Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
Podle americké zástupkyně Morgan Ortagus nebylo veto žádným překvapením. Řekla, že dokument neuznává právo Izraele na sebeobranu a legitimizuje lživá vyprávění ve prospěch Hamásu.
Všichni ostatní členové Rady bezpečnosti, kterých je 14, hlasovali pro návrh. Ten popisoval humanitární situaci v Gaze jako „katastrofální“ a vyzýval Izrael, aby zrušil veškerá omezení pro dodávky pomoci.
V reakci na veto velvyslanec Palestiny při OSN, Riyad Mansour, označil rozhodnutí USA za „hluboce politováníhodné a bolestivé“. Zabránilo to podle něj Radě bezpečnosti v tom, aby sehrála svou roli tváří v tvář zvěrstvům.
Velvyslanec Pákistánu Asim Ahmad popsal veto jako „temný okamžik“. „Svět se dívá. Křik dětí by měl probodnout naše srdce,“ dodal. Alžírský velvyslanec Amar Bendjama se omluvil palestinskému lidu, protože veškeré jejich upřímné úsilí ztroskotalo na zdi odmítnutí.
Toto hlasování v OSN přišlo jen pár dní předtím, než se světoví lídři sejdou na Valném shromáždění OSN, kde bude Gaza hlavním tématem. Očekává se, že klíčoví američtí spojenci, včetně Spojeného království, by mohli uznat nezávislý palestinský stát.
V Gaze mezitím pokračují boje, při kterých jsou zabíjeny tisíce lidí. Izraelské tanky a vojáci pokračují v pozemní ofenzívě. Podle mluvčí Úřadu OSN pro humanitární záležitosti Olgy Cherevko je situace v Gaze „nic jiného než pohroma“.
Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023. Při něm bylo zabito asi 1 200 lidí a dalších 251 bylo uneseno. Podle ministerstva zdravotnictví bylo od té doby v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 65 141 lidí a dalších 435 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladu.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.