Uznání Palestiny podkopává Izraeli nohy. Jaké má Netanjahu možnosti?

Netanjahu opakovaně pohrozil anexí okupovaných palestinských území nebo bilaterálními akcemi proti zemím, které uznaly palestinský stát. Anexe by však mohla ohrozit Abrahámovy dohody, což je historická smlouva, která normalizovala vztahy s regionálními mocnostmi, jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE). Tuto dohodu zprostředkoval Donald Trump a je považována za jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů jeho prvního mandátu.

SAE již dříve prohlásily, že anexe je pro ně „červenou linií“. Kolaps dohody by znamenal riziko odcizení si Donalda Trumpa, Netanjahuova nejdůležitějšího spojence. Bilaterální reakce, jako například stažení velvyslanců, by mohla být komplikovanější než v případě, kdy Izrael podobně reagoval na uznání Palestiny Irskem, Norskem a Španělskem minulý rok.

Podle bývalých izraelských diplomatů by takovýto postup mohl Izraeli ublížit víc než zemím, na které by cílil, a urychlil by směřování Izraele k izolovanému postavení. Netanjahu si je těchto rizik vědom, a proto využil židovský svátek a nadcházející Valné shromáždění OSN, aby získal čas na rozmyšlenou. Na zasedání Bezpečnostního kabinetu, které se konalo před jeho odjezdem, nebyli přizváni největší zastánci anexe, ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, což svědčí o obavách z rizik.

Netanjahu prohlásil, že se rozhodne až po setkání s Trumpem v USA. Toto setkání se uskuteční poté, co se americký prezident setká s arabskými lídry. Podle diplomata Alona Pinkase by však vnitřní politické tlaky, jako například korupční proces a nadcházející volby, mohly převážit Netanjahuovy obavy.

Pinkas uvedl, že ačkoli by se Netanjahu před několika lety k anexi neodvážil, jeho současný stav, kdy je odtržený od reality a trpí iluzí velikosti, ho může vést k tomu, že to přece jen udělá. Navíc, vnitřní debata v Izraeli je rozporuplná, ačkoli politické spektrum od krajní pravice až po středolevého lídra Yaira Golana odsuzuje uznání Palestiny jako „odměnu za terorismus“.

Přestože suverénní Palestina je stále spíše myšlenkou než realitou, má její uznání hluboké právní a diplomatické důsledky. Zvláštní diplomatickou a historickou váhu má uznání ze strany Británie. Británie totiž sehrála klíčovou roli v přípravě půdy pro vznik Izraele, a to díky Balfourově deklaraci z roku 1917.

Diplomat Alon Liel vnímá uznání Palestiny Británií jako historickou korekci role, kterou Spojené království sehrálo při vzniku Izraele. Netanjahu tak stojí před nelehkým rozhodnutím, které určí další směřování jeho země v regionu i na mezinárodní scéně.