USA a Rusko se blíží k „gentlemanské dohodě“ o pokračování jaderné smlouvy Nový START

Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump , foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 5. února 2026 20:38
Sdílej:

Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.

Jednání probíhala v posledních 24 hodinách v Abú Zabí, kde se na okraj rozhovorů o situaci na Ukrajině sešli emisary prezidenta Trumpa se svými ruskými protějšky. Klíčovými postavami na americké straně byli Steve Witkoff a Jared Kushner, prezidentův zeť. Ačkoliv oficiální zdroje potvrzují intenzivní diskusi, dva z informátorů upozorňují, že finální verze plánu stále čeká na definitivní posvěcení od obou prezidentů, Donalda Trumpa a Vladimira Putina.

Význam této dohody je kritický, protože USA a Rusko společně kontrolují přibližně 85 % světového jaderného arzenálu. Smlouva Nový START stanovuje limity na počty nasazených jaderných hlavic na ponorkách, střelách a v bombardérech. Bez její existence by zmizely důležité mechanismy transparentnosti a kontroly, které po desetiletí bránily nekontrolovanému zbrojení mezi těmito dvěma rivaly.

Vzhledem k tomu, že smlouva formálně vyprší dnes, nebude její prodloužení právně formalizováno klasickým způsobem. Podle amerických představitelů půjde o dohodu založenou na dobré víře. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme postupovat konstruktivně a zahájíme diskuse o způsobech, jakými by mohl být tento rámec v budoucnu aktualizován,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků USA.

Praktický dopad této „gentlemanské dohody“ spočívá v tom, že obě strany budou dodržovat podmínky smlouvy po dobu nejméně dalších šesti měsíců. Tento časový prostor má sloužit jako vyjednávací okno pro vytvoření zcela nové dohody. Je to de facto sázka na diplomatickou stabilitu v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou na bodu mrazu kvůli probíhajícím konfliktům.

Zajímavým detailem těchto jednání v Abú Zabí je také rozhodnutí o obnovení přímého dialogu mezi armádami obou zemí. Tento kontakt byl přerušen v roce 2021 v období před ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Kushner a Witkoff dojednali tento posun, který má sloužit jako krizový komunikační kanál pro předcházení nechtěným vojenským eskalacím.

Cesta k této dohodě však nebyla jednoduchá. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ve čtvrtek potvrdil, že Rusko je připraveno k dialogu o omezení strategických útočných zbraní, pokud Washington zareaguje konstruktivně. Ještě ve středu přitom ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Spojené státy za to, že jejich předchozí návrhy na krátkodobé prodloužení zůstávaly bez odpovědi.

Bílý dům byl k prodloužení původní smlouvy Nový START skeptický především proto, že nezahrnuje Čínu. Peking sice disponuje menším, ale velmi rychle se rozvíjejícím jaderným arzenálem. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu zopakoval postoj prezidenta Trumpa, že moderní kontrola zbrojení ve 21. století se bez zahrnutí Číny a jejího rostoucího arzenálu neobejde.

Čína zatím neprojevila žádný zájem o připojení k dohodě, která by omezovala její jaderný program, a odborníci se neshodnou, zda je trilaterální kontrola zbrojení v tuto chvíli reálná. Donald Trump sice ve středu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale oficiální zpráva z hovoru o kontrole jaderných zbraní neobsahovala žádnou zmínku.

Zákulisní jednání v Abú Zabí byla natolik specifická, že probíhala dlouho do noci bez aktivní účasti úředníků ministerstva zahraničí, kteří se na kontrolu zbrojení běžně specializují. To naznačuje, že Trumpova administrativa sází na přímou personální diplomacii svých nejbližších poradců. Vše nyní závisí na tom, zda podání rukou mezi vyjednavači potvrdí hlavy států, čímž by se zabránilo hrozbě nového kola jaderného zbrojení.

Stalo se