Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Prezident ve svém prohlášení přímo adresovaném íránskému vedení nebral servítky a pohrozil, že pokud průliv neotevřou, budou „žít v pekle.“ „Otevřete ten zatracenej průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle - JEN SE DÍVEJTE!“ napsal. Trumpovy výhrůžky směřují k masivnímu vojenskému úderu, který by se měl zaměřit na kritickou infrastrukturu země. Podle jeho slov se blíží den, kdy Írán pocítí plnou sílu americké armády.
V dalším z řady svých příspěvků na síti Truth Social Trump konkretizoval, na co by se měly americké útoky zaměřit. Nadcházející úterý označil za „den elektráren a mostů“. Naznačil tak, že Spojené státy plánují systematickou likvidaci íránských energetických uzlů a dopravních spojení, přičemž dodal, že svět dosud nic podobného neviděl.
Hormuzský průliv je pro globální stabilitu naprosto zásadní, jelikož tudy prochází přibližně 20 % celosvětové produkce ropy. Jeho faktické uzavření již vedlo k prudkému nárůstu cen pohonných hmot, což pociťují spotřebitelé po celém světě. Trump sice dříve naznačoval, že se cesta otevře „přirozeně“ po skončení konfliktu, nyní však ztratil trpělivost a přešel k ultimátům.
Současný válečný konflikt s Íránem je přitom mezi Američany velmi nepopulární, což potvrzují i aktuální průzkumy veřejného mínění. Donald Trump se snaží veřejnost uklidnit tvrzením, že celá operace by mohla být u konce v řádu několika týdnů. Agresivní rétorika má zřejmě za cíl přinutit Teherán k dohodě dříve, než dojde k nejhoršímu.
Kromě hrozeb se však prezident v pondělí chystá oznámit i pozitivní zprávy. V Bílém domě naplánoval tiskovou konferenci za účasti vojenských špiček, kde chce podrobněji informovat o úspěšné záchraně amerického vojáka. Ten byl podle dostupných informací držen hluboko v íránských horách.
Záchranná mise byla podle Trumpa projevem mimořádné statečnosti a talentu všech zúčastněných. O zachráněném členu posádky se prezident vyjádřil jako o „skutečně statečném“ člověku, který je však vážně zraněn. Operace probíhala v extrémně rizikových podmínkách, kdy íránské jednotky po vojákovi intenzivně pátraly v počtech, které se k němu nebezpečně blížily.
Během operace byla nasazena i taktika dezinformací. Americké zpravodajské služby záměrně šířily uvnitř Íránu zprávy, že oba pohřešovaní členové posádky již byli nalezeni a evakuováni. Cílem bylo zmást jednotky Islámských revolučních gard a získat drahocenný čas pro skutečné záchranné týmy operující v náročném horském terénu.
Trumpův pondělní program bude velmi nabitý. Ještě před odpolední tiskovou konferencí v Oválné pracovně se očekává jeho účast na tradičním velikonočním koulení vajec na zahradě Bílého domu. Kontrast mezi sváteční rodinnou tradicí a tvrdými válečnými výhrůžkami podtrhuje napjatou atmosféru, která v současnosti ve Washingtonu panuje.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.