Ve válce na Ukrajině se postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa neustále mění. Pokaždé je to nečekaný obrat. V úterý řekl, že Ukrajina může získat zpět všechna okupovaná území. Uvedl, že důvody jsou podpora NATO, odhodlání bojovat a také ruská ekonomická křehkost. To je obrat o 180 stupňů od dřívějších prohlášení, kdy Trump navrhoval, aby Ukrajina Rusku území postoupila.
I když se může zdát, že jde jen o další z řady Trumpových prohlášení, je důležité si uvědomit, že to říká nejvýznamnější západní lídr ve vztahu k největší evropské válce od roku 1940. Na první pohled je Trumpův nejnovější postoj pro Kyjev dobrou zprávou. Podporuje totiž Ukrajince v jejich boji a navíc tvrdí, že Rusko je vojensky jen „papírový tygr“.
Tím však dobré zprávy v podstatě končí. Trump totiž už nechce, aby válka skončila hned teď. Myslí si, že by mohla pokračovat, dokud Ukrajina nezíská zpět všechna území, i když je to podle CNN v podstatě nemožné. Vzhledem k nedostatku lidských sil a pomalým územním ztrátám by si Kyjev přál, aby válka spravedlivě a trvale skončila už zítra.
Ukrajina v létě 2023 s protiofenzívou neuspěla. Dostala sice západní tanky, rakety a obrněná vozidla, ale použila je neefektivně. Útoky v několika bodech fronty totiž nebraly v potaz ruská minová pole, zákopy a další obranné prvky. Díky tomu Rusko od začátku roku 2024 drží iniciativu a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.
Trumpův argument, že ruská ekonomika je na tom špatně, je sice platný, ale je otázkou, jak moc vážná situace skutečně je. I když ukrajinské útoky na rafinerie pravděpodobně způsobily nedostatek pohonných hmot, přesnou situaci v zemi není možné objektivně posoudit. Vladimir Putin se navíc snaží válku prezentovat jako existenciální boj o Rusko, a národ, který dokáže snášet ztráty statisíců lidí, si pravděpodobně poradí i s ekonomickými problémy.
Trump se na Ukrajinu podíval jako na zahraniční těleso, a to i přesto, že je prezidentem nejdůležitějšího člena NATO. Na konci svého projevu Ukrajincům a dalším spojencům, kteří se chtějí zapojit, popřál „hodně štěstí“. Navíc řekl, že NATO může nakupovat zbraně od USA a „dělat si s nimi, co chtějí“.
Ve svém projevu Trump také naznačil, že země NATO by měly být schopné sestřelit ruské letouny, které naruší jejich vzdušný prostor. Tím by sice mohl odradit Rusko od provokativního chování, nicméně Bílý dům se k této otázce zatím nestaví zcela jednoznačně. To Rusko pravděpodobně otestuje.
Navzdory veškerému šumu se však zdá, že Putin dostal ještě měsíc, aby se něco změnilo. Trump na otázku, jestli ještě Putina důvěřuje, odpověděl: „Dám vám vědět za zhruba měsíc.“ Na obě strany tak působí tlak na to, aby se situace posunula a dosáhla nějakého výsledku. Otázkou zůstává, jak dlouho Trumpův postoj vydrží.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.