Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Zsuzsanna Szelényi, která s Orbánem stála u zrodu strany Fidesz, popisuje pro Politico začátky hnutí jako liberálně-centristickou skupinu studentů a intelektuálů. Orbán však po zvolení předsedou strany v roce 1990 rychle získal nad Fideszem absolutní kontrolu. Postupně vytlačoval každého, kdo zpochybňoval jeho rozhodnutí, což vedlo k odchodu části zakládajících členů. V roce 1994 pak Orbán prudce změnil ideologický kurz strany směrem k národnímu konzervatismu.
Tento posun byl podle jeho bývalých kolegů motivován především pragmatickou touhou po moci a politickém přežití. Orbán vyhodnotil, že na pravé straně politického spektra je více prostoru, protože tehdejší hlavní konzervativní strana byla v rozkladu. Jeho ambice se plně projevily po roce 2010, kdy se po osmi letech v opozici vrátil do úřadu premiéra s jasným cílem už nikdy neprohrát.
Po svém návratu k moci začal Orbán systematicky přepisovat ústavu a měnit zákony tak, aby oslabil demokratické kontrolní mechanismy. Omezil svobodu médií, nezávislost soudnictví a upravil volební systém ve svůj prospěch. Jeho cílem bylo vybudovat stát, který sám nazval neliberálním, přičemž se otevřeně inspiroval modelem Putinova Ruska, přestože dříve před ruským imperialismem varoval.
Vztah k Moskvě se začal prohlubovat zejména po roce 2014, kdy Maďarsko podepsalo dohodu o půjčce na rozšíření jaderné elektrárny Paks II. Tato ekonomická spolupráce se rychle přetavila v úzké politické vazby, které Orbán označuje za východní otevírání. Argumentuje tím, že Maďarsko musí vyvažovat své vztahy se Západem užší spoluprací s Ruskem, Čínou nebo Tureckem.
Podle analytiků Orbána fascinuje moc sama o sobě a jeho cesta od nepřítele Ruska k jeho příteli odráží jeho mezinárodní ambice. Pokud by mu v 90. letech nabízela cestu k moci liberalizace, pravděpodobně by u ní zůstal. Konzervatismus mu však nabídl větší svobodu v tom, jak ovládat společnost a budovat komunitu založenou na tradicích a nacionalismu.
Orbán se při budování své image inspiroval i u zahraničních lídrů, například u Silvia Berlusconiho. Převzal od něj lidový jazyk, propojování fotbalu s politikou i způsob, jakým byla strana postavena kolem postavy zakladatele. Dokonce i jeho volební hesla nesou stopy Berlusconiho vlivu, což má pomoci průměrnému voliči lépe porozumět jeho politickým cílům.
Důležitým bodem zlomu byla uprchlická krize v roce 2015, která vyostřila vztahy mezi Budapeští a Bruselem. Orbánův odpor k migrační politice Evropské komise změnil dosavadní toleranci unijních špiček v otevřené nepřátelství. Od té doby Orbán ve svých kampaních často vykresluje Brusel jako novou okupující sílu, která nahradila dřívější diktát z Vídně či Moskvy.
Maďarsko je v Orbánově rétorice neustále zemí v obležení, kterou ohrožují nadnárodní mocnosti nebo temné finanční síly. Tento narativ se opírá o historické křivdy a rezonuje zejména na maďarském venkově, kde lidé slyší na varování před zatažením země do války. Zatímco ve městech vyvolává sbližování s Ruskem spíše odpor, v regionech mu tato strategie zajišťuje politické body.
Aktuálně Orbán blokuje významný balík finanční pomoci pro Ukrajinu, což vyvolává napětí v celé Evropské unii. Maďarský ministr zahraničí musel dokonce vysvětlovat své zákulisní kontakty s Kremlem v době probíhajícího konfliktu. Pro Putina se tak maďarský premiér stal spolehlivým partnerem v srdci Evropy, který dokáže prosazovat ruské zájmy.
Péter Molnár, další ze zakládajících členů Fideszu, vzpomíná na rozhovor s mladým Orbánem z roku 1989. Tehdy se ho ptal, co se stane, pokud někdo v novém demokratickém systému získá příliš velkou moc. Orbán mu tehdy odpověděl, že v takovém případě by ten dotyčný měl s ním osobně velký problém.
Tato historická anekdota podtrhuje propast mezi tím, kým Viktor Orbán byl na začátku své kariéry a kým je dnes. Z muže, který chtěl bránit demokracii před koncentrací moci, se stal politik, který ji sám v Maďarsku soustředil do svých rukou. Jeho proměna tak zůstává jedním z nejvýraznějších příběhů postkomunistické Evropy.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.