Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Trump již dříve varoval Teherán, že Spojené státy mají „nabito“ a jsou připraveny zasáhnout, pokud íránský režim začne střílet do pokojných demonstrantů. Tato hranice byla podle aktuálních zpráv z místa činu již několikrát překročena. V reakci na eskalaci násilí Trump potvrdil, že s armádními špičkami zvažuje „velmi silné možnosti“ postupu. Mezi diskutované varianty patří cílené letecké údery na základny Revolučních gard, kybernetické útoky nebo další ochromující sankce.
Situaci v zemi navíc komplikuje téměř úplný výpadek internetu, který teokratický režim zavedl, aby zabránil šíření informací o masakrech. Jediným spojením se světem zůstává pro mnohé satelitní služba Starlink od Elona Muska, kterou se však íránské úřady pokoušejí s pomocí ruských a čínských technologií rušit. Podle monitorovacích skupin klesla konektivita v zemi k nule, což vytváří informační vakuum ideální pro neomezené represe.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve svém prvním veřejném vystoupení od začátku nepokojů zaujal nekompromisní postoj. Demonstranty označil za „sabotéry“ a „agenty cizích mocností“, kteří se snaží potěšit amerického prezidenta. Zároveň prohlásil, že se islámská republika před nikým neskloní a že Trumpovy ruce jsou „potřísněny krví Íránců“. Provládní shromáždění v Teheránu pak Chameneí interpretoval jako jasné varování Washingtonu, aby přestal s „podvody“.
Uvnitř americké administrativy však nepanuje shoda na tom, jak by měl vojenský zásah vypadat. Mnozí poradci varují, že přímá agrese by mohla paradoxně sjednotit Íránce kolem tamní vlády proti vnějšímu nepříteli. Trump navíc zmínil, že ho Teherán během víkendu kontaktoval s nabídkou jednání, což může být pokus režimu získat čas. Prezident však trvá na tom, že by mohl být nucen jednat ještě předtím, než se jakákoli schůzka uskuteční.
Mezi oběťmi, které v posledních dnech rozbouřily veřejné mínění, je například mladý fotbalový rozhodčí Amir Mohammad Koohkan nebo studentka Rubina Aminianová. Právě jejich příběhy se staly symbolem odporu pro exilovou opozici v čele s princem Rezou Pahlavím, který otevřeně volá po Trumpově podpoře při přechodu k demokracii. Úterní schůzka prezidenta s bezpečnostními poradci tak může být momentem, který rozhodne o dalším směřování celého regionu.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.