Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Trump již dříve varoval Teherán, že Spojené státy mají „nabito“ a jsou připraveny zasáhnout, pokud íránský režim začne střílet do pokojných demonstrantů. Tato hranice byla podle aktuálních zpráv z místa činu již několikrát překročena. V reakci na eskalaci násilí Trump potvrdil, že s armádními špičkami zvažuje „velmi silné možnosti“ postupu. Mezi diskutované varianty patří cílené letecké údery na základny Revolučních gard, kybernetické útoky nebo další ochromující sankce.
Situaci v zemi navíc komplikuje téměř úplný výpadek internetu, který teokratický režim zavedl, aby zabránil šíření informací o masakrech. Jediným spojením se světem zůstává pro mnohé satelitní služba Starlink od Elona Muska, kterou se však íránské úřady pokoušejí s pomocí ruských a čínských technologií rušit. Podle monitorovacích skupin klesla konektivita v zemi k nule, což vytváří informační vakuum ideální pro neomezené represe.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve svém prvním veřejném vystoupení od začátku nepokojů zaujal nekompromisní postoj. Demonstranty označil za „sabotéry“ a „agenty cizích mocností“, kteří se snaží potěšit amerického prezidenta. Zároveň prohlásil, že se islámská republika před nikým neskloní a že Trumpovy ruce jsou „potřísněny krví Íránců“. Provládní shromáždění v Teheránu pak Chameneí interpretoval jako jasné varování Washingtonu, aby přestal s „podvody“.
Uvnitř americké administrativy však nepanuje shoda na tom, jak by měl vojenský zásah vypadat. Mnozí poradci varují, že přímá agrese by mohla paradoxně sjednotit Íránce kolem tamní vlády proti vnějšímu nepříteli. Trump navíc zmínil, že ho Teherán během víkendu kontaktoval s nabídkou jednání, což může být pokus režimu získat čas. Prezident však trvá na tom, že by mohl být nucen jednat ještě předtím, než se jakákoli schůzka uskuteční.
Mezi oběťmi, které v posledních dnech rozbouřily veřejné mínění, je například mladý fotbalový rozhodčí Amir Mohammad Koohkan nebo studentka Rubina Aminianová. Právě jejich příběhy se staly symbolem odporu pro exilovou opozici v čele s princem Rezou Pahlavím, který otevřeně volá po Trumpově podpoře při přechodu k demokracii. Úterní schůzka prezidenta s bezpečnostními poradci tak může být momentem, který rozhodne o dalším směřování celého regionu.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.