Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Šmyhal, který byl ve funkci od roku 2020 a stal se nejdéle sloužícím premiérem nezávislé Ukrajiny, potvrdil svou rezignaci prostřednictvím svého kanálu na Telegramu. „Děkuji obráncům, kteří drží linii a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl.
Jeho odchod je součástí širší rekonstrukce vlády, kterou tento týden odstartoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň navrhl, aby novou předsedkyní vlády byla jmenována první vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. O složení nové vlády by měl parlament hlasovat ve středu.
Podle prezidentovy strany Sluha národa, která disponuje v parlamentu většinou alespoň 231 ze 450 křesel, se očekává hladké schválení změn. Šéf výboru pro svobodu slova a poslanec opoziční strany Hlas, Jaroslav Jurčyšyn, potvrdil, že hlasování proběhne podle harmonogramu připraveného prezidentskou stranou.
Přestože Zelenskyj zatím nezdůvodnil rozhodnutí odvolat Šmyhala, naznačil, že by bývalý premiér mohl být nově jmenován ministrem obrany. Současný šéf resortu Rustem Umerov by se naopak mohl přesunout do diplomacie jako možný budoucí velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech.
Zelenskyj se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby s nimi projednal úkoly pro „obnovenou“ vládu na nadcházejících šest měsíců. Mezi klíčové priority patří zvýšení domácí výroby zbraní, uzavření kontraktů na veškeré typy dronů pro obranné síly,
rozsáhlá deregulace a oživení domácí ekonomiky a zajištění plného fungování programů sociální podpory obyvatelům.
Složení nové vlády zatím nebylo zveřejněno. Pokud parlament přijme Šmyhalovu rezignaci, jeho vláda končí a poslanci mají lhůtu 30 dní na zvolení nového premiéra.
O výměně Denyse Šmyhala se spekuluje už od léta 2024. Přestože prezident loni v září vyměnil několik vysokých činitelů, Šmyhal si tehdy post udržel. Jeho odchod nyní představuje zásadní posun v dynamice ukrajinské vlády.
Změny ve vládě přicházejí v době, kdy Ukrajina potřebuje pevné vedení při řešení kritických otázek obrany, ekonomické obnovy i pokračující zahraniční podpory. Zatímco země čelí ruské agresi, politická stabilita a efektivní správa zůstávají klíčovými faktory pro další vývoj.
Předchozí hlasování parlamentu o zásadních otázkách včetně obranných dohod s USA či reformních zákonů ukázalo, že prezidentova strana má stále dostatečnou podporu. Nyní se očekává, že stejně hladce proběhne i výměna vládního týmu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.