Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Zasažené byly i přidružené aerolinky Rossiya a Pobeda, které rovněž musely zrušit několik letů. Kolem poledne Aeroflot uvedl, že zrušil 49 zpátečních letů z Moskvy do destinací v Rusku, ale také do Jerevanu, Minsku a Astany. Další lety byly zpožděny, včetně těch mezi Moskvou a Taškentem. Mezi půlnocí a polednem bylo uskutečněno pouze 76 z 123 naplánovaných letů na moskevské letiště Šeremetěvo.
IT výpadky narušily i provoz Pobedy. Na webových stránkách nízkonákladové aerolinky bylo uvedeno varování o zpožděních a zrušeních, přičemž nebyl uveden přesný počet zasažených letů. Ministerstvo dopravy Ruska uvedlo, že spolupracuje s Federální agenturou pro leteckou dopravu a Aeroflotem na přepravě některých pasažérů na lety operované Rossiyou a Pobedou.
Aeroflot zároveň zrušil některé lety naplánované na zbytek týdne. K 28. červenci bylo z Moskvy plánováno více než 350 odletů Aeroflotu a Rossiyi, z nichž 22 bylo zrušeno. Další zrušené lety zahrnovaly i plánované lety na další dny, včetně zrušení 21 letů v úterý, 12 ve středu, 18 ve čtvrtek a po pěti v pátek a sobotu.
Zatímco aerolinky slíbily refundace nebo výměny letenek, uvedly, že tyto žádosti zatím není schopná zpracovávat. Pasažéři na zrušených letech mohou požádat o refundaci nebo přebookování do deseti dnů, jakmile budou její systémy opět v provozu. Zatím mohou změnit lety pouze určité kategorie pasažérů, včetně rodin s dětmi, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, vojenského personálu a transferových pasažérů.
Zatímco pasažéři byli vyzváni, aby neopouštěli terminál, na sociálních sítích se objevily fotografie a videa, která ukazují dlouhé fronty na letišti Šeremetěvo. Mnozí cestující si stěžovali, že jejich lety byly zrušeny nebo zpožděny bez vysvětlení a že na informačních tabulích zmizely.
K tomuto útoku se později přihlásila proukrajinská hackerská skupina Silent Crow. V prohlášení uvedla, že operaci provedla ve spolupráci s běloruskou hacktivistickou skupinou Cyber Partisans. Podle hackerů došlo k úplnému zničení vnitřní IT infrastruktury Aeroflotu, která byla „zcela kompromitována“.
Silent Crow uvedla, že do firemní sítě se infiltrovali již před rokem a postupně rozšiřovali svůj přístup až k samotnému jádru infrastruktury. Skupina tvrdí, že získala kompletní databázi historie letů, kompromitovala všechny kritické firemní systémy, ovládla počítače zaměstnanců, včetně vrcholových manažerů, a zničila přibližně 7 000 fyzických a virtuálních serverů.
Rusko potvrdilo, že Aeroflot byl zasažen kybernetickým útokem, ale detaily neupřesnilo. Generální prokuratura zahájila trestní řízení podle ruského trestního zákoníku o nezákonném přístupu k počítačovým informacím, které způsobí závažné následky nebo představují hrozbu.
Tento útok není prvním, kdy došlo k rozsáhlým zpožděním nebo zrušením letů na moskevských letištích v posledních měsících. Moskva se již několikrát potýkala s útoky dronů z Ukrajiny, což vedlo k dočasnému uzavření vzdušného prostoru a dalším opatřením k zajištění bezpečnosti cestujících.
Podle odborníků mohl kyberútok na IT systémy Aeroflotu způsobit aerolince ztráty v řádu desítek milionů rublů. Odhaduje se, že každé zrušené letadlo stálo aerolinku průměrně 2,4 milionu rublů (29 500 dolarů), přičemž průměrná cena jednosměrné letenky činí 20 000 rublů (245 dolarů). Celková ztráta za jeden den se tak mohla vyšplhat až na 259,2 milionu rublů (3,18 milionu dolarů).
Další odborníci uvádějí, že celkové ztráty mohou dosáhnout několika miliard rublů, pokud se zohlední náklady na obnovu IT infrastruktury, ztrátu tržeb z neprodaných letenek a širší dopad zrušených letů. Očekává se, že konečné vyčíslení škod bude možné až po důkladné analýze dat z útoku a ztracených informací.
Zatímco nízkonákladová aerolinka Pobeda, která používá odlišnou IT infrastrukturu, funguje bez problémů, Aeroflot se stále snaží obnovit své systémy a zpracovat všechny požadavky pasažérů.
Kyberútoky, které narušují fungování letecké dopravy, jsou stále častější, ať už se jedná o útoky ze strany hackerů nebo politické motivace, jak ukazuje tento poslední incident s Aeroflotem.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.