Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
Jako jeden z tisíců farmářů na jihu Evropy se snaží pokračovat v práci, kterou se jeho rodina zabývá po desetiletí, a udržet rodinný podnik při životě. Stále častější extrémní počasí, včetně letošních požárů v Řecku, Španělsku a ve Francii, ohrožuje tradiční zemědělskou výrobu.
Důsledkem těchto změn bude pravděpodobně další růst cen. Sucha, bleskové záplavy a vysoké teploty už nyní ovlivňují úrodu tradičních plodin, jako jsou olivy, citrusy, ovoce a zelenina. Zákazníci již pociťují dopady sucha ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, odkud se v zimních měsících dováží značná část čerstvého ovoce a zeleniny do Velké Británie.
Boutaris zavádí nové metody, jak se vyrovnat se situací. Investuje do zavlažovacích systémů a buduje vodní nádrže. Mezi vinné keře sází další rostliny, které pomáhají udržet v půdě více vody a snižují teplotu. Zároveň kupuje pozemky ve vyšších nadmořských výškách a zkouší pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.
Další náklady spojené s adaptací na změnu klimatu se promítnou do cen, což pocítí koncoví zákazníci. Cena vína, zejména z jižních částí Evropy, poroste, a bude pro něj těžké konkurovat cenou. Tyto oblasti byly dlouhou dobu známé produkcí levného vína, což se nyní mění.
Dle analýz Evropské investiční banky a Evropské komise se průměrné roční ztráty na úrodě v EU mohou do roku 2050 zvýšit až o dvě třetiny. Největší nárůst rizika sucha se očekává ve Španělsku, Itálii a Řecku. Tyto země budou ročně čelit více než devítinásobnému počtu dní s extrémními podmínkami sucha ve srovnání s rokem 1990.
Francie, Itálie, Španělsko a Rumunsko podle zprávy zažijí největší absolutní nárůst ztrát, přičemž průměrné roční ztráty se pravděpodobně zvýší o 64 %. Příkladem může být rok 2022, kdy evropská produkce kukuřice klesla oproti předchozímu roku o 24 %, přičemž největší ztráty utrpělo Španělsko, následované Francií, Itálií a Rumunskem.
Změna klimatu ale přináší nové možnosti i v severní Evropě. Dr. Peter Alexander, profesor globálních potravinových systémů z Edinburské univerzity, říká, že je možné sledovat, jak se pěstování plodin přesouvá na sever. Například někteří výrobci šampaňského již investují do vinic ve Velké Británii a kukuřice se začala pěstovat ve Skotsku.
Britští farmáři experimentují s plodinami, které se tam dříve obtížně pěstovaly. Pěstují například fazole a cizrnu v naději, že se jim bude dařit v teplejším klimatu. Jeden farmář v hrabství Essex dokonce s podporou společnosti Belazu vysadil více než tisíc olivovníků.
S pokračující klimatickou krizí se ale adaptace stává složitější a nákladnější. To se projevuje už teď u exotických plodin, které vyžadují velmi specifické podmínky pro růst. Příkladem je káva a kakao. Ty sice v bohatých zemích jsou, ale stávají se méně dostupnými.
V jižní Evropě, kde převažují rodinné farmy, nemají jejich majitelé dostatek finančních prostředků na to, aby se přizpůsobili. Lidé opouštějí svá pole, protože se jim již nevyplatí hospodařit. Dle Sarah Vachon, ředitelky značky olivového oleje Citizens of Soil, sice farmáři zvažují různé způsoby, jak pokračovat ve výrobě, ale investice do nich jsou pro ně příliš nákladné a těžko se na ně shánějí dotace.
Walter Zanre, výkonný ředitel britské pobočky značky olivového oleje Filippo Berio, se obává o budoucí produkci v tradičních oblastech, jako je Andalusie, Apulie, Sicílie, Řecko, Tunisko a Turecko. Společnost investuje do skladovacích nádrží a hledá nové zdroje olivového oleje, například v Latinské Americe.
Lambert van Horen, analytik ze společnosti Rabobank, uvádí, že v příštích pěti letech neočekává nárůst zemědělské produkce v Evropě. Ceny potravin podle jeho předpovědí porostou minimálně stejně rychle jako celková inflace.
Řada producentů zvažuje výstavbu skleníků, kde je možné lépe regulovat teplotu a spotřebu vody. To vše však zvyšuje náklady, které budou muset zemědělci přenést na zákazníky. V Řecku byl letošní rok pro mnohé vinaře poměrně dobrý, avšak po dvou letech sucha a s pokračujícími požáry přemýšlí o své budoucnosti. Boutaris je však odhodlán pokračovat v práci a ukázat, že je to možné.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.