Ve válce na Ukrajině se postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa neustále mění. Pokaždé je to nečekaný obrat. V úterý řekl, že Ukrajina může získat zpět všechna okupovaná území. Uvedl, že důvody jsou podpora NATO, odhodlání bojovat a také ruská ekonomická křehkost. To je obrat o 180 stupňů od dřívějších prohlášení, kdy Trump navrhoval, aby Ukrajina Rusku území postoupila.
I když se může zdát, že jde jen o další z řady Trumpových prohlášení, je důležité si uvědomit, že to říká nejvýznamnější západní lídr ve vztahu k největší evropské válce od roku 1940. Na první pohled je Trumpův nejnovější postoj pro Kyjev dobrou zprávou. Podporuje totiž Ukrajince v jejich boji a navíc tvrdí, že Rusko je vojensky jen „papírový tygr“.
Tím však dobré zprávy v podstatě končí. Trump totiž už nechce, aby válka skončila hned teď. Myslí si, že by mohla pokračovat, dokud Ukrajina nezíská zpět všechna území, i když je to podle CNN v podstatě nemožné. Vzhledem k nedostatku lidských sil a pomalým územním ztrátám by si Kyjev přál, aby válka spravedlivě a trvale skončila už zítra.
Ukrajina v létě 2023 s protiofenzívou neuspěla. Dostala sice západní tanky, rakety a obrněná vozidla, ale použila je neefektivně. Útoky v několika bodech fronty totiž nebraly v potaz ruská minová pole, zákopy a další obranné prvky. Díky tomu Rusko od začátku roku 2024 drží iniciativu a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.
Trumpův argument, že ruská ekonomika je na tom špatně, je sice platný, ale je otázkou, jak moc vážná situace skutečně je. I když ukrajinské útoky na rafinerie pravděpodobně způsobily nedostatek pohonných hmot, přesnou situaci v zemi není možné objektivně posoudit. Vladimir Putin se navíc snaží válku prezentovat jako existenciální boj o Rusko, a národ, který dokáže snášet ztráty statisíců lidí, si pravděpodobně poradí i s ekonomickými problémy.
Trump se na Ukrajinu podíval jako na zahraniční těleso, a to i přesto, že je prezidentem nejdůležitějšího člena NATO. Na konci svého projevu Ukrajincům a dalším spojencům, kteří se chtějí zapojit, popřál „hodně štěstí“. Navíc řekl, že NATO může nakupovat zbraně od USA a „dělat si s nimi, co chtějí“.
Ve svém projevu Trump také naznačil, že země NATO by měly být schopné sestřelit ruské letouny, které naruší jejich vzdušný prostor. Tím by sice mohl odradit Rusko od provokativního chování, nicméně Bílý dům se k této otázce zatím nestaví zcela jednoznačně. To Rusko pravděpodobně otestuje.
Navzdory veškerému šumu se však zdá, že Putin dostal ještě měsíc, aby se něco změnilo. Trump na otázku, jestli ještě Putina důvěřuje, odpověděl: „Dám vám vědět za zhruba měsíc.“ Na obě strany tak působí tlak na to, aby se situace posunula a dosáhla nějakého výsledku. Otázkou zůstává, jak dlouho Trumpův postoj vydrží.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.