Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Skutečný d’Artagnan sloužil jako elitní mušketýr a špion krále Ludvíka XIV. a zahynul v roce 1673 právě během obléhání Maastrichtu. Až doposud nebylo jasné, kde přesně byl tento slavný bojovník pohřben. Průlom přinesla až oprava propadlé podlahy v kostele svatého Petra a Pavla ve čtvrti Wolder, při které dělníci narazili na lidské ostatky.
Místní jáhen Jos Valke okamžitě kontaktoval archeologa Wima Dijkmana, který pátrání po d’Artagnanově hrobě zasvětil neuvěřitelných 28 let svého života. Nález v kostele provází řada indicií, které teorii o slavném mušketýrovi silně podporují. Tělo bylo uloženo na čestném místě pod oltářem v vysvěcené půdě, což odpovídalo postavení vysokého důstojníka.
V hrobě byla nalezena francouzská mince z daného období, ale nejvýmluvnějším důkazem je samotná příčina smrti. Přímo v úrovni hrudníku kostry ležela kulka, přesně tak, jak historické prameny popisují d’Artagnanovo osudné zranění. „Indicie jsou velmi silné,“ potvrdil jáhen Valke pro místní média.
Vědecká obec je však zatím opatrná. Ostatky byly převezeny do archeologického ústavu v Deventeru a 13. března z nich byl odebrán vzorek DNA. Ten nyní analyzuje specializovaná laboratoř v Mnichově. Výsledky budou následně porovnány se vzorky žijících potomků d’Artagnanova otce, aby se s definitivní jistotou potvrdilo, zda jde o shodu.
Wim Dijkman, ačkoliv je nálezem nadšen, zůstává nohama na zemi. Jako vědec zdůrazňuje, že je nutné počkat na laboratorní data. Připouští však, že jde o mimořádně vzrušující příběh, neboť d’Artagnan je bezpochyby nejznámější osobností spojenou s historií Maastrichtu. Celé vyšetřování se díky mezinárodnímu zájmu proměnilo v elitní vědeckou operaci.
Postava d’Artagnana dosáhla celosvětové slávy dlouho po své smrti, zejména díky Dumasovu románu Tři mušketýři z roku 1844. Spisovatel se tehdy inspiroval dřívějšími pamětmi, které o mušketýrovi sepsal Gatien de Courtilz de Sandras. Dumasovo dílo dalo vzniknout nespočtu divadelních i filmových adaptací.
Na filmovém plátně si d’Artagnana zahrála celá řada slavných herců, od Douglase Fairbankse přes Michaela Yorka až po Chrise O’Donnella nebo Logana Lermana. Pro mladší generace byl hrdina v 80. letech dokonce přetvořen v animovaného bígla v seriálu Dogtanian a tři mušketýři.
Pokud se pravost kostry potvrdí, bude to znamenat konec jedné z největších historických detektivek v Nizozemsku. Identifikace ostatků by d’Artagnanovi po 353 letech konečně zajistila klid a místo v dějinách, které mu právem náleží nejen v literatuře, ale i ve skutečné historii.
Archeologický tým nyní čeká na finální zprávu z Mnichova. Do té doby zůstává kostra z Maastrichtu „mušketýrem v očekávání“. I bez potvrzení DNA však tento nález opět oživil legendu o odvaze, věrnosti a přátelství, kterou d’Artagnan symbolizuje už po staletí.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.