Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Netanjahu opakovaně pohrozil anexí okupovaných palestinských území nebo bilaterálními akcemi proti zemím, které uznaly palestinský stát. Anexe by však mohla ohrozit Abrahámovy dohody, což je historická smlouva, která normalizovala vztahy s regionálními mocnostmi, jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE). Tuto dohodu zprostředkoval Donald Trump a je považována za jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů jeho prvního mandátu.
SAE již dříve prohlásily, že anexe je pro ně „červenou linií“. Kolaps dohody by znamenal riziko odcizení si Donalda Trumpa, Netanjahuova nejdůležitějšího spojence. Bilaterální reakce, jako například stažení velvyslanců, by mohla být komplikovanější než v případě, kdy Izrael podobně reagoval na uznání Palestiny Irskem, Norskem a Španělskem minulý rok.
Podle bývalých izraelských diplomatů by takovýto postup mohl Izraeli ublížit víc než zemím, na které by cílil, a urychlil by směřování Izraele k izolovanému postavení. Netanjahu si je těchto rizik vědom, a proto využil židovský svátek a nadcházející Valné shromáždění OSN, aby získal čas na rozmyšlenou. Na zasedání Bezpečnostního kabinetu, které se konalo před jeho odjezdem, nebyli přizváni největší zastánci anexe, ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, což svědčí o obavách z rizik.
Netanjahu prohlásil, že se rozhodne až po setkání s Trumpem v USA. Toto setkání se uskuteční poté, co se americký prezident setká s arabskými lídry. Podle diplomata Alona Pinkase by však vnitřní politické tlaky, jako například korupční proces a nadcházející volby, mohly převážit Netanjahuovy obavy.
Pinkas uvedl, že ačkoli by se Netanjahu před několika lety k anexi neodvážil, jeho současný stav, kdy je odtržený od reality a trpí iluzí velikosti, ho může vést k tomu, že to přece jen udělá. Navíc, vnitřní debata v Izraeli je rozporuplná, ačkoli politické spektrum od krajní pravice až po středolevého lídra Yaira Golana odsuzuje uznání Palestiny jako „odměnu za terorismus“.
Přestože suverénní Palestina je stále spíše myšlenkou než realitou, má její uznání hluboké právní a diplomatické důsledky. Zvláštní diplomatickou a historickou váhu má uznání ze strany Británie. Británie totiž sehrála klíčovou roli v přípravě půdy pro vznik Izraele, a to díky Balfourově deklaraci z roku 1917.
Diplomat Alon Liel vnímá uznání Palestiny Británií jako historickou korekci role, kterou Spojené království sehrálo při vzniku Izraele. Netanjahu tak stojí před nelehkým rozhodnutím, které určí další směřování jeho země v regionu i na mezinárodní scéně.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.