Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Trump již dříve varoval Teherán, že Spojené státy mají „nabito“ a jsou připraveny zasáhnout, pokud íránský režim začne střílet do pokojných demonstrantů. Tato hranice byla podle aktuálních zpráv z místa činu již několikrát překročena. V reakci na eskalaci násilí Trump potvrdil, že s armádními špičkami zvažuje „velmi silné možnosti“ postupu. Mezi diskutované varianty patří cílené letecké údery na základny Revolučních gard, kybernetické útoky nebo další ochromující sankce.
Situaci v zemi navíc komplikuje téměř úplný výpadek internetu, který teokratický režim zavedl, aby zabránil šíření informací o masakrech. Jediným spojením se světem zůstává pro mnohé satelitní služba Starlink od Elona Muska, kterou se však íránské úřady pokoušejí s pomocí ruských a čínských technologií rušit. Podle monitorovacích skupin klesla konektivita v zemi k nule, což vytváří informační vakuum ideální pro neomezené represe.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve svém prvním veřejném vystoupení od začátku nepokojů zaujal nekompromisní postoj. Demonstranty označil za „sabotéry“ a „agenty cizích mocností“, kteří se snaží potěšit amerického prezidenta. Zároveň prohlásil, že se islámská republika před nikým neskloní a že Trumpovy ruce jsou „potřísněny krví Íránců“. Provládní shromáždění v Teheránu pak Chameneí interpretoval jako jasné varování Washingtonu, aby přestal s „podvody“.
Uvnitř americké administrativy však nepanuje shoda na tom, jak by měl vojenský zásah vypadat. Mnozí poradci varují, že přímá agrese by mohla paradoxně sjednotit Íránce kolem tamní vlády proti vnějšímu nepříteli. Trump navíc zmínil, že ho Teherán během víkendu kontaktoval s nabídkou jednání, což může být pokus režimu získat čas. Prezident však trvá na tom, že by mohl být nucen jednat ještě předtím, než se jakákoli schůzka uskuteční.
Mezi oběťmi, které v posledních dnech rozbouřily veřejné mínění, je například mladý fotbalový rozhodčí Amir Mohammad Koohkan nebo studentka Rubina Aminianová. Právě jejich příběhy se staly symbolem odporu pro exilovou opozici v čele s princem Rezou Pahlavím, který otevřeně volá po Trumpově podpoře při přechodu k demokracii. Úterní schůzka prezidenta s bezpečnostními poradci tak může být momentem, který rozhodne o dalším směřování celého regionu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.