Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Zasažené byly i přidružené aerolinky Rossiya a Pobeda, které rovněž musely zrušit několik letů. Kolem poledne Aeroflot uvedl, že zrušil 49 zpátečních letů z Moskvy do destinací v Rusku, ale také do Jerevanu, Minsku a Astany. Další lety byly zpožděny, včetně těch mezi Moskvou a Taškentem. Mezi půlnocí a polednem bylo uskutečněno pouze 76 z 123 naplánovaných letů na moskevské letiště Šeremetěvo.
IT výpadky narušily i provoz Pobedy. Na webových stránkách nízkonákladové aerolinky bylo uvedeno varování o zpožděních a zrušeních, přičemž nebyl uveden přesný počet zasažených letů. Ministerstvo dopravy Ruska uvedlo, že spolupracuje s Federální agenturou pro leteckou dopravu a Aeroflotem na přepravě některých pasažérů na lety operované Rossiyou a Pobedou.
Aeroflot zároveň zrušil některé lety naplánované na zbytek týdne. K 28. červenci bylo z Moskvy plánováno více než 350 odletů Aeroflotu a Rossiyi, z nichž 22 bylo zrušeno. Další zrušené lety zahrnovaly i plánované lety na další dny, včetně zrušení 21 letů v úterý, 12 ve středu, 18 ve čtvrtek a po pěti v pátek a sobotu.
Zatímco aerolinky slíbily refundace nebo výměny letenek, uvedly, že tyto žádosti zatím není schopná zpracovávat. Pasažéři na zrušených letech mohou požádat o refundaci nebo přebookování do deseti dnů, jakmile budou její systémy opět v provozu. Zatím mohou změnit lety pouze určité kategorie pasažérů, včetně rodin s dětmi, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, vojenského personálu a transferových pasažérů.
Zatímco pasažéři byli vyzváni, aby neopouštěli terminál, na sociálních sítích se objevily fotografie a videa, která ukazují dlouhé fronty na letišti Šeremetěvo. Mnozí cestující si stěžovali, že jejich lety byly zrušeny nebo zpožděny bez vysvětlení a že na informačních tabulích zmizely.
K tomuto útoku se později přihlásila proukrajinská hackerská skupina Silent Crow. V prohlášení uvedla, že operaci provedla ve spolupráci s běloruskou hacktivistickou skupinou Cyber Partisans. Podle hackerů došlo k úplnému zničení vnitřní IT infrastruktury Aeroflotu, která byla „zcela kompromitována“.
Silent Crow uvedla, že do firemní sítě se infiltrovali již před rokem a postupně rozšiřovali svůj přístup až k samotnému jádru infrastruktury. Skupina tvrdí, že získala kompletní databázi historie letů, kompromitovala všechny kritické firemní systémy, ovládla počítače zaměstnanců, včetně vrcholových manažerů, a zničila přibližně 7 000 fyzických a virtuálních serverů.
Rusko potvrdilo, že Aeroflot byl zasažen kybernetickým útokem, ale detaily neupřesnilo. Generální prokuratura zahájila trestní řízení podle ruského trestního zákoníku o nezákonném přístupu k počítačovým informacím, které způsobí závažné následky nebo představují hrozbu.
Tento útok není prvním, kdy došlo k rozsáhlým zpožděním nebo zrušením letů na moskevských letištích v posledních měsících. Moskva se již několikrát potýkala s útoky dronů z Ukrajiny, což vedlo k dočasnému uzavření vzdušného prostoru a dalším opatřením k zajištění bezpečnosti cestujících.
Podle odborníků mohl kyberútok na IT systémy Aeroflotu způsobit aerolince ztráty v řádu desítek milionů rublů. Odhaduje se, že každé zrušené letadlo stálo aerolinku průměrně 2,4 milionu rublů (29 500 dolarů), přičemž průměrná cena jednosměrné letenky činí 20 000 rublů (245 dolarů). Celková ztráta za jeden den se tak mohla vyšplhat až na 259,2 milionu rublů (3,18 milionu dolarů).
Další odborníci uvádějí, že celkové ztráty mohou dosáhnout několika miliard rublů, pokud se zohlední náklady na obnovu IT infrastruktury, ztrátu tržeb z neprodaných letenek a širší dopad zrušených letů. Očekává se, že konečné vyčíslení škod bude možné až po důkladné analýze dat z útoku a ztracených informací.
Zatímco nízkonákladová aerolinka Pobeda, která používá odlišnou IT infrastrukturu, funguje bez problémů, Aeroflot se stále snaží obnovit své systémy a zpracovat všechny požadavky pasažérů.
Kyberútoky, které narušují fungování letecké dopravy, jsou stále častější, ať už se jedná o útoky ze strany hackerů nebo politické motivace, jak ukazuje tento poslední incident s Aeroflotem.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.