Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Podle ministryně současná krize jasně ukazuje, jak riskantní je spoléhat se na fosilní paliva ze zemí, jejichž politická rozhodnutí mohou drasticky zasáhnout sociálně-ekonomickou stabilitu Evropy. Investice do přechodu na zelenou energii proto nevnímá jen jako ekologickou nutnost, ale především jako cestu k vymanění se ze zranitelnosti vůči geopolitickým otřesům.
Nizozemsko v rámci chystaných evropských politik pro rok 2040 prosazuje předvídatelný plán snižování emisí. Van Veldhoven varuje, že pokud EU nebude postupovat systematicky, riskuje ztrátu v technologickém závodu s Čínou, Spojenými státy či Indií. Vláda premiéra Roba Jettena navíc požaduje, aby se nová legislativa zaměřila i na zemědělství, což je oblast, které se Brusel dosud spíše vyhýbal.
Ministryně se rovněž staví kriticky k přílišnému využívání takzvaných uhlíkových kreditů. Ty umožňují zemím kompenzovat vlastní znečištění financováním ekologických projektů v zahraničí. Evropská unie sice loni schválila, že tyto odpustky mohou po roce 2036 tvořit část klimatického cíle, nizozemská vláda však požaduje jejich přísné omezení.
Podle Van Veldhoven by se měly tyto kredity využívat pouze v průmyslových odvětvích, kde je dekarbonizace extrémně náročná, a neměly by být součástí běžného trhu s emisními povolenkami. Ministryně varuje, že peníze investované do těchto kreditů končí v cizích ekonomikách namísto té evropské, což oslabuje domácí modernizaci.
Investice do vlastní energetické sítě a dekarbonizace evropského mixu jsou podle ní naprosto zásadní pro nezávislost kontinentu. Čím déle bude Evropa tyto kroky odkládat, tím déle zůstane vystavena nepředvídatelné dynamice současného geopolitického klimatu.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.
Spojené státy a Írán se podle informací CNN z regionálních zdrojů přibližují k dohodě o krátkém memorandu, které má za cíl ukončit válečný konflikt. Představitelé Trumpovy administrativy jsou však zatím opatrní, jelikož předchozí rozhovory často selhaly v posledním okamžiku. Bílý dům nicméně obdržel od pákistánských zprostředkovatelů zprávy, že Íránci směřují ke kompromisu.
Americký prezident Donald Trump nenechal bez reakce středeční smutnou zprávu o úmrtí mediálního magnáta Teda Turnera. Zakladatele CNN označil za přítele a velikána televizní historie. Příležitosti zároveň využil, aby si do zmíněné zpravodajské televize rýpl.
Do Česka dorazilo ochlazení, do víkendu se teploty budou držet pod dvacítkou. Podle meteorologů se má ale znovu oteplit. Neděle by dokonce místy měla být dalším letním dnem, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.