Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Prezident Vladimir Putin minulý týden svolal nejvyšší představitele do Moskvy, aby situaci řešili. Na veřejnosti se sice snaží krizi zlehčovat a tvrdí, že deficit paliva není kritický, nicméně rozsah škod ruské úřady maskují tím, že přestaly zveřejňovat domácí ceny pohonných hmot. Na sociálních sítích se přitom množí záběry řidičů, kteří na čerpacích stanicích bojují o benzín.
Nedostatek vedl k tomu, že Indie, která je největším zahraničním kupcem ruské ropy, začne podle dostupných zpráv část rafinovaných produktů vyvážet zpět do Ruska. Důvodem dovozu je fakt, že ukrajinské útoky záměrně cílily na specifická rafinační zařízení, jako jsou katalytické krakovací jednotky, které Rusko nedokáže samo rychle opravit ani nahradit.
Podle analytiků z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír závisí současné množství benzínu v Rusku na rychlosti ukrajinských dronů v porovnání s tempem ruských opravářských týmů. Dokud si Kyjev udrží frekvenci a intenzitu útoků, výhoda zůstává na jeho straně.
Rusko má sice stále dostatek nafty pro nákladní dopravu a zemědělství, ale vládní úředníci již připustili, že během léta možná zavedou zákaz jejího vývozu, aby zajistili dostatek zásob pro období sklizně. Vývoz leteckého paliva a benzínu je přitom zakázán již nyní.
Nedostatek pohonných hmot tlačí nahoru také neoficiální ceny na černém trhu, což zvyšuje inflační rizika pro celou ekonomiku. Ruská centrální banka kvůli těmto rizikům v červnu snížila svou hlavní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta, ačkoli podnikatelé a část vlády požadovali výraznější pokles.
Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina se kvůli své opatrnosti dostala do sporu s generálním ředitelem největší ruské banky Sberbank Germanem Grefem, který požaduje rychlejší snižování sazeb s tvrzením, že ekonomika již dostatečně zchladla. Nabiullina však varovala, že unáhlené kroky by zemi uvrhly do prudké inflace či stagflace.
Vedle nedostatku paliva se ruské hospodářství potýká s vyčerpáváním finančních rezerv. Vojenské a utajované výdaje po prudkém nárůstu v první polovině letošního roku tvoří již téměř polovinu všech vládních výdajů.
Likvidní aktiva v Národním fondu blahobytu, který měl původně chránit ekonomiku před výkyvy cen ropy, klesla z přibližně 7 procent hrubého domácího produktu na začátku roku 2022 na pouhých 1,7 procenta HDP letos v dubnu. Rusko se tak při financování válečného konfliktu musí stále více spoléhat na domácí půjčky.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
