Americký prezident Donald Trump rozjel další fázi své celosvětové obchodní ofenzivy. Od dnešního dne vstoupila v platnost nová, mimořádně vysoká cla na dovoz z celkem 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“ obchodního deficitu Spojených států. Nejvíce pozornosti přitom poutá zavedení 104% cel na čínské zboží, což je historicky nejvyšší tarif namířený proti největšímu exportérovi světa.
Trumpova administrativa tak reaguje na odmítnutí Číny zrušit vlastní odvetná cla vůči USA, čímž vypršela lhůta, kterou americký prezident Pekingu stanovil. Čína zatím na nové americké kroky formálně nereagovala, ale státní média už naznačují další postup.
Ve chvíli, kdy nová cla nabyla účinnosti – přesně ve 12:01 místního času – publikoval s nimi související komentář sociální účet Yu Yuan Tan Tian, který je napojen na státní televizi CCTV. „Nepůsobíme problémy, ale nebojíme se jich,“ zněl podle BBC vzkaz. Dále uvedl, že „čínský lid nemá rád nátlak a výhrůžky“ a že země bude „bojovat až do konce“, přestože „nezavírá dveře dialogu“.
Z příspěvku také zaznělo, že Čína „neukáže slabost a neustoupí“, přičemž má „pevné odhodlání bránit mnohostranný obchodní systém“. Tento tón signalizuje, že Peking je připraven na dlouhodobou konfrontaci, a současně se snaží mobilizovat domácí veřejnost k jednotě.
Prezident Trump naopak tvrdí, že nová cla posílí americkou ekonomiku a ochrání domácí výrobce. Ekonomové ale varují, že tato opatření mohou vést ke zdražování zboží pro běžné spotřebitele. Podle mnoha analytiků tak mohou výsledky být přesně opačné, než Trump zamýšlí.
Alfredo Montufar-Helu, seniorní poradce Čínského centra při think-tanku The Conference Board, varuje, že „jsme se dostali do patové situace, která může vést k dlouhodobým ekonomickým škodám“. Podle něj nelze očekávat, že se krize rychle vyřeší.
Významné pochybnosti zaznívají také z Asie. Deborah Elmsová, šéfka obchodní politiky ve společnosti Hinrich Foundation v Singapuru, kritizuje Trumpovo přesvědčení, že americký trh je tak lukrativní, že se mu zbytek světa podřídí. „USA to přehání,“ říká a dodává: „Nejde jen o výši cel, ale o rychlost a intenzitu eskalace. Rizika jsou obrovská a budoucnost výrazně nejistá.“
Odborníci rovněž upozorňují na praktické problémy. Spojené státy totiž v mnoha oblastech nejsou schopny nahradit čínské dodávky jinými zdroji v tak krátké době. Výrobní kapacity a dodavatelské řetězce jsou provázané a přesměrování toků zboží by si vyžádalo roky.
Vedle Číny budou novými cly postiženy i další významné světové ekonomiky, mimo jiné Indie, Brazílie, Vietnam nebo dokonce některé evropské země. Detaily celních opatření zatím nebyly oficiálně zveřejněny pro všechny státy, ale očekává se, že se budou pohybovat v rozmezí 15 až 50 procent, s výjimkou právě Číny.
Zatím není jasné, jak hluboko se celá obchodní válka může propadnout. Trump sice zůstává přesvědčen, že jeho strategie přinese Spojeným státům ekonomické vítězství, ale rostoucí izolace na globálních trzích a ztráta důvěry partnerů může mít dlouhodobé následky.
Podle analytiků se světový obchod nachází v jednom z nejnebezpečnějších období za poslední dekádu. Rostoucí napětí, přerušené dodavatelské řetězce a nejistota kolem budoucnosti obchodních dohod vytvářejí mimořádně křehké prostředí, ve kterém může i malý impuls vést k vážným turbulencím na trzích.
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
