Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Šmyhal, který byl ve funkci od roku 2020 a stal se nejdéle sloužícím premiérem nezávislé Ukrajiny, potvrdil svou rezignaci prostřednictvím svého kanálu na Telegramu. „Děkuji obráncům, kteří drží linii a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl.
Jeho odchod je součástí širší rekonstrukce vlády, kterou tento týden odstartoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň navrhl, aby novou předsedkyní vlády byla jmenována první vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. O složení nové vlády by měl parlament hlasovat ve středu.
Podle prezidentovy strany Sluha národa, která disponuje v parlamentu většinou alespoň 231 ze 450 křesel, se očekává hladké schválení změn. Šéf výboru pro svobodu slova a poslanec opoziční strany Hlas, Jaroslav Jurčyšyn, potvrdil, že hlasování proběhne podle harmonogramu připraveného prezidentskou stranou.
Přestože Zelenskyj zatím nezdůvodnil rozhodnutí odvolat Šmyhala, naznačil, že by bývalý premiér mohl být nově jmenován ministrem obrany. Současný šéf resortu Rustem Umerov by se naopak mohl přesunout do diplomacie jako možný budoucí velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech.
Zelenskyj se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby s nimi projednal úkoly pro „obnovenou“ vládu na nadcházejících šest měsíců. Mezi klíčové priority patří zvýšení domácí výroby zbraní, uzavření kontraktů na veškeré typy dronů pro obranné síly,
rozsáhlá deregulace a oživení domácí ekonomiky a zajištění plného fungování programů sociální podpory obyvatelům.
Složení nové vlády zatím nebylo zveřejněno. Pokud parlament přijme Šmyhalovu rezignaci, jeho vláda končí a poslanci mají lhůtu 30 dní na zvolení nového premiéra.
O výměně Denyse Šmyhala se spekuluje už od léta 2024. Přestože prezident loni v září vyměnil několik vysokých činitelů, Šmyhal si tehdy post udržel. Jeho odchod nyní představuje zásadní posun v dynamice ukrajinské vlády.
Změny ve vládě přicházejí v době, kdy Ukrajina potřebuje pevné vedení při řešení kritických otázek obrany, ekonomické obnovy i pokračující zahraniční podpory. Zatímco země čelí ruské agresi, politická stabilita a efektivní správa zůstávají klíčovými faktory pro další vývoj.
Předchozí hlasování parlamentu o zásadních otázkách včetně obranných dohod s USA či reformních zákonů ukázalo, že prezidentova strana má stále dostatečnou podporu. Nyní se očekává, že stejně hladce proběhne i výměna vládního týmu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.