Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
Jako jeden z tisíců farmářů na jihu Evropy se snaží pokračovat v práci, kterou se jeho rodina zabývá po desetiletí, a udržet rodinný podnik při životě. Stále častější extrémní počasí, včetně letošních požárů v Řecku, Španělsku a ve Francii, ohrožuje tradiční zemědělskou výrobu.
Důsledkem těchto změn bude pravděpodobně další růst cen. Sucha, bleskové záplavy a vysoké teploty už nyní ovlivňují úrodu tradičních plodin, jako jsou olivy, citrusy, ovoce a zelenina. Zákazníci již pociťují dopady sucha ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, odkud se v zimních měsících dováží značná část čerstvého ovoce a zeleniny do Velké Británie.
Boutaris zavádí nové metody, jak se vyrovnat se situací. Investuje do zavlažovacích systémů a buduje vodní nádrže. Mezi vinné keře sází další rostliny, které pomáhají udržet v půdě více vody a snižují teplotu. Zároveň kupuje pozemky ve vyšších nadmořských výškách a zkouší pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.
Další náklady spojené s adaptací na změnu klimatu se promítnou do cen, což pocítí koncoví zákazníci. Cena vína, zejména z jižních částí Evropy, poroste, a bude pro něj těžké konkurovat cenou. Tyto oblasti byly dlouhou dobu známé produkcí levného vína, což se nyní mění.
Dle analýz Evropské investiční banky a Evropské komise se průměrné roční ztráty na úrodě v EU mohou do roku 2050 zvýšit až o dvě třetiny. Největší nárůst rizika sucha se očekává ve Španělsku, Itálii a Řecku. Tyto země budou ročně čelit více než devítinásobnému počtu dní s extrémními podmínkami sucha ve srovnání s rokem 1990.
Francie, Itálie, Španělsko a Rumunsko podle zprávy zažijí největší absolutní nárůst ztrát, přičemž průměrné roční ztráty se pravděpodobně zvýší o 64 %. Příkladem může být rok 2022, kdy evropská produkce kukuřice klesla oproti předchozímu roku o 24 %, přičemž největší ztráty utrpělo Španělsko, následované Francií, Itálií a Rumunskem.
Změna klimatu ale přináší nové možnosti i v severní Evropě. Dr. Peter Alexander, profesor globálních potravinových systémů z Edinburské univerzity, říká, že je možné sledovat, jak se pěstování plodin přesouvá na sever. Například někteří výrobci šampaňského již investují do vinic ve Velké Británii a kukuřice se začala pěstovat ve Skotsku.
Britští farmáři experimentují s plodinami, které se tam dříve obtížně pěstovaly. Pěstují například fazole a cizrnu v naději, že se jim bude dařit v teplejším klimatu. Jeden farmář v hrabství Essex dokonce s podporou společnosti Belazu vysadil více než tisíc olivovníků.
S pokračující klimatickou krizí se ale adaptace stává složitější a nákladnější. To se projevuje už teď u exotických plodin, které vyžadují velmi specifické podmínky pro růst. Příkladem je káva a kakao. Ty sice v bohatých zemích jsou, ale stávají se méně dostupnými.
V jižní Evropě, kde převažují rodinné farmy, nemají jejich majitelé dostatek finančních prostředků na to, aby se přizpůsobili. Lidé opouštějí svá pole, protože se jim již nevyplatí hospodařit. Dle Sarah Vachon, ředitelky značky olivového oleje Citizens of Soil, sice farmáři zvažují různé způsoby, jak pokračovat ve výrobě, ale investice do nich jsou pro ně příliš nákladné a těžko se na ně shánějí dotace.
Walter Zanre, výkonný ředitel britské pobočky značky olivového oleje Filippo Berio, se obává o budoucí produkci v tradičních oblastech, jako je Andalusie, Apulie, Sicílie, Řecko, Tunisko a Turecko. Společnost investuje do skladovacích nádrží a hledá nové zdroje olivového oleje, například v Latinské Americe.
Lambert van Horen, analytik ze společnosti Rabobank, uvádí, že v příštích pěti letech neočekává nárůst zemědělské produkce v Evropě. Ceny potravin podle jeho předpovědí porostou minimálně stejně rychle jako celková inflace.
Řada producentů zvažuje výstavbu skleníků, kde je možné lépe regulovat teplotu a spotřebu vody. To vše však zvyšuje náklady, které budou muset zemědělci přenést na zákazníky. V Řecku byl letošní rok pro mnohé vinaře poměrně dobrý, avšak po dvou letech sucha a s pokračujícími požáry přemýšlí o své budoucnosti. Boutaris je však odhodlán pokračovat v práci a ukázat, že je to možné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.