Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Zasažené Raketové a kosmické centrum Progress patřící pod ruskou státní korporaci Roskosmos se zaměřuje na výrobu elektroniky a nosných raket rodiny Sojuz. Tyto nosiče slouží k vynášení ruských družic určených k vojenským, průzkumným a komunikačním účelům. Závod se podílí mimo jiné na produkci raket Sojuz-2.1b pro satelitní systém Rassvet či satelitů určených k pozorování Země.
Vedle komplexu v Samarské oblasti potvrdil ukrajinský prezident také zásah letecké základny Savaslejka v Nižněnovgorodské oblasti, vzdálené zhruba sedm set kilometrů od hranic. Tento objekt slouží mimo jiné jako základna pro stíhací letouny MiG-31K, které nosí aerobalistické střely Ch-47M2 Kinžal využívané k útokům na ukrajinské cíle.
Dalším cílem dálkových úderů se stalo ropné zařízení v přístavu Ust-Luga v Leningradské oblasti, nacházející se více než osm set kilometrů od hranic. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil přímé zásahy u všech tří uvedených objektů, přičemž v areálech napadených závodů a letišť byly zaznamenány rozsáhlé požáry. Rozsah celkových škod na infrastruktuře se v současnosti vyhodnocuje.
Před oficiálním vyjádřením prezidenta informovali o výbuších v průmyslové zóně místní obyvatelé i představitelé Samarské oblasti. Šéfkonstruktér ukrajinské zbrojní společnosti Fire Point Denis Štilerman v návaznosti na události zveřejnil záběry zachycující odpal střely FP-5 Flamingo. Analytici pracující s otevřenými zdroji následně identifikovali zasažené místo v průmyslovém areálu, který sdílí závod Progress s leteckým podnikovým závodem Aviakor.
Útoky na ruské vnitrozemí provázela rovněž zvýšená aktivita bezpilotních prostředků na okupovaném poloostrově Krym. Místní obyvatelé hlásili v ranních hodinách exploze v Sevastopolu a v Bachčisarajském okrese. V důsledku těchto událostí došlo v Sevastopolu k výpadkům elektrické energie a v oblasti Balaklavy byl hlášen požár. Ruské okupační úřady k těmto incidentům neposkytly bezprostřední vyjádření.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.