Rusko je podle Kremlu připraveno kdykoli přejít k masové válečné mobilizaci v rozsahu srovnatelném s obdobím druhé světové války. Uvedl to 30. dubna mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během přednášky v Muzeu vítězství v Moskvě.
„Pokud se velká země musí postavit, postaví se kdykoliv. Nikdo o tom nemůže pochybovat,“ prohlásil Peskov a dodal, že miliony Rusů už nyní podporují armádu – ať už sběrem materiální pomoci, nákupem vybavení a munice z vlastních prostředků nebo výrobou maskovacích sítí.
Současná míra náboru, která podle informací Kyiv Independent činí zhruba 30 až 40 tisíc lidí měsíčně, má zatím Kremlu umožnit pokrýt odhadované ztráty na frontě, které podle NATO dosahují až 1 000 vojáků denně. Ukrajinský generální štáb k 30. dubnu uvádí, že Rusko od zahájení invaze v únoru 2022 přišlo už o téměř 952 tisíc vojáků.
Namísto nepopulární povinné mobilizace, která v roce 2022 vedla k odchodu více než 261 tisíc Rusů ze země, se Moskva aktuálně opírá o finanční pobídky a agresivní náborové kampaně, včetně lukrativních smluv pro dobrovolníky.
Přesto podle zákulisních informací čelí prezident Vladimir Putin tlaku vojenského velení, aby schválil širší mobilizaci. Místopředseda obranného výboru ruské Dumy Alexej Žuravljov už v lednu varoval, že rozsáhlejší odvod může být nezbytný kvůli potenciálnímu konfliktu se Západem v horizontu tří až čtyř let.
Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj odhaduje, že Rusko má k dispozici až 5 milionů vycvičených záložníků a celkově může mobilizovat až 20 milionů lidí.
Putin přitom už 31. března podepsal příkaz k pravidelnému jarnímu odvodu 160 tisíc mužů – jde o nejvyšší počet za posledních 14 let. Ačkoliv jsou branci formálně nasazení na frontě zakázáni, realita často ukazuje na jejich nepřímé zapojení do bojů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
