Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Viren Swami, profesor sociální psychologie na Anglia Ruskin University, upozorňuje, že naše současné chápání romantické lásky má kořeny ve středověké Evropě. Příběhy o Lancelotovi a Ginevře poprvé přišly s myšlenkou, že by si člověk měl vybrat jednoho konkrétního jedince jako společníka na celý život. Podle Swamiho se tento koncept upevnil během industrializace, kdy se lidé cítili vykořenění ze svých komunit a začali v partnerovi hledat někoho, kdo je „zachrání“ před bídou a osamělostí.
Dnešní doba tento hledací proces transformovala do algoritmů seznamovacích aplikací, což Swami nazývá „nakupováním vztahů“. Pro mnohé je to však zkušenost naprosto bez duše. Místo osudového setkání procházíme desítky profilů jako v katalogu zboží, dokud se nedostaneme do bodu vyčerpání. Tato moderní honba za spřízněnou duší paradoxně často vede k opačnému pocitu, než jaký lidé původně hledali.
Jason Carroll, profesor studií o manželství a rodině, vidí v přesvědčení o existenci spřízněné duše nebezpečnou past. Psychologové rozlišují mezi „vírou v osud“ a „vírou v růst“. Lidé věřící v osud mají tendenci pochybovat o svém vztahu při prvním vážnějším konfliktu. Pokud by to totiž byla jejich spřízněná duše, mělo by to přece jít samo a bez námahy. Naopak ti, kteří věří v růst, chápou, že hluboké spojení se nevytváří magicky, ale společnou prací a překonáváním překážek.
Z biologického hlediska je hledání „toho pravého“ komplikováno i chemií našeho těla. Studie naznačují, že například hormonální antikoncepce může jemně ovlivňovat to, kdo nás přitahuje. Výzkumy ukázaly, že spokojenost žen ve vztahu byla vyšší, pokud jejich antikoncepční status zůstal stejný jako v době, kdy se do partnera zamilovaly. Pokud hormony dokážou změnit vnímání přitažlivosti, je těžké tvrdit, že existuje pouze jeden jediný předurčený partner.
Své k tomu říká i matematika. Ekonom Greg Leo vytvořil algoritmus kompatibility, který v počítačových simulacích ukázal, že lidé nemají jen jednoho ideálního partnera, ale celou řadu potenciálně vhodných protějšků. Čistě statisticky je extrémně vzácné potkat svou absolutní „jedničku“ ze seznamu tisíců lidí, ale je velmi pravděpodobné najít někoho, kdo je v první pětce. Láska tedy podle dat není o nalezení jehly v kupce sena, ale o výběru z několika skvělých možností.
Socioložka Jacqui Gabb ve svém projektu „Enduring Love“ zkoumala tisíce párů, aby zjistila, co skutečně udržuje vztahy živé. Výsledky byly překvapivé: nebyly to drahé dárky ani velká romantická gesta v Paříži. Lidé se cítili nejvíce milováni díky drobným každodenním pozornostem – jako je přinesení čaje do postele, nahřátí auta v mrazivém ránu nebo společné sdílení soukromého úsměvu na večírku.
Spřízněná duše tedy ve světle vědy není někdo, koho prostě najdeme v hotovém stavu, ale někdo, koho si z partnera sami „vytvoříme“. Nejsilnější vztahy mají lidé, kteří přestali čekat na osud, přijali nedokonalost člověka před sebou a rozhodli se na společném štěstí pracovat den po dni. Skutečná magie lásky totiž neleží v tom, že je vše bezchybné, ale v tom, že se dva lidé rozhodnou zůstat i ve chvílích, kdy to snadné není.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.