Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Jednání probíhala v posledních 24 hodinách v Abú Zabí, kde se na okraj rozhovorů o situaci na Ukrajině sešli emisary prezidenta Trumpa se svými ruskými protějšky. Klíčovými postavami na americké straně byli Steve Witkoff a Jared Kushner, prezidentův zeť. Ačkoliv oficiální zdroje potvrzují intenzivní diskusi, dva z informátorů upozorňují, že finální verze plánu stále čeká na definitivní posvěcení od obou prezidentů, Donalda Trumpa a Vladimira Putina.
Význam této dohody je kritický, protože USA a Rusko společně kontrolují přibližně 85 % světového jaderného arzenálu. Smlouva Nový START stanovuje limity na počty nasazených jaderných hlavic na ponorkách, střelách a v bombardérech. Bez její existence by zmizely důležité mechanismy transparentnosti a kontroly, které po desetiletí bránily nekontrolovanému zbrojení mezi těmito dvěma rivaly.
Vzhledem k tomu, že smlouva formálně vyprší dnes, nebude její prodloužení právně formalizováno klasickým způsobem. Podle amerických představitelů půjde o dohodu založenou na dobré víře. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme postupovat konstruktivně a zahájíme diskuse o způsobech, jakými by mohl být tento rámec v budoucnu aktualizován,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků USA.
Praktický dopad této „gentlemanské dohody“ spočívá v tom, že obě strany budou dodržovat podmínky smlouvy po dobu nejméně dalších šesti měsíců. Tento časový prostor má sloužit jako vyjednávací okno pro vytvoření zcela nové dohody. Je to de facto sázka na diplomatickou stabilitu v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou na bodu mrazu kvůli probíhajícím konfliktům.
Zajímavým detailem těchto jednání v Abú Zabí je také rozhodnutí o obnovení přímého dialogu mezi armádami obou zemí. Tento kontakt byl přerušen v roce 2021 v období před ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Kushner a Witkoff dojednali tento posun, který má sloužit jako krizový komunikační kanál pro předcházení nechtěným vojenským eskalacím.
Cesta k této dohodě však nebyla jednoduchá. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ve čtvrtek potvrdil, že Rusko je připraveno k dialogu o omezení strategických útočných zbraní, pokud Washington zareaguje konstruktivně. Ještě ve středu přitom ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Spojené státy za to, že jejich předchozí návrhy na krátkodobé prodloužení zůstávaly bez odpovědi.
Bílý dům byl k prodloužení původní smlouvy Nový START skeptický především proto, že nezahrnuje Čínu. Peking sice disponuje menším, ale velmi rychle se rozvíjejícím jaderným arzenálem. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu zopakoval postoj prezidenta Trumpa, že moderní kontrola zbrojení ve 21. století se bez zahrnutí Číny a jejího rostoucího arzenálu neobejde.
Čína zatím neprojevila žádný zájem o připojení k dohodě, která by omezovala její jaderný program, a odborníci se neshodnou, zda je trilaterální kontrola zbrojení v tuto chvíli reálná. Donald Trump sice ve středu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale oficiální zpráva z hovoru o kontrole jaderných zbraní neobsahovala žádnou zmínku.
Zákulisní jednání v Abú Zabí byla natolik specifická, že probíhala dlouho do noci bez aktivní účasti úředníků ministerstva zahraničí, kteří se na kontrolu zbrojení běžně specializují. To naznačuje, že Trumpova administrativa sází na přímou personální diplomacii svých nejbližších poradců. Vše nyní závisí na tom, zda podání rukou mezi vyjednavači potvrdí hlavy států, čímž by se zabránilo hrozbě nového kola jaderného zbrojení.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.