Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Trumpova hrozba „vyhlazením“ íránských elektráren přišla poté, co Teherán efektivně zablokoval tuto klíčovou tepnu světového obchodu. Írán v reakci na hrozbu vzkázal, že v případě útoku se jeho cílem stanou ropná pole v Perském zálivu napojená na USA. Tato eskalace staví globální energetický trh do nejistoty, kterou svět nepamatuje desítky let.
Cíle americké vojenské kampaně, která začala 28. února, zůstávají podle ministra obrany Petea Hegsetha neměnné. Washington usiluje o úplnou likvidaci íránských odpalovacích zařízení, zničení jeho námořnictva, letectva a protivzdušné obrany. Klíčovým bodem je také trvalé zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a ochrana spojenců v regionu na nejvyšší možné úrovni.
Hormuzský průliv přitom není jen obyčejnou vodní cestou. Tento úzký koridor, který v nejužším místě měří pouhých 33 kilometrů, je branou pro 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy v běžném režimu proteče energie v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, přičemž na této trase závisí nejen Írán, ale i Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a SAE.
Dopady současné blokády jsou drtivé. Zatímco normálně průlivem propluje kolem 3 000 lodí měsíčně, nyní se tento počet drasticky propadl. Od začátku války bylo zasaženo nebo terčem útoku nejméně 21 plavidel. Tato nejistota vystřelila ceny ropy nad 100 dolarů za barel, což představuje meziroční nárůst o téměř 50 %.
Kromě energetiky blokáda ochromuje i zemědělství, jelikož skrze průliv prochází třetina světového obchodu s hnojivy. V opačném směru je cesta životně důležitá pro dovoz potravin, léků a technologií do států Perského zálivu. Pokud zůstane cesta uzavřená, pocítí to spotřebitelé po celém světě skrze zdražování prakticky všeho zboží.
Spojené státy se zatím snaží cestu uvolnit především leteckými údery na íránská raketová stanoviště podél pobřeží. Přestože Trump vyzval spojence i Čínu k vyslání válečných lodí na ochranu tankerů, setkal se s vlažným přijetím. Později prohlásil, že USA vlastně pomoc ostatních nepotřebují a situaci vyřeší samy.
Některé země se snaží s Teheránem vyjednávat individuálně. Číně, která kupuje 90 % íránského exportu ropy, bylo umožněno vyslat několik lodí. Také Indie doufá, že její tankery s plynem budou moci bezpečně projet. Pro většinu světa však zůstává průliv nebezpečnou zónou, kde hrozí útoky raketami, drony nebo námořními minami.
Alternativní trasy, jako jsou ropovody v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech, sice existují, ale nedokážou plně nahradit kapacitu průlivu. Přesměrování ropy by stále znamenalo výpadek 8 až 10 milionů barelů denně. Navíc i terminály mimo průliv, například v emirátu Fudžajra, se již staly terčem útoků dronů.
V souvislosti s narůstajícím napětím vydalo americké ministerstvo zahraničí varování pro své občany po celém světě. Upozorňuje na zvýšené riziko útoků na americká diplomatická zařízení a zájmy ze strany skupin podporujících Írán. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru hrozí také rozsáhlé narušení mezinárodní dopravy.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.