Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. označil svou reakci na rozsáhlou epidemii spalniček v západním Texasu za „vzor pro svět“. Tato slova pronesl během cesty po USA, která ho zavedlo i na pohřeb třetí oběti epidemie. Jeho vyjádření ale narazilo na tvrdou kritiku ze strany epidemiologů a veřejných zdravotnických odborníků, kteří upozorňují na pozdní zásah úřadů, podhodnocené počty případů a chabou podporu očkování.
Kennedy tvrdil, že „tempo růstu případů výrazně pokleslo“. Veřejní zdravotníci však poukazují na to, že pro toto tvrzení neexistují žádné relevantní důkazy. Během tiskové konference přirovnal situaci v USA k Evropě, kde podle údajů WHO došlo k více než 127 tisícům případů a 37 úmrtím. „To, co děláme ve Spojených státech, je podle mě model pro celý svět,“ řekl Kennedy.
WHO ovšem zahrnula do tohoto čísla 53 zemí Evropy a Střední Asie, přičemž téměř polovinu případů tvoří Rumunsko a Kazachstán. V USA však spalničky nebyly příčinou žádného úmrtí od roku 2015 až do nynější epidemie, která si už vyžádala tři životy a podle texaských úřadů téměř 500 nakažených. Skutečný počet nakažených však může být výrazně vyšší.
„Spalničky jsou nejvíce nakažlivé onemocnění, jaké známe, a přitom jsou zcela preventabilní,“ připomněla Susan Polanová z Americké asociace veřejného zdraví. „Skutečný počet případů je pravděpodobně mnohem vyšší než oficiální čísla.“
Kennedy sice v tomto týdnu prohlásil, že „nejlepší způsob, jak se spalničkám vyhnout, je očkování“, ale zároveň během víkendu na sociálních sítích propagoval nedoložené alternativní terapie – a to právě v souvislosti s pohřbem oběti spalniček.
Jeho ministerstvo se ocitlo pod palbou další kritiky i kvůli rozsáhlému propouštění v rámci restrukturalizace. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) přijde téměř o čtvrtinu své pracovní síly. Z HHS bylo propuštěno 20 000 lidí, z toho 10 000 Kennedyho rozhodnutím a dalších 10 000 v rámci iniciativy miliardáře Elona Muska, který neoficiálně vede tzv. „ministerstvo pro vládní efektivitu“.
Samotné Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přišlo o 2 400 zaměstnanců. Zasažen byl i výzkum mRNA vakcín, jehož financování bylo během Kennedyho působení ohroženo. Než se Kennedy ujal úřadu, pokusil se donutit federální vládu, aby zrušila schválení vakcín proti covidu-19.
Podle kritiků Kennedy instaluje do vedení veřejného zdraví lidi s antivakcinačními postoji. Jeden z nich například zastavil schvalovací proces nové vakcíny proti covidu-19. Navíc HHS za Kennedyho vedení odebralo více než 11 miliard dolarů, které měly být určeny místním zdravotním úřadům – včetně financování očkovacích center v oblasti Dallasu, kde aktuálně epidemie zuří.
V rozhovoru pro CBS News Kennedy jakoukoliv odpovědnost odmítl. „O těch škrtech nic nevím… šlo především o škrty v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze,“ uvedl.
Míra nedůvěry k vakcínám roste zejména mezi republikány. Právě Kennedy, někdejší šéf organizace známé svým šířením vakcinační skepse, má nyní mezi republikány vysokou míru důvěry – téměř stejně vysokou jako prezident Donald Trump.
Podle epidemiologů právě nedostatečná podpora očkování a opožděná reakce způsobily, že se nemoc vrátila s takovou silou. USA spalničky eliminovaly už v roce 2000, ale jejich návrat v roce 2025 je jasným důsledkem rostoucí váhavosti veřejnosti ohledně očkování.
Kennedy tak čelí kritice nejen za nedostatečně rozhodné vedení, ale i za personální zásahy a ideologické ovlivňování zdravotnických institucí. Experti varují, že pokud se postoj k očkování nezačne měnit, mohou podobné epidemie v budoucnu propuknout znovu – a ještě s horšími důsledky.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
