Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Trumpova hrozba „vyhlazením“ íránských elektráren přišla poté, co Teherán efektivně zablokoval tuto klíčovou tepnu světového obchodu. Írán v reakci na hrozbu vzkázal, že v případě útoku se jeho cílem stanou ropná pole v Perském zálivu napojená na USA. Tato eskalace staví globální energetický trh do nejistoty, kterou svět nepamatuje desítky let.
Cíle americké vojenské kampaně, která začala 28. února, zůstávají podle ministra obrany Petea Hegsetha neměnné. Washington usiluje o úplnou likvidaci íránských odpalovacích zařízení, zničení jeho námořnictva, letectva a protivzdušné obrany. Klíčovým bodem je také trvalé zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a ochrana spojenců v regionu na nejvyšší možné úrovni.
Hormuzský průliv přitom není jen obyčejnou vodní cestou. Tento úzký koridor, který v nejužším místě měří pouhých 33 kilometrů, je branou pro 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy v běžném režimu proteče energie v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, přičemž na této trase závisí nejen Írán, ale i Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a SAE.
Dopady současné blokády jsou drtivé. Zatímco normálně průlivem propluje kolem 3 000 lodí měsíčně, nyní se tento počet drasticky propadl. Od začátku války bylo zasaženo nebo terčem útoku nejméně 21 plavidel. Tato nejistota vystřelila ceny ropy nad 100 dolarů za barel, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 %.
Kromě energetiky blokáda ochromuje i zemědělství, jelikož skrze průliv prochází třetina světového obchodu s hnojivy. V opačném směru je cesta životně důležitá pro dovoz potravin, léků a technologií do států Perského zálivu. Pokud zůstane cesta uzavřená, pocítí to spotřebitelé po celém světě skrze zdražování prakticky všeho zboží.
Spojené státy se zatím snaží cestu uvolnit především leteckými údery na íránská raketová stanoviště podél pobřeží. Přestože Trump vyzval spojence i Čínu k vyslání válečných lodí na ochranu tankerů, setkal se s vlažným přijetím. Později prohlásil, že USA vlastně pomoc ostatních nepotřebují a situaci vyřeší samy.
Některé země se snaží s Teheránem vyjednávat individuálně. Číně, která kupuje 90 % íránského exportu ropy, bylo umožněno vyslat několik lodí. Také Indie doufá, že její tankery s plynem budou moci bezpečně projet. Pro většinu světa však zůstává průliv nebezpečnou zónou, kde hrozí útoky raketami, drony nebo námořními minami.
Alternativní trasy, jako jsou ropovody v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech, sice existují, ale nedokážou plně nahradit kapacitu průlivu. Přesměrování ropy by stále znamenalo výpadek 8 až 10 milionů barelů denně. Navíc i terminály mimo průliv, například v emirátu Fudžajra, se již staly terčem útoků dronů.
V souvislosti s narůstajícím napětím vydalo americké ministerstvo zahraničí varování pro své občany po celém světě. Upozorňuje na zvýšené riziko útoků na americká diplomatická zařízení a zájmy ze strany skupin podporujících Írán. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru hrozí také rozsáhlé narušení mezinárodní dopravy.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.