Ve válce na Ukrajině se postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa neustále mění. Pokaždé je to nečekaný obrat. V úterý řekl, že Ukrajina může získat zpět všechna okupovaná území. Uvedl, že důvody jsou podpora NATO, odhodlání bojovat a také ruská ekonomická křehkost. To je obrat o 180 stupňů od dřívějších prohlášení, kdy Trump navrhoval, aby Ukrajina Rusku území postoupila.
I když se může zdát, že jde jen o další z řady Trumpových prohlášení, je důležité si uvědomit, že to říká nejvýznamnější západní lídr ve vztahu k největší evropské válce od roku 1940. Na první pohled je Trumpův nejnovější postoj pro Kyjev dobrou zprávou. Podporuje totiž Ukrajince v jejich boji a navíc tvrdí, že Rusko je vojensky jen „papírový tygr“.
Tím však dobré zprávy v podstatě končí. Trump totiž už nechce, aby válka skončila hned teď. Myslí si, že by mohla pokračovat, dokud Ukrajina nezíská zpět všechna území, i když je to podle CNN v podstatě nemožné. Vzhledem k nedostatku lidských sil a pomalým územním ztrátám by si Kyjev přál, aby válka spravedlivě a trvale skončila už zítra.
Ukrajina v létě 2023 s protiofenzívou neuspěla. Dostala sice západní tanky, rakety a obrněná vozidla, ale použila je neefektivně. Útoky v několika bodech fronty totiž nebraly v potaz ruská minová pole, zákopy a další obranné prvky. Díky tomu Rusko od začátku roku 2024 drží iniciativu a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.
Trumpův argument, že ruská ekonomika je na tom špatně, je sice platný, ale je otázkou, jak moc vážná situace skutečně je. I když ukrajinské útoky na rafinerie pravděpodobně způsobily nedostatek pohonných hmot, přesnou situaci v zemi není možné objektivně posoudit. Vladimir Putin se navíc snaží válku prezentovat jako existenciální boj o Rusko, a národ, který dokáže snášet ztráty statisíců lidí, si pravděpodobně poradí i s ekonomickými problémy.
Trump se na Ukrajinu podíval jako na zahraniční těleso, a to i přesto, že je prezidentem nejdůležitějšího člena NATO. Na konci svého projevu Ukrajincům a dalším spojencům, kteří se chtějí zapojit, popřál „hodně štěstí“. Navíc řekl, že NATO může nakupovat zbraně od USA a „dělat si s nimi, co chtějí“.
Ve svém projevu Trump také naznačil, že země NATO by měly být schopné sestřelit ruské letouny, které naruší jejich vzdušný prostor. Tím by sice mohl odradit Rusko od provokativního chování, nicméně Bílý dům se k této otázce zatím nestaví zcela jednoznačně. To Rusko pravděpodobně otestuje.
Navzdory veškerému šumu se však zdá, že Putin dostal ještě měsíc, aby se něco změnilo. Trump na otázku, jestli ještě Putina důvěřuje, odpověděl: „Dám vám vědět za zhruba měsíc.“ Na obě strany tak působí tlak na to, aby se situace posunula a dosáhla nějakého výsledku. Otázkou zůstává, jak dlouho Trumpův postoj vydrží.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.