Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Netanjahu opakovaně pohrozil anexí okupovaných palestinských území nebo bilaterálními akcemi proti zemím, které uznaly palestinský stát. Anexe by však mohla ohrozit Abrahámovy dohody, což je historická smlouva, která normalizovala vztahy s regionálními mocnostmi, jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE). Tuto dohodu zprostředkoval Donald Trump a je považována za jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů jeho prvního mandátu.
SAE již dříve prohlásily, že anexe je pro ně „červenou linií“. Kolaps dohody by znamenal riziko odcizení si Donalda Trumpa, Netanjahuova nejdůležitějšího spojence. Bilaterální reakce, jako například stažení velvyslanců, by mohla být komplikovanější než v případě, kdy Izrael podobně reagoval na uznání Palestiny Irskem, Norskem a Španělskem minulý rok.
Podle bývalých izraelských diplomatů by takovýto postup mohl Izraeli ublížit víc než zemím, na které by cílil, a urychlil by směřování Izraele k izolovanému postavení. Netanjahu si je těchto rizik vědom, a proto využil židovský svátek a nadcházející Valné shromáždění OSN, aby získal čas na rozmyšlenou. Na zasedání Bezpečnostního kabinetu, které se konalo před jeho odjezdem, nebyli přizváni největší zastánci anexe, ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, což svědčí o obavách z rizik.
Netanjahu prohlásil, že se rozhodne až po setkání s Trumpem v USA. Toto setkání se uskuteční poté, co se americký prezident setká s arabskými lídry. Podle diplomata Alona Pinkase by však vnitřní politické tlaky, jako například korupční proces a nadcházející volby, mohly převážit Netanjahuovy obavy.
Pinkas uvedl, že ačkoli by se Netanjahu před několika lety k anexi neodvážil, jeho současný stav, kdy je odtržený od reality a trpí iluzí velikosti, ho může vést k tomu, že to přece jen udělá. Navíc, vnitřní debata v Izraeli je rozporuplná, ačkoli politické spektrum od krajní pravice až po středolevého lídra Yaira Golana odsuzuje uznání Palestiny jako „odměnu za terorismus“.
Přestože suverénní Palestina je stále spíše myšlenkou než realitou, má její uznání hluboké právní a diplomatické důsledky. Zvláštní diplomatickou a historickou váhu má uznání ze strany Británie. Británie totiž sehrála klíčovou roli v přípravě půdy pro vznik Izraele, a to díky Balfourově deklaraci z roku 1917.
Diplomat Alon Liel vnímá uznání Palestiny Británií jako historickou korekci role, kterou Spojené království sehrálo při vzniku Izraele. Netanjahu tak stojí před nelehkým rozhodnutím, které určí další směřování jeho země v regionu i na mezinárodní scéně.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.