Rusko je podle Kremlu připraveno kdykoli přejít k masové válečné mobilizaci v rozsahu srovnatelném s obdobím druhé světové války. Uvedl to 30. dubna mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během přednášky v Muzeu vítězství v Moskvě.
„Pokud se velká země musí postavit, postaví se kdykoliv. Nikdo o tom nemůže pochybovat,“ prohlásil Peskov a dodal, že miliony Rusů už nyní podporují armádu – ať už sběrem materiální pomoci, nákupem vybavení a munice z vlastních prostředků nebo výrobou maskovacích sítí.
Současná míra náboru, která podle informací Kyiv Independent činí zhruba 30 až 40 tisíc lidí měsíčně, má zatím Kremlu umožnit pokrýt odhadované ztráty na frontě, které podle NATO dosahují až 1 000 vojáků denně. Ukrajinský generální štáb k 30. dubnu uvádí, že Rusko od zahájení invaze v únoru 2022 přišlo už o téměř 952 tisíc vojáků.
Namísto nepopulární povinné mobilizace, která v roce 2022 vedla k odchodu více než 261 tisíc Rusů ze země, se Moskva aktuálně opírá o finanční pobídky a agresivní náborové kampaně, včetně lukrativních smluv pro dobrovolníky.
Přesto podle zákulisních informací čelí prezident Vladimir Putin tlaku vojenského velení, aby schválil širší mobilizaci. Místopředseda obranného výboru ruské Dumy Alexej Žuravljov už v lednu varoval, že rozsáhlejší odvod může být nezbytný kvůli potenciálnímu konfliktu se Západem v horizontu tří až čtyř let.
Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj odhaduje, že Rusko má k dispozici až 5 milionů vycvičených záložníků a celkově může mobilizovat až 20 milionů lidí.
Putin přitom už 31. března podepsal příkaz k pravidelnému jarnímu odvodu 160 tisíc mužů – jde o nejvyšší počet za posledních 14 let. Ačkoliv jsou branci formálně nasazení na frontě zakázáni, realita často ukazuje na jejich nepřímé zapojení do bojů.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
