Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Šmyhal, který byl ve funkci od roku 2020 a stal se nejdéle sloužícím premiérem nezávislé Ukrajiny, potvrdil svou rezignaci prostřednictvím svého kanálu na Telegramu. „Děkuji obráncům, kteří drží linii a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl.
Jeho odchod je součástí širší rekonstrukce vlády, kterou tento týden odstartoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň navrhl, aby novou předsedkyní vlády byla jmenována první vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. O složení nové vlády by měl parlament hlasovat ve středu.
Podle prezidentovy strany Sluha národa, která disponuje v parlamentu většinou alespoň 231 ze 450 křesel, se očekává hladké schválení změn. Šéf výboru pro svobodu slova a poslanec opoziční strany Hlas, Jaroslav Jurčyšyn, potvrdil, že hlasování proběhne podle harmonogramu připraveného prezidentskou stranou.
Přestože Zelenskyj zatím nezdůvodnil rozhodnutí odvolat Šmyhala, naznačil, že by bývalý premiér mohl být nově jmenován ministrem obrany. Současný šéf resortu Rustem Umerov by se naopak mohl přesunout do diplomacie jako možný budoucí velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech.
Zelenskyj se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby s nimi projednal úkoly pro „obnovenou“ vládu na nadcházejících šest měsíců. Mezi klíčové priority patří zvýšení domácí výroby zbraní, uzavření kontraktů na veškeré typy dronů pro obranné síly,
rozsáhlá deregulace a oživení domácí ekonomiky a zajištění plného fungování programů sociální podpory obyvatelům.
Složení nové vlády zatím nebylo zveřejněno. Pokud parlament přijme Šmyhalovu rezignaci, jeho vláda končí a poslanci mají lhůtu 30 dní na zvolení nového premiéra.
O výměně Denyse Šmyhala se spekuluje už od léta 2024. Přestože prezident loni v září vyměnil několik vysokých činitelů, Šmyhal si tehdy post udržel. Jeho odchod nyní představuje zásadní posun v dynamice ukrajinské vlády.
Změny ve vládě přicházejí v době, kdy Ukrajina potřebuje pevné vedení při řešení kritických otázek obrany, ekonomické obnovy i pokračující zahraniční podpory. Zatímco země čelí ruské agresi, politická stabilita a efektivní správa zůstávají klíčovými faktory pro další vývoj.
Předchozí hlasování parlamentu o zásadních otázkách včetně obranných dohod s USA či reformních zákonů ukázalo, že prezidentova strana má stále dostatečnou podporu. Nyní se očekává, že stejně hladce proběhne i výměna vládního týmu.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.