Spojené státy a Írán se podle informací CNN z regionálních zdrojů přibližují k dohodě o krátkém memorandu, které má za cíl ukončit válečný konflikt. Představitelé Trumpovy administrativy jsou však zatím opatrní, jelikož předchozí rozhovory často selhaly v posledním okamžiku. Bílý dům nicméně obdržel od pákistánských zprostředkovatelů zprávy, že Íránci směřují ke kompromisu.
Nová diplomatická iniciativa naznačuje, že se prezident Donald Trump snaží zjednodušit body jednání. Tímto krokem chce umožnit íránským umírněným politikům návrat k jednacímu stolu s tím, že složitější otázky se budou řešit později. Trump ve středu potvrdil, že v posledních čtyřechadvaceti hodinách probíhala s Íránem velmi dobrá jednání.
Interně projednávaný jednostránkový plán počítá s vyhlášením konce války a zahájením třicetidenního vyjednávacího období. Během této doby by se měly řešit sporné body, jako jsou jaderné otázky, rozmrazení íránských aktiv a bezpečnost v Hormuzském průlivu. Očekává se, že Írán doručí svou odpověď na tento návrh prostřednictvím zprostředkovatelů ve čtvrtek.
Součástí návrhu by mělo být moratorium na obohacování uranu trvající déle než deset let. Plán také vyžaduje, aby Írán vyvezl své zásoby vysoce obohaceného uranu ze země. Podle Trumpova vyjádření pro PBS News by materiál mohl směřovat přímo do Spojených států, přičemž Teherán by se musel zavázat k uzavření podzemních zařízení.
Právě požadavek na transport uranu do USA však v minulosti přispěl k rozpadu jednání viceprezidenta JD Vance v Pákistánu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bageí uvedl, že Teherán americký návrh stále přezkoumává. Jakmile Írán dokončí své stanovisko, předá jej pákistánské straně k dalšímu postupu.
Pozitivní posun v jednáních vedl Trumpa k oznámení pauzy v operaci Project Freedom, která zajišťuje doprovod lodí v průlivu. Tato operace byla spuštěna poté, co ministr zahraničí Marco Rubio oznámil ukončení předchozí akce Epic Fury. Podle zdrojů totiž stupňování vojenského tlaku posilovalo hlasy radikálů uvnitř íránského režimu.
Hlavní prioritou amerického prezidenta zůstává diplomatické řešení války a rychlé znovuotevření průlivu pro dopravu. Trump sice vyjádřil optimismus, zároveň však připustil, že podobná situace nastala už dříve bez výsledku. Na sociální síti Truth Social proto varoval, že pokud k dohodě nedojde, obnoví bombardování v ještě větší intenzitě.
Před vyhlášením příměří doufali američtí představitelé v ujednání o zastavení obohacování uranu a uvolnění blokád výměnou za zmírnění sankcí. O tento rámec usilovali JD Vance, Steve Witkoff a Jared Kushner během svých misí v Pákistánu. Tehdejší rozhovory však ztroskotaly kvůli vnitřním rozporům mezi íránskými lídry.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.