Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Zasažené byly i přidružené aerolinky Rossiya a Pobeda, které rovněž musely zrušit několik letů. Kolem poledne Aeroflot uvedl, že zrušil 49 zpátečních letů z Moskvy do destinací v Rusku, ale také do Jerevanu, Minsku a Astany. Další lety byly zpožděny, včetně těch mezi Moskvou a Taškentem. Mezi půlnocí a polednem bylo uskutečněno pouze 76 z 123 naplánovaných letů na moskevské letiště Šeremetěvo.
IT výpadky narušily i provoz Pobedy. Na webových stránkách nízkonákladové aerolinky bylo uvedeno varování o zpožděních a zrušeních, přičemž nebyl uveden přesný počet zasažených letů. Ministerstvo dopravy Ruska uvedlo, že spolupracuje s Federální agenturou pro leteckou dopravu a Aeroflotem na přepravě některých pasažérů na lety operované Rossiyou a Pobedou.
Aeroflot zároveň zrušil některé lety naplánované na zbytek týdne. K 28. červenci bylo z Moskvy plánováno více než 350 odletů Aeroflotu a Rossiyi, z nichž 22 bylo zrušeno. Další zrušené lety zahrnovaly i plánované lety na další dny, včetně zrušení 21 letů v úterý, 12 ve středu, 18 ve čtvrtek a po pěti v pátek a sobotu.
Zatímco aerolinky slíbily refundace nebo výměny letenek, uvedly, že tyto žádosti zatím není schopná zpracovávat. Pasažéři na zrušených letech mohou požádat o refundaci nebo přebookování do deseti dnů, jakmile budou její systémy opět v provozu. Zatím mohou změnit lety pouze určité kategorie pasažérů, včetně rodin s dětmi, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, vojenského personálu a transferových pasažérů.
Zatímco pasažéři byli vyzváni, aby neopouštěli terminál, na sociálních sítích se objevily fotografie a videa, která ukazují dlouhé fronty na letišti Šeremetěvo. Mnozí cestující si stěžovali, že jejich lety byly zrušeny nebo zpožděny bez vysvětlení a že na informačních tabulích zmizely.
K tomuto útoku se později přihlásila proukrajinská hackerská skupina Silent Crow. V prohlášení uvedla, že operaci provedla ve spolupráci s běloruskou hacktivistickou skupinou Cyber Partisans. Podle hackerů došlo k úplnému zničení vnitřní IT infrastruktury Aeroflotu, která byla „zcela kompromitována“.
Silent Crow uvedla, že do firemní sítě se infiltrovali již před rokem a postupně rozšiřovali svůj přístup až k samotnému jádru infrastruktury. Skupina tvrdí, že získala kompletní databázi historie letů, kompromitovala všechny kritické firemní systémy, ovládla počítače zaměstnanců, včetně vrcholových manažerů, a zničila přibližně 7 000 fyzických a virtuálních serverů.
Rusko potvrdilo, že Aeroflot byl zasažen kybernetickým útokem, ale detaily neupřesnilo. Generální prokuratura zahájila trestní řízení podle ruského trestního zákoníku o nezákonném přístupu k počítačovým informacím, které způsobí závažné následky nebo představují hrozbu.
Tento útok není prvním, kdy došlo k rozsáhlým zpožděním nebo zrušením letů na moskevských letištích v posledních měsících. Moskva se již několikrát potýkala s útoky dronů z Ukrajiny, což vedlo k dočasnému uzavření vzdušného prostoru a dalším opatřením k zajištění bezpečnosti cestujících.
Podle odborníků mohl kyberútok na IT systémy Aeroflotu způsobit aerolince ztráty v řádu desítek milionů rublů. Odhaduje se, že každé zrušené letadlo stálo aerolinku průměrně 2,4 milionu rublů (29 500 dolarů), přičemž průměrná cena jednosměrné letenky činí 20 000 rublů (245 dolarů). Celková ztráta za jeden den se tak mohla vyšplhat až na 259,2 milionu rublů (3,18 milionu dolarů).
Další odborníci uvádějí, že celkové ztráty mohou dosáhnout několika miliard rublů, pokud se zohlední náklady na obnovu IT infrastruktury, ztrátu tržeb z neprodaných letenek a širší dopad zrušených letů. Očekává se, že konečné vyčíslení škod bude možné až po důkladné analýze dat z útoku a ztracených informací.
Zatímco nízkonákladová aerolinka Pobeda, která používá odlišnou IT infrastrukturu, funguje bez problémů, Aeroflot se stále snaží obnovit své systémy a zpracovat všechny požadavky pasažérů.
Kyberútoky, které narušují fungování letecké dopravy, jsou stále častější, ať už se jedná o útoky ze strany hackerů nebo politické motivace, jak ukazuje tento poslední incident s Aeroflotem.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.
Z tábora opozičního hnutí SPD přišla první reakce na rozzlobenou Bereniku Kohoutovou, která se ozvala kvůli používání skladby Dělám stojky na předvolebních mítincích. Mluvčí hnutí řekla, že píseň již nebude znovu použita. Tvrdí ale, že všechno bylo naprosto legální.
Česko v posledních dnech zaznamenalo srážky prakticky na celém území, ovšem jejich rozložení a intenzita se výrazně lišily. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Někde spadlo jen několik milimetrů deště, jinde napršelo až sto milimetrů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je jedinou překážkou v návratu rukojmích a dosažení mírové dohody s palestinským hnutím Hamás, tvrdí rodiny osob, které jsou nadále v moci teroristů. Informovala o tom BBC.
Boj o to, kdo se stane Českým slavíkem za letošní rok, je v plném proudu. O úspěchu může rozhodovat i aktivita jednotlivých interpretů při oslovování fanoušků. Například Eva Burešová si stanovila jasný postup.