Kyjev – Ukrajinská armáda zničila v dubnu pomocí dronů více než 83 000 ruských cílů, což představuje osmiprocentní nárůst oproti březnu. Informoval o tom 1. května hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj. Podle něj se rovněž zvýšila účinnost útoků o dalších pět procent, uvedl server Kyiv Independent.
„Jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil v dubnu dosáhly výrazných výsledků,“ napsal Syrskyj na Facebooku s tím, že vedení armády pravidelně koordinuje další rozvoj dronových jednotek.
Ukrajinská armáda podle něj zároveň v dubnu získala zpět 115 pozic obsazených ruskými jednotkami, a to zejména díky taktice aktivní obrany. Prioritou ukrajinských sil nyní zůstává obrana ohrožených oblastí jako Sumy, Kursk, Pokrovsk a Novopavlivsk. Syrskyj také zdůraznil úspěchy dlouhodosahových dronů DeepStrike, které zničily 62 cílů na území Ruska.
Probíhá rovněž rozsáhlá mobilizace a přesuny vojáků z nebojových jednotek do bojových – podle Syrského přešlo do přímého nasazení již 30 500 vojáků. Kriminalita v rámci ozbrojených sil zároveň klesla meziročně o 43 %.
Podle informací serveru Politico prezident USA Donald Trump zpřísnil svou rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Důvodem měly být intenzivní diplomatické snahy britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří Trumpa přesvědčovali, aby zmírnil tlak na Ukrajinu a zaměřil se více na kritiku Ruska.
Klíčovou roli v koordinaci sehráli britští a francouzští diplomaté, mimo jiné bezpečnostní poradce Jonathan Powell, ministr obrany John Healey a americký velvyslanec v Londýně Mark Burnett. Britský ministr zahraničí David Lammy uvedl, že letos již hovořil s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem třináctkrát.
Viceprezident JD Vance prohlásil, že administrativa prezidenta Trumpa hodlá do 100 dnů dosáhnout „trvalého řešení“ války mezi Ruskem a Ukrajinou. V rozhovoru pro Fox News Digital uvedl, že obě strany již předložily své návrhy a jednání pokračují, přestože mezi požadavky Kyjeva a Moskvy zatím existuje „velká propast“.
Přestože Trump během kampaně v roce 2024 slíbil ukončení války do 24 hodin, po nástupu do úřadu prodloužil lhůtu na 100 dnů. Ta nyní vypršela bez výsledku, zatímco boje na frontě pokračují.
Vance tvrdí, že navzdory rozdílným názorům Evropané uznávají Trumpovu schopnost donutit obě strany k předložení návrhů na příměří.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že podepsání americko-ukrajinské dohody o těžbě nerostných surovin je přímým výsledkem jeho dubnového setkání s Donaldem Trumpem ve Vatikánu. Považuje ji za „historický“ výsledek a klíčový krok k ekonomické modernizaci Ukrajiny.
Dohoda podle něj stanoví rovné podmínky a vytvoří společný investiční fond. „Je to partnerství na férových základech, které může přinést další americkou podporu,“ řekl Zelenskyj.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
