"Už nemůžeme farmařit jako naši otcové." Extrémní počasí tvrdě dopadá na zemědělce

Jako jeden z tisíců farmářů na jihu Evropy se snaží pokračovat v práci, kterou se jeho rodina zabývá po desetiletí, a udržet rodinný podnik při životě. Stále častější extrémní počasí, včetně letošních požárů v Řecku, Španělsku a ve Francii, ohrožuje tradiční zemědělskou výrobu.

Důsledkem těchto změn bude pravděpodobně další růst cen. Sucha, bleskové záplavy a vysoké teploty už nyní ovlivňují úrodu tradičních plodin, jako jsou olivy, citrusy, ovoce a zelenina. Zákazníci již pociťují dopady sucha ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, odkud se v zimních měsících dováží značná část čerstvého ovoce a zeleniny do Velké Británie.

Boutaris zavádí nové metody, jak se vyrovnat se situací. Investuje do zavlažovacích systémů a buduje vodní nádrže. Mezi vinné keře sází další rostliny, které pomáhají udržet v půdě více vody a snižují teplotu. Zároveň kupuje pozemky ve vyšších nadmořských výškách a zkouší pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.

Další náklady spojené s adaptací na změnu klimatu se promítnou do cen, což pocítí koncoví zákazníci. Cena vína, zejména z jižních částí Evropy, poroste, a bude pro něj těžké konkurovat cenou. Tyto oblasti byly dlouhou dobu známé produkcí levného vína, což se nyní mění.

Dle analýz Evropské investiční banky a Evropské komise se průměrné roční ztráty na úrodě v EU mohou do roku 2050 zvýšit až o dvě třetiny. Největší nárůst rizika sucha se očekává ve Španělsku, Itálii a Řecku. Tyto země budou ročně čelit více než devítinásobnému počtu dní s extrémními podmínkami sucha ve srovnání s rokem 1990.

Francie, Itálie, Španělsko a Rumunsko podle zprávy zažijí největší absolutní nárůst ztrát, přičemž průměrné roční ztráty se pravděpodobně zvýší o 64 %. Příkladem může být rok 2022, kdy evropská produkce kukuřice klesla oproti předchozímu roku o 24 %, přičemž největší ztráty utrpělo Španělsko, následované Francií, Itálií a Rumunskem.

Změna klimatu ale přináší nové možnosti i v severní Evropě. Dr. Peter Alexander, profesor globálních potravinových systémů z Edinburské univerzity, říká, že je možné sledovat, jak se pěstování plodin přesouvá na sever. Například někteří výrobci šampaňského již investují do vinic ve Velké Británii a kukuřice se začala pěstovat ve Skotsku.

Britští farmáři experimentují s plodinami, které se tam dříve obtížně pěstovaly. Pěstují například fazole a cizrnu v naději, že se jim bude dařit v teplejším klimatu. Jeden farmář v hrabství Essex dokonce s podporou společnosti Belazu vysadil více než tisíc olivovníků.

S pokračující klimatickou krizí se ale adaptace stává složitější a nákladnější. To se projevuje už teď u exotických plodin, které vyžadují velmi specifické podmínky pro růst. Příkladem je káva a kakao. Ty sice v bohatých zemích jsou, ale stávají se méně dostupnými.

V jižní Evropě, kde převažují rodinné farmy, nemají jejich majitelé dostatek finančních prostředků na to, aby se přizpůsobili. Lidé opouštějí svá pole, protože se jim již nevyplatí hospodařit. Dle Sarah Vachon, ředitelky značky olivového oleje Citizens of Soil, sice farmáři zvažují různé způsoby, jak pokračovat ve výrobě, ale investice do nich jsou pro ně příliš nákladné a těžko se na ně shánějí dotace.

Walter Zanre, výkonný ředitel britské pobočky značky olivového oleje Filippo Berio, se obává o budoucí produkci v tradičních oblastech, jako je Andalusie, Apulie, Sicílie, Řecko, Tunisko a Turecko. Společnost investuje do skladovacích nádrží a hledá nové zdroje olivového oleje, například v Latinské Americe.

Lambert van Horen, analytik ze společnosti Rabobank, uvádí, že v příštích pěti letech neočekává nárůst zemědělské produkce v Evropě. Ceny potravin podle jeho předpovědí porostou minimálně stejně rychle jako celková inflace.

Řada producentů zvažuje výstavbu skleníků, kde je možné lépe regulovat teplotu a spotřebu vody. To vše však zvyšuje náklady, které budou muset zemědělci přenést na zákazníky. V Řecku byl letošní rok pro mnohé vinaře poměrně dobrý, avšak po dvou letech sucha a s pokračujícími požáry přemýšlí o své budoucnosti. Boutaris je však odhodlán pokračovat v práci a ukázat, že je to možné.