Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Plány obsahují několik variant možné akce Spojených států, které by měly vyplnit mocenské vakuum a stabilizovat zemi. Počítají se scénářem, kdy by Maduro odešel dobrovolně v rámci dojednaného odchodu, i s možností, že by byl donucen k odchodu po amerických úderech na cíle ve Venezuele či jinou přímou akcí.
Oficiálně se sice tvrdí, že cílem vojenské aktivity v Karibiku je snížit tok drog do USA, avšak toto interní plánování je podle CNN jasným signálem uvažování o nuceném odchodu Madura.
Administrativa uznává, že Trump se v řešení situace nerozhodl. Přestože prezident neustále hrozí eskalací, včetně útoků na pevninu, část seniorních úředníků není nakloněna rozšířenému zapojení USA v zemi. Plány pro den poté jsou přísně střeženy v Radě pro vnitřní bezpečnost Bílého domu (Homeland Security Council).
Prezident Trump nedávno telefonoval s Madurem a dal mu ultimátum, že je v jeho zájmu opustit zemi, a že USA budou i nadále „vyhazovat do povětří“ lodě s drogami. Trump odmítl vyloučit přímou účast na změně režimu. Vysoce postavený úředník prohlásil, že je povinností vlády mít připravené plány A, B i C pro jakýkoli výsledek.
Venezuelská opozice vedená Maríou Corinou Machadovou a Edmundem Gonzálezem (kterého USA a většina západních zemí uznávají za legitimního vítěze voleb z roku 2024) připravuje své vlastní plány na období po pádu Madura.
Tyto plány se zaměřují mimo jiné na bezpečnost, ekonomiku a infrastrukturu. Opozice vypracovala plány na „sto hodin“ a „sto dní“ po Madurovově svržení a sdílela je s administrativou. Administrativa však čelí složitému úkolu, protože musí připravit detailní plány pro různé scénáře Madurova odchodu.
Trumpova administrativa se nezajímá o zdlouhavé vyjednávání s Madurem. Ministr zahraničí a úřadující poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio varoval, že jednání jsou nepravděpodobná, protože Maduro porušil všech pět dohod za posledních deset let.
Experty je tento plán vítán, protože minimalizuje riziko chaosu. Poukazují na to, že USA neměly jasný plán pro období po invazi do Iráku v roce 2003, a Trumpova administrativa by nechtěla tuto situaci opakovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.