Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Německý fanoušek Steve Schwarzbach, který navštívil každý šampionát od roku 2006, se rozhodl letos nepřijet. Přestože v minulosti cestoval do Jihoafrické republiky či Brazílie, kde se cítil bezpečně, v USA má strach. Obává se rasového profilování a jednání imigračních úřadů, které podle něj vyvolávají pocit nejistoty a neochrany.
Schwarzbach, který má korejské kořeny, měl původně zakoupeny dvě vstupenky na čtvrtfinále a semifinále v hodnotě 1 600 dolarů. Vzhledem ke zprávám o raziích a možném sledování aktivit na sociálních sítích ze strany amerických úřadů se však rozhodl neriskovat. Transakci nakonec zrušil, protože se necítí být v USA vítán ani bezpečně.
Hnutí za bojkot mistrovství sílí i v online prostoru. Petice v Nizozemsku vyzývající národní tým k neúčasti získala přes 174 000 podpisů. Na Facebooku existuje skupina s více než 25 800 členy, která odmítá turnaj v USA podporovat. K bojkotu se vyjádřil i bývalý prezident FIFA Sepp Blatter či zástupci německého fotbalového svazu.
Další překážkou jsou americká cestovní omezení, která vylučují občany z 39 zemí, často s muslimskou většinou. Kanaďan Omar Hassan, který měl naplánovaný výlet s přítelem z Dubaje, nakonec zvažuje prodej vstupenek. Obává se, že jako člověk tmavší pleti riskuje na hranicích a nechce se vystavovat možnosti konfiskace svého telefonu.
Svůj strach z návštěvy USA vyjádřil i Brit Peter Holmes, který raději zamíří na zápasy do Mexika. Vadí mu přístup úřadů k incidentům, jako byla smrt Renee Goode v Minneapolis. Podle něj je současná situace neúnosná a atmosféra strachu jej odrazuje od cesty, kterou by dříve bez váhání absolvoval.
Ne všichni fanoušci však sdílejí stejné obavy. Kanaďan Arjun Modhwadia se na šampionát těší a plánuje cestu do Kansas City. Věří, že kanadský pas a apolitická historie na sociálních sítích ho dostatečně ochrání. Doufá, že uvidí souboj mezi Messim a Ronaldem, a je přesvědčen, že úřady zajistí pro návštěvníky bezpečné prostředí.
Historik David Goldblatt srovnává letošní situaci s šampionátem v Kataru, kde se také objevovaly hlasy volající po bojkotu. Upozorňuje, že vysoké ceny vstupenek pravděpodobně změní demografii diváků. Šampionát se podle něj může stát exkluzivní akcí pro bohaté, což může vést k tomu, že publikum bude mít velmi odlišné složení, než je u fotbalu běžné.
FIFA očekává rekordní návštěvnost a chce překonat hranici 3,5 milionu diváků z roku 1994. Letošní turnaj je však výrazně rozsáhlejší, účastní se 48 týmů místo původních 24. Celkem se odehraje 104 zápasů, což je o 40 více než při posledním mistrovství v Kataru. Zda se podaří stadiony naplnit, zůstává otázkou.
Ekonomická očekávání jsou vysoká, FIFA predikuje přínos ve výši 47,7 miliardy dolarů. Analýzy trhu však ukazují, že poptávka slábne, což se projevuje i na cenách hotelů. Například v Dallasu klesla průměrná cena pokoje z 387 dolarů na 250 dolarů. FIFA navíc zrušila tisíce rezervací pokojů pro personál a média v mnoha městech.
Data z hostitelských měst potvrzují, že většinu rezervací tvoří domácí návštěvníci. Například v Houstonu tvoří 85 % rezervací Američané a pouze 15 % zahraniční turisté. I když počet cizinců v některých lokalitách mírně převyšuje obvyklý standard, je patrné, že mezinárodní zájem o turnaj je ovlivněn politickými a bezpečnostními faktory.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.