Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. označil svou reakci na rozsáhlou epidemii spalniček v západním Texasu za „vzor pro svět“. Tato slova pronesl během cesty po USA, která ho zavedlo i na pohřeb třetí oběti epidemie. Jeho vyjádření ale narazilo na tvrdou kritiku ze strany epidemiologů a veřejných zdravotnických odborníků, kteří upozorňují na pozdní zásah úřadů, podhodnocené počty případů a chabou podporu očkování.
Kennedy tvrdil, že „tempo růstu případů výrazně pokleslo“. Veřejní zdravotníci však poukazují na to, že pro toto tvrzení neexistují žádné relevantní důkazy. Během tiskové konference přirovnal situaci v USA k Evropě, kde podle údajů WHO došlo k více než 127 tisícům případů a 37 úmrtím. „To, co děláme ve Spojených státech, je podle mě model pro celý svět,“ řekl Kennedy.
WHO ovšem zahrnula do tohoto čísla 53 zemí Evropy a Střední Asie, přičemž téměř polovinu případů tvoří Rumunsko a Kazachstán. V USA však spalničky nebyly příčinou žádného úmrtí od roku 2015 až do nynější epidemie, která si už vyžádala tři životy a podle texaských úřadů téměř 500 nakažených. Skutečný počet nakažených však může být výrazně vyšší.
„Spalničky jsou nejvíce nakažlivé onemocnění, jaké známe, a přitom jsou zcela preventabilní,“ připomněla Susan Polanová z Americké asociace veřejného zdraví. „Skutečný počet případů je pravděpodobně mnohem vyšší než oficiální čísla.“
Kennedy sice v tomto týdnu prohlásil, že „nejlepší způsob, jak se spalničkám vyhnout, je očkování“, ale zároveň během víkendu na sociálních sítích propagoval nedoložené alternativní terapie – a to právě v souvislosti s pohřbem oběti spalniček.
Jeho ministerstvo se ocitlo pod palbou další kritiky i kvůli rozsáhlému propouštění v rámci restrukturalizace. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) přijde téměř o čtvrtinu své pracovní síly. Z HHS bylo propuštěno 20 000 lidí, z toho 10 000 Kennedyho rozhodnutím a dalších 10 000 v rámci iniciativy miliardáře Elona Muska, který neoficiálně vede tzv. „ministerstvo pro vládní efektivitu“.
Samotné Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přišlo o 2 400 zaměstnanců. Zasažen byl i výzkum mRNA vakcín, jehož financování bylo během Kennedyho působení ohroženo. Než se Kennedy ujal úřadu, pokusil se donutit federální vládu, aby zrušila schválení vakcín proti covidu-19.
Podle kritiků Kennedy instaluje do vedení veřejného zdraví lidi s antivakcinačními postoji. Jeden z nich například zastavil schvalovací proces nové vakcíny proti covidu-19. Navíc HHS za Kennedyho vedení odebralo více než 11 miliard dolarů, které měly být určeny místním zdravotním úřadům – včetně financování očkovacích center v oblasti Dallasu, kde aktuálně epidemie zuří.
V rozhovoru pro CBS News Kennedy jakoukoliv odpovědnost odmítl. „O těch škrtech nic nevím… šlo především o škrty v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze,“ uvedl.
Míra nedůvěry k vakcínám roste zejména mezi republikány. Právě Kennedy, někdejší šéf organizace známé svým šířením vakcinační skepse, má nyní mezi republikány vysokou míru důvěry – téměř stejně vysokou jako prezident Donald Trump.
Podle epidemiologů právě nedostatečná podpora očkování a opožděná reakce způsobily, že se nemoc vrátila s takovou silou. USA spalničky eliminovaly už v roce 2000, ale jejich návrat v roce 2025 je jasným důsledkem rostoucí váhavosti veřejnosti ohledně očkování.
Kennedy tak čelí kritice nejen za nedostatečně rozhodné vedení, ale i za personální zásahy a ideologické ovlivňování zdravotnických institucí. Experti varují, že pokud se postoj k očkování nezačne měnit, mohou podobné epidemie v budoucnu propuknout znovu – a ještě s horšími důsledky.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
