Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Trumpova hrozba „vyhlazením“ íránských elektráren přišla poté, co Teherán efektivně zablokoval tuto klíčovou tepnu světového obchodu. Írán v reakci na hrozbu vzkázal, že v případě útoku se jeho cílem stanou ropná pole v Perském zálivu napojená na USA. Tato eskalace staví globální energetický trh do nejistoty, kterou svět nepamatuje desítky let.
Cíle americké vojenské kampaně, která začala 28. února, zůstávají podle ministra obrany Petea Hegsetha neměnné. Washington usiluje o úplnou likvidaci íránských odpalovacích zařízení, zničení jeho námořnictva, letectva a protivzdušné obrany. Klíčovým bodem je také trvalé zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a ochrana spojenců v regionu na nejvyšší možné úrovni.
Hormuzský průliv přitom není jen obyčejnou vodní cestou. Tento úzký koridor, který v nejužším místě měří pouhých 33 kilometrů, je branou pro 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy v běžném režimu proteče energie v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, přičemž na této trase závisí nejen Írán, ale i Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a SAE.
Dopady současné blokády jsou drtivé. Zatímco normálně průlivem propluje kolem 3 000 lodí měsíčně, nyní se tento počet drasticky propadl. Od začátku války bylo zasaženo nebo terčem útoku nejméně 21 plavidel. Tato nejistota vystřelila ceny ropy nad 100 dolarů za barel, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 %.
Kromě energetiky blokáda ochromuje i zemědělství, jelikož skrze průliv prochází třetina světového obchodu s hnojivy. V opačném směru je cesta životně důležitá pro dovoz potravin, léků a technologií do států Perského zálivu. Pokud zůstane cesta uzavřená, pocítí to spotřebitelé po celém světě skrze zdražování prakticky všeho zboží.
Spojené státy se zatím snaží cestu uvolnit především leteckými údery na íránská raketová stanoviště podél pobřeží. Přestože Trump vyzval spojence i Čínu k vyslání válečných lodí na ochranu tankerů, setkal se s vlažným přijetím. Později prohlásil, že USA vlastně pomoc ostatních nepotřebují a situaci vyřeší samy.
Některé země se snaží s Teheránem vyjednávat individuálně. Číně, která kupuje 90 % íránského exportu ropy, bylo umožněno vyslat několik lodí. Také Indie doufá, že její tankery s plynem budou moci bezpečně projet. Pro většinu světa však zůstává průliv nebezpečnou zónou, kde hrozí útoky raketami, drony nebo námořními minami.
Alternativní trasy, jako jsou ropovody v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech, sice existují, ale nedokážou plně nahradit kapacitu průlivu. Přesměrování ropy by stále znamenalo výpadek 8 až 10 milionů barelů denně. Navíc i terminály mimo průliv, například v emirátu Fudžajra, se již staly terčem útoků dronů.
V souvislosti s narůstajícím napětím vydalo americké ministerstvo zahraničí varování pro své občany po celém světě. Upozorňuje na zvýšené riziko útoků na americká diplomatická zařízení a zájmy ze strany skupin podporujících Írán. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru hrozí také rozsáhlé narušení mezinárodní dopravy.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.