Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Trumpova hrozba „vyhlazením“ íránských elektráren přišla poté, co Teherán efektivně zablokoval tuto klíčovou tepnu světového obchodu. Írán v reakci na hrozbu vzkázal, že v případě útoku se jeho cílem stanou ropná pole v Perském zálivu napojená na USA. Tato eskalace staví globální energetický trh do nejistoty, kterou svět nepamatuje desítky let.
Cíle americké vojenské kampaně, která začala 28. února, zůstávají podle ministra obrany Petea Hegsetha neměnné. Washington usiluje o úplnou likvidaci íránských odpalovacích zařízení, zničení jeho námořnictva, letectva a protivzdušné obrany. Klíčovým bodem je také trvalé zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a ochrana spojenců v regionu na nejvyšší možné úrovni.
Hormuzský průliv přitom není jen obyčejnou vodní cestou. Tento úzký koridor, který v nejužším místě měří pouhých 33 kilometrů, je branou pro 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy v běžném režimu proteče energie v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, přičemž na této trase závisí nejen Írán, ale i Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a SAE.
Dopady současné blokády jsou drtivé. Zatímco normálně průlivem propluje kolem 3 000 lodí měsíčně, nyní se tento počet drasticky propadl. Od začátku války bylo zasaženo nebo terčem útoku nejméně 21 plavidel. Tato nejistota vystřelila ceny ropy nad 100 dolarů za barel, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 %.
Kromě energetiky blokáda ochromuje i zemědělství, jelikož skrze průliv prochází třetina světového obchodu s hnojivy. V opačném směru je cesta životně důležitá pro dovoz potravin, léků a technologií do států Perského zálivu. Pokud zůstane cesta uzavřená, pocítí to spotřebitelé po celém světě skrze zdražování prakticky všeho zboží.
Spojené státy se zatím snaží cestu uvolnit především leteckými údery na íránská raketová stanoviště podél pobřeží. Přestože Trump vyzval spojence i Čínu k vyslání válečných lodí na ochranu tankerů, setkal se s vlažným přijetím. Později prohlásil, že USA vlastně pomoc ostatních nepotřebují a situaci vyřeší samy.
Některé země se snaží s Teheránem vyjednávat individuálně. Číně, která kupuje 90 % íránského exportu ropy, bylo umožněno vyslat několik lodí. Také Indie doufá, že její tankery s plynem budou moci bezpečně projet. Pro většinu světa však zůstává průliv nebezpečnou zónou, kde hrozí útoky raketami, drony nebo námořními minami.
Alternativní trasy, jako jsou ropovody v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech, sice existují, ale nedokážou plně nahradit kapacitu průlivu. Přesměrování ropy by stále znamenalo výpadek 8 až 10 milionů barelů denně. Navíc i terminály mimo průliv, například v emirátu Fudžajra, se již staly terčem útoků dronů.
V souvislosti s narůstajícím napětím vydalo americké ministerstvo zahraničí varování pro své občany po celém světě. Upozorňuje na zvýšené riziko útoků na americká diplomatická zařízení a zájmy ze strany skupin podporujících Írán. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru hrozí také rozsáhlé narušení mezinárodní dopravy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.
Spojené státy a Írán se podle informací CNN z regionálních zdrojů přibližují k dohodě o krátkém memorandu, které má za cíl ukončit válečný konflikt. Představitelé Trumpovy administrativy jsou však zatím opatrní, jelikož předchozí rozhovory často selhaly v posledním okamžiku. Bílý dům nicméně obdržel od pákistánských zprostředkovatelů zprávy, že Íránci směřují ke kompromisu.
Americký prezident Donald Trump nenechal bez reakce středeční smutnou zprávu o úmrtí mediálního magnáta Teda Turnera. Zakladatele CNN označil za přítele a velikána televizní historie. Příležitosti zároveň využil, aby si do zmíněné zpravodajské televize rýpl.
Do Česka dorazilo ochlazení, do víkendu se teploty budou držet pod dvacítkou. Podle meteorologů se má ale znovu oteplit. Neděle by dokonce místy měla být dalším letním dnem, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.