Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Německý fanoušek Steve Schwarzbach, který navštívil každý šampionát od roku 2006, se rozhodl letos nepřijet. Přestože v minulosti cestoval do Jihoafrické republiky či Brazílie, kde se cítil bezpečně, v USA má strach. Obává se rasového profilování a jednání imigračních úřadů, které podle něj vyvolávají pocit nejistoty a neochrany.
Schwarzbach, který má korejské kořeny, měl původně zakoupeny dvě vstupenky na čtvrtfinále a semifinále v hodnotě 1 600 dolarů. Vzhledem ke zprávám o raziích a možném sledování aktivit na sociálních sítích ze strany amerických úřadů se však rozhodl neriskovat. Transakci nakonec zrušil, protože se necítí být v USA vítán ani bezpečně.
Hnutí za bojkot mistrovství sílí i v online prostoru. Petice v Nizozemsku vyzývající národní tým k neúčasti získala přes 174 000 podpisů. Na Facebooku existuje skupina s více než 25 800 členy, která odmítá turnaj v USA podporovat. K bojkotu se vyjádřil i bývalý prezident FIFA Sepp Blatter či zástupci německého fotbalového svazu.
Další překážkou jsou americká cestovní omezení, která vylučují občany z 39 zemí, často s muslimskou většinou. Kanaďan Omar Hassan, který měl naplánovaný výlet s přítelem z Dubaje, nakonec zvažuje prodej vstupenek. Obává se, že jako člověk tmavší pleti riskuje na hranicích a nechce se vystavovat možnosti konfiskace svého telefonu.
Svůj strach z návštěvy USA vyjádřil i Brit Peter Holmes, který raději zamíří na zápasy do Mexika. Vadí mu přístup úřadů k incidentům, jako byla smrt Renee Goode v Minneapolis. Podle něj je současná situace neúnosná a atmosféra strachu jej odrazuje od cesty, kterou by dříve bez váhání absolvoval.
Ne všichni fanoušci však sdílejí stejné obavy. Kanaďan Arjun Modhwadia se na šampionát těší a plánuje cestu do Kansas City. Věří, že kanadský pas a apolitická historie na sociálních sítích ho dostatečně ochrání. Doufá, že uvidí souboj mezi Messim a Ronaldem, a je přesvědčen, že úřady zajistí pro návštěvníky bezpečné prostředí.
Historik David Goldblatt srovnává letošní situaci s šampionátem v Kataru, kde se také objevovaly hlasy volající po bojkotu. Upozorňuje, že vysoké ceny vstupenek pravděpodobně změní demografii diváků. Šampionát se podle něj může stát exkluzivní akcí pro bohaté, což může vést k tomu, že publikum bude mít velmi odlišné složení, než je u fotbalu běžné.
FIFA očekává rekordní návštěvnost a chce překonat hranici 3,5 milionu diváků z roku 1994. Letošní turnaj je však výrazně rozsáhlejší, účastní se 48 týmů místo původních 24. Celkem se odehraje 104 zápasů, což je o 40 více než při posledním mistrovství v Kataru. Zda se podaří stadiony naplnit, zůstává otázkou.
Ekonomická očekávání jsou vysoká, FIFA predikuje přínos ve výši 47,7 miliardy dolarů. Analýzy trhu však ukazují, že poptávka slábne, což se projevuje i na cenách hotelů. Například v Dallasu klesla průměrná cena pokoje z 387 dolarů na 250 dolarů. FIFA navíc zrušila tisíce rezervací pokojů pro personál a média v mnoha městech.
Data z hostitelských měst potvrzují, že většinu rezervací tvoří domácí návštěvníci. Například v Houstonu tvoří 85 % rezervací Američané a pouze 15 % zahraniční turisté. I když počet cizinců v některých lokalitách mírně převyšuje obvyklý standard, je patrné, že mezinárodní zájem o turnaj je ovlivněn politickými a bezpečnostními faktory.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.