Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Jednání probíhala v posledních 24 hodinách v Abú Zabí, kde se na okraj rozhovorů o situaci na Ukrajině sešli emisary prezidenta Trumpa se svými ruskými protějšky. Klíčovými postavami na americké straně byli Steve Witkoff a Jared Kushner, prezidentův zeť. Ačkoliv oficiální zdroje potvrzují intenzivní diskusi, dva z informátorů upozorňují, že finální verze plánu stále čeká na definitivní posvěcení od obou prezidentů, Donalda Trumpa a Vladimira Putina.
Význam této dohody je kritický, protože USA a Rusko společně kontrolují přibližně 85 % světového jaderného arzenálu. Smlouva Nový START stanovuje limity na počty nasazených jaderných hlavic na ponorkách, střelách a v bombardérech. Bez její existence by zmizely důležité mechanismy transparentnosti a kontroly, které po desetiletí bránily nekontrolovanému zbrojení mezi těmito dvěma rivaly.
Vzhledem k tomu, že smlouva formálně vyprší dnes, nebude její prodloužení právně formalizováno klasickým způsobem. Podle amerických představitelů půjde o dohodu založenou na dobré víře. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme postupovat konstruktivně a zahájíme diskuse o způsobech, jakými by mohl být tento rámec v budoucnu aktualizován,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků USA.
Praktický dopad této „gentlemanské dohody“ spočívá v tom, že obě strany budou dodržovat podmínky smlouvy po dobu nejméně dalších šesti měsíců. Tento časový prostor má sloužit jako vyjednávací okno pro vytvoření zcela nové dohody. Je to de facto sázka na diplomatickou stabilitu v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou na bodu mrazu kvůli probíhajícím konfliktům.
Zajímavým detailem těchto jednání v Abú Zabí je také rozhodnutí o obnovení přímého dialogu mezi armádami obou zemí. Tento kontakt byl přerušen v roce 2021 v období před ruskou invazí na Ukrajinu. Právě Kushner a Witkoff dojednali tento posun, který má sloužit jako krizový komunikační kanál pro předcházení nechtěným vojenským eskalacím.
Cesta k této dohodě však nebyla jednoduchá. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova ve čtvrtek potvrdil, že Rusko je připraveno k dialogu o omezení strategických útočných zbraní, pokud Washington zareaguje konstruktivně. Ještě ve středu přitom ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Spojené státy za to, že jejich předchozí návrhy na krátkodobé prodloužení zůstávaly bez odpovědi.
Bílý dům byl k prodloužení původní smlouvy Nový START skeptický především proto, že nezahrnuje Čínu. Peking sice disponuje menším, ale velmi rychle se rozvíjejícím jaderným arzenálem. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu zopakoval postoj prezidenta Trumpa, že moderní kontrola zbrojení ve 21. století se bez zahrnutí Číny a jejího rostoucího arzenálu neobejde.
Čína zatím neprojevila žádný zájem o připojení k dohodě, která by omezovala její jaderný program, a odborníci se neshodnou, zda je trilaterální kontrola zbrojení v tuto chvíli reálná. Donald Trump sice ve středu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale oficiální zpráva z hovoru o kontrole jaderných zbraní neobsahovala žádnou zmínku.
Zákulisní jednání v Abú Zabí byla natolik specifická, že probíhala dlouho do noci bez aktivní účasti úředníků ministerstva zahraničí, kteří se na kontrolu zbrojení běžně specializují. To naznačuje, že Trumpova administrativa sází na přímou personální diplomacii svých nejbližších poradců. Vše nyní závisí na tom, zda podání rukou mezi vyjednavači potvrdí hlavy států, čímž by se zabránilo hrozbě nového kola jaderného zbrojení.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.