Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Viren Swami, profesor sociální psychologie na Anglia Ruskin University, upozorňuje, že naše současné chápání romantické lásky má kořeny ve středověké Evropě. Příběhy o Lancelotovi a Ginevře poprvé přišly s myšlenkou, že by si člověk měl vybrat jednoho konkrétního jedince jako společníka na celý život. Podle Swamiho se tento koncept upevnil během industrializace, kdy se lidé cítili vykořenění ze svých komunit a začali v partnerovi hledat někoho, kdo je „zachrání“ před bídou a osamělostí.
Dnešní doba tento hledací proces transformovala do algoritmů seznamovacích aplikací, což Swami nazývá „nakupováním vztahů“. Pro mnohé je to však zkušenost naprosto bez duše. Místo osudového setkání procházíme desítky profilů jako v katalogu zboží, dokud se nedostaneme do bodu vyčerpání. Tato moderní honba za spřízněnou duší paradoxně často vede k opačnému pocitu, než jaký lidé původně hledali.
Jason Carroll, profesor studií o manželství a rodině, vidí v přesvědčení o existenci spřízněné duše nebezpečnou past. Psychologové rozlišují mezi „vírou v osud“ a „vírou v růst“. Lidé věřící v osud mají tendenci pochybovat o svém vztahu při prvním vážnějším konfliktu. Pokud by to totiž byla jejich spřízněná duše, mělo by to přece jít samo a bez námahy. Naopak ti, kteří věří v růst, chápou, že hluboké spojení se nevytváří magicky, ale společnou prací a překonáváním překážek.
Z biologického hlediska je hledání „toho pravého“ komplikováno i chemií našeho těla. Studie naznačují, že například hormonální antikoncepce může jemně ovlivňovat to, kdo nás přitahuje. Výzkumy ukázaly, že spokojenost žen ve vztahu byla vyšší, pokud jejich antikoncepční status zůstal stejný jako v době, kdy se do partnera zamilovaly. Pokud hormony dokážou změnit vnímání přitažlivosti, je těžké tvrdit, že existuje pouze jeden jediný předurčený partner.
Své k tomu říká i matematika. Ekonom Greg Leo vytvořil algoritmus kompatibility, který v počítačových simulacích ukázal, že lidé nemají jen jednoho ideálního partnera, ale celou řadu potenciálně vhodných protějšků. Čistě statisticky je extrémně vzácné potkat svou absolutní „jedničku“ ze seznamu tisíců lidí, ale je velmi pravděpodobné najít někoho, kdo je v první pětce. Láska tedy podle dat není o nalezení jehly v kupce sena, ale o výběru z několika skvělých možností.
Socioložka Jacqui Gabb ve svém projektu „Enduring Love“ zkoumala tisíce párů, aby zjistila, co skutečně udržuje vztahy živé. Výsledky byly překvapivé: nebyly to drahé dárky ani velká romantická gesta v Paříži. Lidé se cítili nejvíce milováni díky drobným každodenním pozornostem – jako je přinesení čaje do postele, nahřátí auta v mrazivém ránu nebo společné sdílení soukromého úsměvu na večírku.
Spřízněná duše tedy ve světle vědy není někdo, koho prostě najdeme v hotovém stavu, ale někdo, koho si z partnera sami „vytvoříme“. Nejsilnější vztahy mají lidé, kteří přestali čekat na osud, přijali nedokonalost člověka před sebou a rozhodli se na společném štěstí pracovat den po dni. Skutečná magie lásky totiž neleží v tom, že je vše bezchybné, ale v tom, že se dva lidé rozhodnou zůstat i ve chvílích, kdy to snadné není.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.