Ukrajinské stíhačky F-16 získaly cennou podporu díky novým mobilním modulům, které jim umožní zůstat operativní i při neustálých ruských raketových útocích. Nové komplexy, vyvinuté ve spolupráci ukrajinského ministerstva obrany a charitativní nadace "Come Back Alive", zahrnují vše potřebné pro údržbu letadel a jejich připravenost k operacím, což má zajistit jejich větší přežití v nehostinném prostředí.
Stíhačky F-16 se pro Ukrajinu staly klíčovým prvkem v její protivzdušné obraně, zvláště v kontextu neustálých ruských útoků pomocí dronů a raket zaměřujících se nejen na města, ale i na vojenské objekty, včetně letišť, kde jsou tyto letouny umístěny.
Peter Layton, bývalý důstojník australského letectva a expert na vojenské záležitosti, zdůraznil, že klíčem k bezpečnosti F-16 je jejich schopnost zůstat "neviditelné" pro nepřítele. Vzhledem k rychlosti, s jakou mohou být tyto letouny detekovány a následně napadeny balistickými raketami, je nezbytné jejich efektivní ukrytí a rozptýlení na různých letištích.
Díky novým mobilním modulům je možné provozovat F-16 na méně pravděpodobných a těžko zaměřitelných letištích, jako jsou civilní ranveje nebo vzdálené oblasti vojenských základen. Tato strategie umožňuje "rozptýlit" letouny, čímž se ztěžuje jejich likvidace v případě útoku na jedno konkrétní místo.
Mobilní komplexy se skládají z několika modulů: dva pro údržbu letadel a jeden pro plánování misí. Údržbové moduly obsahují pracovní prostory pro přípravu zbraní a munice, dvě dodávky pro manipulaci s municí a nákladní vozidlo pro přepravu posádky. Tato úprava výrazně zjednodušuje a urychluje proces, zkracuje potřebný personál na pouhé tři osoby, místo původních deseti až dvanácti.
Druhý typ modulu se zaměřuje na velitelské funkce, tedy přípravu na mise a koordinaci letadel. Taras Chmut, šéf nadace "Come Back Alive", vysvětlil, že cílem tohoto projektu je přizpůsobit západní F-16 specifickým podmínkám války na Ukrajině, kde jsou letouny pod neustálým tlakem ruských útoků a musí být schopny se rychle přizpůsobit nepřátelským podmínkám.
I když podobné mobilní systémy existují v jiných zemích, jako je USA, Austrálie nebo Švédsko, ukrajinský model je unikátní a staví na zkušenostech zahraničních partnerů, přičemž se odlišuje svou schopností fungovat v reálných válečných podmínkách.
Od roku 2023 Ukrajina spolu se svými spojenci vytvořila koalici pro dodávky F-16, což zahrnovalo první letouny z Nizozemska a Dánska v roce 2024. Ukrajina očekává dodávky dalších stíhaček, přičemž evropské země se rozhodly podpořit modernizaci ukrajinského letectva, zatímco si samy přecházejí na modernější modely jako F-35.
V boji již Ukrajina přišla o tři letouny F-16, avšak tato ztráta nebrání pokračujícímu posílení ukrajinské letecké síly. Rozptýlení stíhaček na různých letištích zvyšuje jejich šance na přežití a zajišťuje, že i v případě útoku na jedno místo, zůstane zbytek flotily operační. Po vzletu se F-16 mohou spojit a operovat jako soustředěná formace, což z nich činí efektivní nástroj pro ochranu ukrajinského vzdušného prostoru.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.