Trumpovo ultimátum se blíží ke konci. Pokud Írán dnes neotevře Hormuzský průliv, hrozí totální blackout

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 12:02
Sdílej:

Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.

Trumpova hrozba „vyhlazením“ íránských elektráren přišla poté, co Teherán efektivně zablokoval tuto klíčovou tepnu světového obchodu. Írán v reakci na hrozbu vzkázal, že v případě útoku se jeho cílem stanou ropná pole v Perském zálivu napojená na USA. Tato eskalace staví globální energetický trh do nejistoty, kterou svět nepamatuje desítky let.

Cíle americké vojenské kampaně, která začala 28. února, zůstávají podle ministra obrany Petea Hegsetha neměnné. Washington usiluje o úplnou likvidaci íránských odpalovacích zařízení, zničení jeho námořnictva, letectva a protivzdušné obrany. Klíčovým bodem je také trvalé zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a ochrana spojenců v regionu na nejvyšší možné úrovni.

Hormuzský průliv přitom není jen obyčejnou vodní cestou. Tento úzký koridor, který v nejužším místě měří pouhých 33 kilometrů, je branou pro 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy v běžném režimu proteče energie v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, přičemž na této trase závisí nejen Írán, ale i Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a SAE.

Dopady současné blokády jsou drtivé. Zatímco normálně průlivem propluje kolem 3 000 lodí měsíčně, nyní se tento počet drasticky propadl. Od začátku války bylo zasaženo nebo terčem útoku nejméně 21 plavidel. Tato nejistota vystřelila ceny ropy nad 100 dolarů za barel, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 %.

Kromě energetiky blokáda ochromuje i zemědělství, jelikož skrze průliv prochází třetina světového obchodu s hnojivy. V opačném směru je cesta životně důležitá pro dovoz potravin, léků a technologií do států Perského zálivu. Pokud zůstane cesta uzavřená, pocítí to spotřebitelé po celém světě skrze zdražování prakticky všeho zboží.

Spojené státy se zatím snaží cestu uvolnit především leteckými údery na íránská raketová stanoviště podél pobřeží. Přestože Trump vyzval spojence i Čínu k vyslání válečných lodí na ochranu tankerů, setkal se s vlažným přijetím. Později prohlásil, že USA vlastně pomoc ostatních nepotřebují a situaci vyřeší samy.

Některé země se snaží s Teheránem vyjednávat individuálně. Číně, která kupuje 90 % íránského exportu ropy, bylo umožněno vyslat několik lodí. Také Indie doufá, že její tankery s plynem budou moci bezpečně projet. Pro většinu světa však zůstává průliv nebezpečnou zónou, kde hrozí útoky raketami, drony nebo námořními minami.

Alternativní trasy, jako jsou ropovody v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech, sice existují, ale nedokážou plně nahradit kapacitu průlivu. Přesměrování ropy by stále znamenalo výpadek 8 až 10 milionů barelů denně. Navíc i terminály mimo průliv, například v emirátu Fudžajra, se již staly terčem útoků dronů.

V souvislosti s narůstajícím napětím vydalo americké ministerstvo zahraničí varování pro své občany po celém světě. Upozorňuje na zvýšené riziko útoků na americká diplomatická zařízení a zájmy ze strany skupin podporujících Írán. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru hrozí také rozsáhlé narušení mezinárodní dopravy.

Stalo se