Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Roztržku mezi oběma stranami prohloubily zejména názorové střety ohledně amerických vojenských operací v Íránu a přístupu k uprchlíkům. Zatímco papež vytrvale volá po míru a ochraně migrantů, Trump jej v dubnu na své síti Truth Social označil za „slabého v otázkách kriminality a hrozného pro zahraniční politiku“. Prezident dokonce zaútočil znovu tento týden tvrzením, že Lev XIV. údajně ohrožuje katolíky svou benevolencí k íránskému jadernému programu.
Marco Rubio, který je sám oddaným katolíkem, se před odletem do Říma snažil význam návštěvy oficiálně zlehčit. Prohlásil, že cesta není pokusem o „restart“ diplomatických vztahů, ale běžnou součástí agendy. Přesto přiznal, že témat k diskuzi je mnoho, od situace na Kubě až po pronásledování křesťanů v Africe. Ve Vatikánu se Rubio setkal nejen s papežem, ale také s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem.
Analytici však schůzku vnímají v širším kontextu. Christopher White z Georgetownské univerzity ji popsal jako pokus administrativy o nápravu vztahů s katolíky, které pobouřilo prezidentovo chování i jeho kontroverzní využívání náboženské symboliky. Někteří experti, jako například Francesco Sisci z institutu Appia, dokonce přirovnali Rubiovu cestu k moderní „cestě do Canossy“ – historickému aktu pokání císaře před papežem.
Jedním z konkrétních bodů jednání byla Kuba. Zatímco Trumpova administrativa zpřísňuje ekonomickou blokádu ostrova, Vatikán tam působí jako klíčový diplomatický prostředník. Rubio naznačil, že USA jsou ochotny zvýšit humanitární pomoc Kubě, pokud bude distribuována právě skrze církevní kanály. Papež však podle zdrojů zůstává obezřetný vůči jakékoli snaze o politickou manipulaci.
Napětí mezi oběma mocnostmi podtrhuje i fakt, že Vatikán již vyloučil návštěvu papeže v USA pro rok 2026, aby se vyhnul zasahování do listopadových kongresových voleb. Čtvrteční setkání je tak vnímáno především jako snaha „zchladit rétoriku“ a vrátit se k tiché diplomacii namísto veřejných útoků, které v posledních týdnech dominovaly titulkům světových médií.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.