Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Viren Swami, profesor sociální psychologie na Anglia Ruskin University, upozorňuje, že naše současné chápání romantické lásky má kořeny ve středověké Evropě. Příběhy o Lancelotovi a Ginevře poprvé přišly s myšlenkou, že by si člověk měl vybrat jednoho konkrétního jedince jako společníka na celý život. Podle Swamiho se tento koncept upevnil během industrializace, kdy se lidé cítili vykořenění ze svých komunit a začali v partnerovi hledat někoho, kdo je „zachrání“ před bídou a osamělostí.
Dnešní doba tento hledací proces transformovala do algoritmů seznamovacích aplikací, což Swami nazývá „nakupováním vztahů“. Pro mnohé je to však zkušenost naprosto bez duše. Místo osudového setkání procházíme desítky profilů jako v katalogu zboží, dokud se nedostaneme do bodu vyčerpání. Tato moderní honba za spřízněnou duší paradoxně často vede k opačnému pocitu, než jaký lidé původně hledali.
Jason Carroll, profesor studií o manželství a rodině, vidí v přesvědčení o existenci spřízněné duše nebezpečnou past. Psychologové rozlišují mezi „vírou v osud“ a „vírou v růst“. Lidé věřící v osud mají tendenci pochybovat o svém vztahu při prvním vážnějším konfliktu. Pokud by to totiž byla jejich spřízněná duše, mělo by to přece jít samo a bez námahy. Naopak ti, kteří věří v růst, chápou, že hluboké spojení se nevytváří magicky, ale společnou prací a překonáváním překážek.
Z biologického hlediska je hledání „toho pravého“ komplikováno i chemií našeho těla. Studie naznačují, že například hormonální antikoncepce může jemně ovlivňovat to, kdo nás přitahuje. Výzkumy ukázaly, že spokojenost žen ve vztahu byla vyšší, pokud jejich antikoncepční status zůstal stejný jako v době, kdy se do partnera zamilovaly. Pokud hormony dokážou změnit vnímání přitažlivosti, je těžké tvrdit, že existuje pouze jeden jediný předurčený partner.
Své k tomu říká i matematika. Ekonom Greg Leo vytvořil algoritmus kompatibility, který v počítačových simulacích ukázal, že lidé nemají jen jednoho ideálního partnera, ale celou řadu potenciálně vhodných protějšků. Čistě statisticky je extrémně vzácné potkat svou absolutní „jedničku“ ze seznamu tisíců lidí, ale je velmi pravděpodobné najít někoho, kdo je v první pětce. Láska tedy podle dat není o nalezení jehly v kupce sena, ale o výběru z několika skvělých možností.
Socioložka Jacqui Gabb ve svém projektu „Enduring Love“ zkoumala tisíce párů, aby zjistila, co skutečně udržuje vztahy živé. Výsledky byly překvapivé: nebyly to drahé dárky ani velká romantická gesta v Paříži. Lidé se cítili nejvíce milováni díky drobným každodenním pozornostem – jako je přinesení čaje do postele, nahřátí auta v mrazivém ránu nebo společné sdílení soukromého úsměvu na večírku.
Spřízněná duše tedy ve světle vědy není někdo, koho prostě najdeme v hotovém stavu, ale někdo, koho si z partnera sami „vytvoříme“. Nejsilnější vztahy mají lidé, kteří přestali čekat na osud, přijali nedokonalost člověka před sebou a rozhodli se na společném štěstí pracovat den po dni. Skutečná magie lásky totiž neleží v tom, že je vše bezchybné, ale v tom, že se dva lidé rozhodnou zůstat i ve chvílích, kdy to snadné není.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.
V Česku momentálně panuje spíše jarní počasí, ale ještě v tomto týdnu nastane zvrat. Potvrzuje to i předběžné varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří v sobotu a neděli očekávají sněžení.
Z Hollywoodu přišla ve středu smutná zpráva. Ve věku pouhých 48 let zemřel populární herec James Van Der Beek, který v posledních letech života bojoval s rakovinou tlustého střeva. O úmrtí herce informovala světová média, například britská stanice BBC.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Spojené státy jsou do Aliance plně zainteresovány. Těmito slovy se snažil rozptýlit narůstající obavy, že by Washington mohl ustupovat ze své vedoucí role v této vojenské organizaci. Rutte zdůraznil, že udržuje velmi dobré vztahy s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a jsou v neustálém přímém kontaktu.