Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Nikolaj (jméno změněno) sloužil na frontě poblíž ukrajinské Kurďumivky, když si uvědomil, že se musí z války dostat za každou cenu. Spolu s ostatními byl uvězněn v kanalizační rouře, kde přežívali z plesnivé vody a kradeného obilí. Po sérii dronových útoků, zranění a dehydratace skončil v nemocnici s vážně poškozenou rukou – přesto ho velitelé odmítli propustit ze služby.
S kamarádem tedy naplánoval sebepoškození. Namísto granátu použil improvizovaný náboj naplněný hřebíky, který si vpálil do nohy. Zranění bylo bolestivé, ale považoval ho za menší zlo než návrat na frontu. Aby kamuflovali skutečný původ zranění, hodili do zákopu granát a nahlásili incident jako ukrajinský útok. I tak se museli domluvit s vojenskými lékaři, které na místě podplatili – každý vybral 300 tisíc rublů z bankomatu.
Z nemocnice však Nikolaj nebyl poslán domů, ale jen na ošetření do Luhansku. Nakonec zaplatil civilnímu chirurgovi v armádní nemocnici dalších 800 tisíc rublů, aby dostal doporučení k převozu do Ruska. Když se ho úřady pokusily vrátit na frontu, utekl ze země s pomocí organizace Get Lost, která pomáhá ruským dezertérům. Celkem ho „únik“ z války stál 1,1 milionu rublů (přes 13 000 dolarů), což odpovídá půlročnímu platu smluvního vojáka.
Od chvíle, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v roce 2022, ztratili všichni vojáci právo na propuštění ze služby. Výsledkem je exploze úplatků, samoinfikace a fingovaných diagnóz.
Například za 300 tisíc rublů lze od bojového medika koupit „zranění“ – tedy řeznou ránu, do níž se implantuje šrapnel, aby byla viditelná na rentgenu. Populární byly i „diagnózy“ hepatitidy, psychózy nebo deprese. Ještě v roce 2023 vyšla taková diagnóza na 1,5 až 2 miliony rublů. Poté, co úřady začaly podvody více kontrolovat, se trh částečně rozpadl a ceny raketově vzrostly.
Vzkvétá i černý trh s dokumenty. Takzvaný „bílý lístek“ – tedy potvrzení o osvobození od služby ze zdravotních důvodů – se v roce 2023 prodával až za milion rublů. Falešné potvrzení o HIV s QR kódem lze pořídit za 30 až 120 tisíc, „operace“ žlučníku, kýly nebo jícnu, které slouží jako záminka k odkladu, stojí v řádu tisíců dolarů.
Na internetu lze rovněž najít návody a školení, jak přesvědčivě předstírat psychiatrickou diagnózu. Klienti jsou trénováni na lékařské pohovory i na manipulativní otázky vojenských psychologů.
První kontakt nováčků s armádou – tedy vojenské přijímací komise – se stal epicentrem korupce. Právníci a aktivisté popisují systém, kde úplatek až 10 milionů rublů (více než 120 000 dolarů) může během jedné sezóny konskripce projít rukama lékařů, komisařů i dalších zprostředkovatelů.
Jinou „službou“ je zařazení na seznam zaměstnanců strategických firem, které jsou z mobilizace vyjmuty. Cena? Až dva miliony rublů. Dočasně to fungovalo u některých IT firem nebo výrobních závodů, ale změny v zákoně platné od března tuto možnost výrazně omezily.
S blížícím se spuštěním jednotného digitálního registru branců, který bude automaticky blokovat možnost opustit zemi po vydání povolávacího rozkazu, očekávají experti nový boom černého trhu. Zatímco jedni budou nabízet „odstranění“ z registru, jiní budou slibovat zrušení zákazu výjezdu nebo dokonce hackerské útoky na systém.
Právník Arťom Klyga varuje, že mnohé z těchto „služeb“ budou jednoduše podvodem. Většina nabídek na darknetu jsou podle experta Ilji Šumanova ze zaniklé pobočky Transparency International Rusko jen triky zločinců, kteří využívají strachu a zoufalství občanů.
Zpráva Meduzy ukazuje, jak hluboce prorostla korupce všemi vrstvami ruského vojenského systému. Od frontových linií po lékařské komise a policejní úřady vznikl rozsáhlý stínový trh, kde život vojáka má cenovku – a někdy i falešnou diagnózu, šroub v noze či jizvu jako důkaz operace, která nikdy neproběhla.
Jakákoliv cesta z války je však drahá, riskantní a často končí tragicky. A pro ty, kteří nemají peníze nebo známosti, zůstává často jedinou možností právě to, čeho se nejvíc bojí – fronta.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.