Spojené státy a Írán se podle informací CNN z regionálních zdrojů přibližují k dohodě o krátkém memorandu, které má za cíl ukončit válečný konflikt. Představitelé Trumpovy administrativy jsou však zatím opatrní, jelikož předchozí rozhovory často selhaly v posledním okamžiku. Bílý dům nicméně obdržel od pákistánských zprostředkovatelů zprávy, že Íránci směřují ke kompromisu.
Nová diplomatická iniciativa naznačuje, že se prezident Donald Trump snaží zjednodušit body jednání. Tímto krokem chce umožnit íránským umírněným politikům návrat k jednacímu stolu s tím, že složitější otázky se budou řešit později. Trump ve středu potvrdil, že v posledních čtyřechadvaceti hodinách probíhala s Íránem velmi dobrá jednání.
Interně projednávaný jednostránkový plán počítá s vyhlášením konce války a zahájením třicetidenního vyjednávacího období. Během této doby by se měly řešit sporné body, jako jsou jaderné otázky, rozmrazení íránských aktiv a bezpečnost v Hormuzském průlivu. Očekává se, že Írán doručí svou odpověď na tento návrh prostřednictvím zprostředkovatelů ve čtvrtek.
Součástí návrhu by mělo být moratorium na obohacování uranu trvající déle než deset let. Plán také vyžaduje, aby Írán vyvezl své zásoby vysoce obohaceného uranu ze země. Podle Trumpova vyjádření pro PBS News by materiál mohl směřovat přímo do Spojených států, přičemž Teherán by se musel zavázat k uzavření podzemních zařízení.
Právě požadavek na transport uranu do USA však v minulosti přispěl k rozpadu jednání viceprezidenta JD Vance v Pákistánu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bageí uvedl, že Teherán americký návrh stále přezkoumává. Jakmile Írán dokončí své stanovisko, předá jej pákistánské straně k dalšímu postupu.
Pozitivní posun v jednáních vedl Trumpa k oznámení pauzy v operaci Project Freedom, která zajišťuje doprovod lodí v průlivu. Tato operace byla spuštěna poté, co ministr zahraničí Marco Rubio oznámil ukončení předchozí akce Epic Fury. Podle zdrojů totiž stupňování vojenského tlaku posilovalo hlasy radikálů uvnitř íránského režimu.
Hlavní prioritou amerického prezidenta zůstává diplomatické řešení války a rychlé znovuotevření průlivu pro dopravu. Trump sice vyjádřil optimismus, zároveň však připustil, že podobná situace nastala už dříve bez výsledku. Na sociální síti Truth Social proto varoval, že pokud k dohodě nedojde, obnoví bombardování v ještě větší intenzitě.
Před vyhlášením příměří doufali američtí představitelé v ujednání o zastavení obohacování uranu a uvolnění blokád výměnou za zmírnění sankcí. O tento rámec usilovali JD Vance, Steve Witkoff a Jared Kushner během svých misí v Pákistánu. Tehdejší rozhovory však ztroskotaly kvůli vnitřním rozporům mezi íránskými lídry.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.