V roce 1989 vyzýval sovětská vojska k odchodu. Jak se Viktor Orbán změnil v Putinova spojence?

Viktor Orbán
Viktor Orbán, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. března 2026 08:46
Sdílej:

Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.

Zsuzsanna Szelényi, která s Orbánem stála u zrodu strany Fidesz, popisuje pro Politico začátky hnutí jako liberálně-centristickou skupinu studentů a intelektuálů. Orbán však po zvolení předsedou strany v roce 1990 rychle získal nad Fideszem absolutní kontrolu. Postupně vytlačoval každého, kdo zpochybňoval jeho rozhodnutí, což vedlo k odchodu části zakládajících členů. V roce 1994 pak Orbán prudce změnil ideologický kurz strany směrem k národnímu konzervatismu.

Tento posun byl podle jeho bývalých kolegů motivován především pragmatickou touhou po moci a politickém přežití. Orbán vyhodnotil, že na pravé straně politického spektra je více prostoru, protože tehdejší hlavní konzervativní strana byla v rozkladu. Jeho ambice se plně projevily po roce 2010, kdy se po osmi letech v opozici vrátil do úřadu premiéra s jasným cílem už nikdy neprohrát.

Po svém návratu k moci začal Orbán systematicky přepisovat ústavu a měnit zákony tak, aby oslabil demokratické kontrolní mechanismy. Omezil svobodu médií, nezávislost soudnictví a upravil volební systém ve svůj prospěch. Jeho cílem bylo vybudovat stát, který sám nazval neliberálním, přičemž se otevřeně inspiroval modelem Putinova Ruska, přestože dříve před ruským imperialismem varoval.

Vztah k Moskvě se začal prohlubovat zejména po roce 2014, kdy Maďarsko podepsalo dohodu o půjčce na rozšíření jaderné elektrárny Paks II. Tato ekonomická spolupráce se rychle přetavila v úzké politické vazby, které Orbán označuje za východní otevírání. Argumentuje tím, že Maďarsko musí vyvažovat své vztahy se Západem užší spoluprací s Ruskem, Čínou nebo Tureckem.

Podle analytiků Orbána fascinuje moc sama o sobě a jeho cesta od nepřítele Ruska k jeho příteli odráží jeho mezinárodní ambice. Pokud by mu v 90. letech nabízela cestu k moci liberalizace, pravděpodobně by u ní zůstal. Konzervatismus mu však nabídl větší svobodu v tom, jak ovládat společnost a budovat komunitu založenou na tradicích a nacionalismu.

Orbán se při budování své image inspiroval i u zahraničních lídrů, například u Silvia Berlusconiho. Převzal od něj lidový jazyk, propojování fotbalu s politikou i způsob, jakým byla strana postavena kolem postavy zakladatele. Dokonce i jeho volební hesla nesou stopy Berlusconiho vlivu, což má pomoci průměrnému voliči lépe porozumět jeho politickým cílům.

Důležitým bodem zlomu byla uprchlická krize v roce 2015, která vyostřila vztahy mezi Budapeští a Bruselem. Orbánův odpor k migrační politice Evropské komise změnil dosavadní toleranci unijních špiček v otevřené nepřátelství. Od té doby Orbán ve svých kampaních často vykresluje Brusel jako novou okupující sílu, která nahradila dřívější diktát z Vídně či Moskvy.

Maďarsko je v Orbánově rétorice neustále zemí v obležení, kterou ohrožují nadnárodní mocnosti nebo temné finanční síly. Tento narativ se opírá o historické křivdy a rezonuje zejména na maďarském venkově, kde lidé slyší na varování před zatažením země do války. Zatímco ve městech vyvolává sbližování s Ruskem spíše odpor, v regionech mu tato strategie zajišťuje politické body.

Aktuálně Orbán blokuje významný balík finanční pomoci pro Ukrajinu, což vyvolává napětí v celé Evropské unii. Maďarský ministr zahraničí musel dokonce vysvětlovat své zákulisní kontakty s Kremlem v době probíhajícího konfliktu. Pro Putina se tak maďarský premiér stal spolehlivým partnerem v srdci Evropy, který dokáže prosazovat ruské zájmy.

Péter Molnár, další ze zakládajících členů Fideszu, vzpomíná na rozhovor s mladým Orbánem z roku 1989. Tehdy se ho ptal, co se stane, pokud někdo v novém demokratickém systému získá příliš velkou moc. Orbán mu tehdy odpověděl, že v takovém případě by ten dotyčný měl s ním osobně velký problém.

Tato historická anekdota podtrhuje propast mezi tím, kým Viktor Orbán byl na začátku své kariéry a kým je dnes. Z muže, který chtěl bránit demokracii před koncentrací moci, se stal politik, který ji sám v Maďarsku soustředil do svých rukou. Jeho proměna tak zůstává jedním z nejvýraznějších příběhů postkomunistické Evropy.

Témata:
Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Počasí mění Evropu k nepoznání. Starý kontinent doslova vysychá

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

Novinky
Vladimir Putin

Kreml už neuvažuje o navrácení okupovaného území Ukrajině. Požadavky naopak přitvrdil

Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Novinky
Friedrich Merz

Německo po nedávných incidentech výrazně posiluje pravomoci tajných služeb

Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.

Novinky
Ilustrační foto

IEA vydala důrazné varování: Světu rychle dochází zásoby ropy

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.