Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Roztržku mezi oběma stranami prohloubily zejména názorové střety ohledně amerických vojenských operací v Íránu a přístupu k uprchlíkům. Zatímco papež vytrvale volá po míru a ochraně migrantů, Trump jej v dubnu na své síti Truth Social označil za „slabého v otázkách kriminality a hrozného pro zahraniční politiku“. Prezident dokonce zaútočil znovu tento týden tvrzením, že Lev XIV. údajně ohrožuje katolíky svou benevolencí k íránskému jadernému programu.
Marco Rubio, který je sám oddaným katolíkem, se před odletem do Říma snažil význam návštěvy oficiálně zlehčit. Prohlásil, že cesta není pokusem o „restart“ diplomatických vztahů, ale běžnou součástí agendy. Přesto přiznal, že témat k diskuzi je mnoho, od situace na Kubě až po pronásledování křesťanů v Africe. Ve Vatikánu se Rubio setkal nejen s papežem, ale také s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem.
Analytici však schůzku vnímají v širším kontextu. Christopher White z Georgetownské univerzity ji popsal jako pokus administrativy o nápravu vztahů s katolíky, které pobouřilo prezidentovo chování i jeho kontroverzní využívání náboženské symboliky. Někteří experti, jako například Francesco Sisci z institutu Appia, dokonce přirovnali Rubiovu cestu k moderní „cestě do Canossy“ – historickému aktu pokání císaře před papežem.
Jedním z konkrétních bodů jednání byla Kuba. Zatímco Trumpova administrativa zpřísňuje ekonomickou blokádu ostrova, Vatikán tam působí jako klíčový diplomatický prostředník. Rubio naznačil, že USA jsou ochotny zvýšit humanitární pomoc Kubě, pokud bude distribuována právě skrze církevní kanály. Papež však podle zdrojů zůstává obezřetný vůči jakékoli snaze o politickou manipulaci.
Napětí mezi oběma mocnostmi podtrhuje i fakt, že Vatikán již vyloučil návštěvu papeže v USA pro rok 2026, aby se vyhnul zasahování do listopadových kongresových voleb. Čtvrteční setkání je tak vnímáno především jako snaha „zchladit rétoriku“ a vrátit se k tiché diplomacii namísto veřejných útoků, které v posledních týdnech dominovaly titulkům světových médií.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.