Kyjev – Ukrajinská armáda zničila v dubnu pomocí dronů více než 83 000 ruských cílů, což představuje osmiprocentní nárůst oproti březnu. Informoval o tom 1. května hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj. Podle něj se rovněž zvýšila účinnost útoků o dalších pět procent, uvedl server Kyiv Independent.
„Jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil v dubnu dosáhly výrazných výsledků,“ napsal Syrskyj na Facebooku s tím, že vedení armády pravidelně koordinuje další rozvoj dronových jednotek.
Ukrajinská armáda podle něj zároveň v dubnu získala zpět 115 pozic obsazených ruskými jednotkami, a to zejména díky taktice aktivní obrany. Prioritou ukrajinských sil nyní zůstává obrana ohrožených oblastí jako Sumy, Kursk, Pokrovsk a Novopavlivsk. Syrskyj také zdůraznil úspěchy dlouhodosahových dronů DeepStrike, které zničily 62 cílů na území Ruska.
Probíhá rovněž rozsáhlá mobilizace a přesuny vojáků z nebojových jednotek do bojových – podle Syrského přešlo do přímého nasazení již 30 500 vojáků. Kriminalita v rámci ozbrojených sil zároveň klesla meziročně o 43 %.
Podle informací serveru Politico prezident USA Donald Trump zpřísnil svou rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Důvodem měly být intenzivní diplomatické snahy britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří Trumpa přesvědčovali, aby zmírnil tlak na Ukrajinu a zaměřil se více na kritiku Ruska.
Klíčovou roli v koordinaci sehráli britští a francouzští diplomaté, mimo jiné bezpečnostní poradce Jonathan Powell, ministr obrany John Healey a americký velvyslanec v Londýně Mark Burnett. Britský ministr zahraničí David Lammy uvedl, že letos již hovořil s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem třináctkrát.
Viceprezident JD Vance prohlásil, že administrativa prezidenta Trumpa hodlá do 100 dnů dosáhnout „trvalého řešení“ války mezi Ruskem a Ukrajinou. V rozhovoru pro Fox News Digital uvedl, že obě strany již předložily své návrhy a jednání pokračují, přestože mezi požadavky Kyjeva a Moskvy zatím existuje „velká propast“.
Přestože Trump během kampaně v roce 2024 slíbil ukončení války do 24 hodin, po nástupu do úřadu prodloužil lhůtu na 100 dnů. Ta nyní vypršela bez výsledku, zatímco boje na frontě pokračují.
Vance tvrdí, že navzdory rozdílným názorům Evropané uznávají Trumpovu schopnost donutit obě strany k předložení návrhů na příměří.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že podepsání americko-ukrajinské dohody o těžbě nerostných surovin je přímým výsledkem jeho dubnového setkání s Donaldem Trumpem ve Vatikánu. Považuje ji za „historický“ výsledek a klíčový krok k ekonomické modernizaci Ukrajiny.
Dohoda podle něj stanoví rovné podmínky a vytvoří společný investiční fond. „Je to partnerství na férových základech, které může přinést další americkou podporu,“ řekl Zelenskyj.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
