Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.
Argentina, odkud výprava na Antarktidu vyplula, je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) dlouhodobě řazena mezi země s nejvyšším výskytem tohoto vzácného onemocnění přenášeného hlodavci v Latinské Americe. Vyšetřovatelé nyní pracují na dohledávání kontaktů, aby identifikovali zdroj kontaminace.
Ministerstvo zdravotnictví v Argentině od června 2025 nahlásilo 101 infekcí hantavirem, což představuje zhruba dvojnásobek oproti předchozímu roku. Varianta viru nalezená v Jižní Americe, známá jako virus Andes, může způsobit závažné plicní onemocnění s vysokou úmrtností. Podle ministerstva končila v uplynulém roce téměř třetina případů smrtí.
U cestujících na lodi MV Hondius byla potvrzena právě nebezpečná varianta Andes. Dosud zemřeli tři lidé, jeden pacient je v kritickém stavu v jihoafrické nemocnici a další tři byli z lodi evakuováni tuto středu. Jeden z pasažérů, který loď opustil dříve, byl pozitivně testován ve Švýcarsku.
Argentina ve středu oznámila, že poskytuje genetický materiál viru Andes a testovací vybavení několika zemím, včetně Španělska, Británie a Nizozemska, aby jim pomohla nákazu včas detekovat. Lidé se obvykle nakazí kontaktem s infikovanými hlodavci, ale kmen Andes je výjimečný tím, že byl u něj v minulosti pozorován omezený přenos mezi lidmi v úzkém kontaktu.
Značné obavy vzbuzuje 23 pasažérů, kteří z lodi vystoupili 23. dubna na ostrově Svatá Helena. Tito lidé se vrátili do svých zemí, přičemž někteří zamířili do Spojených států. Podle listu New York Times jsou nyní monitorováni v Georgii, Kalifornii a Arizoně, ačkoliv zatím nikdo z nich nevykazuje známky nemoci.
První obětí se stal sedmdesátiletý Nizozemec, který zemřel již 11. dubna. Jeho tělo bylo z lodi převezeno na Svatou Helenu až o dva týdny později. Jeho manželka následně odletěla do Jihoafrické republiky, kde zkolabovala na letišti v Johannesburgu a 26. dubna zemřela. Třetí obětí se 2. května stala německá občanka.
Argentinští představitelé se pokoušejí zmapovat pohyb nakažených turistů předtím, než 1. dubna v Ushuaie nastoupili na loď. Nizozemský pár před plavbou cestoval po Argentině, Uruguayi a Chile. Vzhledem k inkubační době jednoho až osmi týdnů je obtížné určit, zda se nakazili v Argentině, během zastávky na odlehlém ostrově, nebo přímo na palubě.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že organizace úzce spolupracuje s provozovateli lodi na sledování zdraví posádky i cestujících. Podle WHO zůstává celkové riziko pro veřejné zdraví v této fázi nízké. Mezi posledními evakuovanými z lodi byli britský průvodce výpravy, nizozemský lodní lékař a německá cestující.
Odborníci v Argentině zároveň varují, že riziko šíření hantaviru zvyšují klimatické změny. Vyšší teploty mění ekosystémy, což umožňuje hlodavcům prosperovat na nových místech. Podle infektologa Huga Pizziho se Argentina vlivem oteplování stává tropičtější zemí, což vede k šíření nových rostlin a následnému přemnožení myší přenášejících virus.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.