Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
Podle americké zástupkyně Morgan Ortagus nebylo veto žádným překvapením. Řekla, že dokument neuznává právo Izraele na sebeobranu a legitimizuje lživá vyprávění ve prospěch Hamásu.
Všichni ostatní členové Rady bezpečnosti, kterých je 14, hlasovali pro návrh. Ten popisoval humanitární situaci v Gaze jako „katastrofální“ a vyzýval Izrael, aby zrušil veškerá omezení pro dodávky pomoci.
V reakci na veto velvyslanec Palestiny při OSN, Riyad Mansour, označil rozhodnutí USA za „hluboce politováníhodné a bolestivé“. Zabránilo to podle něj Radě bezpečnosti v tom, aby sehrála svou roli tváří v tvář zvěrstvům.
Velvyslanec Pákistánu Asim Ahmad popsal veto jako „temný okamžik“. „Svět se dívá. Křik dětí by měl probodnout naše srdce,“ dodal. Alžírský velvyslanec Amar Bendjama se omluvil palestinskému lidu, protože veškeré jejich upřímné úsilí ztroskotalo na zdi odmítnutí.
Toto hlasování v OSN přišlo jen pár dní předtím, než se světoví lídři sejdou na Valném shromáždění OSN, kde bude Gaza hlavním tématem. Očekává se, že klíčoví američtí spojenci, včetně Spojeného království, by mohli uznat nezávislý palestinský stát.
V Gaze mezitím pokračují boje, při kterých jsou zabíjeny tisíce lidí. Izraelské tanky a vojáci pokračují v pozemní ofenzívě. Podle mluvčí Úřadu OSN pro humanitární záležitosti Olgy Cherevko je situace v Gaze „nic jiného než pohroma“.
Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023. Při něm bylo zabito asi 1 200 lidí a dalších 251 bylo uneseno. Podle ministerstva zdravotnictví bylo od té doby v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 65 141 lidí a dalších 435 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladu.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.
V prosincovém projevu z Bílého domu Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa přinesla za uplynulých 11 měsíců více pozitivních změn než kterákoli jiná vláda v historii USA. Druhé funkční období devětasedmdesátiletého prezidenta je však v mnoha ohledech neobvyklé a provázejí ho množící se otázky ohledně jeho duševní i fyzické kondice. Během roku 2025 se totiž podle webu The Guardian opakovaně dopouštěl nevyzpytatelného a zmateného jednání, které plní titulky novin.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.