Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Koncept „NATO 3.0“ počítá s tím, že se aktivity Aliance zeštíhlí a soustředí se primárně na její základní úkol, tedy obranu území členských států. Colby zdůraznil, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa musí přesunout své priority směrem k obraně vlastní vlasti, západní polokouli a posílení odstrašování v západním Pacifiku. Evropa tak musí zaplnit mezeru a stát se v rámci obrany samostatnější, aby vztah s USA byl partnerstvím, nikoliv jednostrannou závislostí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte Colbyho vystoupení ocenil a označil jej za vynikající. Rutte, který věnuje značné úsilí udržení jednoty Aliance tváří v tvář kritice z Bílého domu, vyzdvihl Colbyho jako předního myslitele o roli USA v NATO. Zároveň se snažil zmírnit obavy z absence ministra obrany Petea Hegsetha na jednání a uvedl, že debaty a různost názorů jsou přirozenou součástí fungování Aliance.
Colbyho slova přinesla evropským diplomatům určitou úlevu, neboť se obávali mnohem ostřejšího tónu. Ve svém projevu se vyhnul kontroverznímu tématu snah prezidenta Trumpa o anexi Grónska a namísto toho vyzdvihl pokrok, kterého Evropané v navyšování výdajů na obranu již dosáhli. Ujistil také spojence, že Washington je i nadále odhodlán plnit své závazky plynoucí z článku 5 o kolektivní obraně a poskytovat jaderné odstrašení.
Ve snaze vyhovět americkým požadavkům navrhlo NATO novou arktickou misi, která má být odpovědí na Trumpovu kritiku, že bezpečnost Grónska a celého regionu byla dosud zanedbávána. Tento krok je vnímán jako strategický ústupek, který má ukázat, že Aliance bere americké výhrady vážně a je ochotna se přizpůsobit novým prioritám Washingtonu.
Norský ministr obrany Tore Sandvik pro server POLITICO uvedl, že termín „NATO 3.0“ je trefným vyjádřením nutných změn, se kterými Oslo souhlasí. Podle něj je zřejmé, že Američané potřebují být více přítomni v Pacifiku, což nevyhnutelně mění i dynamiku v Atlantiku. Evropa si podle něj musí přiznat, že v minulosti pro svou obranu nedělala dostatek.
Ačkoliv byl tón projevu mírnější než u předchozích vystoupení amerických představitelů, Colby jasně naznačil, že USA budou v budoucnu dodávat klíčové vojenské kapacity, které Evropě chybí, již jen v „omezené a cílené míře“. Tím opět apeloval na evropské zbrojovky a vlády, aby urychlily modernizaci vlastních armád a snížily závislost na amerických dodávkách.
Server Politico popsal atmosféru v Bruselu jako „klid po bouři“. Diplomaté ocenili, že se diskuse vrátila k věcným tématům a strategickému plánování, i když tlak na Evropu zůstává enormní. Budoucnost Aliance tak podle všeho závisí na tom, jak rychle dokáží evropské státy transformovat své armády do podoby, která uspokojí americkou administrativu a zajistí životaschopnost projektu „NATO 3.0“.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.