Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
Podle americké zástupkyně Morgan Ortagus nebylo veto žádným překvapením. Řekla, že dokument neuznává právo Izraele na sebeobranu a legitimizuje lživá vyprávění ve prospěch Hamásu.
Všichni ostatní členové Rady bezpečnosti, kterých je 14, hlasovali pro návrh. Ten popisoval humanitární situaci v Gaze jako „katastrofální“ a vyzýval Izrael, aby zrušil veškerá omezení pro dodávky pomoci.
V reakci na veto velvyslanec Palestiny při OSN, Riyad Mansour, označil rozhodnutí USA za „hluboce politováníhodné a bolestivé“. Zabránilo to podle něj Radě bezpečnosti v tom, aby sehrála svou roli tváří v tvář zvěrstvům.
Velvyslanec Pákistánu Asim Ahmad popsal veto jako „temný okamžik“. „Svět se dívá. Křik dětí by měl probodnout naše srdce,“ dodal. Alžírský velvyslanec Amar Bendjama se omluvil palestinskému lidu, protože veškeré jejich upřímné úsilí ztroskotalo na zdi odmítnutí.
Toto hlasování v OSN přišlo jen pár dní předtím, než se světoví lídři sejdou na Valném shromáždění OSN, kde bude Gaza hlavním tématem. Očekává se, že klíčoví američtí spojenci, včetně Spojeného království, by mohli uznat nezávislý palestinský stát.
V Gaze mezitím pokračují boje, při kterých jsou zabíjeny tisíce lidí. Izraelské tanky a vojáci pokračují v pozemní ofenzívě. Podle mluvčí Úřadu OSN pro humanitární záležitosti Olgy Cherevko je situace v Gaze „nic jiného než pohroma“.
Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023. Při něm bylo zabito asi 1 200 lidí a dalších 251 bylo uneseno. Podle ministerstva zdravotnictví bylo od té doby v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 65 141 lidí a dalších 435 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladu.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.