Ve válce na Ukrajině se postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa neustále mění. Pokaždé je to nečekaný obrat. V úterý řekl, že Ukrajina může získat zpět všechna okupovaná území. Uvedl, že důvody jsou podpora NATO, odhodlání bojovat a také ruská ekonomická křehkost. To je obrat o 180 stupňů od dřívějších prohlášení, kdy Trump navrhoval, aby Ukrajina Rusku území postoupila.
I když se může zdát, že jde jen o další z řady Trumpových prohlášení, je důležité si uvědomit, že to říká nejvýznamnější západní lídr ve vztahu k největší evropské válce od roku 1940. Na první pohled je Trumpův nejnovější postoj pro Kyjev dobrou zprávou. Podporuje totiž Ukrajince v jejich boji a navíc tvrdí, že Rusko je vojensky jen „papírový tygr“.
Tím však dobré zprávy v podstatě končí. Trump totiž už nechce, aby válka skončila hned teď. Myslí si, že by mohla pokračovat, dokud Ukrajina nezíská zpět všechna území, i když je to podle CNN v podstatě nemožné. Vzhledem k nedostatku lidských sil a pomalým územním ztrátám by si Kyjev přál, aby válka spravedlivě a trvale skončila už zítra.
Ukrajina v létě 2023 s protiofenzívou neuspěla. Dostala sice západní tanky, rakety a obrněná vozidla, ale použila je neefektivně. Útoky v několika bodech fronty totiž nebraly v potaz ruská minová pole, zákopy a další obranné prvky. Díky tomu Rusko od začátku roku 2024 drží iniciativu a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.
Trumpův argument, že ruská ekonomika je na tom špatně, je sice platný, ale je otázkou, jak moc vážná situace skutečně je. I když ukrajinské útoky na rafinerie pravděpodobně způsobily nedostatek pohonných hmot, přesnou situaci v zemi není možné objektivně posoudit. Vladimir Putin se navíc snaží válku prezentovat jako existenciální boj o Rusko, a národ, který dokáže snášet ztráty statisíců lidí, si pravděpodobně poradí i s ekonomickými problémy.
Trump se na Ukrajinu podíval jako na zahraniční těleso, a to i přesto, že je prezidentem nejdůležitějšího člena NATO. Na konci svého projevu Ukrajincům a dalším spojencům, kteří se chtějí zapojit, popřál „hodně štěstí“. Navíc řekl, že NATO může nakupovat zbraně od USA a „dělat si s nimi, co chtějí“.
Ve svém projevu Trump také naznačil, že země NATO by měly být schopné sestřelit ruské letouny, které naruší jejich vzdušný prostor. Tím by sice mohl odradit Rusko od provokativního chování, nicméně Bílý dům se k této otázce zatím nestaví zcela jednoznačně. To Rusko pravděpodobně otestuje.
Navzdory veškerému šumu se však zdá, že Putin dostal ještě měsíc, aby se něco změnilo. Trump na otázku, jestli ještě Putina důvěřuje, odpověděl: „Dám vám vědět za zhruba měsíc.“ Na obě strany tak působí tlak na to, aby se situace posunula a dosáhla nějakého výsledku. Otázkou zůstává, jak dlouho Trumpův postoj vydrží.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
