Rubio se ve Vatikánu sešel s papežem Lvem

Marco Rubio
Marco Rubio, foto: U.S. Department of State
Klára Marková 7. května 2026 14:05
Sdílej:

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.

Roztržku mezi oběma stranami prohloubily zejména názorové střety ohledně amerických vojenských operací v Íránu a přístupu k uprchlíkům. Zatímco papež vytrvale volá po míru a ochraně migrantů, Trump jej v dubnu na své síti Truth Social označil za „slabého v otázkách kriminality a hrozného pro zahraniční politiku“. Prezident dokonce zaútočil znovu tento týden tvrzením, že Lev XIV. údajně ohrožuje katolíky svou benevolencí k íránskému jadernému programu.

Marco Rubio, který je sám oddaným katolíkem, se před odletem do Říma snažil význam návštěvy oficiálně zlehčit. Prohlásil, že cesta není pokusem o „restart“ diplomatických vztahů, ale běžnou součástí agendy. Přesto přiznal, že témat k diskuzi je mnoho, od situace na Kubě až po pronásledování křesťanů v Africe. Ve Vatikánu se Rubio setkal nejen s papežem, ale také s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem.

Analytici však schůzku vnímají v širším kontextu. Christopher White z Georgetownské univerzity ji popsal jako pokus administrativy o nápravu vztahů s katolíky, které pobouřilo prezidentovo chování i jeho kontroverzní využívání náboženské symboliky. Někteří experti, jako například Francesco Sisci z institutu Appia, dokonce přirovnali Rubiovu cestu k moderní „cestě do Canossy“ – historickému aktu pokání císaře před papežem.

Jedním z konkrétních bodů jednání byla Kuba. Zatímco Trumpova administrativa zpřísňuje ekonomickou blokádu ostrova, Vatikán tam působí jako klíčový diplomatický prostředník. Rubio naznačil, že USA jsou ochotny zvýšit humanitární pomoc Kubě, pokud bude distribuována právě skrze církevní kanály. Papež však podle zdrojů zůstává obezřetný vůči jakékoli snaze o politickou manipulaci.

Napětí mezi oběma mocnostmi podtrhuje i fakt, že Vatikán již vyloučil návštěvu papeže v USA pro rok 2026, aby se vyhnul zasahování do listopadových kongresových voleb. Čtvrteční setkání je tak vnímáno především jako snaha „zchladit rétoriku“ a vrátit se k tiché diplomacii namísto veřejných útoků, které v posledních týdnech dominovaly titulkům světových médií.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Ruské útoky dronů proměnily Černé moře v nejnebezpečnější námořní trasu světa

Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.

Novinky
Kodaň

Dánsko chce v celé EU zakázat urychlování růstu kuřat

Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.

Novinky
Britská armáda

Britské a evropské mírové jednotky by v případě nasazení na Ukrajině mohly opětovat palbu na Rusko

Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.

Novinky
F-15

Americká armáda provedla v noci útoky na íránský ostrov

Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.