USA a Rusko se blíží k „gentlemanské dohodě“ o pokračování jaderné smlouvy Nový START

Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump , foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 5. února 2026 20:38
Sdílej:

Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.

Jednání probíhala v posledních 24 hodinách v Abú Zabí, kde se na okraj rozhovorů o situaci na Ukrajině sešli emisary prezidenta Trumpa se svými ruskými protějšky. Klíčovými postavami na americké straně byli Steve Witkoff a Jared Kushner, prezidentův zeť. Ačkoliv oficiální zdroje potvrzují intenzivní diskusi, dva z informátorů upozorňují, že finální verze plánu stále čeká na definitivní posvěcení od obou prezidentů, Donalda Trumpa a Vladimira Putina.

Význam této dohody je kritický, protože USA a Rusko společně kontrolují přibližně 85 % světového jaderného arzenálu. Smlouva Nový START stanovuje limity na počty nasazených jaderných hlavic na ponorkách, střelách a v bombardérech. Bez její existence by zmizely důležité mechanismy transparentnosti a kontroly, které po desetiletí bránily nekontrolovanému zbrojení mezi těmito dvěma rivaly.

Vzhledem k tomu, že smlouva formálně vyprší dnes, nebude její prodloužení právně formalizováno klasickým způsobem. Podle amerických představitelů půjde o dohodu založenou na dobré víře. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme postupovat konstruktivně a zahájíme diskuse o způsobech, jakými by mohl být tento rámec v budoucnu aktualizován,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků USA.

Praktický dopad této „gentlemanské dohody“ spočívá v tom, že obě strany budou dodržovat podmínky smlouvy po dobu nejméně dalších šesti měsíců. Tento časový prostor má sloužit jako vyjednávací okno pro vytvoření zcela nové dohody. Je to de facto sázka na diplomatickou stabilitu v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou na bodu mrazu kvůli probíhajícím konfliktům.

Zajímavým detailem těchto jednání v Abú Zabí je také rozhodnutí o obnovení přímého dialogu mezi armádami obou zemí. Tento kontakt byl přerušen v roce 2021 v období před ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Kushner a Witkoff dojednali tento posun, který má sloužit jako krizový komunikační kanál pro předcházení nechtěným vojenským eskalacím.

Cesta k této dohodě však nebyla jednoduchá. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ve čtvrtek potvrdil, že Rusko je připraveno k dialogu o omezení strategických útočných zbraní, pokud Washington zareaguje konstruktivně. Ještě ve středu přitom ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Spojené státy za to, že jejich předchozí návrhy na krátkodobé prodloužení zůstávaly bez odpovědi.

Bílý dům byl k prodloužení původní smlouvy Nový START skeptický především proto, že nezahrnuje Čínu. Peking sice disponuje menším, ale velmi rychle se rozvíjejícím jaderným arzenálem. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu zopakoval postoj prezidenta Trumpa, že moderní kontrola zbrojení ve 21. století se bez zahrnutí Číny a jejího rostoucího arzenálu neobejde.

Čína zatím neprojevila žádný zájem o připojení k dohodě, která by omezovala její jaderný program, a odborníci se neshodnou, zda je trilaterální kontrola zbrojení v tuto chvíli reálná. Donald Trump sice ve středu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale oficiální zpráva z hovoru o kontrole jaderných zbraní neobsahovala žádnou zmínku.

Zákulisní jednání v Abú Zabí byla natolik specifická, že probíhala dlouho do noci bez aktivní účasti úředníků ministerstva zahraničí, kteří se na kontrolu zbrojení běžně specializují. To naznačuje, že Trumpova administrativa sází na přímou personální diplomacii svých nejbližších poradců. Vše nyní závisí na tom, zda podání rukou mezi vyjednavači potvrdí hlavy států, čímž by se zabránilo hrozbě nového kola jaderného zbrojení.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.

Novinky
Ukrajinská armáda

Francie a Itálie spolupracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a střel Aster pro Ukrajinu

Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.

Novinky
Ukrajina, ilustrační foto

Horší než v KLDR. Ruskem okupovaná území na Ukrajině jsou nejméně svobodná místa na světě

Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.