Americký prezident Donald Trump rozjel další fázi své celosvětové obchodní ofenzivy. Od dnešního dne vstoupila v platnost nová, mimořádně vysoká cla na dovoz z celkem 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“ obchodního deficitu Spojených států. Nejvíce pozornosti přitom poutá zavedení 104% cel na čínské zboží, což je historicky nejvyšší tarif namířený proti největšímu exportérovi světa.
Trumpova administrativa tak reaguje na odmítnutí Číny zrušit vlastní odvetná cla vůči USA, čímž vypršela lhůta, kterou americký prezident Pekingu stanovil. Čína zatím na nové americké kroky formálně nereagovala, ale státní média už naznačují další postup.
Ve chvíli, kdy nová cla nabyla účinnosti – přesně ve 12:01 místního času – publikoval s nimi související komentář sociální účet Yu Yuan Tan Tian, který je napojen na státní televizi CCTV. „Nepůsobíme problémy, ale nebojíme se jich,“ zněl podle BBC vzkaz. Dále uvedl, že „čínský lid nemá rád nátlak a výhrůžky“ a že země bude „bojovat až do konce“, přestože „nezavírá dveře dialogu“.
Z příspěvku také zaznělo, že Čína „neukáže slabost a neustoupí“, přičemž má „pevné odhodlání bránit mnohostranný obchodní systém“. Tento tón signalizuje, že Peking je připraven na dlouhodobou konfrontaci, a současně se snaží mobilizovat domácí veřejnost k jednotě.
Prezident Trump naopak tvrdí, že nová cla posílí americkou ekonomiku a ochrání domácí výrobce. Ekonomové ale varují, že tato opatření mohou vést ke zdražování zboží pro běžné spotřebitele. Podle mnoha analytiků tak mohou výsledky být přesně opačné, než Trump zamýšlí.
Alfredo Montufar-Helu, seniorní poradce Čínského centra při think-tanku The Conference Board, varuje, že „jsme se dostali do patové situace, která může vést k dlouhodobým ekonomickým škodám“. Podle něj nelze očekávat, že se krize rychle vyřeší.
Významné pochybnosti zaznívají také z Asie. Deborah Elmsová, šéfka obchodní politiky ve společnosti Hinrich Foundation v Singapuru, kritizuje Trumpovo přesvědčení, že americký trh je tak lukrativní, že se mu zbytek světa podřídí. „USA to přehání,“ říká a dodává: „Nejde jen o výši cel, ale o rychlost a intenzitu eskalace. Rizika jsou obrovská a budoucnost výrazně nejistá.“
Odborníci rovněž upozorňují na praktické problémy. Spojené státy totiž v mnoha oblastech nejsou schopny nahradit čínské dodávky jinými zdroji v tak krátké době. Výrobní kapacity a dodavatelské řetězce jsou provázané a přesměrování toků zboží by si vyžádalo roky.
Vedle Číny budou novými cly postiženy i další významné světové ekonomiky, mimo jiné Indie, Brazílie, Vietnam nebo dokonce některé evropské země. Detaily celních opatření zatím nebyly oficiálně zveřejněny pro všechny státy, ale očekává se, že se budou pohybovat v rozmezí 15 až 50 procent, s výjimkou právě Číny.
Zatím není jasné, jak hluboko se celá obchodní válka může propadnout. Trump sice zůstává přesvědčen, že jeho strategie přinese Spojeným státům ekonomické vítězství, ale rostoucí izolace na globálních trzích a ztráta důvěry partnerů může mít dlouhodobé následky.
Podle analytiků se světový obchod nachází v jednom z nejnebezpečnějších období za poslední dekádu. Rostoucí napětí, přerušené dodavatelské řetězce a nejistota kolem budoucnosti obchodních dohod vytvářejí mimořádně křehké prostředí, ve kterém může i malý impuls vést k vážným turbulencím na trzích.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
