Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Nikolaj (jméno změněno) sloužil na frontě poblíž ukrajinské Kurďumivky, když si uvědomil, že se musí z války dostat za každou cenu. Spolu s ostatními byl uvězněn v kanalizační rouře, kde přežívali z plesnivé vody a kradeného obilí. Po sérii dronových útoků, zranění a dehydratace skončil v nemocnici s vážně poškozenou rukou – přesto ho velitelé odmítli propustit ze služby.
S kamarádem tedy naplánoval sebepoškození. Namísto granátu použil improvizovaný náboj naplněný hřebíky, který si vpálil do nohy. Zranění bylo bolestivé, ale považoval ho za menší zlo než návrat na frontu. Aby kamuflovali skutečný původ zranění, hodili do zákopu granát a nahlásili incident jako ukrajinský útok. I tak se museli domluvit s vojenskými lékaři, které na místě podplatili – každý vybral 300 tisíc rublů z bankomatu.
Z nemocnice však Nikolaj nebyl poslán domů, ale jen na ošetření do Luhansku. Nakonec zaplatil civilnímu chirurgovi v armádní nemocnici dalších 800 tisíc rublů, aby dostal doporučení k převozu do Ruska. Když se ho úřady pokusily vrátit na frontu, utekl ze země s pomocí organizace Get Lost, která pomáhá ruským dezertérům. Celkem ho „únik“ z války stál 1,1 milionu rublů (přes 13 000 dolarů), což odpovídá půlročnímu platu smluvního vojáka.
Od chvíle, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v roce 2022, ztratili všichni vojáci právo na propuštění ze služby. Výsledkem je exploze úplatků, samoinfikace a fingovaných diagnóz.
Například za 300 tisíc rublů lze od bojového medika koupit „zranění“ – tedy řeznou ránu, do níž se implantuje šrapnel, aby byla viditelná na rentgenu. Populární byly i „diagnózy“ hepatitidy, psychózy nebo deprese. Ještě v roce 2023 vyšla taková diagnóza na 1,5 až 2 miliony rublů. Poté, co úřady začaly podvody více kontrolovat, se trh částečně rozpadl a ceny raketově vzrostly.
Vzkvétá i černý trh s dokumenty. Takzvaný „bílý lístek“ – tedy potvrzení o osvobození od služby ze zdravotních důvodů – se v roce 2023 prodával až za milion rublů. Falešné potvrzení o HIV s QR kódem lze pořídit za 30 až 120 tisíc, „operace“ žlučníku, kýly nebo jícnu, které slouží jako záminka k odkladu, stojí v řádu tisíců dolarů.
Na internetu lze rovněž najít návody a školení, jak přesvědčivě předstírat psychiatrickou diagnózu. Klienti jsou trénováni na lékařské pohovory i na manipulativní otázky vojenských psychologů.
První kontakt nováčků s armádou – tedy vojenské přijímací komise – se stal epicentrem korupce. Právníci a aktivisté popisují systém, kde úplatek až 10 milionů rublů (více než 120 000 dolarů) může během jedné sezóny konskripce projít rukama lékařů, komisařů i dalších zprostředkovatelů.
Jinou „službou“ je zařazení na seznam zaměstnanců strategických firem, které jsou z mobilizace vyjmuty. Cena? Až dva miliony rublů. Dočasně to fungovalo u některých IT firem nebo výrobních závodů, ale změny v zákoně platné od března tuto možnost výrazně omezily.
S blížícím se spuštěním jednotného digitálního registru branců, který bude automaticky blokovat možnost opustit zemi po vydání povolávacího rozkazu, očekávají experti nový boom černého trhu. Zatímco jedni budou nabízet „odstranění“ z registru, jiní budou slibovat zrušení zákazu výjezdu nebo dokonce hackerské útoky na systém.
Právník Arťom Klyga varuje, že mnohé z těchto „služeb“ budou jednoduše podvodem. Většina nabídek na darknetu jsou podle experta Ilji Šumanova ze zaniklé pobočky Transparency International Rusko jen triky zločinců, kteří využívají strachu a zoufalství občanů.
Zpráva Meduzy ukazuje, jak hluboce prorostla korupce všemi vrstvami ruského vojenského systému. Od frontových linií po lékařské komise a policejní úřady vznikl rozsáhlý stínový trh, kde život vojáka má cenovku – a někdy i falešnou diagnózu, šroub v noze či jizvu jako důkaz operace, která nikdy neproběhla.
Jakákoliv cesta z války je však drahá, riskantní a často končí tragicky. A pro ty, kteří nemají peníze nebo známosti, zůstává často jedinou možností právě to, čeho se nejvíc bojí – fronta.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.