Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Zsuzsanna Szelényi, která s Orbánem stála u zrodu strany Fidesz, popisuje pro Politico začátky hnutí jako liberálně-centristickou skupinu studentů a intelektuálů. Orbán však po zvolení předsedou strany v roce 1990 rychle získal nad Fideszem absolutní kontrolu. Postupně vytlačoval každého, kdo zpochybňoval jeho rozhodnutí, což vedlo k odchodu části zakládajících členů. V roce 1994 pak Orbán prudce změnil ideologický kurz strany směrem k národnímu konzervatismu.
Tento posun byl podle jeho bývalých kolegů motivován především pragmatickou touhou po moci a politickém přežití. Orbán vyhodnotil, že na pravé straně politického spektra je více prostoru, protože tehdejší hlavní konzervativní strana byla v rozkladu. Jeho ambice se plně projevily po roce 2010, kdy se po osmi letech v opozici vrátil do úřadu premiéra s jasným cílem už nikdy neprohrát.
Po svém návratu k moci začal Orbán systematicky přepisovat ústavu a měnit zákony tak, aby oslabil demokratické kontrolní mechanismy. Omezil svobodu médií, nezávislost soudnictví a upravil volební systém ve svůj prospěch. Jeho cílem bylo vybudovat stát, který sám nazval neliberálním, přičemž se otevřeně inspiroval modelem Putinova Ruska, přestože dříve před ruským imperialismem varoval.
Vztah k Moskvě se začal prohlubovat zejména po roce 2014, kdy Maďarsko podepsalo dohodu o půjčce na rozšíření jaderné elektrárny Paks II. Tato ekonomická spolupráce se rychle přetavila v úzké politické vazby, které Orbán označuje za východní otevírání. Argumentuje tím, že Maďarsko musí vyvažovat své vztahy se Západem užší spoluprací s Ruskem, Čínou nebo Tureckem.
Podle analytiků Orbána fascinuje moc sama o sobě a jeho cesta od nepřítele Ruska k jeho příteli odráží jeho mezinárodní ambice. Pokud by mu v 90. letech nabízela cestu k moci liberalizace, pravděpodobně by u ní zůstal. Konzervatismus mu však nabídl větší svobodu v tom, jak ovládat společnost a budovat komunitu založenou na tradicích a nacionalismu.
Orbán se při budování své image inspiroval i u zahraničních lídrů, například u Silvia Berlusconiho. Převzal od něj lidový jazyk, propojování fotbalu s politikou i způsob, jakým byla strana postavena kolem postavy zakladatele. Dokonce i jeho volební hesla nesou stopy Berlusconiho vlivu, což má pomoci průměrnému voliči lépe porozumět jeho politickým cílům.
Důležitým bodem zlomu byla uprchlická krize v roce 2015, která vyostřila vztahy mezi Budapeští a Bruselem. Orbánův odpor k migrační politice Evropské komise změnil dosavadní toleranci unijních špiček v otevřené nepřátelství. Od té doby Orbán ve svých kampaních často vykresluje Brusel jako novou okupující sílu, která nahradila dřívější diktát z Vídně či Moskvy.
Maďarsko je v Orbánově rétorice neustále zemí v obležení, kterou ohrožují nadnárodní mocnosti nebo temné finanční síly. Tento narativ se opírá o historické křivdy a rezonuje zejména na maďarském venkově, kde lidé slyší na varování před zatažením země do války. Zatímco ve městech vyvolává sbližování s Ruskem spíše odpor, v regionech mu tato strategie zajišťuje politické body.
Aktuálně Orbán blokuje významný balík finanční pomoci pro Ukrajinu, což vyvolává napětí v celé Evropské unii. Maďarský ministr zahraničí musel dokonce vysvětlovat své zákulisní kontakty s Kremlem v době probíhajícího konfliktu. Pro Putina se tak maďarský premiér stal spolehlivým partnerem v srdci Evropy, který dokáže prosazovat ruské zájmy.
Péter Molnár, další ze zakládajících členů Fideszu, vzpomíná na rozhovor s mladým Orbánem z roku 1989. Tehdy se ho ptal, co se stane, pokud někdo v novém demokratickém systému získá příliš velkou moc. Orbán mu tehdy odpověděl, že v takovém případě by ten dotyčný měl s ním osobně velký problém.
Tato historická anekdota podtrhuje propast mezi tím, kým Viktor Orbán byl na začátku své kariéry a kým je dnes. Z muže, který chtěl bránit demokracii před koncentrací moci, se stal politik, který ji sám v Maďarsku soustředil do svých rukou. Jeho proměna tak zůstává jedním z nejvýraznějších příběhů postkomunistické Evropy.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.