Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Německý fanoušek Steve Schwarzbach, který navštívil každý šampionát od roku 2006, se rozhodl letos nepřijet. Přestože v minulosti cestoval do Jihoafrické republiky či Brazílie, kde se cítil bezpečně, v USA má strach. Obává se rasového profilování a jednání imigračních úřadů, které podle něj vyvolávají pocit nejistoty a neochrany.
Schwarzbach, který má korejské kořeny, měl původně zakoupeny dvě vstupenky na čtvrtfinále a semifinále v hodnotě 1 600 dolarů. Vzhledem ke zprávám o raziích a možném sledování aktivit na sociálních sítích ze strany amerických úřadů se však rozhodl neriskovat. Transakci nakonec zrušil, protože se necítí být v USA vítán ani bezpečně.
Hnutí za bojkot mistrovství sílí i v online prostoru. Petice v Nizozemsku vyzývající národní tým k neúčasti získala přes 174 000 podpisů. Na Facebooku existuje skupina s více než 25 800 členy, která odmítá turnaj v USA podporovat. K bojkotu se vyjádřil i bývalý prezident FIFA Sepp Blatter či zástupci německého fotbalového svazu.
Další překážkou jsou americká cestovní omezení, která vylučují občany z 39 zemí, často s muslimskou většinou. Kanaďan Omar Hassan, který měl naplánovaný výlet s přítelem z Dubaje, nakonec zvažuje prodej vstupenek. Obává se, že jako člověk tmavší pleti riskuje na hranicích a nechce se vystavovat možnosti konfiskace svého telefonu.
Svůj strach z návštěvy USA vyjádřil i Brit Peter Holmes, který raději zamíří na zápasy do Mexika. Vadí mu přístup úřadů k incidentům, jako byla smrt Renee Goode v Minneapolis. Podle něj je současná situace neúnosná a atmosféra strachu jej odrazuje od cesty, kterou by dříve bez váhání absolvoval.
Ne všichni fanoušci však sdílejí stejné obavy. Kanaďan Arjun Modhwadia se na šampionát těší a plánuje cestu do Kansas City. Věří, že kanadský pas a apolitická historie na sociálních sítích ho dostatečně ochrání. Doufá, že uvidí souboj mezi Messim a Ronaldem, a je přesvědčen, že úřady zajistí pro návštěvníky bezpečné prostředí.
Historik David Goldblatt srovnává letošní situaci s šampionátem v Kataru, kde se také objevovaly hlasy volající po bojkotu. Upozorňuje, že vysoké ceny vstupenek pravděpodobně změní demografii diváků. Šampionát se podle něj může stát exkluzivní akcí pro bohaté, což může vést k tomu, že publikum bude mít velmi odlišné složení, než je u fotbalu běžné.
FIFA očekává rekordní návštěvnost a chce překonat hranici 3,5 milionu diváků z roku 1994. Letošní turnaj je však výrazně rozsáhlejší, účastní se 48 týmů místo původních 24. Celkem se odehraje 104 zápasů, což je o 40 více než při posledním mistrovství v Kataru. Zda se podaří stadiony naplnit, zůstává otázkou.
Ekonomická očekávání jsou vysoká, FIFA predikuje přínos ve výši 47,7 miliardy dolarů. Analýzy trhu však ukazují, že poptávka slábne, což se projevuje i na cenách hotelů. Například v Dallasu klesla průměrná cena pokoje z 387 dolarů na 250 dolarů. FIFA navíc zrušila tisíce rezervací pokojů pro personál a média v mnoha městech.
Data z hostitelských měst potvrzují, že většinu rezervací tvoří domácí návštěvníci. Například v Houstonu tvoří 85 % rezervací Američané a pouze 15 % zahraniční turisté. I když počet cizinců v některých lokalitách mírně převyšuje obvyklý standard, je patrné, že mezinárodní zájem o turnaj je ovlivněn politickými a bezpečnostními faktory.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.