Rusko je podle Kremlu připraveno kdykoli přejít k masové válečné mobilizaci v rozsahu srovnatelném s obdobím druhé světové války. Uvedl to 30. dubna mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během přednášky v Muzeu vítězství v Moskvě.
„Pokud se velká země musí postavit, postaví se kdykoliv. Nikdo o tom nemůže pochybovat,“ prohlásil Peskov a dodal, že miliony Rusů už nyní podporují armádu – ať už sběrem materiální pomoci, nákupem vybavení a munice z vlastních prostředků nebo výrobou maskovacích sítí.
Současná míra náboru, která podle informací Kyiv Independent činí zhruba 30 až 40 tisíc lidí měsíčně, má zatím Kremlu umožnit pokrýt odhadované ztráty na frontě, které podle NATO dosahují až 1 000 vojáků denně. Ukrajinský generální štáb k 30. dubnu uvádí, že Rusko od zahájení invaze v únoru 2022 přišlo už o téměř 952 tisíc vojáků.
Namísto nepopulární povinné mobilizace, která v roce 2022 vedla k odchodu více než 261 tisíc Rusů ze země, se Moskva aktuálně opírá o finanční pobídky a agresivní náborové kampaně, včetně lukrativních smluv pro dobrovolníky.
Přesto podle zákulisních informací čelí prezident Vladimir Putin tlaku vojenského velení, aby schválil širší mobilizaci. Místopředseda obranného výboru ruské Dumy Alexej Žuravljov už v lednu varoval, že rozsáhlejší odvod může být nezbytný kvůli potenciálnímu konfliktu se Západem v horizontu tří až čtyř let.
Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj odhaduje, že Rusko má k dispozici až 5 milionů vycvičených záložníků a celkově může mobilizovat až 20 milionů lidí.
Putin přitom už 31. března podepsal příkaz k pravidelnému jarnímu odvodu 160 tisíc mužů – jde o nejvyšší počet za posledních 14 let. Ačkoliv jsou branci formálně nasazení na frontě zakázáni, realita často ukazuje na jejich nepřímé zapojení do bojů.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
