Americký prezident Donald Trump rozjel další fázi své celosvětové obchodní ofenzivy. Od dnešního dne vstoupila v platnost nová, mimořádně vysoká cla na dovoz z celkem 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“ obchodního deficitu Spojených států. Nejvíce pozornosti přitom poutá zavedení 104% cel na čínské zboží, což je historicky nejvyšší tarif namířený proti největšímu exportérovi světa.
Trumpova administrativa tak reaguje na odmítnutí Číny zrušit vlastní odvetná cla vůči USA, čímž vypršela lhůta, kterou americký prezident Pekingu stanovil. Čína zatím na nové americké kroky formálně nereagovala, ale státní média už naznačují další postup.
Ve chvíli, kdy nová cla nabyla účinnosti – přesně ve 12:01 místního času – publikoval s nimi související komentář sociální účet Yu Yuan Tan Tian, který je napojen na státní televizi CCTV. „Nepůsobíme problémy, ale nebojíme se jich,“ zněl podle BBC vzkaz. Dále uvedl, že „čínský lid nemá rád nátlak a výhrůžky“ a že země bude „bojovat až do konce“, přestože „nezavírá dveře dialogu“.
Z příspěvku také zaznělo, že Čína „neukáže slabost a neustoupí“, přičemž má „pevné odhodlání bránit mnohostranný obchodní systém“. Tento tón signalizuje, že Peking je připraven na dlouhodobou konfrontaci, a současně se snaží mobilizovat domácí veřejnost k jednotě.
Prezident Trump naopak tvrdí, že nová cla posílí americkou ekonomiku a ochrání domácí výrobce. Ekonomové ale varují, že tato opatření mohou vést ke zdražování zboží pro běžné spotřebitele. Podle mnoha analytiků tak mohou výsledky být přesně opačné, než Trump zamýšlí.
Alfredo Montufar-Helu, seniorní poradce Čínského centra při think-tanku The Conference Board, varuje, že „jsme se dostali do patové situace, která může vést k dlouhodobým ekonomickým škodám“. Podle něj nelze očekávat, že se krize rychle vyřeší.
Významné pochybnosti zaznívají také z Asie. Deborah Elmsová, šéfka obchodní politiky ve společnosti Hinrich Foundation v Singapuru, kritizuje Trumpovo přesvědčení, že americký trh je tak lukrativní, že se mu zbytek světa podřídí. „USA to přehání,“ říká a dodává: „Nejde jen o výši cel, ale o rychlost a intenzitu eskalace. Rizika jsou obrovská a budoucnost výrazně nejistá.“
Odborníci rovněž upozorňují na praktické problémy. Spojené státy totiž v mnoha oblastech nejsou schopny nahradit čínské dodávky jinými zdroji v tak krátké době. Výrobní kapacity a dodavatelské řetězce jsou provázané a přesměrování toků zboží by si vyžádalo roky.
Vedle Číny budou novými cly postiženy i další významné světové ekonomiky, mimo jiné Indie, Brazílie, Vietnam nebo dokonce některé evropské země. Detaily celních opatření zatím nebyly oficiálně zveřejněny pro všechny státy, ale očekává se, že se budou pohybovat v rozmezí 15 až 50 procent, s výjimkou právě Číny.
Zatím není jasné, jak hluboko se celá obchodní válka může propadnout. Trump sice zůstává přesvědčen, že jeho strategie přinese Spojeným státům ekonomické vítězství, ale rostoucí izolace na globálních trzích a ztráta důvěry partnerů může mít dlouhodobé následky.
Podle analytiků se světový obchod nachází v jednom z nejnebezpečnějších období za poslední dekádu. Rostoucí napětí, přerušené dodavatelské řetězce a nejistota kolem budoucnosti obchodních dohod vytvářejí mimořádně křehké prostředí, ve kterém může i malý impuls vést k vážným turbulencím na trzích.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
