Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Koncept „NATO 3.0“ počítá s tím, že se aktivity Aliance zeštíhlí a soustředí se primárně na její základní úkol, tedy obranu území členských států. Colby zdůraznil, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa musí přesunout své priority směrem k obraně vlastní vlasti, západní polokouli a posílení odstrašování v západním Pacifiku. Evropa tak musí zaplnit mezeru a stát se v rámci obrany samostatnější, aby vztah s USA byl partnerstvím, nikoliv jednostrannou závislostí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte Colbyho vystoupení ocenil a označil jej za vynikající. Rutte, který věnuje značné úsilí udržení jednoty Aliance tváří v tvář kritice z Bílého domu, vyzdvihl Colbyho jako předního myslitele o roli USA v NATO. Zároveň se snažil zmírnit obavy z absence ministra obrany Petea Hegsetha na jednání a uvedl, že debaty a různost názorů jsou přirozenou součástí fungování Aliance.
Colbyho slova přinesla evropským diplomatům určitou úlevu, neboť se obávali mnohem ostřejšího tónu. Ve svém projevu se vyhnul kontroverznímu tématu snah prezidenta Trumpa o anexi Grónska a namísto toho vyzdvihl pokrok, kterého Evropané v navyšování výdajů na obranu již dosáhli. Ujistil také spojence, že Washington je i nadále odhodlán plnit své závazky plynoucí z článku 5 o kolektivní obraně a poskytovat jaderné odstrašení.
Ve snaze vyhovět americkým požadavkům navrhlo NATO novou arktickou misi, která má být odpovědí na Trumpovu kritiku, že bezpečnost Grónska a celého regionu byla dosud zanedbávána. Tento krok je vnímán jako strategický ústupek, který má ukázat, že Aliance bere americké výhrady vážně a je ochotna se přizpůsobit novým prioritám Washingtonu.
Norský ministr obrany Tore Sandvik pro server POLITICO uvedl, že termín „NATO 3.0“ je trefným vyjádřením nutných změn, se kterými Oslo souhlasí. Podle něj je zřejmé, že Američané potřebují být více přítomni v Pacifiku, což nevyhnutelně mění i dynamiku v Atlantiku. Evropa si podle něj musí přiznat, že v minulosti pro svou obranu nedělala dostatek.
Ačkoliv byl tón projevu mírnější než u předchozích vystoupení amerických představitelů, Colby jasně naznačil, že USA budou v budoucnu dodávat klíčové vojenské kapacity, které Evropě chybí, již jen v „omezené a cílené míře“. Tím opět apeloval na evropské zbrojovky a vlády, aby urychlily modernizaci vlastních armád a snížily závislost na amerických dodávkách.
Server Politico popsal atmosféru v Bruselu jako „klid po bouři“. Diplomaté ocenili, že se diskuse vrátila k věcným tématům a strategickému plánování, i když tlak na Evropu zůstává enormní. Budoucnost Aliance tak podle všeho závisí na tom, jak rychle dokáží evropské státy transformovat své armády do podoby, která uspokojí americkou administrativu a zajistí životaschopnost projektu „NATO 3.0“.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.