Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Netanjahu opakovaně pohrozil anexí okupovaných palestinských území nebo bilaterálními akcemi proti zemím, které uznaly palestinský stát. Anexe by však mohla ohrozit Abrahámovy dohody, což je historická smlouva, která normalizovala vztahy s regionálními mocnostmi, jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE). Tuto dohodu zprostředkoval Donald Trump a je považována za jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů jeho prvního mandátu.
SAE již dříve prohlásily, že anexe je pro ně „červenou linií“. Kolaps dohody by znamenal riziko odcizení si Donalda Trumpa, Netanjahuova nejdůležitějšího spojence. Bilaterální reakce, jako například stažení velvyslanců, by mohla být komplikovanější než v případě, kdy Izrael podobně reagoval na uznání Palestiny Irskem, Norskem a Španělskem minulý rok.
Podle bývalých izraelských diplomatů by takovýto postup mohl Izraeli ublížit víc než zemím, na které by cílil, a urychlil by směřování Izraele k izolovanému postavení. Netanjahu si je těchto rizik vědom, a proto využil židovský svátek a nadcházející Valné shromáždění OSN, aby získal čas na rozmyšlenou. Na zasedání Bezpečnostního kabinetu, které se konalo před jeho odjezdem, nebyli přizváni největší zastánci anexe, ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, což svědčí o obavách z rizik.
Netanjahu prohlásil, že se rozhodne až po setkání s Trumpem v USA. Toto setkání se uskuteční poté, co se americký prezident setká s arabskými lídry. Podle diplomata Alona Pinkase by však vnitřní politické tlaky, jako například korupční proces a nadcházející volby, mohly převážit Netanjahuovy obavy.
Pinkas uvedl, že ačkoli by se Netanjahu před několika lety k anexi neodvážil, jeho současný stav, kdy je odtržený od reality a trpí iluzí velikosti, ho může vést k tomu, že to přece jen udělá. Navíc, vnitřní debata v Izraeli je rozporuplná, ačkoli politické spektrum od krajní pravice až po středolevého lídra Yaira Golana odsuzuje uznání Palestiny jako „odměnu za terorismus“.
Přestože suverénní Palestina je stále spíše myšlenkou než realitou, má její uznání hluboké právní a diplomatické důsledky. Zvláštní diplomatickou a historickou váhu má uznání ze strany Británie. Británie totiž sehrála klíčovou roli v přípravě půdy pro vznik Izraele, a to díky Balfourově deklaraci z roku 1917.
Diplomat Alon Liel vnímá uznání Palestiny Británií jako historickou korekci role, kterou Spojené království sehrálo při vzniku Izraele. Netanjahu tak stojí před nelehkým rozhodnutím, které určí další směřování jeho země v regionu i na mezinárodní scéně.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.