Americký prezident Donald Trump rozjel další fázi své celosvětové obchodní ofenzivy. Od dnešního dne vstoupila v platnost nová, mimořádně vysoká cla na dovoz z celkem 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“ obchodního deficitu Spojených států. Nejvíce pozornosti přitom poutá zavedení 104% cel na čínské zboží, což je historicky nejvyšší tarif namířený proti největšímu exportérovi světa.
Trumpova administrativa tak reaguje na odmítnutí Číny zrušit vlastní odvetná cla vůči USA, čímž vypršela lhůta, kterou americký prezident Pekingu stanovil. Čína zatím na nové americké kroky formálně nereagovala, ale státní média už naznačují další postup.
Ve chvíli, kdy nová cla nabyla účinnosti – přesně ve 12:01 místního času – publikoval s nimi související komentář sociální účet Yu Yuan Tan Tian, který je napojen na státní televizi CCTV. „Nepůsobíme problémy, ale nebojíme se jich,“ zněl podle BBC vzkaz. Dále uvedl, že „čínský lid nemá rád nátlak a výhrůžky“ a že země bude „bojovat až do konce“, přestože „nezavírá dveře dialogu“.
Z příspěvku také zaznělo, že Čína „neukáže slabost a neustoupí“, přičemž má „pevné odhodlání bránit mnohostranný obchodní systém“. Tento tón signalizuje, že Peking je připraven na dlouhodobou konfrontaci, a současně se snaží mobilizovat domácí veřejnost k jednotě.
Prezident Trump naopak tvrdí, že nová cla posílí americkou ekonomiku a ochrání domácí výrobce. Ekonomové ale varují, že tato opatření mohou vést ke zdražování zboží pro běžné spotřebitele. Podle mnoha analytiků tak mohou výsledky být přesně opačné, než Trump zamýšlí.
Alfredo Montufar-Helu, seniorní poradce Čínského centra při think-tanku The Conference Board, varuje, že „jsme se dostali do patové situace, která může vést k dlouhodobým ekonomickým škodám“. Podle něj nelze očekávat, že se krize rychle vyřeší.
Významné pochybnosti zaznívají také z Asie. Deborah Elmsová, šéfka obchodní politiky ve společnosti Hinrich Foundation v Singapuru, kritizuje Trumpovo přesvědčení, že americký trh je tak lukrativní, že se mu zbytek světa podřídí. „USA to přehání,“ říká a dodává: „Nejde jen o výši cel, ale o rychlost a intenzitu eskalace. Rizika jsou obrovská a budoucnost výrazně nejistá.“
Odborníci rovněž upozorňují na praktické problémy. Spojené státy totiž v mnoha oblastech nejsou schopny nahradit čínské dodávky jinými zdroji v tak krátké době. Výrobní kapacity a dodavatelské řetězce jsou provázané a přesměrování toků zboží by si vyžádalo roky.
Vedle Číny budou novými cly postiženy i další významné světové ekonomiky, mimo jiné Indie, Brazílie, Vietnam nebo dokonce některé evropské země. Detaily celních opatření zatím nebyly oficiálně zveřejněny pro všechny státy, ale očekává se, že se budou pohybovat v rozmezí 15 až 50 procent, s výjimkou právě Číny.
Zatím není jasné, jak hluboko se celá obchodní válka může propadnout. Trump sice zůstává přesvědčen, že jeho strategie přinese Spojeným státům ekonomické vítězství, ale rostoucí izolace na globálních trzích a ztráta důvěry partnerů může mít dlouhodobé následky.
Podle analytiků se světový obchod nachází v jednom z nejnebezpečnějších období za poslední dekádu. Rostoucí napětí, přerušené dodavatelské řetězce a nejistota kolem budoucnosti obchodních dohod vytvářejí mimořádně křehké prostředí, ve kterém může i malý impuls vést k vážným turbulencím na trzích.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
