Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Skutečný d’Artagnan sloužil jako elitní mušketýr a špion krále Ludvíka XIV. a zahynul v roce 1673 právě během obléhání Maastrichtu. Až doposud nebylo jasné, kde přesně byl tento slavný bojovník pohřben. Průlom přinesla až oprava propadlé podlahy v kostele svatého Petra a Pavla ve čtvrti Wolder, při které dělníci narazili na lidské ostatky.
Místní jáhen Jos Valke okamžitě kontaktoval archeologa Wima Dijkmana, který pátrání po d’Artagnanově hrobě zasvětil neuvěřitelných 28 let svého života. Nález v kostele provází řada indicií, které teorii o slavném mušketýrovi silně podporují. Tělo bylo uloženo na čestném místě pod oltářem v vysvěcené půdě, což odpovídalo postavení vysokého důstojníka.
V hrobě byla nalezena francouzská mince z daného období, ale nejvýmluvnějším důkazem je samotná příčina smrti. Přímo v úrovni hrudníku kostry ležela kulka, přesně tak, jak historické prameny popisují d’Artagnanovo osudné zranění. „Indicie jsou velmi silné,“ potvrdil jáhen Valke pro místní média.
Vědecká obec je však zatím opatrná. Ostatky byly převezeny do archeologického ústavu v Deventeru a 13. března z nich byl odebrán vzorek DNA. Ten nyní analyzuje specializovaná laboratoř v Mnichově. Výsledky budou následně porovnány se vzorky žijících potomků d’Artagnanova otce, aby se s definitivní jistotou potvrdilo, zda jde o shodu.
Wim Dijkman, ačkoliv je nálezem nadšen, zůstává nohama na zemi. Jako vědec zdůrazňuje, že je nutné počkat na laboratorní data. Připouští však, že jde o mimořádně vzrušující příběh, neboť d’Artagnan je bezpochyby nejznámější osobností spojenou s historií Maastrichtu. Celé vyšetřování se díky mezinárodnímu zájmu proměnilo v elitní vědeckou operaci.
Postava d’Artagnana dosáhla celosvětové slávy dlouho po své smrti, zejména díky Dumasovu románu Tři mušketýři z roku 1844. Spisovatel se tehdy inspiroval dřívějšími pamětmi, které o mušketýrovi sepsal Gatien de Courtilz de Sandras. Dumasovo dílo dalo vzniknout nespočtu divadelních i filmových adaptací.
Na filmovém plátně si d’Artagnana zahrála celá řada slavných herců, od Douglase Fairbankse přes Michaela Yorka až po Chrise O’Donnella nebo Logana Lermana. Pro mladší generace byl hrdina v 80. letech dokonce přetvořen v animovaného bígla v seriálu Dogtanian a tři mušketýři.
Pokud se pravost kostry potvrdí, bude to znamenat konec jedné z největších historických detektivek v Nizozemsku. Identifikace ostatků by d’Artagnanovi po 353 letech konečně zajistila klid a místo v dějinách, které mu právem náleží nejen v literatuře, ale i ve skutečné historii.
Archeologický tým nyní čeká na finální zprávu z Mnichova. Do té doby zůstává kostra z Maastrichtu „mušketýrem v očekávání“. I bez potvrzení DNA však tento nález opět oživil legendu o odvaze, věrnosti a přátelství, kterou d’Artagnan symbolizuje už po staletí.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.