv dalšímu použití vojenské síly v budoucnu. Dlouhá válka ve Vietnamu vytvořila v americké společnosti hluboký syndrom, kvůli němuž zahraniční protivníci, včetně iráckého diktátora Saddáma Husajna před válkou v Zálivu, spoléhali na to, že Washington nebude ochoten snášet žádné další ztráty. Naopak rychlé stažení amerických jednotek z Libanonu v roce 1983 po zničujícím útoku na základnu v Bejrútu uchránilo Spojené státy před zatažením do mnohaleté občanské války bez zásadního dopadu na jejich celkovou odhodlanost.
Odborné výzkumy mezi zahraničními zákonodárci potvrzují, že stát, který dokáže včas ustoupit ze zbytečného konfliktu, je v budoucích krizích vnímán jako odhodlanější než země vyčerpaná vleklou a nepopulární válkou. Stažení bez dosažení maximálních cílů sice krátkodobě poškodí pověst mocnosti, avšak uchování vojenských zdrojů a vůle jednat v budoucnu tuto ztrátu vyvažují.
Ukončení války s Íránem si ze strany prezidenta Trumpa vyžádá politickou odvahu k nepříjemným diplomatickým ústupkům. Spojené státy budou muset pravděpodobně akceptovat zachování íránského programu obohacování uranu pod dohledem mezinárodních inspekcí, stejně jako přítomnost íránského vlivu v Hormuzském průlivu a vývoj balistických raket. Plynulé přijetí této nové geopolitické reality a schopnost včas ukončit nevýhodný konflikt představuje jedinou cestu, jak zamezit dalším strategickým ztrátám na mezinárodním poli.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.