Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Německý fanoušek Steve Schwarzbach, který navštívil každý šampionát od roku 2006, se rozhodl letos nepřijet. Přestože v minulosti cestoval do Jihoafrické republiky či Brazílie, kde se cítil bezpečně, v USA má strach. Obává se rasového profilování a jednání imigračních úřadů, které podle něj vyvolávají pocit nejistoty a neochrany.
Schwarzbach, který má korejské kořeny, měl původně zakoupeny dvě vstupenky na čtvrtfinále a semifinále v hodnotě 1 600 dolarů. Vzhledem ke zprávám o raziích a možném sledování aktivit na sociálních sítích ze strany amerických úřadů se však rozhodl neriskovat. Transakci nakonec zrušil, protože se necítí být v USA vítán ani bezpečně.
Hnutí za bojkot mistrovství sílí i v online prostoru. Petice v Nizozemsku vyzývající národní tým k neúčasti získala přes 174 000 podpisů. Na Facebooku existuje skupina s více než 25 800 členy, která odmítá turnaj v USA podporovat. K bojkotu se vyjádřil i bývalý prezident FIFA Sepp Blatter či zástupci německého fotbalového svazu.
Další překážkou jsou americká cestovní omezení, která vylučují občany z 39 zemí, často s muslimskou většinou. Kanaďan Omar Hassan, který měl naplánovaný výlet s přítelem z Dubaje, nakonec zvažuje prodej vstupenek. Obává se, že jako člověk tmavší pleti riskuje na hranicích a nechce se vystavovat možnosti konfiskace svého telefonu.
Svůj strach z návštěvy USA vyjádřil i Brit Peter Holmes, který raději zamíří na zápasy do Mexika. Vadí mu přístup úřadů k incidentům, jako byla smrt Renee Goode v Minneapolis. Podle něj je současná situace neúnosná a atmosféra strachu jej odrazuje od cesty, kterou by dříve bez váhání absolvoval.
Ne všichni fanoušci však sdílejí stejné obavy. Kanaďan Arjun Modhwadia se na šampionát těší a plánuje cestu do Kansas City. Věří, že kanadský pas a apolitická historie na sociálních sítích ho dostatečně ochrání. Doufá, že uvidí souboj mezi Messim a Ronaldem, a je přesvědčen, že úřady zajistí pro návštěvníky bezpečné prostředí.
Historik David Goldblatt srovnává letošní situaci s šampionátem v Kataru, kde se také objevovaly hlasy volající po bojkotu. Upozorňuje, že vysoké ceny vstupenek pravděpodobně změní demografii diváků. Šampionát se podle něj může stát exkluzivní akcí pro bohaté, což může vést k tomu, že publikum bude mít velmi odlišné složení, než je u fotbalu běžné.
FIFA očekává rekordní návštěvnost a chce překonat hranici 3,5 milionu diváků z roku 1994. Letošní turnaj je však výrazně rozsáhlejší, účastní se 48 týmů místo původních 24. Celkem se odehraje 104 zápasů, což je o 40 více než při posledním mistrovství v Kataru. Zda se podaří stadiony naplnit, zůstává otázkou.
Ekonomická očekávání jsou vysoká, FIFA predikuje přínos ve výši 47,7 miliardy dolarů. Analýzy trhu však ukazují, že poptávka slábne, což se projevuje i na cenách hotelů. Například v Dallasu klesla průměrná cena pokoje z 387 dolarů na 250 dolarů. FIFA navíc zrušila tisíce rezervací pokojů pro personál a média v mnoha městech.
Data z hostitelských měst potvrzují, že většinu rezervací tvoří domácí návštěvníci. Například v Houstonu tvoří 85 % rezervací Američané a pouze 15 % zahraniční turisté. I když počet cizinců v některých lokalitách mírně převyšuje obvyklý standard, je patrné, že mezinárodní zájem o turnaj je ovlivněn politickými a bezpečnostními faktory.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.