Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
Jako jeden z tisíců farmářů na jihu Evropy se snaží pokračovat v práci, kterou se jeho rodina zabývá po desetiletí, a udržet rodinný podnik při životě. Stále častější extrémní počasí, včetně letošních požárů v Řecku, Španělsku a ve Francii, ohrožuje tradiční zemědělskou výrobu.
Důsledkem těchto změn bude pravděpodobně další růst cen. Sucha, bleskové záplavy a vysoké teploty už nyní ovlivňují úrodu tradičních plodin, jako jsou olivy, citrusy, ovoce a zelenina. Zákazníci již pociťují dopady sucha ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, odkud se v zimních měsících dováží značná část čerstvého ovoce a zeleniny do Velké Británie.
Boutaris zavádí nové metody, jak se vyrovnat se situací. Investuje do zavlažovacích systémů a buduje vodní nádrže. Mezi vinné keře sází další rostliny, které pomáhají udržet v půdě více vody a snižují teplotu. Zároveň kupuje pozemky ve vyšších nadmořských výškách a zkouší pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.
Další náklady spojené s adaptací na změnu klimatu se promítnou do cen, což pocítí koncoví zákazníci. Cena vína, zejména z jižních částí Evropy, poroste, a bude pro něj těžké konkurovat cenou. Tyto oblasti byly dlouhou dobu známé produkcí levného vína, což se nyní mění.
Dle analýz Evropské investiční banky a Evropské komise se průměrné roční ztráty na úrodě v EU mohou do roku 2050 zvýšit až o dvě třetiny. Největší nárůst rizika sucha se očekává ve Španělsku, Itálii a Řecku. Tyto země budou ročně čelit více než devítinásobnému počtu dní s extrémními podmínkami sucha ve srovnání s rokem 1990.
Francie, Itálie, Španělsko a Rumunsko podle zprávy zažijí největší absolutní nárůst ztrát, přičemž průměrné roční ztráty se pravděpodobně zvýší o 64 %. Příkladem může být rok 2022, kdy evropská produkce kukuřice klesla oproti předchozímu roku o 24 %, přičemž největší ztráty utrpělo Španělsko, následované Francií, Itálií a Rumunskem.
Změna klimatu ale přináší nové možnosti i v severní Evropě. Dr. Peter Alexander, profesor globálních potravinových systémů z Edinburské univerzity, říká, že je možné sledovat, jak se pěstování plodin přesouvá na sever. Například někteří výrobci šampaňského již investují do vinic ve Velké Británii a kukuřice se začala pěstovat ve Skotsku.
Britští farmáři experimentují s plodinami, které se tam dříve obtížně pěstovaly. Pěstují například fazole a cizrnu v naději, že se jim bude dařit v teplejším klimatu. Jeden farmář v hrabství Essex dokonce s podporou společnosti Belazu vysadil více než tisíc olivovníků.
S pokračující klimatickou krizí se ale adaptace stává složitější a nákladnější. To se projevuje už teď u exotických plodin, které vyžadují velmi specifické podmínky pro růst. Příkladem je káva a kakao. Ty sice v bohatých zemích jsou, ale stávají se méně dostupnými.
V jižní Evropě, kde převažují rodinné farmy, nemají jejich majitelé dostatek finančních prostředků na to, aby se přizpůsobili. Lidé opouštějí svá pole, protože se jim již nevyplatí hospodařit. Dle Sarah Vachon, ředitelky značky olivového oleje Citizens of Soil, sice farmáři zvažují různé způsoby, jak pokračovat ve výrobě, ale investice do nich jsou pro ně příliš nákladné a těžko se na ně shánějí dotace.
Walter Zanre, výkonný ředitel britské pobočky značky olivového oleje Filippo Berio, se obává o budoucí produkci v tradičních oblastech, jako je Andalusie, Apulie, Sicílie, Řecko, Tunisko a Turecko. Společnost investuje do skladovacích nádrží a hledá nové zdroje olivového oleje, například v Latinské Americe.
Lambert van Horen, analytik ze společnosti Rabobank, uvádí, že v příštích pěti letech neočekává nárůst zemědělské produkce v Evropě. Ceny potravin podle jeho předpovědí porostou minimálně stejně rychle jako celková inflace.
Řada producentů zvažuje výstavbu skleníků, kde je možné lépe regulovat teplotu a spotřebu vody. To vše však zvyšuje náklady, které budou muset zemědělci přenést na zákazníky. V Řecku byl letošní rok pro mnohé vinaře poměrně dobrý, avšak po dvou letech sucha a s pokračujícími požáry přemýšlí o své budoucnosti. Boutaris je však odhodlán pokračovat v práci a ukázat, že je to možné.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.