Kyjev – Ukrajinská armáda zničila v dubnu pomocí dronů více než 83 000 ruských cílů, což představuje osmiprocentní nárůst oproti březnu. Informoval o tom 1. května hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj. Podle něj se rovněž zvýšila účinnost útoků o dalších pět procent, uvedl server Kyiv Independent.
„Jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil v dubnu dosáhly výrazných výsledků,“ napsal Syrskyj na Facebooku s tím, že vedení armády pravidelně koordinuje další rozvoj dronových jednotek.
Ukrajinská armáda podle něj zároveň v dubnu získala zpět 115 pozic obsazených ruskými jednotkami, a to zejména díky taktice aktivní obrany. Prioritou ukrajinských sil nyní zůstává obrana ohrožených oblastí jako Sumy, Kursk, Pokrovsk a Novopavlivsk. Syrskyj také zdůraznil úspěchy dlouhodosahových dronů DeepStrike, které zničily 62 cílů na území Ruska.
Probíhá rovněž rozsáhlá mobilizace a přesuny vojáků z nebojových jednotek do bojových – podle Syrského přešlo do přímého nasazení již 30 500 vojáků. Kriminalita v rámci ozbrojených sil zároveň klesla meziročně o 43 %.
Podle informací serveru Politico prezident USA Donald Trump zpřísnil svou rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Důvodem měly být intenzivní diplomatické snahy britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří Trumpa přesvědčovali, aby zmírnil tlak na Ukrajinu a zaměřil se více na kritiku Ruska.
Klíčovou roli v koordinaci sehráli britští a francouzští diplomaté, mimo jiné bezpečnostní poradce Jonathan Powell, ministr obrany John Healey a americký velvyslanec v Londýně Mark Burnett. Britský ministr zahraničí David Lammy uvedl, že letos již hovořil s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem třináctkrát.
Viceprezident JD Vance prohlásil, že administrativa prezidenta Trumpa hodlá do 100 dnů dosáhnout „trvalého řešení“ války mezi Ruskem a Ukrajinou. V rozhovoru pro Fox News Digital uvedl, že obě strany již předložily své návrhy a jednání pokračují, přestože mezi požadavky Kyjeva a Moskvy zatím existuje „velká propast“.
Přestože Trump během kampaně v roce 2024 slíbil ukončení války do 24 hodin, po nástupu do úřadu prodloužil lhůtu na 100 dnů. Ta nyní vypršela bez výsledku, zatímco boje na frontě pokračují.
Vance tvrdí, že navzdory rozdílným názorům Evropané uznávají Trumpovu schopnost donutit obě strany k předložení návrhů na příměří.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že podepsání americko-ukrajinské dohody o těžbě nerostných surovin je přímým výsledkem jeho dubnového setkání s Donaldem Trumpem ve Vatikánu. Považuje ji za „historický“ výsledek a klíčový krok k ekonomické modernizaci Ukrajiny.
Dohoda podle něj stanoví rovné podmínky a vytvoří společný investiční fond. „Je to partnerství na férových základech, které může přinést další americkou podporu,“ řekl Zelenskyj.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.