Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Zasažené byly i přidružené aerolinky Rossiya a Pobeda, které rovněž musely zrušit několik letů. Kolem poledne Aeroflot uvedl, že zrušil 49 zpátečních letů z Moskvy do destinací v Rusku, ale také do Jerevanu, Minsku a Astany. Další lety byly zpožděny, včetně těch mezi Moskvou a Taškentem. Mezi půlnocí a polednem bylo uskutečněno pouze 76 z 123 naplánovaných letů na moskevské letiště Šeremetěvo.
IT výpadky narušily i provoz Pobedy. Na webových stránkách nízkonákladové aerolinky bylo uvedeno varování o zpožděních a zrušeních, přičemž nebyl uveden přesný počet zasažených letů. Ministerstvo dopravy Ruska uvedlo, že spolupracuje s Federální agenturou pro leteckou dopravu a Aeroflotem na přepravě některých pasažérů na lety operované Rossiyou a Pobedou.
Aeroflot zároveň zrušil některé lety naplánované na zbytek týdne. K 28. červenci bylo z Moskvy plánováno více než 350 odletů Aeroflotu a Rossiyi, z nichž 22 bylo zrušeno. Další zrušené lety zahrnovaly i plánované lety na další dny, včetně zrušení 21 letů v úterý, 12 ve středu, 18 ve čtvrtek a po pěti v pátek a sobotu.
Zatímco aerolinky slíbily refundace nebo výměny letenek, uvedly, že tyto žádosti zatím není schopná zpracovávat. Pasažéři na zrušených letech mohou požádat o refundaci nebo přebookování do deseti dnů, jakmile budou její systémy opět v provozu. Zatím mohou změnit lety pouze určité kategorie pasažérů, včetně rodin s dětmi, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, vojenského personálu a transferových pasažérů.
Zatímco pasažéři byli vyzváni, aby neopouštěli terminál, na sociálních sítích se objevily fotografie a videa, která ukazují dlouhé fronty na letišti Šeremetěvo. Mnozí cestující si stěžovali, že jejich lety byly zrušeny nebo zpožděny bez vysvětlení a že na informačních tabulích zmizely.
K tomuto útoku se později přihlásila proukrajinská hackerská skupina Silent Crow. V prohlášení uvedla, že operaci provedla ve spolupráci s běloruskou hacktivistickou skupinou Cyber Partisans. Podle hackerů došlo k úplnému zničení vnitřní IT infrastruktury Aeroflotu, která byla „zcela kompromitována“.
Silent Crow uvedla, že do firemní sítě se infiltrovali již před rokem a postupně rozšiřovali svůj přístup až k samotnému jádru infrastruktury. Skupina tvrdí, že získala kompletní databázi historie letů, kompromitovala všechny kritické firemní systémy, ovládla počítače zaměstnanců, včetně vrcholových manažerů, a zničila přibližně 7 000 fyzických a virtuálních serverů.
Rusko potvrdilo, že Aeroflot byl zasažen kybernetickým útokem, ale detaily neupřesnilo. Generální prokuratura zahájila trestní řízení podle ruského trestního zákoníku o nezákonném přístupu k počítačovým informacím, které způsobí závažné následky nebo představují hrozbu.
Tento útok není prvním, kdy došlo k rozsáhlým zpožděním nebo zrušením letů na moskevských letištích v posledních měsících. Moskva se již několikrát potýkala s útoky dronů z Ukrajiny, což vedlo k dočasnému uzavření vzdušného prostoru a dalším opatřením k zajištění bezpečnosti cestujících.
Podle odborníků mohl kyberútok na IT systémy Aeroflotu způsobit aerolince ztráty v řádu desítek milionů rublů. Odhaduje se, že každé zrušené letadlo stálo aerolinku průměrně 2,4 milionu rublů (29 500 dolarů), přičemž průměrná cena jednosměrné letenky činí 20 000 rublů (245 dolarů). Celková ztráta za jeden den se tak mohla vyšplhat až na 259,2 milionu rublů (3,18 milionu dolarů).
Další odborníci uvádějí, že celkové ztráty mohou dosáhnout několika miliard rublů, pokud se zohlední náklady na obnovu IT infrastruktury, ztrátu tržeb z neprodaných letenek a širší dopad zrušených letů. Očekává se, že konečné vyčíslení škod bude možné až po důkladné analýze dat z útoku a ztracených informací.
Zatímco nízkonákladová aerolinka Pobeda, která používá odlišnou IT infrastrukturu, funguje bez problémů, Aeroflot se stále snaží obnovit své systémy a zpracovat všechny požadavky pasažérů.
Kyberútoky, které narušují fungování letecké dopravy, jsou stále častější, ať už se jedná o útoky ze strany hackerů nebo politické motivace, jak ukazuje tento poslední incident s Aeroflotem.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.