Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
Jako jeden z tisíců farmářů na jihu Evropy se snaží pokračovat v práci, kterou se jeho rodina zabývá po desetiletí, a udržet rodinný podnik při životě. Stále častější extrémní počasí, včetně letošních požárů v Řecku, Španělsku a ve Francii, ohrožuje tradiční zemědělskou výrobu.
Důsledkem těchto změn bude pravděpodobně další růst cen. Sucha, bleskové záplavy a vysoké teploty už nyní ovlivňují úrodu tradičních plodin, jako jsou olivy, citrusy, ovoce a zelenina. Zákazníci již pociťují dopady sucha ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, odkud se v zimních měsících dováží značná část čerstvého ovoce a zeleniny do Velké Británie.
Boutaris zavádí nové metody, jak se vyrovnat se situací. Investuje do zavlažovacích systémů a buduje vodní nádrže. Mezi vinné keře sází další rostliny, které pomáhají udržet v půdě více vody a snižují teplotu. Zároveň kupuje pozemky ve vyšších nadmořských výškách a zkouší pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.
Další náklady spojené s adaptací na změnu klimatu se promítnou do cen, což pocítí koncoví zákazníci. Cena vína, zejména z jižních částí Evropy, poroste, a bude pro něj těžké konkurovat cenou. Tyto oblasti byly dlouhou dobu známé produkcí levného vína, což se nyní mění.
Dle analýz Evropské investiční banky a Evropské komise se průměrné roční ztráty na úrodě v EU mohou do roku 2050 zvýšit až o dvě třetiny. Největší nárůst rizika sucha se očekává ve Španělsku, Itálii a Řecku. Tyto země budou ročně čelit více než devítinásobnému počtu dní s extrémními podmínkami sucha ve srovnání s rokem 1990.
Francie, Itálie, Španělsko a Rumunsko podle zprávy zažijí největší absolutní nárůst ztrát, přičemž průměrné roční ztráty se pravděpodobně zvýší o 64 %. Příkladem může být rok 2022, kdy evropská produkce kukuřice klesla oproti předchozímu roku o 24 %, přičemž největší ztráty utrpělo Španělsko, následované Francií, Itálií a Rumunskem.
Změna klimatu ale přináší nové možnosti i v severní Evropě. Dr. Peter Alexander, profesor globálních potravinových systémů z Edinburské univerzity, říká, že je možné sledovat, jak se pěstování plodin přesouvá na sever. Například někteří výrobci šampaňského již investují do vinic ve Velké Británii a kukuřice se začala pěstovat ve Skotsku.
Britští farmáři experimentují s plodinami, které se tam dříve obtížně pěstovaly. Pěstují například fazole a cizrnu v naději, že se jim bude dařit v teplejším klimatu. Jeden farmář v hrabství Essex dokonce s podporou společnosti Belazu vysadil více než tisíc olivovníků.
S pokračující klimatickou krizí se ale adaptace stává složitější a nákladnější. To se projevuje už teď u exotických plodin, které vyžadují velmi specifické podmínky pro růst. Příkladem je káva a kakao. Ty sice v bohatých zemích jsou, ale stávají se méně dostupnými.
V jižní Evropě, kde převažují rodinné farmy, nemají jejich majitelé dostatek finančních prostředků na to, aby se přizpůsobili. Lidé opouštějí svá pole, protože se jim již nevyplatí hospodařit. Dle Sarah Vachon, ředitelky značky olivového oleje Citizens of Soil, sice farmáři zvažují různé způsoby, jak pokračovat ve výrobě, ale investice do nich jsou pro ně příliš nákladné a těžko se na ně shánějí dotace.
Walter Zanre, výkonný ředitel britské pobočky značky olivového oleje Filippo Berio, se obává o budoucí produkci v tradičních oblastech, jako je Andalusie, Apulie, Sicílie, Řecko, Tunisko a Turecko. Společnost investuje do skladovacích nádrží a hledá nové zdroje olivového oleje, například v Latinské Americe.
Lambert van Horen, analytik ze společnosti Rabobank, uvádí, že v příštích pěti letech neočekává nárůst zemědělské produkce v Evropě. Ceny potravin podle jeho předpovědí porostou minimálně stejně rychle jako celková inflace.
Řada producentů zvažuje výstavbu skleníků, kde je možné lépe regulovat teplotu a spotřebu vody. To vše však zvyšuje náklady, které budou muset zemědělci přenést na zákazníky. V Řecku byl letošní rok pro mnohé vinaře poměrně dobrý, avšak po dvou letech sucha a s pokračujícími požáry přemýšlí o své budoucnosti. Boutaris je však odhodlán pokračovat v práci a ukázat, že je to možné.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.