Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Šmyhal, který byl ve funkci od roku 2020 a stal se nejdéle sloužícím premiérem nezávislé Ukrajiny, potvrdil svou rezignaci prostřednictvím svého kanálu na Telegramu. „Děkuji obráncům, kteří drží linii a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl.
Jeho odchod je součástí širší rekonstrukce vlády, kterou tento týden odstartoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň navrhl, aby novou předsedkyní vlády byla jmenována první vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. O složení nové vlády by měl parlament hlasovat ve středu.
Podle prezidentovy strany Sluha národa, která disponuje v parlamentu většinou alespoň 231 ze 450 křesel, se očekává hladké schválení změn. Šéf výboru pro svobodu slova a poslanec opoziční strany Hlas, Jaroslav Jurčyšyn, potvrdil, že hlasování proběhne podle harmonogramu připraveného prezidentskou stranou.
Přestože Zelenskyj zatím nezdůvodnil rozhodnutí odvolat Šmyhala, naznačil, že by bývalý premiér mohl být nově jmenován ministrem obrany. Současný šéf resortu Rustem Umerov by se naopak mohl přesunout do diplomacie jako možný budoucí velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech.
Zelenskyj se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby s nimi projednal úkoly pro „obnovenou“ vládu na nadcházejících šest měsíců. Mezi klíčové priority patří zvýšení domácí výroby zbraní, uzavření kontraktů na veškeré typy dronů pro obranné síly,
rozsáhlá deregulace a oživení domácí ekonomiky a zajištění plného fungování programů sociální podpory obyvatelům.
Složení nové vlády zatím nebylo zveřejněno. Pokud parlament přijme Šmyhalovu rezignaci, jeho vláda končí a poslanci mají lhůtu 30 dní na zvolení nového premiéra.
O výměně Denyse Šmyhala se spekuluje už od léta 2024. Přestože prezident loni v září vyměnil několik vysokých činitelů, Šmyhal si tehdy post udržel. Jeho odchod nyní představuje zásadní posun v dynamice ukrajinské vlády.
Změny ve vládě přicházejí v době, kdy Ukrajina potřebuje pevné vedení při řešení kritických otázek obrany, ekonomické obnovy i pokračující zahraniční podpory. Zatímco země čelí ruské agresi, politická stabilita a efektivní správa zůstávají klíčovými faktory pro další vývoj.
Předchozí hlasování parlamentu o zásadních otázkách včetně obranných dohod s USA či reformních zákonů ukázalo, že prezidentova strana má stále dostatečnou podporu. Nyní se očekává, že stejně hladce proběhne i výměna vládního týmu.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.