Ukrajinské stíhačky F-16 získaly cennou podporu díky novým mobilním modulům, které jim umožní zůstat operativní i při neustálých ruských raketových útocích. Nové komplexy, vyvinuté ve spolupráci ukrajinského ministerstva obrany a charitativní nadace "Come Back Alive", zahrnují vše potřebné pro údržbu letadel a jejich připravenost k operacím, což má zajistit jejich větší přežití v nehostinném prostředí.
Stíhačky F-16 se pro Ukrajinu staly klíčovým prvkem v její protivzdušné obraně, zvláště v kontextu neustálých ruských útoků pomocí dronů a raket zaměřujících se nejen na města, ale i na vojenské objekty, včetně letišť, kde jsou tyto letouny umístěny.
Peter Layton, bývalý důstojník australského letectva a expert na vojenské záležitosti, zdůraznil, že klíčem k bezpečnosti F-16 je jejich schopnost zůstat "neviditelné" pro nepřítele. Vzhledem k rychlosti, s jakou mohou být tyto letouny detekovány a následně napadeny balistickými raketami, je nezbytné jejich efektivní ukrytí a rozptýlení na různých letištích.
Díky novým mobilním modulům je možné provozovat F-16 na méně pravděpodobných a těžko zaměřitelných letištích, jako jsou civilní ranveje nebo vzdálené oblasti vojenských základen. Tato strategie umožňuje "rozptýlit" letouny, čímž se ztěžuje jejich likvidace v případě útoku na jedno konkrétní místo.
Mobilní komplexy se skládají z několika modulů: dva pro údržbu letadel a jeden pro plánování misí. Údržbové moduly obsahují pracovní prostory pro přípravu zbraní a munice, dvě dodávky pro manipulaci s municí a nákladní vozidlo pro přepravu posádky. Tato úprava výrazně zjednodušuje a urychluje proces, zkracuje potřebný personál na pouhé tři osoby, místo původních deseti až dvanácti.
Druhý typ modulu se zaměřuje na velitelské funkce, tedy přípravu na mise a koordinaci letadel. Taras Chmut, šéf nadace "Come Back Alive", vysvětlil, že cílem tohoto projektu je přizpůsobit západní F-16 specifickým podmínkám války na Ukrajině, kde jsou letouny pod neustálým tlakem ruských útoků a musí být schopny se rychle přizpůsobit nepřátelským podmínkám.
I když podobné mobilní systémy existují v jiných zemích, jako je USA, Austrálie nebo Švédsko, ukrajinský model je unikátní a staví na zkušenostech zahraničních partnerů, přičemž se odlišuje svou schopností fungovat v reálných válečných podmínkách.
Od roku 2023 Ukrajina spolu se svými spojenci vytvořila koalici pro dodávky F-16, což zahrnovalo první letouny z Nizozemska a Dánska v roce 2024. Ukrajina očekává dodávky dalších stíhaček, přičemž evropské země se rozhodly podpořit modernizaci ukrajinského letectva, zatímco si samy přecházejí na modernější modely jako F-35.
V boji již Ukrajina přišla o tři letouny F-16, avšak tato ztráta nebrání pokračujícímu posílení ukrajinské letecké síly. Rozptýlení stíhaček na různých letištích zvyšuje jejich šance na přežití a zajišťuje, že i v případě útoku na jedno místo, zůstane zbytek flotily operační. Po vzletu se F-16 mohou spojit a operovat jako soustředěná formace, což z nich činí efektivní nástroj pro ochranu ukrajinského vzdušného prostoru.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.