Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. označil svou reakci na rozsáhlou epidemii spalniček v západním Texasu za „vzor pro svět“. Tato slova pronesl během cesty po USA, která ho zavedlo i na pohřeb třetí oběti epidemie. Jeho vyjádření ale narazilo na tvrdou kritiku ze strany epidemiologů a veřejných zdravotnických odborníků, kteří upozorňují na pozdní zásah úřadů, podhodnocené počty případů a chabou podporu očkování.
Kennedy tvrdil, že „tempo růstu případů výrazně pokleslo“. Veřejní zdravotníci však poukazují na to, že pro toto tvrzení neexistují žádné relevantní důkazy. Během tiskové konference přirovnal situaci v USA k Evropě, kde podle údajů WHO došlo k více než 127 tisícům případů a 37 úmrtím. „To, co děláme ve Spojených státech, je podle mě model pro celý svět,“ řekl Kennedy.
WHO ovšem zahrnula do tohoto čísla 53 zemí Evropy a Střední Asie, přičemž téměř polovinu případů tvoří Rumunsko a Kazachstán. V USA však spalničky nebyly příčinou žádného úmrtí od roku 2015 až do nynější epidemie, která si už vyžádala tři životy a podle texaských úřadů téměř 500 nakažených. Skutečný počet nakažených však může být výrazně vyšší.
„Spalničky jsou nejvíce nakažlivé onemocnění, jaké známe, a přitom jsou zcela preventabilní,“ připomněla Susan Polanová z Americké asociace veřejného zdraví. „Skutečný počet případů je pravděpodobně mnohem vyšší než oficiální čísla.“
Kennedy sice v tomto týdnu prohlásil, že „nejlepší způsob, jak se spalničkám vyhnout, je očkování“, ale zároveň během víkendu na sociálních sítích propagoval nedoložené alternativní terapie – a to právě v souvislosti s pohřbem oběti spalniček.
Jeho ministerstvo se ocitlo pod palbou další kritiky i kvůli rozsáhlému propouštění v rámci restrukturalizace. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) přijde téměř o čtvrtinu své pracovní síly. Z HHS bylo propuštěno 20 000 lidí, z toho 10 000 Kennedyho rozhodnutím a dalších 10 000 v rámci iniciativy miliardáře Elona Muska, který neoficiálně vede tzv. „ministerstvo pro vládní efektivitu“.
Samotné Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přišlo o 2 400 zaměstnanců. Zasažen byl i výzkum mRNA vakcín, jehož financování bylo během Kennedyho působení ohroženo. Než se Kennedy ujal úřadu, pokusil se donutit federální vládu, aby zrušila schválení vakcín proti covidu-19.
Podle kritiků Kennedy instaluje do vedení veřejného zdraví lidi s antivakcinačními postoji. Jeden z nich například zastavil schvalovací proces nové vakcíny proti covidu-19. Navíc HHS za Kennedyho vedení odebralo více než 11 miliard dolarů, které měly být určeny místním zdravotním úřadům – včetně financování očkovacích center v oblasti Dallasu, kde aktuálně epidemie zuří.
V rozhovoru pro CBS News Kennedy jakoukoliv odpovědnost odmítl. „O těch škrtech nic nevím… šlo především o škrty v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze,“ uvedl.
Míra nedůvěry k vakcínám roste zejména mezi republikány. Právě Kennedy, někdejší šéf organizace známé svým šířením vakcinační skepse, má nyní mezi republikány vysokou míru důvěry – téměř stejně vysokou jako prezident Donald Trump.
Podle epidemiologů právě nedostatečná podpora očkování a opožděná reakce způsobily, že se nemoc vrátila s takovou silou. USA spalničky eliminovaly už v roce 2000, ale jejich návrat v roce 2025 je jasným důsledkem rostoucí váhavosti veřejnosti ohledně očkování.
Kennedy tak čelí kritice nejen za nedostatečně rozhodné vedení, ale i za personální zásahy a ideologické ovlivňování zdravotnických institucí. Experti varují, že pokud se postoj k očkování nezačne měnit, mohou podobné epidemie v budoucnu propuknout znovu – a ještě s horšími důsledky.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
