Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Viren Swami, profesor sociální psychologie na Anglia Ruskin University, upozorňuje, že naše současné chápání romantické lásky má kořeny ve středověké Evropě. Příběhy o Lancelotovi a Ginevře poprvé přišly s myšlenkou, že by si člověk měl vybrat jednoho konkrétního jedince jako společníka na celý život. Podle Swamiho se tento koncept upevnil během industrializace, kdy se lidé cítili vykořenění ze svých komunit a začali v partnerovi hledat někoho, kdo je „zachrání“ před bídou a osamělostí.
Dnešní doba tento hledací proces transformovala do algoritmů seznamovacích aplikací, což Swami nazývá „nakupováním vztahů“. Pro mnohé je to však zkušenost naprosto bez duše. Místo osudového setkání procházíme desítky profilů jako v katalogu zboží, dokud se nedostaneme do bodu vyčerpání. Tato moderní honba za spřízněnou duší paradoxně často vede k opačnému pocitu, než jaký lidé původně hledali.
Jason Carroll, profesor studií o manželství a rodině, vidí v přesvědčení o existenci spřízněné duše nebezpečnou past. Psychologové rozlišují mezi „vírou v osud“ a „vírou v růst“. Lidé věřící v osud mají tendenci pochybovat o svém vztahu při prvním vážnějším konfliktu. Pokud by to totiž byla jejich spřízněná duše, mělo by to přece jít samo a bez námahy. Naopak ti, kteří věří v růst, chápou, že hluboké spojení se nevytváří magicky, ale společnou prací a překonáváním překážek.
Z biologického hlediska je hledání „toho pravého“ komplikováno i chemií našeho těla. Studie naznačují, že například hormonální antikoncepce může jemně ovlivňovat to, kdo nás přitahuje. Výzkumy ukázaly, že spokojenost žen ve vztahu byla vyšší, pokud jejich antikoncepční status zůstal stejný jako v době, kdy se do partnera zamilovaly. Pokud hormony dokážou změnit vnímání přitažlivosti, je těžké tvrdit, že existuje pouze jeden jediný předurčený partner.
Své k tomu říká i matematika. Ekonom Greg Leo vytvořil algoritmus kompatibility, který v počítačových simulacích ukázal, že lidé nemají jen jednoho ideálního partnera, ale celou řadu potenciálně vhodných protějšků. Čistě statisticky je extrémně vzácné potkat svou absolutní „jedničku“ ze seznamu tisíců lidí, ale je velmi pravděpodobné najít někoho, kdo je v první pětce. Láska tedy podle dat není o nalezení jehly v kupce sena, ale o výběru z několika skvělých možností.
Socioložka Jacqui Gabb ve svém projektu „Enduring Love“ zkoumala tisíce párů, aby zjistila, co skutečně udržuje vztahy živé. Výsledky byly překvapivé: nebyly to drahé dárky ani velká romantická gesta v Paříži. Lidé se cítili nejvíce milováni díky drobným každodenním pozornostem – jako je přinesení čaje do postele, nahřátí auta v mrazivém ránu nebo společné sdílení soukromého úsměvu na večírku.
Spřízněná duše tedy ve světle vědy není někdo, koho prostě najdeme v hotovém stavu, ale někdo, koho si z partnera sami „vytvoříme“. Nejsilnější vztahy mají lidé, kteří přestali čekat na osud, přijali nedokonalost člověka před sebou a rozhodli se na společném štěstí pracovat den po dni. Skutečná magie lásky totiž neleží v tom, že je vše bezchybné, ale v tom, že se dva lidé rozhodnou zůstat i ve chvílích, kdy to snadné není.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.