Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Jednání probíhala v posledních 24 hodinách v Abú Zabí, kde se na okraj rozhovorů o situaci na Ukrajině sešli emisary prezidenta Trumpa se svými ruskými protějšky. Klíčovými postavami na americké straně byli Steve Witkoff a Jared Kushner, prezidentův zeť. Ačkoliv oficiální zdroje potvrzují intenzivní diskusi, dva z informátorů upozorňují, že finální verze plánu stále čeká na definitivní posvěcení od obou prezidentů, Donalda Trumpa a Vladimira Putina.
Význam této dohody je kritický, protože USA a Rusko společně kontrolují přibližně 85 % světového jaderného arzenálu. Smlouva Nový START stanovuje limity na počty nasazených jaderných hlavic na ponorkách, střelách a v bombardérech. Bez její existence by zmizely důležité mechanismy transparentnosti a kontroly, které po desetiletí bránily nekontrolovanému zbrojení mezi těmito dvěma rivaly.
Vzhledem k tomu, že smlouva formálně vyprší dnes, nebude její prodloužení právně formalizováno klasickým způsobem. Podle amerických představitelů půjde o dohodu založenou na dobré víře. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme postupovat konstruktivně a zahájíme diskuse o způsobech, jakými by mohl být tento rámec v budoucnu aktualizován,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků USA.
Praktický dopad této „gentlemanské dohody“ spočívá v tom, že obě strany budou dodržovat podmínky smlouvy po dobu nejméně dalších šesti měsíců. Tento časový prostor má sloužit jako vyjednávací okno pro vytvoření zcela nové dohody. Je to de facto sázka na diplomatickou stabilitu v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou na bodu mrazu kvůli probíhajícím konfliktům.
Zajímavým detailem těchto jednání v Abú Zabí je také rozhodnutí o obnovení přímého dialogu mezi armádami obou zemí. Tento kontakt byl přerušen v roce 2021 v období před ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Kushner a Witkoff dojednali tento posun, který má sloužit jako krizový komunikační kanál pro předcházení nechtěným vojenským eskalacím.
Cesta k této dohodě však nebyla jednoduchá. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ve čtvrtek potvrdil, že Rusko je připraveno k dialogu o omezení strategických útočných zbraní, pokud Washington zareaguje konstruktivně. Ještě ve středu přitom ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Spojené státy za to, že jejich předchozí návrhy na krátkodobé prodloužení zůstávaly bez odpovědi.
Bílý dům byl k prodloužení původní smlouvy Nový START skeptický především proto, že nezahrnuje Čínu. Peking sice disponuje menším, ale velmi rychle se rozvíjejícím jaderným arzenálem. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu zopakoval postoj prezidenta Trumpa, že moderní kontrola zbrojení ve 21. století se bez zahrnutí Číny a jejího rostoucího arzenálu neobejde.
Čína zatím neprojevila žádný zájem o připojení k dohodě, která by omezovala její jaderný program, a odborníci se neshodnou, zda je trilaterální kontrola zbrojení v tuto chvíli reálná. Donald Trump sice ve středu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale oficiální zpráva z hovoru o kontrole jaderných zbraní neobsahovala žádnou zmínku.
Zákulisní jednání v Abú Zabí byla natolik specifická, že probíhala dlouho do noci bez aktivní účasti úředníků ministerstva zahraničí, kteří se na kontrolu zbrojení běžně specializují. To naznačuje, že Trumpova administrativa sází na přímou personální diplomacii svých nejbližších poradců. Vše nyní závisí na tom, zda podání rukou mezi vyjednavači potvrdí hlavy států, čímž by se zabránilo hrozbě nového kola jaderného zbrojení.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.