Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Zasažené byly i přidružené aerolinky Rossiya a Pobeda, které rovněž musely zrušit několik letů. Kolem poledne Aeroflot uvedl, že zrušil 49 zpátečních letů z Moskvy do destinací v Rusku, ale také do Jerevanu, Minsku a Astany. Další lety byly zpožděny, včetně těch mezi Moskvou a Taškentem. Mezi půlnocí a polednem bylo uskutečněno pouze 76 z 123 naplánovaných letů na moskevské letiště Šeremetěvo.
IT výpadky narušily i provoz Pobedy. Na webových stránkách nízkonákladové aerolinky bylo uvedeno varování o zpožděních a zrušeních, přičemž nebyl uveden přesný počet zasažených letů. Ministerstvo dopravy Ruska uvedlo, že spolupracuje s Federální agenturou pro leteckou dopravu a Aeroflotem na přepravě některých pasažérů na lety operované Rossiyou a Pobedou.
Aeroflot zároveň zrušil některé lety naplánované na zbytek týdne. K 28. červenci bylo z Moskvy plánováno více než 350 odletů Aeroflotu a Rossiyi, z nichž 22 bylo zrušeno. Další zrušené lety zahrnovaly i plánované lety na další dny, včetně zrušení 21 letů v úterý, 12 ve středu, 18 ve čtvrtek a po pěti v pátek a sobotu.
Zatímco aerolinky slíbily refundace nebo výměny letenek, uvedly, že tyto žádosti zatím není schopná zpracovávat. Pasažéři na zrušených letech mohou požádat o refundaci nebo přebookování do deseti dnů, jakmile budou její systémy opět v provozu. Zatím mohou změnit lety pouze určité kategorie pasažérů, včetně rodin s dětmi, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, vojenského personálu a transferových pasažérů.
Zatímco pasažéři byli vyzváni, aby neopouštěli terminál, na sociálních sítích se objevily fotografie a videa, která ukazují dlouhé fronty na letišti Šeremetěvo. Mnozí cestující si stěžovali, že jejich lety byly zrušeny nebo zpožděny bez vysvětlení a že na informačních tabulích zmizely.
K tomuto útoku se později přihlásila proukrajinská hackerská skupina Silent Crow. V prohlášení uvedla, že operaci provedla ve spolupráci s běloruskou hacktivistickou skupinou Cyber Partisans. Podle hackerů došlo k úplnému zničení vnitřní IT infrastruktury Aeroflotu, která byla „zcela kompromitována“.
Silent Crow uvedla, že do firemní sítě se infiltrovali již před rokem a postupně rozšiřovali svůj přístup až k samotnému jádru infrastruktury. Skupina tvrdí, že získala kompletní databázi historie letů, kompromitovala všechny kritické firemní systémy, ovládla počítače zaměstnanců, včetně vrcholových manažerů, a zničila přibližně 7 000 fyzických a virtuálních serverů.
Rusko potvrdilo, že Aeroflot byl zasažen kybernetickým útokem, ale detaily neupřesnilo. Generální prokuratura zahájila trestní řízení podle ruského trestního zákoníku o nezákonném přístupu k počítačovým informacím, které způsobí závažné následky nebo představují hrozbu.
Tento útok není prvním, kdy došlo k rozsáhlým zpožděním nebo zrušením letů na moskevských letištích v posledních měsících. Moskva se již několikrát potýkala s útoky dronů z Ukrajiny, což vedlo k dočasnému uzavření vzdušného prostoru a dalším opatřením k zajištění bezpečnosti cestujících.
Podle odborníků mohl kyberútok na IT systémy Aeroflotu způsobit aerolince ztráty v řádu desítek milionů rublů. Odhaduje se, že každé zrušené letadlo stálo aerolinku průměrně 2,4 milionu rublů (29 500 dolarů), přičemž průměrná cena jednosměrné letenky činí 20 000 rublů (245 dolarů). Celková ztráta za jeden den se tak mohla vyšplhat až na 259,2 milionu rublů (3,18 milionu dolarů).
Další odborníci uvádějí, že celkové ztráty mohou dosáhnout několika miliard rublů, pokud se zohlední náklady na obnovu IT infrastruktury, ztrátu tržeb z neprodaných letenek a širší dopad zrušených letů. Očekává se, že konečné vyčíslení škod bude možné až po důkladné analýze dat z útoku a ztracených informací.
Zatímco nízkonákladová aerolinka Pobeda, která používá odlišnou IT infrastrukturu, funguje bez problémů, Aeroflot se stále snaží obnovit své systémy a zpracovat všechny požadavky pasažérů.
Kyberútoky, které narušují fungování letecké dopravy, jsou stále častější, ať už se jedná o útoky ze strany hackerů nebo politické motivace, jak ukazuje tento poslední incident s Aeroflotem.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.