Americký prezident Donald Trump rozjel další fázi své celosvětové obchodní ofenzivy. Od dnešního dne vstoupila v platnost nová, mimořádně vysoká cla na dovoz z celkem 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“ obchodního deficitu Spojených států. Nejvíce pozornosti přitom poutá zavedení 104% cel na čínské zboží, což je historicky nejvyšší tarif namířený proti největšímu exportérovi světa.
Trumpova administrativa tak reaguje na odmítnutí Číny zrušit vlastní odvetná cla vůči USA, čímž vypršela lhůta, kterou americký prezident Pekingu stanovil. Čína zatím na nové americké kroky formálně nereagovala, ale státní média už naznačují další postup.
Ve chvíli, kdy nová cla nabyla účinnosti – přesně ve 12:01 místního času – publikoval s nimi související komentář sociální účet Yu Yuan Tan Tian, který je napojen na státní televizi CCTV. „Nepůsobíme problémy, ale nebojíme se jich,“ zněl podle BBC vzkaz. Dále uvedl, že „čínský lid nemá rád nátlak a výhrůžky“ a že země bude „bojovat až do konce“, přestože „nezavírá dveře dialogu“.
Z příspěvku také zaznělo, že Čína „neukáže slabost a neustoupí“, přičemž má „pevné odhodlání bránit mnohostranný obchodní systém“. Tento tón signalizuje, že Peking je připraven na dlouhodobou konfrontaci, a současně se snaží mobilizovat domácí veřejnost k jednotě.
Prezident Trump naopak tvrdí, že nová cla posílí americkou ekonomiku a ochrání domácí výrobce. Ekonomové ale varují, že tato opatření mohou vést ke zdražování zboží pro běžné spotřebitele. Podle mnoha analytiků tak mohou výsledky být přesně opačné, než Trump zamýšlí.
Alfredo Montufar-Helu, seniorní poradce Čínského centra při think-tanku The Conference Board, varuje, že „jsme se dostali do patové situace, která může vést k dlouhodobým ekonomickým škodám“. Podle něj nelze očekávat, že se krize rychle vyřeší.
Významné pochybnosti zaznívají také z Asie. Deborah Elmsová, šéfka obchodní politiky ve společnosti Hinrich Foundation v Singapuru, kritizuje Trumpovo přesvědčení, že americký trh je tak lukrativní, že se mu zbytek světa podřídí. „USA to přehání,“ říká a dodává: „Nejde jen o výši cel, ale o rychlost a intenzitu eskalace. Rizika jsou obrovská a budoucnost výrazně nejistá.“
Odborníci rovněž upozorňují na praktické problémy. Spojené státy totiž v mnoha oblastech nejsou schopny nahradit čínské dodávky jinými zdroji v tak krátké době. Výrobní kapacity a dodavatelské řetězce jsou provázané a přesměrování toků zboží by si vyžádalo roky.
Vedle Číny budou novými cly postiženy i další významné světové ekonomiky, mimo jiné Indie, Brazílie, Vietnam nebo dokonce některé evropské země. Detaily celních opatření zatím nebyly oficiálně zveřejněny pro všechny státy, ale očekává se, že se budou pohybovat v rozmezí 15 až 50 procent, s výjimkou právě Číny.
Zatím není jasné, jak hluboko se celá obchodní válka může propadnout. Trump sice zůstává přesvědčen, že jeho strategie přinese Spojeným státům ekonomické vítězství, ale rostoucí izolace na globálních trzích a ztráta důvěry partnerů může mít dlouhodobé následky.
Podle analytiků se světový obchod nachází v jednom z nejnebezpečnějších období za poslední dekádu. Rostoucí napětí, přerušené dodavatelské řetězce a nejistota kolem budoucnosti obchodních dohod vytvářejí mimořádně křehké prostředí, ve kterém může i malý impuls vést k vážným turbulencím na trzích.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
