Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Koncept „NATO 3.0“ počítá s tím, že se aktivity Aliance zeštíhlí a soustředí se primárně na její základní úkol, tedy obranu území členských států. Colby zdůraznil, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa musí přesunout své priority směrem k obraně vlastní vlasti, západní polokouli a posílení odstrašování v západním Pacifiku. Evropa tak musí zaplnit mezeru a stát se v rámci obrany samostatnější, aby vztah s USA byl partnerstvím, nikoliv jednostrannou závislostí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte Colbyho vystoupení ocenil a označil jej za vynikající. Rutte, který věnuje značné úsilí udržení jednoty Aliance tváří v tvář kritice z Bílého domu, vyzdvihl Colbyho jako předního myslitele o roli USA v NATO. Zároveň se snažil zmírnit obavy z absence ministra obrany Petea Hegsetha na jednání a uvedl, že debaty a různost názorů jsou přirozenou součástí fungování Aliance.
Colbyho slova přinesla evropským diplomatům určitou úlevu, neboť se obávali mnohem ostřejšího tónu. Ve svém projevu se vyhnul kontroverznímu tématu snah prezidenta Trumpa o anexi Grónska a namísto toho vyzdvihl pokrok, kterého Evropané v navyšování výdajů na obranu již dosáhli. Ujistil také spojence, že Washington je i nadále odhodlán plnit své závazky plynoucí z článku 5 o kolektivní obraně a poskytovat jaderné odstrašení.
Ve snaze vyhovět americkým požadavkům navrhlo NATO novou arktickou misi, která má být odpovědí na Trumpovu kritiku, že bezpečnost Grónska a celého regionu byla dosud zanedbávána. Tento krok je vnímán jako strategický ústupek, který má ukázat, že Aliance bere americké výhrady vážně a je ochotna se přizpůsobit novým prioritám Washingtonu.
Norský ministr obrany Tore Sandvik pro server POLITICO uvedl, že termín „NATO 3.0“ je trefným vyjádřením nutných změn, se kterými Oslo souhlasí. Podle něj je zřejmé, že Američané potřebují být více přítomni v Pacifiku, což nevyhnutelně mění i dynamiku v Atlantiku. Evropa si podle něj musí přiznat, že v minulosti pro svou obranu nedělala dostatek.
Ačkoliv byl tón projevu mírnější než u předchozích vystoupení amerických představitelů, Colby jasně naznačil, že USA budou v budoucnu dodávat klíčové vojenské kapacity, které Evropě chybí, již jen v „omezené a cílené míře“. Tím opět apeloval na evropské zbrojovky a vlády, aby urychlily modernizaci vlastních armád a snížily závislost na amerických dodávkách.
Server Politico popsal atmosféru v Bruselu jako „klid po bouři“. Diplomaté ocenili, že se diskuse vrátila k věcným tématům a strategickému plánování, i když tlak na Evropu zůstává enormní. Budoucnost Aliance tak podle všeho závisí na tom, jak rychle dokáží evropské státy transformovat své armády do podoby, která uspokojí americkou administrativu a zajistí životaschopnost projektu „NATO 3.0“.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.