Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Prezident Vladimir Putin minulý týden svolal nejvyšší představitele do Moskvy, aby situaci řešili. Na veřejnosti se sice snaží krizi zlehčovat a tvrdí, že deficit paliva není kritický, nicméně rozsah škod ruské úřady maskují tím, že přestaly zveřejňovat domácí ceny pohonných hmot. Na sociálních sítích se přitom množí záběry řidičů, kteří na čerpacích stanicích bojují o benzín.
Nedostatek vedl k tomu, že Indie, která je největším zahraničním kupcem ruské ropy, začne podle dostupných zpráv část rafinovaných produktů vyvážet zpět do Ruska. Důvodem dovozu je fakt, že ukrajinské útoky záměrně cílily na specifická rafinační zařízení, jako jsou katalytické krakovací jednotky, které Rusko nedokáže samo rychle opravit ani nahradit.
Podle analytiků z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír závisí současné množství benzínu v Rusku na rychlosti ukrajinských dronů v porovnání s tempem ruských opravářských týmů. Dokud si Kyjev udrží frekvenci a intenzitu útoků, výhoda zůstává na jeho straně.
Rusko má sice stále dostatek nafty pro nákladní dopravu a zemědělství, ale vládní úředníci již připustili, že během léta možná zavedou zákaz jejího vývozu, aby zajistili dostatek zásob pro období sklizně. Vývoz leteckého paliva a benzínu je přitom zakázán již nyní.
Nedostatek pohonných hmot tlačí nahoru také neoficiální ceny na černém trhu, což zvyšuje inflační rizika pro celou ekonomiku. Ruská centrální banka kvůli těmto rizikům v červnu snížila svou hlavní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta, ačkoli podnikatelé a část vlády požadovali výraznější pokles.
Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina se kvůli své opatrnosti dostala do sporu s generálním ředitelem největší ruské banky Sberbank Germanem Grefem, který požaduje rychlejší snižování sazeb s tvrzením, že ekonomika již dostatečně zchladla. Nabiullina však varovala, že unáhlené kroky by zemi uvrhly do prudké inflace či stagflace.
Vedle nedostatku paliva se ruské hospodářství potýká s vyčerpáváním finančních rezerv. Vojenské a utajované výdaje po prudkém nárůstu v první polovině letošního roku tvoří již téměř polovinu všech vládních výdajů.
Likvidní aktiva v Národním fondu blahobytu, který měl původně chránit ekonomiku před výkyvy cen ropy, klesla z přibližně 7 procent hrubého domácího produktu na začátku roku 2022 na pouhých 1,7 procenta HDP letos v dubnu. Rusko se tak při financování válečného konfliktu musí stále více spoléhat na domácí půjčky.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.