Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Koncept „NATO 3.0“ počítá s tím, že se aktivity Aliance zeštíhlí a soustředí se primárně na její základní úkol, tedy obranu území členských států. Colby zdůraznil, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa musí přesunout své priority směrem k obraně vlastní vlasti, západní polokouli a posílení odstrašování v západním Pacifiku. Evropa tak musí zaplnit mezeru a stát se v rámci obrany samostatnější, aby vztah s USA byl partnerstvím, nikoliv jednostrannou závislostí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte Colbyho vystoupení ocenil a označil jej za vynikající. Rutte, který věnuje značné úsilí udržení jednoty Aliance tváří v tvář kritice z Bílého domu, vyzdvihl Colbyho jako předního myslitele o roli USA v NATO. Zároveň se snažil zmírnit obavy z absence ministra obrany Petea Hegsetha na jednání a uvedl, že debaty a různost názorů jsou přirozenou součástí fungování Aliance.
Colbyho slova přinesla evropským diplomatům určitou úlevu, neboť se obávali mnohem ostřejšího tónu. Ve svém projevu se vyhnul kontroverznímu tématu snah prezidenta Trumpa o anexi Grónska a namísto toho vyzdvihl pokrok, kterého Evropané v navyšování výdajů na obranu již dosáhli. Ujistil také spojence, že Washington je i nadále odhodlán plnit své závazky plynoucí z článku 5 o kolektivní obraně a poskytovat jaderné odstrašení.
Ve snaze vyhovět americkým požadavkům navrhlo NATO novou arktickou misi, která má být odpovědí na Trumpovu kritiku, že bezpečnost Grónska a celého regionu byla dosud zanedbávána. Tento krok je vnímán jako strategický ústupek, který má ukázat, že Aliance bere americké výhrady vážně a je ochotna se přizpůsobit novým prioritám Washingtonu.
Norský ministr obrany Tore Sandvik pro server POLITICO uvedl, že termín „NATO 3.0“ je trefným vyjádřením nutných změn, se kterými Oslo souhlasí. Podle něj je zřejmé, že Američané potřebují být více přítomni v Pacifiku, což nevyhnutelně mění i dynamiku v Atlantiku. Evropa si podle něj musí přiznat, že v minulosti pro svou obranu nedělala dostatek.
Ačkoliv byl tón projevu mírnější než u předchozích vystoupení amerických představitelů, Colby jasně naznačil, že USA budou v budoucnu dodávat klíčové vojenské kapacity, které Evropě chybí, již jen v „omezené a cílené míře“. Tím opět apeloval na evropské zbrojovky a vlády, aby urychlily modernizaci vlastních armád a snížily závislost na amerických dodávkách.
Server Politico popsal atmosféru v Bruselu jako „klid po bouři“. Diplomaté ocenili, že se diskuse vrátila k věcným tématům a strategickému plánování, i když tlak na Evropu zůstává enormní. Budoucnost Aliance tak podle všeho závisí na tom, jak rychle dokáží evropské státy transformovat své armády do podoby, která uspokojí americkou administrativu a zajistí životaschopnost projektu „NATO 3.0“.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.