Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. označil svou reakci na rozsáhlou epidemii spalniček v západním Texasu za „vzor pro svět“. Tato slova pronesl během cesty po USA, která ho zavedlo i na pohřeb třetí oběti epidemie. Jeho vyjádření ale narazilo na tvrdou kritiku ze strany epidemiologů a veřejných zdravotnických odborníků, kteří upozorňují na pozdní zásah úřadů, podhodnocené počty případů a chabou podporu očkování.
Kennedy tvrdil, že „tempo růstu případů výrazně pokleslo“. Veřejní zdravotníci však poukazují na to, že pro toto tvrzení neexistují žádné relevantní důkazy. Během tiskové konference přirovnal situaci v USA k Evropě, kde podle údajů WHO došlo k více než 127 tisícům případů a 37 úmrtím. „To, co děláme ve Spojených státech, je podle mě model pro celý svět,“ řekl Kennedy.
WHO ovšem zahrnula do tohoto čísla 53 zemí Evropy a Střední Asie, přičemž téměř polovinu případů tvoří Rumunsko a Kazachstán. V USA však spalničky nebyly příčinou žádného úmrtí od roku 2015 až do nynější epidemie, která si už vyžádala tři životy a podle texaských úřadů téměř 500 nakažených. Skutečný počet nakažených však může být výrazně vyšší.
„Spalničky jsou nejvíce nakažlivé onemocnění, jaké známe, a přitom jsou zcela preventabilní,“ připomněla Susan Polanová z Americké asociace veřejného zdraví. „Skutečný počet případů je pravděpodobně mnohem vyšší než oficiální čísla.“
Kennedy sice v tomto týdnu prohlásil, že „nejlepší způsob, jak se spalničkám vyhnout, je očkování“, ale zároveň během víkendu na sociálních sítích propagoval nedoložené alternativní terapie – a to právě v souvislosti s pohřbem oběti spalniček.
Jeho ministerstvo se ocitlo pod palbou další kritiky i kvůli rozsáhlému propouštění v rámci restrukturalizace. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) přijde téměř o čtvrtinu své pracovní síly. Z HHS bylo propuštěno 20 000 lidí, z toho 10 000 Kennedyho rozhodnutím a dalších 10 000 v rámci iniciativy miliardáře Elona Muska, který neoficiálně vede tzv. „ministerstvo pro vládní efektivitu“.
Samotné Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přišlo o 2 400 zaměstnanců. Zasažen byl i výzkum mRNA vakcín, jehož financování bylo během Kennedyho působení ohroženo. Než se Kennedy ujal úřadu, pokusil se donutit federální vládu, aby zrušila schválení vakcín proti covidu-19.
Podle kritiků Kennedy instaluje do vedení veřejného zdraví lidi s antivakcinačními postoji. Jeden z nich například zastavil schvalovací proces nové vakcíny proti covidu-19. Navíc HHS za Kennedyho vedení odebralo více než 11 miliard dolarů, které měly být určeny místním zdravotním úřadům – včetně financování očkovacích center v oblasti Dallasu, kde aktuálně epidemie zuří.
V rozhovoru pro CBS News Kennedy jakoukoliv odpovědnost odmítl. „O těch škrtech nic nevím… šlo především o škrty v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze,“ uvedl.
Míra nedůvěry k vakcínám roste zejména mezi republikány. Právě Kennedy, někdejší šéf organizace známé svým šířením vakcinační skepse, má nyní mezi republikány vysokou míru důvěry – téměř stejně vysokou jako prezident Donald Trump.
Podle epidemiologů právě nedostatečná podpora očkování a opožděná reakce způsobily, že se nemoc vrátila s takovou silou. USA spalničky eliminovaly už v roce 2000, ale jejich návrat v roce 2025 je jasným důsledkem rostoucí váhavosti veřejnosti ohledně očkování.
Kennedy tak čelí kritice nejen za nedostatečně rozhodné vedení, ale i za personální zásahy a ideologické ovlivňování zdravotnických institucí. Experti varují, že pokud se postoj k očkování nezačne měnit, mohou podobné epidemie v budoucnu propuknout znovu – a ještě s horšími důsledky.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
